7 Cmo 291/2024-159 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením nepřiznal žalované osvobození od soudního poplatku za odvolání.2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že žalovaná se dne 30. dubna 2024 odvolala proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 18. března 2024, č. j. 18 Cm 244/2022-58 (správně 18 Cm 244/2022-85 - pozn. odvolacího soudu). Dne 11. června 2024 žalovaná požádala o osvobození od soudního poplatku za odvolání, když s vyměřeným poplatkem nesouhlasí, domnívajíc se, že v daném řízení nejde o svévolné či zjevně bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Proto požádala o osvobození od soudního poplatku podle § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). K výzvě soudu prvního stupně ze dne 18. června 2024, č. j. 18 Cm 244/2022-99, k prokázání majetkových poměrů žalovaná nepředložila vyplněné potvrzení o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech; předložila pouze účetní závěrky k 31. prosinci 2023, z nichž je patrné, že čistý obrat za účetní období I. – VII. činí 61 130 Kč. Soud prvního stupně vlastní činností zjistil, žalovaná nevlastní žádnou nemovitost; je vlastníkem těchto vozidel: CV 36-75 - traktor Zetor 7011, CV 50-05 - přívěs vlastní BSS P 73 S, ISX 3411 - Mercedes-Benz Sprinter 313 CDI, 7U8 4709 - Nissan NV200, 8U4 1762 - Nissan NV400, 9U8 3831 – Nissan NV200, 8AM 8123 – Toyota Proace City, 5SH 9703 – Toyota Proace, 1UA 9581 – Toyota Proace a 1UA 9582 – Toyota Proace. Soud prvního stupně (ohledem na podklady předložené žalovanou a na výši soudního poplatku za odvolání, jež činí 2 000 Kč) uzavřel, že podmínky pro osvobození od soudního poplatku ve smyslu § 138 o. s. ř. nejsou splněny, a proto žalované osvobození od soudního poplatku za podané odvolání nepřiznal.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a osvobození od soudního poplatku jí přiznal, event. aby usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Odvolatelka má za to, že podmínky stanovené § 138 o. s. ř. byly naplněny. Má za to, že soud prvního stupně nesprávně posoudil závažnost důvodů pro osvobození od soudního poplatku. Odvolatelka nesouhlasí s tvrzením soudu, že neměl dostatek podkladů k posouzení její žádosti. Domnívá se, že občanský soudní řád nepožaduje, aby osvobození od poplatku bylo podmíněno prohlášením. Stačí, když žadatel doloží důkazy, že na osvobození má nárok. Odvolatelka považuje účetní závěrku za dostatečný důkaz, prokazující její nárok na osvobození od soudního poplatku. Ukazuje, že odvolatelka nevlastní nemovitý majetek, ale pouze majetek drobný, který využívá pro podnikání. Tento majetek je navíc považován za obchodní závod, přičemž případný požadavek na částečné zpeněžení za účelem uhrazení soudního poplatku odvolatelka považuje za nepřijatelný. Dále namítá, že soud prvního stupně nepřihlédl k celkové situaci odvolatelky, včetně výše poplatků, nákladů dokazování a dalších okolností. Jelikož soud prvního stupně omezil své rozhodování jen na finanční stránku a nezohlednil další důvody, proč odvolatelka žádá o osvobození, jednal podle odvolatelky příliš formálně.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.7. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, nebo ze dne 18. záři 2013 sp. zn. 30 Cdo 2643/2013). Osvobodit účastníka od placení soudních poplatků zcela lze jen tehdy, pokud tento nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Předpokladem pro osvobození od placení soudních poplatků dle shora citovaného § 138 odst. 1 o. s. ř. je splnění tří kumulativních podmínek. Účastník řízení musí o osvobození od soudních poplatků požádat, zároveň musí doložit poměry, z nichž nárok na osvobození od soudních poplatků dovozuje (pro posouzení, zda je účastník objektivně schopen soudní poplatek zaplatit) a nesmí se jednat o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.8. Rozhodovací