9 Cmo 113/2025-100 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně (dále též jen „soud“) v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že:I. Soud přiznává , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , likvidátorovi spolku , právnická osoba, v likvidaci, IČO , IČO, , náhradu hotových výdajů ve výši 10 315 Kč, která bude uhrazena z výtěžku likvidace.II. Soud přiznává , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , likvidátorovi spolku , právnická osoba, v likvidaci, IČO , IČO, , odměnu likvidátora ve výši 10 000 Kč, která bude do výše 5 785 Kč hrazena z výtěžku likvidace, a do výše 4 215 Kč vyplacena prostřednictvím účtárny Městského soudu v Praze po právní moci tohoto rozhodnutí.III. Likvidátor , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze vedený u ČNB, č. ú. 19-2928021/0710, konst. symbol 1148, VS 7322005119, nespotřebovanou zálohu na náklady spojené s likvidací spolku , právnická osoba, v likvidaci, IČO , IČO, , ve výši 6 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 15. 5. 2019, č. j. 73 Cm 51/2019-8, soud mimo jiné jmenoval , tituly před jménem, , jméno FO, , coby osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců, likvidátorem spolku , právnická osoba, v likvidaci, IČO , IČO, (dále jen „spolek“). Podáním došlým soudu dne 12. 2. 2025 podal likvidátor návrh na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů. Likvidátor předložil soudu daňový doklad vystavený na částku 2 178 Kč za zveřejnění oznámení v Obchodním věstníku, daňový doklad vystavený na částku 4 840 Kč za vedení účetnictví spolku v průběhu likvidace, daňový doklad vystavený společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , na částku 7 260 Kč za archivaci dokumentů spolku na období 10 let, a konečně příjmové doklady za správní poplatky (celková cena 1 845 Kč). Vzhledem k tomu, že likvidátor jmenovaný soudem v této věci likvidaci spolku ukončil a spolek byl ze spolkového rejstříku ke dni 20. 9. 2024 vymazán, vznikl mu nárok na přiznání odměny a náhradu nákladů, které v souvislosti s likvidací vznikly. Výtěžek likvidace Spolku činil částku ve výši 16 100 Kč. Následně soud citoval ustanovení § 195 o. z., § 5 odst. 1, § 6 odst. 1 a 3, § 7 a § 9 odst. 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že základem pro výpočet odměny likvidátora je čistý majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace, tj. hodnota likvidační podstaty ponížená o náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace, rozhodoval soud v první řadě o náhradě hotových výdajů likvidátora. Při určení výše náhrady hotových výdajů vynaložených likvidátorem v souvislosti s likvidací spolku vyšel soud z předloženého vyúčtování, kdy přiměřeně obvyklou a účelně vynaloženou shledal položku ve výši 4 840 Kč (vedení účetnictví spolku v průběhu likvidace), položku ve výši 1 845 Kč (správní poplatky) a položku ve výši 2 178 Kč (dvojí zveřejnění oznámení o vstupu do likvidace). Paušální částku za administrativní výdaje v celkové výši 500 Kč soud nepřiznal, a to s ohledem na povinnost likvidátora doložit konkrétní výši hotových výdajů podle § 8 odst. 1 vyhlášky (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze, 14 Cmo 243/2019, ze dne 29. 8. 2019 a usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 14 Cmo 1/2019, ze dne 27. 2. 2019). Pokud jde o výdaj ve výši 7 260 Kč (archivace dokumentů Spolku na období 10 let), soud jej neshledal přiměřeně obvyklým a účelně vynaloženým, neboť jeho výše zjevně překračuje cenu, která je na trhu pro obdobnou službu obvyklá. Nahlédnutím do registru smluv (srov. např. smlouvu ID 21716701) a srovnáním ceníků několika komerčních spisoven (srov. např. www.archivace-dokumentu.cz/sluzby/cenik) soud totiž dospěl k závěru, že cenou přiměřeně obvyklou za archivaci dokumentů po zákonem stanovenou dobu je 1,00 Kč za 1 běžný metr (cca 12 šanonů) za den, tj. 3 650 Kč za desetileté archivační období. V případě likvidace, která nevedla ke zjištění žádného majetku společnosti, lze přitom důvodně předpokládat, že archivovaný materiál svým objemem nedosahuje celého 1 běžného metru (tj. cca 12 šanonů). Sám likvidátor nadto uvedl, že mu žádná dokumentace společnosti předána nebyla. Přestože je soudu známo, že komerční spisovna může podmínit poskytnutí své služby odběrem minimálně 1 běžného metru, je soudu z jeho rozhodovací činnosti rovněž známo, že likvidátor byl jmenován likvidátorem celé řady společností a pakliže byl likvidátor jmenován ve větším počtu případů, lze u