0 OINS 80/2022 — (nezadán)

<b><i>Postup správního orgánu před vydáním příkazu</b></i> 1 Ministerstvu bylo dne [datum] doručeno podání, které je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl obviněný při vypracování znaleckého posudku [číslo] znaleckého posudku [číslo] znaleckého posudku [číslo] znaleckého posudku [číslo] znaleckého posudku [číslo] znaleckého posudku [číslo] znaleckého posudku [číslo] znaleckého posudku [číslo] které vypracoval na základě zadání Advokátní a patentové kanceláře [příjmení] a spol. (dále jen„ zadavatel“). Úkolem znalce bylo zodpovědět následující znalecké otázky: a. V posudcích [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (dále jen„ posudky A“):„ (z) da předložený a popsaný výrobek společnosti [právnická osoba] (dětské pleny, pozn, spr. orgánu) obsahuje kombinaci znaků obsaženou v 1. nároku evropského patentu CZ/EP 3 292 847 a spadá tedy do rozsahu ochrany patentu CZ/EP 3 292 847, či nikoli.“ b. V posudcích [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (dále jen„ posudky B“):„ (z) da předložený a popsaný výrobek společnosti [právnická osoba] (dětské pleny, pozn, spr. orgánu) obsahuje kombinaci znaků obsaženou v 1. nároku evropského patentu CZ/EP 3 560 469 a spadá tedy do rozsahu ochrany patentu CZ/EP 3 560 469, či nikoli.“ 2 Vypracované znalecké posudky [právnická osoba] Technologies NV (dále jen„ Drylock“) následně použila jako důkazy k návrhu na předběžné opatření proti společnosti [právnická osoba] (dále jen„ Ontex“) s cílem omezit jejich výrobu plen. <b><i>Zjištěný skutkový stav</b></i> 3 Všech 8 znaleckých posudků je strukturováno identickým způsobem. Obviněný v posudcích uvádí, že vycházel ze dvou podkladů (zdrojů dat), kdy oba mu byly poskytnuty zadavatelem. Prvním zdrojem dat byl částečným překladem předmětného patentu [právnická osoba], druhým obrázek plenky„ zobrazené na fotografiích v laboratorní zprávě (…) institutu CENTEXBEL“. Oba tyto podklady tvoří přílohu znaleckých posudků. 4 Obviněný neprováděl vlastní šetření posuzované pleny, nýbrž vyšel ze zprávy institutu CENTEXBEL, kterou mu dodal zadavatel posudku. Ze zprávy vyplývá, že bylo provedeno několik zkoušek pleny za použití digitálního fotoaparátu s episkopickým a diaskopickým osvětlením byly zkoumány různé druhy plen. U plen byly provedeny zkoušky nazvané„ popis plenek a jejich struktury“,„ ohledání struktury zóny ve tvaru U“ a„ pozorování toků v absorpčním jádru plenky“. Zprávy obsahují popis postupu a pořízené fotografie. [příjmení] na fotografiích pořízených institutem CENTEXBEL nejsou komentovány ani interpretovány. 5 Obviněný v posudku v bodě 7.1 nazvaném Posouzení z hlediska lexikálního (str. 5 až 7 posudku) uvedl vždy nejprve znaky konstrukčního provedení pleny tak, jak jsou uvedeny v patentu (patentovém nároku), a dále uvedl znaky konstrukčního provedení posuzované pleny. Tyto konstrukční znaky přitom dovodil z fotografií obsažené ve zprávě [právnická osoba]. Jak tyto znaky dovodil, není zřejmé, neboť na fotografiích všechny tyto znaky viditelné nejsou. Porovnání znaků uvedených v patentu a znaků, které obviněný dovodil z fotografií, pak obviněný dochází k závěru, že konkrétní plena spadá, nebo nespadá do rozsahu ochrany. 6 Tuto metodu obviněný nazývá metodou lexikální spočívající ve slovním popsání podstatných znaků posuzované pleny a srovnání tohoto popisu s textem evropského patentu [právnická osoba]. Obviněný uvádí, že„ (p) okud srovnávaný předmět určení vykazuje všechny znaky předmětného 1. nároku na ochranu, spadá do rozsahu ochrany patentu“. <b><i>Právní posouzení</b></i> <i>Naplnění formálních a materiálních znaků přestupku</i> 7 Ministerstvo zkoumalo, zda jednání obviněného naplnilo formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 8 Ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech zakotvuje povinnost znalce vykonávat činnost s odbornou péčí. Tato povinnost je konkretizována ve vyhlášce [číslo] kde je v hlavě čtvrté popsán postup při zpracování posudku. 9 Má-li posudek dávat záruku, že závěry v něm uvedené jsou správné, musí znalec provést sérii kroků, kdy nejprve vybere zdroj dat (např. fotografie, zpráva o měření), poté z vybraných zdrojů získá konkrétní data (např. údaje o rozměrech, tvaru, vlastnostech předmětu), případně si data sám vytvoří (např. ohledáním předmětu, změřením, zkouškami apod.). V posudku musí uvést, jaká data sebral a/nebo vytvořil a tato data musí následně analyzovat a odborně posoudit. Získané výsledky musí interpretovat a teprve poté může vyslovit odborný závěr. 