soudní praxe je ustálena v požadavku, že žadatel o přiznání osvobození od soudního poplatku je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti, což má za účel též posoudit, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. např. usnesení ze dne 1. června 2016, sp. zn. 28 Cdo 2561/2015, usnesení ze dne 8. července 2014, sp. zn. 32 Cdo 663/2014, usnesení ze dne 29. července 2015, sp. zn. 25 Cdo 1240/2015, usnesení ze dne 3. listopadu 2015, sp. zn. 28 Cdo 2127/2015, usnesení ze dne 11. dubna 2017, sp. zn. 28 Cdo 573/2016, usnesení ze dne 29. ledna 2014, sp. zn. 30 Cdo 2808/2013, nebo usnesení ze dne 28. února 2018, sp. zn. 29 Cdo 5652/2017, jež jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Účastník řízení nesplní svou povinnost prokázat, že jeho majetkové a sociální poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, pokud uvede vzájemně si odporující údaje, či zatají některé skutečnosti soudu, tedy pokud nevyjeví skutečný rozsah svých příjmů a majetku (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 18. listopadu 2013, sp. zn. I. ÚS 3769/12). Účastník občanského soudního řízení, který řádně a věrohodně nedoloží své majetkové poměry, nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. června 2015, sp. zn. 25 Cdo 1191/2015). Podkladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků účastníka je zpravidla především jeho prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které musí obsahovat úplné a pravdivé údaje o jeho majetku. Pokud žadatel v prohlášení neuvede úplný přehled svého majetku, je to bez dalšího důvodem pro zamítnutí žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 3. března 2011, sp. zn. III. ÚS 118/11). Pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků úspěšný, musí nejen uvést, v čem spatřuje svoji nepříznivou majetkovou situaci, která ho vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, ale musí také toto tvrzení řádně doložit. Právní úprava institutu individuálního osvobození od soudního poplatku totiž neukládá soudu povinnost, aby sám za účastníka vyhledával skutečnosti, které mají charakterizovat jeho nedostatek prostředků k uhrazení soudního poplatku. Jinak řečeno, břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno, že žadatel o osvobození od soudních poplatků je nemajetnou osobou, tíží vždy výhradně účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. října 2000, sp. zn. IV. ÚS 226/2000). Je tomu tak mimo jiné i proto, že osvobození představuje výhodu proti druhé straně sporu. Zásadně platí, že neuvede-li žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti, z nichž dovozuje důvodnost svého návrhu, či nepodaří-li se mu tyto skutečnosti prokázat, soud mu osvobození od soudního poplatku nepřizná; aktivita je vždy na žadateli, nikoli na soudu. Pokud účastník ve stanovené lhůtě buď nezašle prohlášení, nebo zašle prohlášení evidentně neúplné, soud jej zásadně nevyzývá k dodatečnému osvětlení jeho poměrů (srov. za mnohá např. soudem prvního stupně citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. dubna 2017, sp. zn. 28 Cdo 573/2016).9. Z obsahu spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně. Odvolatelka žádala o osvobození od soudního poplatku za podané odvolání s tím, že s vyměřeným poplatkem nesouhlasí, v daném řízení nejde o svévolné či zjevně bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Blíže svou žádost neodůvodnila, žádné bližší důvody (majetkové či jiné, jak uvádí v odvolání) neuvedla (k jejich bližší specifikaci nedošlo ani v průběhu odvolacího řízení). V žádosti odvolatelka výslovně žádala o zaslání dotazníku k doložení majetkových poměrů.10. Odvolatelce lze přisvědčit toliko v tom, že pouhá skutečnost, že žadatel přes výzvu soudu nedoložil vyplněný formulář, nemůže mít sama o sobě za následek automatické zamítnutí jeho žádosti, neboť formulář není pro účastníky řízení zá