7 Cmo 359/2024-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na výmaz údajů o insolvenčním řízení z obchodního rejstříku a znepřístupnění listin zveřejněných ve sbírce listin ze dne 29. října 2024 vedený pod Fj 400777/2024/MSPH.2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že se navrhovatelka návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 29. října 2024 vedeným pod Fj 400777/2024/MSPH domáhala zápisu změny spočívající ve výmazu údajů o insolvenčním řízení z úplného výpisu obchodního rejstříku a znepřístupnění listin zveřejněných ve sbírce listin. Soud prvního stupně dne 30. března 2023 zapsal podle § 65 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), do obchodního rejstříku údaj o zahájení insolvenčního řízení a následně podle § 66 písm. k) z. v. r. zveřejnil ve sbírce listin pod č. j. H 842/SL28/MSPH vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení ze dne 28. března 2023, č. j. MSPH 92 INS 4834/2023-A-6. Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. března 2023, č. j. MSPH 92 INS 4834/2023-A-13, jež nabylo právní moci dne 16. června 2023, insolvenční návrh odmítl. Dne 21. července 2023 soud prvního stupně vymazal údaj o zahájení insolvenčního řízení a zároveň zapsal a následně vymazal údaj o skončení insolvenčního řízení. Údaj o zahájení insolvenčního řízení a o skončení insolvenčního řízení zůstal zapsaný pouze v historii úplného výpisu v obchodním rejstříku.3. Soud prvního stupně s odkazem na § 120 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konstatoval, že úprava veřejného rejstříku je ovládána principem dobré víry v zápisy v obchodním rejstříku, tj. principem materiální publicity. Úplný výpis z obchodního rejstříku obsahuje všechny informace, které byly zapsány v obchodním rejstříku po dobu existence zapsaného subjektu. Zásah do úplného výpisu je vyloučen, možný je pouze v případě, kdy byl zápis učiněn bez důvodu, např. došlo-li k záměně zapsané osoby.4. Jelikož nelze skutečnosti, které byly do obchodního rejstříku zapsány posléze vymazat z „historie“ obchodního rejstříku, tedy tak, že by se tyto skutečnosti neobjevily ani v úplném výpisu z obchodního rejstříku, soud prvního stupně návrh jako nedůvodný zamítl, přičemž odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 625/2006, ze dne 29. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 3025/2007, ze dne 8. prosince 2011, sp. zn. 29 Cdo 3197/2010, a usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 767/08.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se údaje o zahájeném insolvenčním řízení navrhovatelky z úplného výpisu z obchodního rejstříku vymazávají, alternativně se tyto údaje a listiny zveřejněné ve sbírce listin obchodního rejstříku pod č. j. H 842/SL28/MSPH a č. j. H 842/SL29/MSPH znepřístupňují veřejnosti.6. Odvolatelka namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení, neboť se soud prvního stupně nijak nevypořádal s argumentací uvedenou v návrhu. Odvolatelka uvedla, že noví potenciální obchodní partneři mají povědomí o proběhnuté insolvenci, a to z důvodů listin založených ve sbírce listin, které jsou i nadále přístupné veřejnosti. Odkázala na § 425 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) /dále jen ,,IZ“/, podle něhož platí, že skončí-li insolvenční řízení rozhodnutím podle § 142 (odmítnutí návrhu), vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní do 15 dnů od doručení žádosti dlužníka. Smyslem a účelem této právní normy je podle odvolatelky znepřístupnit údaje o proběhnuvší insolvenci pro širokou veřejnost, a tím do budoucna poskytnout domnělému dlužníkovi ochranu před vznikem další újmy vyplývající z poškozování jeho dobré pověsti zveřejněným údajem o insolvenci ve veřejném rejstříku. Domnívá se, že smysl a účel § 425 odst. 1 IZ není ani nemůže být naplněn za situace, kdy informace o proběhnuvším insolvenčním řízení jsou i po výmazu z insolvenčního rejstříku nadále zveřejněny v jiném veřejném rejstříku (tj. obchodním). Odvolatelka má za to, že by soud měl postupovat analogicky podle § 425 IZ a tytéž údaje, které byly vymazány z insolvenčního rejstříku, vymazat i z rejstříku obchodního, čímž