0 OINS 197/2022 — (nezadán)

1 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti doručen podnět Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Územního odboru [obec], oddělení obecné kriminality SKPV (dále jen„ policejní orgán“), který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit obviněný tím, že ve stanovené lhůtě nedodal policejnímu orgánu znalecký posudek. <b><i>Zjištěný skutkový stav</b></i> <i>Znalecké oprávnění</i> 2 Z veřejně přístupné evidence znalců a tlumočníků bylo zjištěno, že obviněný má oprávnění k výkonu znalecké činnosti oboru doprava, odvětví doprava silniční a odvětví doprava městská; oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace motorová vozidla a stroje a zařízení; a oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace motorová vozidla – posuzování technického stavu a specializace stroje a zařízení – posuzování technického stavu. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným [IČO]. 3 Ministerstvo se dne [datum] obrátilo na policejní orgán s žádostí o součinnost spočívající v zaslání doplňujících podkladů. Dne [datum] obdrželo ministerstvo přípis policejního orgánu, jehož přílohou bylo: opatření [číslo jednací] ze dne 27. 9. 2021, včetně doručenek; písemné výzvy znalci ze dne [datum], [datum] a [datum], včetně doručenek; úřední záznamy o komunikaci se znalcem ze dne [datum], [datum], 25. 5. 2022 a [datum]; opatření o zrušení přibrání znalce ze dne [datum]. Z dokumentace poskytnuté policejním orgánem byly zjištěny následující skutečnosti. 4 Opatřením Policejního orgánu ze dne [datum], sp. zn. KRPE [číslo], byl obviněný přibrán k vypracování znaleckého posudku v probíhajícím trestním řízení. Úkolem znalce bylo posoudit a zodpovědět otázky týkající se okolností dopravní nehody ze dne [datum]. Konkrétně měl stanovit průběh nehodového děje, pohyb a jednání účastníků v prostoru a čase, dále posoudit nehodovou událost z technického hlediska, včetně reakcí účastníků dopravní nehody a možnosti účastníků k odvrácení dopravní nehody, a dále zodpovědět další otázky policejního orgánu, vedoucí k objasnění dopravní nehody. Pro vypracování znaleckého posudku byla obviněnému uložena lhůta do [datum]. 5 Po uplynutí lhůty stanovené pro vypracování posudku policejní orgán obviněného dne [datum] a [datum] prostřednictvím datové vyzval k podání znaleckého posudku, přičemž jej poučil o možných následcích nepodání znaleckého posudku. Policejní orgán dne [datum] zaslal znalci urgenci, kterou obviněnému prodloužil lhůtu pro dodání posudku do [datum]. Na urgenci obviněný nereagoval. 6 Z výše uvedených úředních záznamů o telefonních hovorech vyplývá, že znalec byl policejním orgánem opakovaně telefonicky vyzýván k podání znaleckého posudku. Obviněný v hovorech odkazoval na vytíženost a opakovaně přislíbil podání znaleckého posudku. Z úředního záznamu ze dne [datum] je patrné, že obviněný dne [datum] hovor od policejního orgánu odmítl a odeslal SMS zprávu„ Zavolam vam zpatky.“ Obviněný již policejní orgán nekontaktoval. 7 Dne [datum] vydal policejní orgán opatření [číslo jednací], kterým zrušil předchozí opatření o přibrání znalce ze dne [datum], neboť k danému dni obviněný znalecký posudek nepodal. 8 Na základě výše uvedených podkladů považuje ministerstvo za prokázané, že obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení] nedodal policejnímu orgánu znalecký posudek ve stanovené lhůtě. <b><i>Právní kvalifikace</b></i> 9 Ministerstvo dále zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. 