15 CO 278/2022-60 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Citovaným rozsudkem, majícím charakter rozsudku pro uznání, Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 184 994 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku, a povinnost nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 31 400 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Z odůvodnění rozsudku plyne, že žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s tvrzením, že na základě požadavku žalovaného provedla pro něho opravu nefunkčního zařízení, vystavila servisní protokol, dodací list na materiál a [datum] fakturu [číslo] na částku 184 994 Kč se splatností [datum], žalovaný však tuto částku ani na základě upomínky neuhradil. Soud I. stupně vydal dne 24. 2. 2022 pod č. j. 11 C 28/2022-15 platební rozkaz, kterým bylo žalobě vyhověno, spolu s výzvou, aby se žalovaný písemně vyjádřil ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu, ve kterém měl uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává a v případě, že by nárok neuznal zcela, byla mu uložena povinnost ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označuje důkazy k prokázání svých tvrzení s poučením, že jestliže se bez vážného důvodu na výzvu soudu v uvedené lhůtě nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Proti uvedenému platebnímu rozkazu žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor, který však nezdůvodnil. Jelikož uvedený odpor nelze považovat za řádnou obranu žalovaného proti žalobě ve smyslu § 114b o. s. ř., uplatní se dle § 114b odst. 5 o. s. ř. fikce uznání nároku uplatněného v žalobě. Proto soud I. stupně v souladu s § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodl rozsudkem pro uznání, když z hlediska hmotněprávního posouzení věci je nárok žalobkyně zcela důvodný. V řízení úspěšné žalobkyni pak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 31 400 Kč. 3. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání s odůvodněním, že nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznává, soud měl nařídit jednání a neměl být vydán rozsudek pro uznání, neboť v odporu se vyjádřil k žalobě tak, že ji zcela neuznává. Podle jeho názoru bylo porušeno právo na řádný proces a možnost jeho obhajoby. Věc byla rozhodnuta na základě nesprávného posouzení věci. Náklady řízení byly žalobkyni přiznány v plné výši i přesto, že mu nebyla doručena předžalobní výzva. K žalované faktuře uvedl, že bylo dodáno olejové čerpadlo jiného typu, stroj nefungoval a několikrát bylo reklamováno. Zkrácení lhůty pro doplnění odporu ho poškozuje v jeho právech na obhajobu. 4. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila. 5. Odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a je přípustné (§ 204 odst. 1 a § 201 o. s. ř.). Podle § 214 odst. 3 o. s. ř. rozhodl odvolací soud o podaném odvolání bez nařízení jednání, neboť k výzvě odvolacího soudu žalobkyně výslovně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě 7 dnů nevyjádřil, proto v souladu s poučením obsaženým ve výzvě (vzor 106 o. s. ř.) vycházel odvolací soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. z předpokladu, že žalovaný proti tomuto postupu žádné námitky nemá. Po přezkoumání napadeného rozsudku dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 6. Podle § 205b o. s. ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, § 153b). 7. V dané věci vydal soud I. stupně dne 24. 2. 2022 pod č. j. 11 C 28/2022-15 platební rozkaz, kterým žalobě zcela vyhověl a žalovanému v souladu s § 114b o. s. ř. pro případ podání odporu proti platebnímu rozkazu uložil povinnost se ve lhůtě 30 dnů vyjádřit ve věci samé k žalobě s výslovným poučením, že pokud nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Zároveň byl poučen, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). 8. Dle obsahu spisu žalovaný proti platebnímu rozkazu podal odpor, ve kterém pouze uvedl, že nárok žalující v celém rozsahu neuznává a že se vyjádří do 30 dnů. Žádné další vyjádření však ve stanovené lhůtě nepředložil. Dle ustáleného výkladu platí, že fikci uznání ve smyslu ust. § 114b odst. 5 o. s. ř. nezabrání žalovaný podáním, které obsahuje pouze údaj o tom,„ že se žalobou nesouhlasí a nepovažuje ji za důvodnou“ (shodně např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3597/2007). Pokud tedy v dané věci žalovaný v odporu proti platebnímu rozkazu pouze uvedl, že nárok neuznává, nejedná se o řádné vyjádření dle § 114b odst. 1 o. s. ř. (tím by bylo pouze uvedení konkrétních skutečností, pro které se žalovanou částkou nesouhlasí). Za této situace nastaly účinky fikce uznání nároku žalovaným ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. a povinností soudu I. stupně bylo v souladu s § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodnout rozsudkem pro uznání, neboť z obsahu spisu neplynou žádné skutečnosti, které by vydání takového rozsudku bránily. 9. Důvodné nejsou ani další odvolací námitky žalovaného, tedy že soud I. stupně měl nařídit jednání, neboť podle § 153a odst. 4 o. s. ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být jednání nařízeno (jak je výslovně uvedeno také v odůvodnění napadeného rozsudku). Věcné námitky žalovaného proti důvodnosti nároku žalobkyně, které byly uvedeny až v nyní podaném odvolání, nejsou v souladu s § 205b o. s. ř. řádným odvolacím důvodem proti rozsudku pro uznání a nelze se jimi v rámci tohoto odvolacího řízení zabývat. Není pak zcela jasné, co žalovaný míní zkrácením lhůty pro podání odporu, neboť v platebním rozkazu ze dne 24. 2. 2022, č. j. 11 C 28/2022-15 byla stanovena v souladu s § 172 odst. 1 o. s. ř. zákonná lhůta 15 dnů k podání odporu. Pakliže v odvolání proti napadenému rozsudku žalovaný uvedl, že podrobněji se k odvolání vyjádří do 30 dnů, přičemž následně byl usnesením soudu I. stupně ze dne 27. 5. 2022, č. j. 11 C 28/2022-26 vyzván k doplnění odvolání ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení (k tomu došlo [datum]), nebyl soud I. stupně při stanovení této tzv. soudcovské lhůty (§ 55 o. s. ř.) vázán lhůtou 30 dnů uvedenou žalovaným v odvolání. Jelikož mezi datováním odvolání žalovaným [datum] a výzvou soudu I. stupně k doplnění odvolání ze dne [datum] uběhla doba skoro 2 týdnů, považuje odvolací soud soudem I. stupně stanovenou lhůtu dalších 7 dnů k doplnění odvolání za zcela přiměřenou k řádnému sepsání doplnění odvolání, popř. zajištění právního zástupce. Ostatně po doplnění odvolání podáním z [datum] se v dalším průběhu řízení řešila žádost žalovaného o osvobození od soudních poplatků a žalovaný tak měl do tohoto rozhodnutí odvolacího soudu dostatečný časový prostor k zajištění právního zastoupení a případnému dalšímu doplnění podaného odvolání; ani k jednomu však posléze již nedošlo. 10. Nelze přisvědčit ani odvolací námitce žalovaného, že mu nebyla doručena předžalobní výzva, neboť žalobkyně zároveň s podanou žalobou předložila upomínku ze dne [datum] a doklad o tom, že tato předžalobní výzva byla žalovanému doručena do jeho datové schránky dne [datum]. Proto má v řízení úspěšná žalobkyně v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. právo rovněž na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které byly podrobně a správně vyčísleny v odůvodnění napadeného rozsudku. 11. Ze všech shora rozvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný v celém rozsahu potvrdil. 12. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni, která by měla právo na náhradu nákladů i této fáze řízení, žádné náklady nevznikly.