15 CO 286/2022-156 — Neznámý soud 69

1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Pelhřimově (dále jen soud I. stupně) uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku 34 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 1. 8. 2019 do zaplacení, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku (odst. I.), zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 40 811 Kč k rukám jeho právního zástupce a k rukám žalobce na jeho nákladech částku 1 668,50 Kč, obojí do 1 měsíce od právní moci rozsudku (odst. II. a III.), a dále povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené svědečné částku 1 526 Kč rovněž do 1 měsíce od právní moci rozsudku (odst. IV.). 2. Na základě provedeného dokazování dospěl soud I. stupně ke skutkovému závěru, že dne 8. 7. 2017 žalobce předal [jméno] [příjmení] (manželu žalované, který následně dne 30. 11. 2017 zemřel) částku 40 000 Kč, čemuž byli přítomni syn [jméno] [příjmení] pan [jméno] [příjmení] a družka žalobce [jméno] [příjmení]. Všichni svědci shodně uvedli, že byla předána částka 40 000 Kč, ze které 30 000 Kč mělo jít na majetkové vypořádání žalované s její sestrou [jméno] [příjmení] (to nepřímo plyne i z řízení sp. zn. 5 C 191/2015) a 10 000 Kč na otop. Všichni svědci také potvrdili, že o půjčce žalovaná jakožto manželka [jméno] [příjmení] věděla a že její chování v té době bylo zcela normální. Svědci rovněž uvedli, že dluh měl být splácen ve splátkách ve lhůtě 2 let, aniž by věděli, jak splácení probíhalo; z poštovních poukázek je pak zřejmé, že žalovaná zaslala žalobci dne 21. 12. 2020 částku 2 600 Kč a dne 21. 1. 2021 částku 2 500 Kč. Soud I. stupně poté dospívá k závěru o aktivní legitimaci žalobce (byť svědkyně [příjmení] uvedla, že část předaných peněz byla jejích), neboť peníze půjčoval žalobce, nikoliv jeho družka. Žalovaná je pak ve věci pasivně legitimována, neboť podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství (s výjimkami zde uvedenými), přičemž z výslechů svědků vyplynulo, že byť žalovaná vlastnímu předání peněz přítomna nebyla, o půjčce věděla, neboť z ní byl hrazen její dluh vůči sestře. Soud I. stupně ovšem nepovažoval 2 platby žalované na přelomu let 2020 [číslo] za uznání zbytku dluhu dle § 2054 odst. 2 o. z., neboť v té době žalovaná trpěla demencí a její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly vymizelé (jak vyplývá ze sdělení psychiatra prof. J. M. [příjmení]). Žalovanou vznesenou námitku promlčení soud I. stupně posuzoval dle § 609, § 619 odst. 1 a § 629 o. z. a s ohledem na skutkové závěry, že půjčka byla poskytnuta dne 8. 7. 2017 a měla být zaplacena do 2 let (tedy do července 2019), dospěl k závěru, že nárok žalobce není promlčen, neboť žaloba byla dne 26. 7. 2021 podána v rámci tříleté promlčecí lhůty. Navíc soud I. stupně podotkl, že vznesení námitky promlčení představuje zneužití práva a nepožívalo by právní ochrany, neboť k překročení promlčecí lhůty došlo v řádu dnů, [jméno] [příjmení] krátce po půjčce zemřel, mezi žalobcem a žalovanou bylo ohledně půjčky komunikováno a žalovaná se ji zavázala zaplatit ve splátkách, což také dvakrát učinila. Po právní stránce soud I. stupně posoudil věc podle § 2390 o. z. jako smlouvu o zápůjčce a s ohledem na shora uvedené závěry uložil žalované povinnost uhradit zbývající část dluhu ve výši 34 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 8. 2019. V řízení úspěšnému žalobci soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to náklady za právní zastoupení účtované za zaplacený soudní poplatek 1 745 Kč, 8 úkonů právní služby po 2 500 Kč, 8x režijní paušál po 300 Kč, cestovné k procesnímu soudu dne 11. 3. 2022 ve výši 4 042 Kč, dne 2. 6. 2022 a 13. 9. 2022 po 4 512 Kč a 3x 12 půlhodin ztráty času 3 600 Kč, celkem 41 811 Kč (správně 40 811 Kč), a dále vyúčtovanou ztrátu mzdy žalobce 2x 834,27 Kč, tedy 1 668,50 Kč. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. pak uložil žalované podle výsledku řízení zaplatit státu náhradu nákladů za vyplacené svědečné ve výši 1 526 Kč. Všechny částky uložil soud žalované zaplatit dle § 160 o. s. ř. ve lhůtě 1 měsíce. 