likvidace nemajetných společností náklady na archivaci udržet pod hranicí 2 000 Kč, a to i v případě delegace této povinnosti likvidátora na třetí osobu. Z ceníku služeb zveřejněného na internetových stránkách společnosti , právnická osoba, . (, Anonymizováno, ) soud zjistil, že cena za archivaci dokumentů se v závislosti na množství a době archivace pohybuje od 0,97 Kč do 1,82 Kč včetně 21% DPH za 1 běžný metr a den. Cena za skartaci dokumentů a manipulaci s dokumenty se pohybuje od 363 Kč do 726 Kč včetně 21% DPH za 1 běžný metr. Cena za třídění dokumentů ve spisovně se pohybuje od 545 Kč do 1 271 Kč včetně 21% DPH za 1 běžný metr. Pakliže by soud vycházel z prostředních hodnot uvedených cenových rozptylů, když posuzovanou věc lze nepochybně považovat za standardní situaci, pokud jde o archivaci dokumentů obchodních společností, činila by cena za archivaci dokumentů na 10 let částku 6 544,25 Kč včetně 21% DPH za 1 běžný metr. Při využití i dalších nabízených spisových služeb (např. doprava spisů, koupě archivačního obalu, vyhledávací služba či kopie písemností), lze rozumně předpokládat, že by výsledná cena dosáhla likvidátorem požadované částky (7 260 Kč). V posuzované věci však jde o likvidaci takřka nemajetného spolku, jehož účetní dokumentaci neměl likvidátor k dispozici, pročež soud považoval za rozumně předpokládatelné, že objem archivovaných dokumentů spolku nepřesahuje 2 šanony. Vlastním šetřením soud zjistil, že šířka průměrného archivačního šanonu je 7,5 cm. Do 1 běžného metru by tak bylo možné umístit přibližně 13 šanonů. Z ceníků různých komerčních spisoven vyplývá, že 1 běžný metr pojme přibližně 10 až 12 šanonů. Soud proto vycházel z nejnižší nalezené hodnoty, tj. 10 šanonů na 1 běžný metr. Likvidátorem předložený daňový doklad na zajištění archivace dokumentů spolku zjevně odpovídá tomu, že na archivaci dokumentů každé jedné likvidované společnosti pořídil celý 1 běžný metr, přestože je vzhledem k okolnostem posuzované věci zjevné, že objem archivovaných dokumentů si takový objem nevyžádá a lze rozumně předpokládat, že nepřesáhne objem 2 šanonů. Není zde totiž rozumný důvod pro to, aby likvidátor nevyužil přebytečný prostor k uskladnění šanonů s dokumenty jiných likvidovaných společností stejným likvidátorem, a tím snížil náklady likvidace. Pokud tak likvidátor nepostupoval, jednalo se o náklad vynaložený neúčelně. Pakliže by 1 běžný metr (7 260 Kč včetně 21% DPH) pojmul 10 šanonů, rozumně očekávatelná cena za zajištění archivace dokumentů Spolku ve 2 šanonech by činila 1 452 Kč. Tato částka by přitom odpovídala poznatkům soudu z jeho vlastní rozhodovací činnosti, kdy likvidátoři v případě obdobných likvidací vynakládají na archivaci dokumentů částky v rozmezí od nula (0) Kč do cca 2 000 Kč. Soud proto shledal náklad likvidátora na archivaci dokumentů spolku účelným pouze do výše 1 452 Kč. Soud proto přiznal likvidátorovi náhradu hotových výdajů ve výši 10 315 Kč, která bude v plné výši uhrazena z výtěžku likvidace (výrok I.).3. Dále soud uvedl, že pakliže by při určení výše odměny likvidátora za provedenou likvidaci spolku vycházel ze základu 5 785 Kč (výtěžek likvidace ponížený o přiznanou náhradu hotových výdajů), činila by odměna likvidátora částku ve výši 867,75 Kč (15 % z 5 785). Soud však s přihlédnutím k hospodárnosti a rychlosti likvidace, jakož i k míře odpovědnosti a odborné kvalifikaci likvidátora, maje však současně na paměti, že likvidátor část svých povinností delegoval na třetí osoby (účetnictví a archivace), shledal podmínky pro zvýšení odměny likvidátora nad rámec likvidačního zůstatku, neboť ten k úhradě spravedlivé odměny nepostačuje (§ 7 odst. 1 nařízení), a proto přiznal likvidátorovi zvýšenou odměnu ve výši 10 000 Kč, která bude do výše 5 785 Kč hrazena z výtěžku likvidace a ve zbývající části (4 215 Kč) vyplacena prostřednictvím účtárny zdejšího soudu po právní moci tohoto usnesení (výrok II.).4. Následně soud uzavřel, že likvidátorovi poskytnutá záloha na náhradu hotových výdajů (6 000 Kč) nebyla použita a uložil likvidátorovi povinnost zálohu vrátit (výrok III.).5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal likvidátor v zákonné lhůtě odvolání. Z obsahu odvolání vyplývá, že míří jen do nepřiznané části náhrady hotových výdajů likvidátora ve výši 6 308 Kč (tj. za nepřiznané administrativní výdaje ve výši 500 Kč a do nepřiznaných 5 808 Kč za archivaci), do výroku II. jen ohledně stanoveného způsobu úhrady přiznané odměny ve výši 10 000 Kč a do výroku III. o v