3 Cmo 90/2025-803 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením zrušil předběžné opatření, které bylo nařízeno jeho usnesením ze dne 14. 5. 2025, č. j. 39 Cm 97/2025-143 (výrok I.) a vyslovil, že toto předběžné opatření zaniká ke dni doručení usnesení účastníkům řízení (výrok II.).2. Spis s odvoláním byl odvolacímu soudu doručen 18. 12. 2025 s předkládací zprávou (č. l. 798), v níž bylo zmíněno, že žaloba ve věci samé byla vzata zpět podáním na č. l. 788, což bylo odůvodněno tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne 13. 11. 2025 dohoda o narovnání, jež byla ke zpětvzetí žaloby přiložena. Z obsahu spisu plyne, že řízení ve věci samé bylo zastaveno usnesením na č. l. 796 ze dne 19. 11. 2025, které nebylo napadeno odvoláním a nabylo právní moci 9. 12. 2025.3. Odvolací soud se s ohledem na výše uvedené skutečnosti dotázal zástupce žalobkyně, zda trvá na podaném odvolání či je bere zpět. Na dotaz bylo odpovězeno e-mailem ze dne 19. 12. 2025 tak, že žalobkyně na projednání odvolání netrvá s tím, že ohledně vzájemné náhrady nákladů řízení platí ujednání čl. 1.6 písm. i) dohody o narovnání, tj. že každý z účastníků si ponese své náklady ze svého.4. Protože žalobkyně vzala odvolání zpět dříve, než o něm bylo rozhodnuto, postupoval odvolací soud podle § 207 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a odvolací řízení zastavil.5. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když účastníci se o tom, že si každý ponese náklady odvolacího řízení ze svého, dohodli, takže nelze hovořit o procesním zavinění zastavení řízení na jedné nebo druhé straně sporu.6. Soudní poplatek z odvolání nebyl zaplacen, takže o jeho vrácení odvolací soud nerozhodoval.