60 CO 197/2022-257 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 10. 5. 2022, č. j. 35 C 94/2019-2017, bylo rozhodnuto, že vlastníkem pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [číslo], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Poteč, byla ke dni [datum] [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], bytem [adresa]), žaloba, kterou se žalobci a), b) a c) domáhali určení, že vlastníky rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Poteč, byli ke dni [datum] [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], bytem [adresa], a žalobce a), se zamítá (výrok II.), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), žalobci a), b), c) společně a nerozdílně jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na náhradě nákladů řízení částku 1.196 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na náhradě nákladů řízení částku 1.196 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně v podstatných částech tím, že žalobce a) a [jméno] [příjmení] byli vlastníky nemovitosti, a to ve společném jmění manželů, a to rodinného domu [adresa] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Poteč a dále byla [jméno] [příjmení] výlučnou vlastnicí pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Poteč. Dne [datum] byla uzavřena darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene mezi žalobcem a) a [jméno] [příjmení] jako darujícími a žalovanou (jejich dcerou) jako obdarovanou, na jejímž základě měli darující převést předmětné nemovitosti do vlastnictví obdarované, která dar přijala s tím, že darujícím bylo vyhrazeno a zřízeno bezplatné právo bydlení a spoluužívání převáděných nemovitostí jako věcné břemeno. Listina je opatřena podpisy„ [příjmení] [jméno]“,„ [příjmení] [jméno]“ a„ [příjmení] [jméno]“ a ověřovacími doložkami legalizace podpisu, přičemž podle ověřovací knihy Městského úřadu Valašské Klobouky uznali podpisy za vlastní žalobce a), žalovaná a [jméno] [příjmení], všichni konkretizováni také číslem občanského průkazu, s tím, že ověřovací doložka je vystavena ve [obec] dne [datum]. [jméno] [příjmení] byla léčena od února 2007 pro karcinom s metastázami, od [datum] až do svého úmrtí [datum] byla hospitalizována v Krajské nemocnici [příjmení] [příjmení] ve [obec], byla ve špatném zdravotním stavu s nevolností, bolestmi žaludku, těžkým dechem, byla imobilní a inkontinentní, měla permanentně močový katetr, výživu dostávala pareneterálně, byly ji navyšovány opiáty a [datum] byla každé dvě hodiny kontrolována zdravotnickým pracovníkem, který zaznamenal její polohu a po dvou hodinách jí byly podávány tekutiny. Dne [datum] zemřela. Dědické řízení po [jméno] [příjmení] bylo zastaveno usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 22. 5. 2009, č. j. 33 D 299/2009-11, přičemž nepatrný majetek byl vydán pozůstalému manželovi, který se postaral o pohřeb. Žalobci tvrdili, že opatření podpisu [jméno] [příjmení] na darovací smlouvě a smlouvě o zřízení věcného břemeno měla zajistit žalovaná. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je pravděpodobnější, že podpis dárkyně [jméno] [příjmení] na darovací smlouvě a smlouvě o zřízení věcného břemene z [datum] není pravým podpisem [jméno] [příjmení]. Tento závěr učinila znalkyně v nižší rovině pravděpodobnosti. Soud I. stupně dospěl k závěru, že ověřovací doložka z [datum] byla vystavena ve [obec], přestože dárkyně [jméno] [příjmení] byla v Krajské nemocnici ve [obec] ve špatném zdravotním stavu, měla zaveden permanentní močový katetr, měla zavedené kapačky a co dvě hodiny byla kontrolována zdravotnickým pracovníkem. Proto soud I. stupně dospěl k závěru, že podpis [jméno] [příjmení] na smlouvě není jejím pravým podpisem. Protože předmětem darování byly nemovitosti, je ve smyslu § 628 odst. 2 obč. zák. a § 40 obč. zák. vyžadována písemná forma, přičemž její naplnění je završeno podpisy jednajících osob a písemný projev je platný až od podpisu jednající osoby. Není-li dodržen požadavek písemné formy tam, kde ji předepisuje zákon, působí její nedostatek absolutní neplatnost smlouvy ve smyslu § 40 odst. 1 obč. zák. Jelikož byl podpis [jméno] [příjmení] na této listině shledán jako podpis nikoli pravý, pak je nutno dovodit, že písemná darovací smlouva ze dne [datum] byla uzavřena pouze mezi žalobcem a) jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou. V části, v níž se darovací smlouva týká nemovitostí, které na žalovanou jako obdarovanou měla převést [jméno] [příjmení], a to jako výlučná vlastnice nemovitostí uvedených v odst. II. výroku, je tato smlouva absolutně neplatná a nemohlo na jejím základě dojít k převodu vlastnictví k těmto nemovitostem z [jméno] [příjmení] na žalovanou a [jméno] [příjmení] byla i po dni [datum] stále vlastnicí těchto nemovitostí a byla jí i ke dni své smrti [datum]. Žalobě o určení, že je výlučnou vlastnicí pozemků uvedených ve výroku I. tak soud jako důvodné vyhověl. V části, v níž se darovací smlouva týká nemovitostí, které na žalovanou jako obdarovanou měli ze svého společného jmění manželů převést [jméno] [příjmení] a žalobce a), učinil soud I. stupně závěr, že absence podpisu a neplatnost uzavřené smlouvy mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] vede k tomu, že smlouva, jejímž předmětem byl převod nemovitostí ze společného jmění manželů na obdarovanou, byla na straně dárce uzavřena pouze jedním z manželů. Převod nemovitosti ze společného jmění manželů přitom nelze považovat za obvyklou správu majetku ve společném jmění ve smyslu § 145 odst. 1 obč. zák. Nebyla-li darovací smlouva uzavřena jako dárci oběma manžely, chybí souhlas jednoho z manželů s tímto právním jednáním a taková smlouva je ve smyslu § 145 odst. 1) obč. zák. neplatná. Jedná se však ve smyslu § 40a obč. zák. o neplatnost relativní. Žalobce a) učinil tvrzení, že si znění smlouvy před jejím podpisem nepřečetl a smlouvu v rozrušení z nepříznivých prognóz o vývoji zdravotního stavu jeho manželky podepsal, ačkoliv smlouva nevyjadřuje jeho pravou vůli. Tím se žalobce a) dovolává ochrany podle § 49a obč. zák. o neplatnosti jednání provedeného v omylu vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující. I neplatnost právního jednání učiněného v omylu ve smyslu § 49a obč. zák. je ve smyslu § 40a obč. zák. neplatností relativní. Právní úkon, u něhož je dán důvod tzv. relativní neplatnosti podle ustanovení § 40a obč. zák., se považuje za platný, dokud se ten, na jehož ochranu je důvod neplatnosti právního úkonu určen, neplatnosti nedovolá. Soud I. stupně vyšel z toho, že se neplatnosti právního úkonu dovolal žalobce a) podanou žalobou. Dále soud I. stupně uzavřel, že dovolat se relativní neplatnosti mohl žalobce a) poté, co podepsal předmětnou smlouvu. Bylo povinností žalobce, aby si přečetl smlouvu, kterou podepisuje. Žalobci a) tak začala běžet tříletá promlčecí lhůta dne [datum], tj. dnem následujícím po podpisu smlouvy a uplynula [datum]. Dovolání se relativní neplatnosti žalobcem a) podanou žalobou se tak stalo až po uplynutí promlčecí lhůty. Žalobci b), c) byli o převodu nemovitostí informováni dopisy z [datum], které byly odeslány k poštovní přepravě [datum] a dostaly se do jejich dispoziční sféry [datum], přičemž [datum] jim začala běžet promlčecí lhůta k uplatnění námitky relativní neplatnosti, která uplynula [datum]. Proto soud I. stupně dospěl k závěru, že darovací smlouva mezi žalobcem a) a žalovanou, kterým byly převedeny nemovitosti ze společného jmění manželů žalobce a) a [jméno] [příjmení] na žalovanou je právním úkonem platným. Žalovaná se ujala práva držby [datum]. Desetiletá vydržecí doba by uplynula v roce 2019, tj. za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Vznik vlastnického práva na základě vydržení by nastal za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který v ustanovení § [číslo] nepřipouští vydržení na základě neplatného právního titulu (putativního titulu), kterým je smlouva, která měla být uzavřena [jméno] [příjmení] jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou. Proto k vydržení vlastnického práva nemohlo dojít. Jelikož žalobci byli úspěšní v rozsahu jedné poloviny a neúspěšní v rozsahu jedné poloviny, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech státu bylo rozhodnuto, že každý z účastníků nese tyto náklady jednou polovinou. 3. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalobci a), b), c). Toto odvolání směřuje po svém upřesnění proti výrokům II., III., IV. napadeného rozsudku. V podstatných částech svého odvolání namítli, že k převodu vlastnického práva na žalovanou došlo v důsledku jednání, které vy