10 Podle § 1 odst. 3 zákona ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost ve sjednané nebo stanovené době. Pokud tuto povinnosti poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, za což se mu podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uloží pokuta do výše 500 000 Kč. 11 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 12 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 13 Jak bylo uvedeno výše, podle § 1 odst. 3 ZnalZ má znalec povinnost podat znalecký posudek ve stanovené lhůtě, a pokud tak neučiní, dopustí se přestupku. V daném případě obviněný znalecký posudek vůbec nedodal, a to ani po opakovaných písemných výzvách, telefonických hovorech a prodloužení lhůty k podání znaleckého posudku. Tím obviněný naplnil formální znaky skutkové podstaty přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. 14 Společenskou škodlivost činu je třeba hodnotit s ohledem na účel zákona o ZnalZ, kterým je mimo jiné i zájem na řádném výkonu znalecké činnosti v řízení před orgány veřejné moci, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob. Vypracování znaleckého posudku je vysoce kvalifikovaná činnost, která je s ohledem na svoji důležitost svěřena výhradně osobám, které prokážou bezúhonnost a vysokou míru odbornosti. 15 Zákonná regulace znalecké činnosti má být zárukou, že znalecké posudky budou příjemcům dodány řádně a včas, tedy budou nejen vykazovat vysokou míru odbornosti, ale také budou dodány v době, kdy to příjemce potřebuje. Opožděné podání znaleckého posudku vede k průtahům v řízení, které účastníkům neodůvodněně prodlužují nejistotu ohledně výsledku řízení. Jakkoliv je zřejmé, že se znalec může z různých důvodů dostat do prodlení, je třeba trvat na tom, aby v takovém případě tuto skutečnost zadavateli bez zbytečného odkladu sdělil. Stav, kdy zadavatel nedostane včas posudek, musí urgovat jeho dodání a zůstává v nejistotě o tom, kdy nebo zda vůbec mu bude znalecký posudek dodán, považuje správní orgán za nepřijatelný. Obviněný přitom nepodal znalecký posudek vůbec a policejní orgán byl nucen opatření o přibrání znalce téměř deset měsíců po jeho vydání zrušit. 16 Obviněný nedodal posudek, jak bylo jeho povinností, čímž poškodil právem chráněný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti a ohrozil důvěru ve znaleckou činnost jako takovou. Jednání obviněného způsobilo průtahy v řízení o trestní věci, přičemž obviněný uváděl policejní orgán v nejistotu opakovanými přísliby dodání znaleckého posudku. 17 Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily, že naplnění formálních znaků přestupku ohrozilo výše uvedený chráněný zájem. <b><i>Uložení trestu</b></i> 18 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 s. ř. může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 19 Protože ministerstvo považuje skutkové zjištění za dostatečné, přistoupilo k rozhodnutí formou příkazu. 20 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč. 21 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti podnikající fyzické osoby. 22 Povaha a závažnost přestupku odpovídá významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. V konkrétním případě obviněný posudek nedodal, čímž způsobil závažné průtahy v trestním řízení, zatížil policejní orgán administrativní činností a opakovaně jej uvedl v mylné přesvědčení, že posudek brzy dodá. Jakkoliv je zřejmé a pochopitelné, že na straně znalce může dojít z nejrůznějších důvodů k prodlení, je třeba trvat na tom, aby v takovém případě o situaci zadavatele řádně a čas informoval a dohodl další postup, který následně dodrží. Za okolnost, která zvyšuje závažnost přestupku, správní orgán považuje, že znalec nedodal posudek ani v dodatečně poskytnuté lhůtě a opakovaně nedostál svým slibům, což mělo za následek průtahy v řízení a zátěž policejního orgánu. 23 Žádné přitěžující ani polehčující okolnosti ve smyslu § 39 a 40 zákona o odpovědnosti za přestupku správní orgán neuvažoval. Skutečnost, že obviněný nebyl v minulosti trestán, nepovažuje správní orgán v souladu se svou správní praxí za polehčující okolnost; naopak recidivu by považoval za okolnost přitěžující. <i>Uvážení o druhu a výměře správního trestu</i> 24 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. Správní orgán má za to, že pokuta v