10 Výše uvedený postup pak musí v posudku zaznamenat, aby byl přezkoumatelný. Neboť přezkoumatelnost ve smyslu zpětné rekonstrukce myšlenkových pochodů znalce, jež vyústily ve vyslovení závěru, není možná bez toho, aby znalec v posudku zachytil všechny své kroky a úvahy. Proto ustanovení § 42 vyhlášky [číslo] stanoví, že znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Ačkoliv se tedy metody použité při zpracování posudku budou případ od případu lišit, a to zvláště s ohledem na obor a odvětví, v rámci kterého je posudek zpracován, znalec musí vždy postupovat v krocích popsaných v § 52 vyhlášky č. 503/2020 Sb. a tyto kroky musí popsat způsobem uvedeným v § 41 téže vyhlášky. Pokud znalec nedodržuje postup stanovený vyhláškou a vytvoří posudek, který je v důsledku tohoto nepřezkoumatelný, postupuje bez náležité odborné péče, která je od znalců očekávána. 11 Obviněný při vypracování posudků neprovedl vlastní šetření, nýbrž vyšel z fotografií obsažených ve zprávě [právnická osoba], kterou mu poskytl zadavatel posudku. To by samo o sobě nemuselo být pochybením, pokud by obviněný uvedl, jaká data ze zprávy získal, nakolik je považuje za věrohodná a jak odpovídají jeho vlastnímu zkoumání. Obviněný se ovšem zcela spolehl na zprávu, kterou mu zadavatel poskytl, navíc vůbec neuvedl, jaká data z této zprávy získal, pouze bez dalšího vyslovil, že z fotografií ve zprávě přiložených plyne, že pleny mají konkrétní znaky, přestože všechny tyto znaky na fotografiích viditelné nejsou. <i>Posudky vztahující se k patentu CZ/EP 3 292 847 ([číslo] [číslo] [číslo] [číslo])</i> 12 Obviněný totiž v sekci nadepsané„ 7.1 Posouzení z hlediska lexikálního“ uvádí, že posuzovaná plena vykazuje mimo jiné podstatný znak provedení, který popisuje jako„ primární spojovací mřížky obsahují souvisle uspořádané linie vyrovnané s podélnou osou“, což má odpovídat a překrývat se s řešením popsaném v patentu jako„ (…) trvalé primární upevňovací mřížky (113) vytvářející sendvičovou kompozitní strukturu; primární upevňovací mřížky (113) obsahují souvisle uspořádané linie vyrovnané s podélnou osou absorpční struktury“, jejichž nákresy jsou součástí patentového nároku. Žádná fotografie obsažená v laboratorní zprávě ovšem existenci těchto mřížkových struktur na absorpčním jádru ani kdekoliv jinde na pleně [právnická osoba] nikterak nenaznačuje; hovoří pouze na str. 19 o„ kanálcích“ a obviněný nikde neuvádí, proč tyto považuje za totožné s „ trvalou primární upevňovací mřížkou“. Obviněného interpretace dat je tak v rozporu s podklady, z nichž vycházel. <i>Posudky vztahující se k patentu CZ/EP 3 560 469 ([číslo] [číslo] [číslo] [číslo])</i> 13 Obviněný totiž v sekci nadepsané„ 7.1 Posouzení z hlediska lexikálního“ uvádí, že posuzovaná plena vykazuje mimo jiné podstatný znak provedení, který popisuje jako„ struktura pro management kapaliny (tvořená [příjmení] (akviziční a distribuční vrstva) + TCW (obalový list vrchní části jádra))“. Neuvádí ovšem, proč zrovna tyto prvky považuje za strukturu pro management kapaliny; laboratorní zpráva takové označení nepoužívá a z fotografie [číslo] na straně 8 (přílohy [číslo] posudku [číslo]) je zjevné, že jde o dvě zjevně odlišné vrstvy. 14 Obviněný dále nijak nereflektoval, že patent [právnická osoba] se má od dosavadního stavu techniky odlišovat právě tím, že vrstvu TCW vůbec neobsahuje, což má snižovat výrobní náklady (viz část Shrnutí patentu CZ/EP 3 560 469. Jeho závěr o shodnosti technického řešení pleny [právnická osoba] s patentovaným řešením [právnická osoba] je tak kategoricky nesprávné a v zásadním rozporu s požadavkem odborné péče při výkonu znalecké činnosti. 15 Konečně obviněný při znaleckém zkoumání nijak nezohlednil výkresy, které tvoří součást patentů CZ/EP 3 292 847 a CZ/EP 3 560 469 a které mají být používány při vymezení rozsahu ochrany vyplývající z patentů, na což obviněný v posudcích sám upozorňuje. 16 Lze shrnout, že obviněný v posudcích vyslovil znalecké závěry, aniž by uvedl, jakým znaleckým zkoumáním k těmto závěrům došel. Vypracování znaleckého posudku způsobem, z něhož není zřejmé, o jaká data obviněný opřel závěry v posudku vyslovené, jak tato data analyzoval a jakými úvahami se řídil. Takový způ