by došlo k naplnění smyslu a účelu § 425 IZ.7. Odvolatelka má dále za to, že absenci procesní úpravy je nutné řešit, neboť právo na dobrou pověst a její účinnou ochranu je garantováno na úrovni ústavního práva. Odkazy na rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu považuje na danou věc za nepřiléhavé, neboť základním argumentem odvolatelky je existence mezery v zákoně v důsledku absence právní úpravy navazující na § 425 IZ, které bylo do insolvenčního zákona vloženo teprve novelou provedenou zákonem č. 334/2012 Sb. Rozhodnutí, na která soud prvního stupně odkazuje, byla vydána ještě před účinností novely, tato rozhodnutí tedy nejsou, ani nemohou být, pro věc relevantní.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 120 z. v. r. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Předně je třeba uvést, že rozhodnutí soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na webových stránkách www.nsoud.cz). Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí popsal, čeho se navrhovatelka domáhala, o jakém předmětu a jak soud prvního stupně rozhodl, přičemž se argumenty navrhovatelky řádně zabýval a své závěry dostatečně a srozumitelně odůvodnil. Odůvodnění napadeného rozhodnutí vyhovuje požadavkům kladeným na rozhodnutí soudu. Usnesení soudu prvního stupně je tedy přezkoumatelné.10. Z obsahu rejstříkového spisu se podává, že se navrhovatelka návrhem ze dne 29. října 2024 vedeným pod Fj 400777/2024/MSPH domáhá výmazu údajů o insolvenčním řízení z úplného výpisu obchodního rejstříku a znepřístupnění listin zveřejněných ve sbírce listin obchodního rejstříku pod č. H 842/SL28/MSPH a č. H 842/LS29/MSPH.11. Závěr soudu prvního stupně, podle něhož veřejné rejstříky jsou „historickými záznamy“ , z nichž je možno zjišťovat údaje, které do nich byly od počátku zapisovány, a mají-li tedy plnit tento účel, nelze z úplného výpisu žádné záznamy vymazávat, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že skutečnost, která byla do obchodního rejstříku zapsána, nelze posléze vymazat z „historie“ obchodního rejstříku, tedy tak, že by se tato skutečnost neobjevila ani v „úplném výpisu“ z obchodního rejstříku, neboť jinak by pořízení úplného výpisu z obchodního rejstříku ztratilo smysl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 625/2006, ze dne 29. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 3025/2007, ze dne 8. prosince 2011, sp. zn. 29 Cdo 3197/2010, ze dne 30. března 2016, sp. zn. 29 Cdo 5569/2015, ze dne 26. května 2020, sp. zn. 27 Cdo 3319/2018, či ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 2703/2021).12. Uvedený závěr (jež obstál i v rovině přezkumu jeho souladu s ústavním pořádkem – srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 767/08), přijatý v poměrech zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se plně prosadí i při výkladu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2020, sp. zn. 27 Cdo 3319/2018). Odvolací soud nevidí důvodu se od uvedených závěrů odchylovat ani na základě argumentace odvolatelky.13. Požadavku navrhovatelky, aby byl zápis o zahájení insolvenčního řízení z „historie“ obchodního rejstříku vymazán, nelze vyhovět. Úplný výpis z obchodního rejstříku obsahuje v časové posloupnosti zápisy a změny zápisů, jak byly do obchodního rejstříku provedeny. Pokud by se dříve zapsané údaje z „historie“ obchodního rejstříku vymazaly tak, jak navrhovatelka požaduje, ztrácelo by pořízení tzv. úplného výpisu z obchodního rejstříku smysl. Nastane-li u zapsaného subjektu situace, kdy bylo soudní či jiné rozhodnutí, na jehož základě došlo k zápisu určité skutečnosti do obchodního rejstříku, následně zrušeno, protože bylo vydáno neprávem, lze tuto skutečnost prokázat příslušným rozhodnutím o zrušení rozhodnutí původního, aniž by přitom došlo k narušení úplné evidence skutečností týkajících se zapsaného subjektu, a tedy i k ohrožení účelu provádění zápisů do obchodního rejstříku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 625/2006).14. Soud prvního stupně v souladu s výše uvedenou judikaturou správně uzavřel, že návrhu na výmaz údajů z úplného výpisu z obchodního rejstříku nelze vyhovět, př