0 OINS 109/2022 — (nezadán)

<b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) obdrželo od Okresního soudu ve [obec] (dále jen„ soud“) dne [datum] přípis, který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit obviněný tím, že soudu nedodal znalecký posudek ve stanovené době. 2 Ministerstvo si od soudu vyžádalo podklady prokazující tvrzení soudu. Dne [datum] ministerstvo obdrželo: -) Usnesení soudu o ustanovení znalce ze dne 20. 6. 2022, č. j.: 39 C 57/2021-130 -) Usnesení soudu o zproštění ustanovení znalcem ze dne 9. 9. 2022, č. j.: 39 C 57/2021-136 -) Záznamy e-mailové komunikace mezi soudem a manželkou znalce ze dne [datum] a [datum]. -) Potvrzení o doručení do datové zprávy – usnesení o ustanovení znalcem bylo doručeno fikcí [datum] -) Potvrzení o doručení do datové zprávy – usnesení o zproštění ustanovení znalcem bylo doručeno fikcí [datum] <b><i>Skutková zjištění</b></i> 3 Z usnesení soudu ze dne 20. 6. 2022, č. j.: 39 C 57/2021-130 (dále jen„ usnesení“), ministerstvo zjistilo, že soud znalci stanovil podat znalecký posudek pro účely soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. 39 C 57/2021, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení tohoto usnesení. Soud doložil prostřednictvím potvrzení o doručení do datové zprávy, že znaleci bylo usnesení doručeno fikcí dne [datum] Lhůta pro podání znaleckého posudku tedy uplynula dne [datum]. 4 Ze záznamů e-mailové komunikace mezi manželkou znalce a soudem ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že znalec ve stanovené době zadaný znalecký posudek nepodal. Znalecký posudek nepodal ani později, přičemž usnesením soudu ze dne 9. 9. 2022, č. j.: 39 C 57/2021-136, byl znalec soudem zproštěn povinnosti jej podat. Současně s tímto úkonem soud ustanovil pro podání zadaného znaleckého posudku jiného znalce. 5 E-mailem ze dne [datum] manželka obviněného soudu sdělila, že obviněný nevykonává znaleckou činnost ze zdravotních důvodů již několik let, nicméně toto své tvrzení ničím nepodložila. Správní orgán poté z osobního spisu obviněného zjistil, že se znalec narodil dne [datum], je tedy v důchodovém věku a znalecký posudek podal naposledy v roce 2009. 6 Z podkladů považuje správní orgán za prokázané, že obviněný ve stanovené lhůtě ani po jejím uplynutí nevypracoval znalecký posudek, který měl podle usnesení soudu vypracovat. Před uplynutím lhůty stanovené pro vypracování posudku soud neinformoval o tom, že posudek nemůže dodat, ani nepožádal o prodloužení lhůty. Od roku 2009 obviněný znaleckou činnost fakticky nevykonával, nicméně je stále veden v seznamu znalců a nemá pozastavené znalecké oprávnění. <b><i>Právní základ</b></i> 7 Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“) se znalec dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 1 odst. 3 nevykoná znaleckou činnost ve stanovené době. 8 Podle § 39 odst. 2 písm. c) se za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ uloží pokuta do 500 000 Kč. 9 Podle § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ přestupkový zákon“), je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. 10 Podle § 42 odst. 1 ZnalZ přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. 11 Podle § 90 odst. 1 přestupkového zákona může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) může správní orgán příkaz vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 12 Podle § 19 odst. 2 je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí znalec odmítnout vykonat znalecký úkon z jiného důvodu než z důvodů podle odstavce 1 nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní okolnosti neumožňují vykonat úkon s odbornou péčí a včas, nebo tak stanoví jiný zákon. 13 Podle § 14 odst. 3 písm. c) ZnalZ oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaniká oznámením o ukončení znalecké činnosti, a to k poslednímu kalendářnímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení ministerstvu doručeno. 