5 Tdo 1325/2010 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1325/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:30. 11. 2010 Spisová značka:5 Tdo 1325/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:5.TDO.1325.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 241 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 3. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1325/2010U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2010 o dovolání, které podal obviněný Ing. L. C. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 6. 2010, sp. zn. 4 To 285/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 3 T 262/2009, t a k t o : Z podnětu dovolání obviněného Ing. L. C. se podle § 265k odst. 1, 2 tr. řádu a s přiměřeným použitím ustanovení § 261 tr. řádu též ohledně obviněného B. D., částečně z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 6. 2010, sp. zn. 4 To 285/2010, a to ve výroku pod bodem II., kterým bylo podle § 259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodnuto o vině a trestech těchto obviněných. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušenou část citovaného rozsudku, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejím zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu s e p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Obviněný Ing. L. C. byl rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 3 T 262/2009, uznán vinným pokračujícím přečinem neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. (dále ve zkratce „tr. zákoník“), kterého se dopustil skutkem popsaným ve výroku o vině tohoto rozhodnutí. Naproti tomu ohledně části žalovaných skutků byl obviněný podle § 226 písm. e) tr. řádu zproštěn obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Písku ze dne 11. 6. 2008, sp. zn. Zt 106/2008. Za uvedený přečin byl obviněnému Ing. L. C. uložen podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků a 6 měsíců. Postupem podle § 229 odst. 1, 3 tr. řádu bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Současně soud prvního stupně rozhodl o vině a trestu spoluobviněného B. D. Z podnětu odvolání obviněných Ing. L. C. a B. D. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 8. 6. 2010, sp. zn. 4 To 285/2010, podle § 258 odst. 1 písm. b) a d), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v jeho odsuzující části. Podle § 259 odst. 3 tr. řádu pak odvolací soud znovu rozhodl tak, že uznal oba obviněné vinnými pokračujícím přečinem neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku. Toho se obvinění dopustili tím, že jako jednatelé obchodní společnosti DC PORFIN, s. r. o., neplnili zákonnou povinnost v podobě odvodu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance jmenované obchodní společnosti, ačkoli zmíněné odvody byly jejím zaměstnancům sraženy ze mzdy a společnost měla k dispozici dostatek finančních prostředků k jejich úhradě, a v důsledku tohoto jednání obviněných vznikl na stanovených odvodech dluh, a to za období 1. od 1. 3. 2003 do 16. 5. 2005, kdy byli obvinění Ing. L. C. a B. D. jednateli obchodní společnosti DC PORFIN, s. r. o., ve výši 151 091,- Kč, přičemž výše jednotlivých dlužných částek a označení jejich příjemců je podrobně uvedeno ve výroku o vině v citovaném rozsudku, 2. od 3. 5. 2006 do 31. 10. 2006, kdy byl Ing. L. C. jednatelem obchodní společnosti DC PORFIN, s. r. o., ve výši 47 207,- Kč, přičemž výše jednotlivých dlužných částek a označení jejich příjemců je podrobně uvedeno ve výroku o vině v citovaném rozsudku, a to s tím, že konkrétní dlužné částky představují rozdíl mezi předpisy povinného odvodu na jedné straně a platbami provedenými (třeba i dodatečně) ve prospěch jednotlivých oprávněných příjemců na druhé straně. Platby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění byly bez ohledu na ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nejprve započítány na celkový dluh vzniklý na příslušném odvodu a teprve ve zbytku se platba zohlednila na tu část pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, kterou ve smyslu § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, měl hradit sám zaměstnavatel. Za uvedený přečin byl obviněný Ing. L. C. odsouzen podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků a 6 měsíců. Naproti tomu odvolací soud podle § 226 písm. a) tr. řádu zprostil obviněného obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Písku ze dne 11. 6. 2008, sp. zn. Zt 106/2008, ohledně dalších skutků, neboť nebylo prokázáno, že se tyto skutky staly. Postupem podle § 229 odst. 3 tr. řádu bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Současně odvolací soud rozhodl o vině a trestu spoluobviněného B. D. V ostatních částech pak zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně nedotčen. Dne 30. 8. 2010 podal obviněný Ing. L. C. prostřednictvím svého obhájce proti citovanému rozsudku odvolacího soudu dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněný především vytýká odvolacímu soudu, že bez provedení důkazů ve veřejném zasedání rozhodl ve věci způsobem odchylným od rozsudku soudu prvního stupně, přičemž ho sice zprostil obžaloby, pokud jde o dílčí útoky spáchané v měsících lednu, únoru a dubnu 2003, resp. v měsících listopadu 2006 až květnu 2007, ale odvolací soud tím neodstranil všechny nedostatky, které obviněný vytýkal rozsudku soudu prvního stupně. V popsaném postupu odvolacího soudu obviněný spatřuje porušení svého práva na spravedlivý proces, protože vytýká řadu pochybení při dokazování a nedostatečné prověření své obhajoby. Dále obviněný nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, podle něhož je třeba v rámci posouzení povinnosti k odvodům plateb pojistného na zdravotní pojištění vycházet z pořadí určeného podle § 15 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle názoru obviněného se ustanovení § 241 tr. zákoníku nevztahuje na tu část odvodové povinnosti, která zatěžuje přímo zaměstnavatele, a nepostihuje ani neplnění jednotlivých dlužných částek, které jsou uvedeny v § 15 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pokud tedy odvolací soud obviněnému vytýkal, že neuhradil dlužné částky, jejichž neodvedení trestní zákoník nepostihuje, nepřípustně tím rozšířil trestní odpovědnost za přečin podle § 241 tr. zákoníku. Jak dále obviněný zdůraznil, obchodní společnost DC PORFIN, s. r. o., neměla dostatek svých vlastních peněžních prostředků na úhradu plateb vyplývajících z povinných odvodů, přičemž v některých kalendářních měsících plnil své odvodové povinnosti i ve větším rozsahu, než jak mu to ukládal zákon. Takové jednání svědčí podle názoru obviněného o nedostatku jeho úmyslného zavinění. Navíc je přesvědčen, že pokračování ve ztrátovém podnikání nenaplňuje subjektivní stránku posuzovaného přečinu. Proto ani neukončení ztrátového podnikání nemůže vést k trestní odpovědnosti, neboť odpovědná osoba objektivně nedisponuje prostředky potřebnými na úhradu povinných odvodů. Závěrem svého dovolání obviněný Ing. L. C. navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. řádu zrušil rozsudek odvolacího soudu v napadených výrocích a aby přikázal věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší státní zástupkyně se do dne vydání tohoto usnesení nijak nevyjádřila k dovolání obviněného. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že obviněný Ing. L. C. podal dovolání jako oprávněná osoba [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. řádu], učinil tak prostřednictvím svého obhájce (§ 265d odst. 2 tr. řádu), včas a na správném místě (§ 265e tr. řádu), jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je dovolání obecně přípustné [§ 265a odst. 2 písm. a) tr. řádu], a podané dovolání obsahuje stanovené náležitosti (§ 265f odst. 1 tr. řádu). Nejvyšší soud podle § 265i odst. 3 a 4 tr. řádu z podnětu dovol