3. Rozsudek v celém rozsahu napadla odvoláním žalovaná. Za nesprávný považuje závěr soudu I. stupně, že nárok žalobce není promlčen. Přestože žalobce tvrdil, že půjčka měla být postupně splácena a uhrazena do 2 let, tedy do července 2019, a v průběhu řízení vypověděl, že se s manželem žalované dohodli na splacení dluhu z půjčky zhruba do 2 let, k prokázání svých tvrzení včetně lhůty splatnosti nabídl důkaz výpověďmi svědků, které však toto tvrzení nepodporují. Předložil-li žalobce písemné prohlášení [jméno] [příjmení], ve kterém se zmiňoval o lhůtě splatnosti, ve své výpovědi svědek nevěděl, zda„ padly 2 roky“. Na základě svědeckých výpovědí by mohl být opodstatněn závěr, že dluh měl být splácen ve splátkách, nicméně v rozporu s provedenými důkazy je závěr soudu I. stupně, že byla sjednaná konkrétní lhůta splácení dluhu. Proto mohl žalobce právo na vrácení půjčky uplatnit poprvé již dnem následujícím po jejím poskytnutí, promlčecí lhůta tak uplynula již dnem 8. 7. 2020 a soud I. stupně měl k námitce promlčení vznesené žalovanou přihlédnout. Žalovaná pak nesouhlasí ani s úvahami soudu o zneužití práva vznést námitku promlčení, neboť k promlčení došlo již v průběhu roku 2020 a tudíž soud se při hodnocení těchto okolností patrně spletl o dobu jednoho roku. Žalovaná proto navrhovala změnu napadeného rozsudku tak, aby žaloba byla zamítnuta. 4. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku. Svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] potvrdili dohodu žalobce a [jméno] [příjmení] na úhradě dluhu ve splátkách, přičemž svědek [jméno] [příjmení] nepopřel své tvrzení obsažené v prohlášení ze 7. 6. 2021, že peníze měly být splaceny do 2 let, pouze si již nepamatoval, zda„ padly 2 roky“. Po úmrtí [jméno] [příjmení] žalobce požadoval vrácení dluhu, o tom se mluvilo již na jeho pohřbu, se žalovanou telefonoval a žalovaná skutečně po urgencích 2 splátky zaslala. I když z lékařského posudku vyplývá, že žalovaná trpěla duševní chorobou dříve, než bylo rozhodnuto o omezení její svéprávnosti, byla si vědoma toho, co a komu splácí. Napadené rozhodnutí správně přihlédlo k tomu, že bylo ujednáno splácení dluhu ve splátkách, přičemž okolnost, že v řízení nevyplynulo, do kterého konkrétního data měla být zápůjčka vrácena, neznamená, že promlčecí lhůta běží druhý den po poskytnutí zápůjčky. Námitka promlčení pak byla vznesena až při přednesu závěrečného návrhu a nebylo na ni možné reagovat důkazy či podrobnějšími otázkami na svědky. Pokud se žalobce se svým bratrancem dohodli na splácení ve splátkách, odporuje tomuto zjištěnému skutkovému stavu stanovení počátku běhu promlčecí lhůty na druhý den po poskytnutí zápůjčky a je tedy i v rozporu s dobrými mravy. Pokud si na úhradu dluhu půjčím, předpokládají obě strany vrácení v nějaké době. Protože se jednalo o zápůjčku pro účely doplacení povinnosti žalované a pro účely topení pro oba manžele, byla zápůjčka směřována do SJM manželů [příjmení]. V této souvislosti žalobce odkázal i na právní úpravu obsaženou v § [číslo], § 2736 a § 2737 o. z. 5. Odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a je přípustné (§ 204 odst. 1 a § 201 o. s. ř.). Podle § 212 o. s. ř. přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v celém napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 6. Soud I. stupně provedl všechny účastníky navržené důkazy (ostatně ani v odvolacím řízení účastníci žádné další nenavrhovali) a v odůvodnění napadeného rozsudku uvedl zjištění z nich učiněná (viz body 2., 3. a úvodní část bodu 4. odůvodnění), na jejichž základě pak učinil i příslušné skutkové závěry. Jeho závěr, že dne 8. 7. 2017 žalobce předal manželovi žalované [jméno] [příjmení] částku 40 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce, z čehož 30 000 Kč mělo být použito na majetkové vypořádání žalované s její sestrou [jméno] [příjmení] a 10 000 Kč na otop (do domu, ve kterém žalovaná se svým manželem bydleli), vyplývá (ať již přímo či nepřímo) zejména z jednotlivých výpovědí (jde o účastnickou výpověď žalobce, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří byli přítomni předání uvedené částky, jakož i o svědecké výpovědi sestřenic žalobce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které vypovídaly o své vědomosti o existenci uvedené zápůjčky), včetně listinných důkazů (zejména spis sp. zn. 5 C 191/2015, ze kterého nepřímo plyne potřeba žalované opatřit si peníze pro vyplacení své sestry), přičemž v odvolacím řízení nebyly žádným z účastníků zpochybněny. Byť vlastnímu předání částky 40 000 Kč nebyla žalovaná přítomna, plyne z výpovědi žalobce, že na poskytnutí této zápůjčky byl se žalovanou a jejím zemřelým manželem dohodnut; dle výpovědí svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] si peníze půjčovali od žalobce žalovaná a její manžel (svědkyni Novákové to měli jmenovaní sdělit); svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že o půjčku je požádali oba manželé [příjmení] někdy o Velikonocích. Odvolací soud tak ke shora uvedenému skutkovému závěru soudu I. stupně doplňuje, že z uvedených výpověd