7 Cmo 273/2024-269 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením nepřiznal odměnu , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, za výkon funkce hmotněprávního opatrovníka (dále jen „opatrovník“).2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že opatrovníkem popisovaná činnost pro společnost , Jméno navrhovatele B, ., IČO , IČO navrhovatele B, (dále jen „společnost“) je zcela nekonkrétní. Opatrovník nikdy soudu nesdělil, jaká byla časová a pracovní náročnost správy společnosti, a to ani přes opakované upozornění ze strany soudu. Soud prvního stupně tak neobdržel informace, na základě, kterých by mohl odměnu opatrovníku stanovit, a proto rozhodl tak, že se mu odměna nepřiznává.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal opatrovník odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil zpět.4. Své odvolání odůvodnil tím, že soud prvního stupně nesprávně posoudil věc, když nezohlednil nejen právní úpravu a povahu funkce hmotněprávního opatrovníka, ale též povahu projednávané právní věci. Opatrovník rozkrýval tvrzení o protiprávním vyvádění majetku ze společnosti a jeho činnost byla aktivně komplikována osobami, které na rozkrytí majetku neměly zájem. Součinnost mu nebyla záměrně poskytována. Nelze přitom přehlížet, že z funkce hmotněprávního opatrovníka vzniká také odpovědnost za její výkon. Opatrovník uvedl, že do 31. 8. 2024 bude soudu doručen stručný přehled věcí a výkonů, které byly pro společnost realizovány.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Řízení o ustanovení opatrovníka právnické osoby je řízením podle § 85 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.7. Z obsahu předloženého spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, zejména, že:- Advokát , tituly před jménem, , Jméno navrhovatele A, byl ustanoven opatrovníkem společnosti podle § 165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 486 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, usnesením ze dne 21. ledna 2022, č. j. 12 Nc 2702/2019-77, které nabylo právní moci dne 9. února 2022.- Usnesením ze dne 21. října 2022, č. j. 12 Nc 2702/2019-133, soud prvního stupně zastavil řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo uloženo, aby společnost byla vedena bez zásadních zásahů hmotněprávního opatrovníka, bylo zastaveno řízení o návrhu podaném společností na odvolání opatrovníka a omezení jeho působnosti a konečně zamítnut byl návrh na zrušení usnesení ze dne 21. ledna 2022, č. j. 12 Nc 2702/2019-77.- Usnesením soudu prvního stupně ze dne 18. ledna 2023, č. j. 12 Nc 2702/2019-189, které nabylo právní moci dne 7. února 2023, byl , tituly před jménem, , Jméno navrhovatele A, zproštěn funkce hmotněprávního opatrovníka společnosti, neboť byl jmenován jednatel společnosti, a to účastník 2).- Odvolatel podáním ze dne 20. března 2023 sdělil, že mu náleží odměna ve výši 10 % ročního příjmu spravovaného majetku, nejméně 1000 Kč ročně, a to s odkazem na § 6 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“). Odvolatel současně požádal, aby společnosti bylo uloženo sdělit výši příjmu společnosti za období výkonu jeho funkce hmotněprávního opatrovníka.- Soud prvního stupně posléze přípisem ze dne 1. června 2023 poučil odvolatele, že dle názoru soudu mu nelze přiznat odměnu dle jím uvedeného ustanovení advokátního tarifu s odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 20. června 2019, č. j. 7 Cmo 16/2019-567, přípis byl opakován dne 13. září 2023 a 5. února 2024.- Odvolatel reagoval až podáním ze dne 5. dubna 2024, kdy uvedl, že byl nucen zajistit a nastudovat si soudní spisy, realizovat některé finanční transakce, zejména úhradu povinností podle pravomocného exekučního titulu, kdy hrozilo nařízení exekuce. Jako opatrovník obsluhoval a analyzoval dokumenty z datové schránky, to se týkalo rovněž analýzy závěrek a majetkových operací. Advokátka společnosti aktivně mařila výkon funkce opatrovníka. Činnost opatrovníka vykonával řádně, byl řádně pojištěn a náleží mu tak odměna.