94 Ncp 745/2025-179 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se návrhem vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen „žaloba“) podaným u Okresního soudu v Příbrami (dále jen „předkládající soud“) dne 28. 6. 2025 domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 2 338 500 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok v žalobě popsala tak, že žalovaná byla jedním ze společníků žalobkyně, která je rodinnou firmou, a aktivně se podílela na běžném chodu společnosti. Žalovaná měla v prodejně žalobkyně v Příbrami za úkol vybírat hotovost ze dvou pokladen a tuto hotovost pak vkládat na účet žalobkyně. V období od července 2022 do prosince 2023 žalovaná z těchto pokladen vybrala hotovost ve výši 6 054 000 Kč, na účet však vložila jen 3 716 000 Kč. Rozdíl těchto částek představuje škodu, která žalobkyni vznikla, resp. bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně.2. Žalovaná vznesla námitku věcné nepříslušnosti předkládajícího soudu s tím, že se velmi pravděpodobně jedná o spor mezi společnicí a společností podle § 9 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když jiný vztah mezi účastnicemi řízení, na jehož základě by měla žalovaná přístup k pokladně, žalobkyně netvrdí. K řízení v prvním stupni by tedy měl být věcně příslušný krajský soud. Žalobkyně ve svém vyjádření námitku označila za nedůvodnou s tím, že i když jde o spor mezi společností a její společnicí, jelikož se nejedná o spor, který by vyplýval z účasti žalované na této společnosti, nejde o věc, jež by spadala pod ustanovení § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí nadřízeného soudu v podobné věci sp. zn. Ncp 712/2024 stejných účastnic řízení, v níž bylo rozhodnuto o věcné příslušnosti okresních soudů. Podle názoru žalobkyně jde o běžný občanskoprávní spor, k jehož rozhodnutí je dána věcná příslušnost okresních soudů. Předkládající soud postupoval podle § 104a odst. 2, 5 o. s. ř. a předložil věc zdejšímu soudu jako soudu nadřízenému k rozhodnutí o věcné příslušnosti.3. Řízení se koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro určení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.). Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (§ 104a odst. 1 o. s. ř.).4. Ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou. Nárok uplatněný žalobou je charakterizován vylíčením skutkových okolností, jimiž žalobce svůj nárok zdůvodňuje, a skutkovým základem vylíčeným v žalobě ve spojitosti se žalobním petitem je pak vymezen základ nároku uplatněného žalobou, který je předmětem řízení. Rozhodujícími skutečnostmi se rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, a které, budou-li prokázány, umožňují žalobě vyhovět (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3025/2009).5. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně vymezuje § 9 odst. 2 o. s. ř. Podle § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř., krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci. Účastí na obchodní korporaci se míní být jejím členem, tj. mít v ní podíl, který představuje majetkovou účast společníka v obchodní korporaci, z něhož plynou práva a povinnosti (§ 31 an. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). Spory plynoucí z účasti na obchodní korporaci jsou spory, jež se dotýkají samotné existence korporátního vztahu mezi obchodní korporací a jejím společníkem (nejčastěji spory z převodu obchodního podílu, o zaplacení ceny za převod nebo určení, že někdo je/není společníkem obchodní korporace apod.). Podle § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř., krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace.6. V projednávané věci žalobkyně uplatnila žalobou peněžitý nárok, který odůvodnila tím, že žalobou požadovanou částku žalovaná (která nebyla členem statutárního orgánu žalobkyně, takže se nemůže jednat ani o spor podle § 9 odst. 2 písm. f/ o. s. ř.) nevložila na účet společnosti, ač tak učinit měla. Podle tvrzení v žalobě se žalobou vytýkané jednání žalované vůbec netýkalo samotné její účasti ve společnosti ve výše popsaném smyslu, tj. v tomto sporu není řešeno, zda žalovaná byla, je či bude nadále společnicí žalobkyně nebo za jakých podmínek. Z toho plyne, že nejde o (korporátní) spor vyplývající z účasti na obchodní korporaci ve smyslu shora citovaného ustanovení, takže k jeho projednání a rozhodnutí v prvním stupni je věcně příslušný soud okresní podle § 9 odst. 1 o. s. ř., jak rozhodnuto ve výroku.7. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).