14 Podle § 13 odst. 1 písm. b) ZnalZ ministerstvo pozastaví oprávnění vykonávat znaleckou činnost požádá-li znalec písemně o pozastavení činnosti a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat znaleckou činnost pozastaveno. <b><i>Právní posouzení</b></i> 15 Obviněný nepodal znalecký posudek bez náležité omluvy, ačkoliv byl usnesením soudu ustanoven znalcem a měl povinnost vypracovat znalecký posudek ve stanovené lhůtě, tímto jednáním obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. 16 Ministerstvo zkoumalo, zda výše uvedené jednání obviněného naplnilo znaky přestupku podle § 5 přestupkového zákona. Společenskou škodlivost činu je třeba hodnotit s ohledem na účel zákona. Zákonná regulace znalecké činnosti má být zárukou, že znalecké posudky budou příjemcům dodány řádně a včas, tedy budou nejen vykazovat vysokou míru odbornosti, ale také budou dodány v době, kdy to příjemce potřebuje. Je-li zadavatelem posudku soud, pak po dobu, kdy má znalec spis u sebe, nemůže pokračovat v řízení. Opožděné podání znaleckého posudku vede k průtahům v řízení, které účastníkům neodůvodněně prodlužují nejistotu ohledně výsledku řízení. 17 Znalec nedodal posudek včas, jak je jeho povinností, čímž poškodil právem chráněný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti a ohrozil důvěru ve znaleckou činnost jako takovou. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily, že naplnění formálních znaků přestupku ohrozilo výše uvedený chráněný zájem. 18 E-mail ze dne [datum], kterým manželka obviněného informovala soud o tom, že obviněný ze zdravotních důvodů nevykonává znaleckou činnost již několik let, ministerstvo nepovažuje pro posouzení otázky trestnosti relevantní. Uvedený e-mail byl zaslán [datum], tedy až po uplynutí lhůty pro podání znaleckého posudku. Navíc zdravotní důvody, pro které znalec znaleckou činnost nevykonává, nebyly nikterak doloženy. Znalec mohl vypracování znaleckého posudku ze zákonných důvodů odmítnout podle § 19 odst. 2 ZnalZ. To znalec neučinil a se soudem komunikoval prostřednictvím své manželky až po uplynutí stanovené doby pro podání znaleckého posudku. 19 Pokud znalec znaleckou činnost nevykonává, musí písemně požádat ministerstvo o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost ve smyslu § 13 odst. 1 písm. b) ZnalZ, případně ministerstvo informovat o zdravotních důvodech, které mu dlouhodobě znemožňují výkon znalecké činnost. Další možností, jak trvale ukončit znaleckou činnost, je zaslání oznámení o ukončení znalecké činnosti ministerstvu ve smyslu § 14 odst. 3 písm. c) ZnalZ. 20 S ohledem na výše uvedené ministerstvo vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 90 přestupkového zákona jako první úkon v řízení o přestupku zahájeného z moci úřední podle § 78 odst. 1 přestupkového zákona. <b><i>Uložení trestu</b></i> 21 Ministerstvo při určování výše správního trestu přihlédlo podle § 37 přestupkového zákona k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti obviněného. 22 Povaha a závažnost přestupku odpovídá významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. V konkrétním případě znalec nedodal posudek včas, čímž způsobil průtahy soudního řízení a ohrozil důvěru veřejnosti ve znaleckou činnost. 23 Žádné polehčující ani přitěžující okolnosti ministerstvo nezjistilo. 24 Co se týká povahy podnikatelské činnosti obviněného, pak ministerstvo při ukládání trestu přihlédlo ke skutečnosti, že je znalec důchodce, a již 13 let znaleckou činnost fakticky nevykonává, tedy mu z podnikatelské činnosti neplynou žádné příjmy. 25 Ministerstvo se s ohledem na výše uvedené uložilo pokutu na samé dolní hranici zákonné sazby. Uložený trest ministerstvo považuje za přiměřený spáchanému přestupku a okolnostem případu. Zároveň má ministerstvo za to, že uložená pokuta naplní represivní i preventivní funkce trestu.