- V podání ze dne 5. června 2024 společnost uvedla, že angažmá opatrovníka bylo velmi nekonstruktivní, odvolatel neprovedl žádnou, natož hlubší analýzu činnosti společnosti, neprováděl správu majetku, nezajišťoval žádné dodavatelsko-odběratelské vztahy, ani se nezúčastnil rozhodování, vedení či realizace běžných činností, které jsou vyžadovány ve společnosti, což by totiž vyžadovalo jeho každodenní přítomnost v areálu společnosti. Datová schránka byla obsluhována mzdovou účetní společnosti a opatrovník se schránkou nepracoval, pouze k ní měl přístup. Pokud jde o platby za společnost, opatrovník provedl pouze dvě platby soudních poplatků a platbu na exekuční titul provedl neoprávněně po skončení své funkce. Sídlo společnosti navštívil opatrovník pouze jedenkrát na třicet minut, kdy se o chod společnosti nezajímal. Opatrovník se nezasloužil o jakýkoli výnos společnosti ani se nepřičinil o udržení jejího jmění, výkonu funkce se nevěnoval a ani nepředložil vyúčtování své činnosti. Společnost navrhla, aby opatrovníku odměna přiznána nebyla.- Konkrétní vyúčtování činnosti opatrovníka spis dosud neobsahuje.8. Předně je třeba připomenout, že právem opatrovníka (soudem jmenovaného) je právo na odměnu, o jejíž výši rozhoduje soud. Přičemž odměna za zastoupení se přiznává z prostředků opatrovance, které opatrovník spravuje.9. „Určující pro stanovení výše odměny opatrovníka je rozsah a obsah činnosti opatrovníka. Je tak třeba vzít v úvahu velikost, skladbu a hodnotu opatrovancova majetku, resp. spravovaného majetku, výnosy tohoto majetku, náklady správy majetku, to vše ve vztahu k míře činnosti opatrovníka při správě majetku. Byl-li dosahován výnos z opatrovancova majetku, je jedním z podstatných kritérií určení odměny, ovšem též s ohledem na to jakou mírou přičinění byl tento výnos dosažen /je rozdíl v situaci, kdy opatrovníkův majetek představují tři činžovní domy s pronajatými byty stabilními nájemníky, kdy opatrovník tento majetek „jen“ udržuje včetně již nastavených právních vztahů, a situaci, kdy je opatrovancův majetek představován fungujícím obchodním závodem - výrobním, kdy pro pokračování jeho fungování je nutné zajišťovat všechny dodavatelsko odběratelské vztahy pro udržení stávající výroby a její rozvoj i pracovat na vztazích nových či je obnovovat atd./. Je tedy třeba vždy posoudit, jakým způsobem se o výnos opatrovník zasloužil. Podstatná je celková pracovní náročnost správy majetku, jež představuje úsilí vynaložené k zajištění správy, jehož součástí je časová dotace takového úsilí. Ohledně kritérií pro určení výše odměny je tak odvolací soud zajedno s odbornou právní teorií. „Náklady správy, hodnota spravovaného majetku a výnosy z něho, jakož i časová i pracovní náročnost správy jsou základní kritéria pro určení odměny. Výnos bude nejpodstatnějším kritériem, neboť odměna bude hrazena z něj. U výnosů bude třeba posoudit, jakým způsobem se opatrovník o ně zasloužil. Pracovní náročností je třeba rozumět vynaložené úsilí ke konkrétnímu výsledku, časovou náročností vynaložený čas. Hodnota jmění je kritériem přiměřenosti, kdy odměna by měla odrážet i hodnotu jmění zastoupeného.“ (viz komentář k § 462 o. z. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, či usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 6. 2019, sp. zn. 7 Cmo 16/2019). V případě opatrovníka právnické osoby ustanoveného dle § 486 a násl. o. z., je při stanovení výše odměny navíc třeba vzít v úvahu jeho specifická práva a povinnosti podle § 487 o. z.10. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že není na místě přiznat odvolateli odměnu za výkon funkce hmotněprávního opatrovníka společnosti dle § 6 odst. 2 advokátního tarifu, který se vztahuje na výkon funkce správy majetku, nikoli opatrovnictví společnosti. Přitom s odkazem na shora uvedený výklad bylo na místě, aby opatrovník řádně a konkrétně svou činnost vyúčtoval, tedy popsal konkrétní práci vykonanou pro společnost a zejména podíl na jejím případném výnosu. Odvolatel se však v této věci, a to přes několik výzev soudu, omezil na nekonkrétní a zcela vágní popis v podobě, že „studoval soudní spisy, realizoval některé finanční transakce, zejména úhradu povinností podle pravomocného exekučního titulu, kdy hrozilo nařízení exekuce. Jako opatrovník odvolatel obsluhoval a analyzoval dokumenty z datové schránky, to se týkalo rovněž analýzy závěrek a majetkových operací“. Nebyla tak uvedena jediná konkrétní činnost a již vůbec taková, která by přispěla k zajištění výnosu společnosti. Společnost sama pak jakýkol