0 OINS 110/2023 — (nezadán)

<b><i>Skutkový stav</b></i> 1 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) doručen podnět Advokátní kanceláře [příjmení] & [právnická osoba], který byl materiálně posouzen jako oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se mohl obviněný dopustit tím, že neoprávněně opatřil znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem. K podání oznamovatel přiložil kopii této listiny, usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne [datum] a protokol z jednání před týmž soudem ze dne [datum]. 2 Z evidence znalců a tlumočníků bylo zjištěno, že obviněný má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru písmoznalectví, specializace ruční a strojové písmo. 3 Z usnesení [název soudu] ze dne 24. 2. 2022, č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že uvedený soud vedl řízení o určení vlastnictví k nemovitým věcem mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (žalobci) a [právnická osoba], s.r.o. sídlem [adresa], [IČO] (žalovaná). Dále je tímto usnesením prokázáno, že soud v řízení k podání znaleckého posudku ustanovil znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. 4 Z listiny označené jako„ Odborné vyjádření z oboru expertiza písma“ bylo zjištěno, že adresátem uvedené listiny byla [právnická osoba], s.r.o. Listina je datována [datum] a čítá celkem 3 strany. Obsahem listiny je posouzení znaleckého posudku, který dne [datum] vypracoval znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] pro řízení vedené u [název soudu] pod č. j. [spisová značka]. Konkrétně bylo zadáním obviněného určit, zda posudek JUDr. [jméno] [příjmení] splňuje formální náležitosti posudku a zda závěry v posudku uvedené jsou odůvodněný nálezem. Obviněný v listině hodnotí posudek, a to jak po stránce formální, tak po stránce materiální, a vyslovuje závěr, že doporučuje vypracování revizního posudku. Obviněný v listině výslovně uvedl, že uvedená zjištění nejsou výsledkem jeho vlastního zkoumání, nýbrž vyšel pouze ze znaleckého posudku JUDr. [jméno] [příjmení]. Listina je podepsána obviněným a je opatřena jeho znaleckou pečetí. Na listině je uvedeno, že obviněný odborné vyjádření vypracoval jako znalec jmenovaný rozhodnutím Městského soudu v Praze, spr. [číslo] ze dne [datum]. 5 Z protokolu o jednání před Okresním soudem v Pardubicích ze dne [datum] vyplývá, že obviněný se tohoto jednání zúčastnil a byl tam vyslechnut jako znalec (str. 3 protokolu). K věci uvedl, že jeho úkolem bylo podle zadání vyhodnotit, zda důkaz učiněný znalcem [příjmení] [příjmení] odpovídá tímto znalcem zformulovaným závěrům. Dále uvedl, že neměl vypracovat znalecký posudek, hodnotil závěry jiného znalce, a to bez toho, aniž by měl k dispozici originály listin, které byly předmětem posouzení. <b><i>Právní kvalifikace</b></i> 6 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 7 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 8 Ustanovení § 28 odst. 8 ZnalZ stanoví, že znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek. Kdo v rozporu s dikcí tohoto ustanovení neoprávněně opatří znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ. 9 Obviněný otisk znalecké pečeti připojil na listinu, která nebyla znaleckým posudkem. Jako znalecký posudek nebyla formálně označena a ze zjištěných skutečností plyne, že obviněný ji sám za znalecký posudek nepovažoval. Tímto jednáním obviněný naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ. 10 Znalcům je svěřena státní pečeť k jasně definovanému účelu, kterým je vyhotovení znaleckého posudku. K jinému účelu dle dikce zákona nemůže být znalecká pečeť použita. Státní pečeť odlišuje znalecký posudek od jiných dokumentů a je výrazem toho, že znalecký posudek (na rozdíl od jiných dokumentů) podává kvalifikovaný znalec kvalifikovaným způsobem. Váhu a význam institutu znalecké pečeti zákonodárce zdůraznil zakotvením zvláštní skutkové podstaty, která postihuje použití pečeti k jinému účelu, než pro který byla znalcům svěřena. 11 Obviněný byl v daném případě kvalifikovaný k podání znaleckého posudku, ale namísto něj vyhotovil formálně i obsahově méně náročný dokument, který opatřil znaleckou pečetí, přestože to zákon nedovoluje. Dokumentu, který nebyl založen na znaleckém zkoumání, propůjčil váhu znaleckého posudku tím, že jej opatřil znaleckou pečetí a uvedl, že jej vyhotovil jako státem garantovaný znalec. 12 Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo nejen formální, ale i materiální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. <b><i>Uložení správního trestu</b></i> 13 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 s. ř. může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutková zjištění za dostatečná, vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Protože ministerstvo považuje skutkové zjištění za dostatečné, přistoupilo k rozhodnutí formou příkazu. 14 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. l) uložit pokutu do výše 250 000 Kč. 15 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti podnikatelské fyzické osoby, resp. k osobním poměrům fyzické osoby. 16 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k povaze a závažnosti přestupku, tedy významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem (objektem přestupku) je v projednávané věci především zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. Obviněný, aniž by sám provedl řádné znalecké zkoumání originálních dokumentů, hodnotil posudek jiného znalce a toto své hodnocení opatřil znaleckou pečetí. Tím zneužil jemu svěřenou státní pečeť k tomu, aby zvýšil autoritu a věrohodnost listiny, kterou vyhotovil, tedy zneužil jemu svěřenou pečeť k jiným účelům, než pro které mu byla udělena. Jím vyhotovená a státní pečetí neoprávněně opatřená listina byla použita v řízení k tomu, aby rozporovala znalecký posudek předložený jiným znalcem. Následkem jednání obviněného bylo ohrožení řádného průběhu soudního řízení. 17 Správní orgán přihlédl k povaze podnikatelské činnosti obviněného. Obviněný se přestupku dopustil jako znalec z oboru písmoznalectví, specializace ruční a strojové písmo. Ve své podnikatelské činnosti je aktivní, z vlastní úřední evidence ministerstvo zjistilo, že v posledních evidovaných letech ročně vyhotovoval kolem 40 posudků ročně. 18 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý ho odradit od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest tak musí představovat spravedlivou újmu, individualizovanou s ohledem na osobu pachatele. 19 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 20 000 Kč, která představuje 8 % maximální zákonné sazby, odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a je způsobilá ve vztahu k obviněnému splnit preventivní i represivní funkci.