31 A 82/2024 – Krajský soud v Brně

31 A 82/2024- 61 - text  8 31 A 82/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové, v právní věci žalobkyně: Portz Insel s.r.o., IČO: 25771540 sídlem Na Plzeňce 165, 252 29 Dobřichovice zastoupená advokátem JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr. sídlem Dominikánské nám. 656/2, 602 00 Brno proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát sídlem Květná 15, 603 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 10. 2024, č. j. SZPI/AH702-48/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně bránila proti rozhodnutí, jímž byla uznána vinnou ze spáchání přestupků podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, za něž jí byla uložena pokuta ve výši 130 000 Kč. 2. Žalovaná rozhodnutím ze dne 10. 10. 2024, č. j. SZPI/AH702-48/2024 („napadené rozhodnutí“), zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Brně („inspektorát“) ze dne 9. 4. 2024, č. j. SZPI/AH702-40/2024 („rozhodnutí inspektorátu“). 3. Inspektorát uznal žalobkyni vinnou z porušení povinnosti podle § 27 odst. 4 písm. a) bodu 4 zákona o vinohradnictví a vinařství, čímž naplnila skutkovou podstatu přestupku dle § 39 odst. 2 písm. s) zákona o vinohradnictví a vinařství. Tohoto přestupku se dopustila tím, že v období od 20. 1. 2023 do blíže neurčeného data předcházejícího 30. 5. 2023 uváděla do oběhu celkem 21 341 lahví vína „Tramín červený“, u nichž hodnoty bezcukerného extraktu a skutečného obsahu alkoholu při zatřídění neodpovídaly hodnotám naměřeným laboratoří žalované. 4. Dále uznal žalobkyni vinnou z porušení povinnosti podle čl. 42 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 („nařízení č. 1308/2013“), pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu („nařízení č. 2019/33“), čímž naplnila skutkovou podstatu přestupku dle § 39 odst. 2 písm. bb) zákona o vinohradnictví a vinařství. Tohoto přestupku se dopustila tím, že v období od 20. 1. 2023 do blíže neurčeného data předcházejícího 30. 5. 2023 uváděla do oběhu celkem 21 341 lahví vína „Tramín červený“, u nichž deklarovaná hodnota obsahu alkoholu při uvedení na trh překročila povolenou odchylku od hodnoty naměřené laboratoří žalované. 5. Dále uznal žalobkyni vinnou také z porušení povinnosti podle čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 („nařízení č. 1169/2011“), čímž naplnila skutkovou podstatu přestupku dle § 39 odst. 2 písm. bb) zákona o vinohradnictví a vinařství. Tohoto přestupku se dopustila tím, že ke dni 18. 8. 2023 nabízela na svých internetových stránkách https://www.vinocibulka.cz/ (dále také „internetové stránky žalobkyně“) k prodeji vína „Ryzlink rýnský“ a „Cabernet Sauvignon“, u nichž neuvedla provenienci (víno z České republiky) a název stáčírny [dle čl. 119 odst. 1 písm. d), e) nařízení č. 1308/2013], informace o alergenní složce a informace o čistém množství potraviny [dle čl. 9 odst. 1 písm. c) a e) nařízení č. 1169/2011]. 6. Závěrem uznal žalobkyni vinnou také z porušení povinnosti podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1169/2011, čímž naplnila skutkovou podstatu přestupku dle § 39 odst. 2 písm. bb) zákona o vinohradnictví a vinařství. Tohoto přestupku se dopustila tím, že uváděla na trh víno „Cabernet Sauvignon“, u kterého byl na internetových stránkách žalobkyně uveden údaj „bez histaminu“, ačkoliv laboratoř žalované zjistila ve víně histamin ve výši 5, 84 mg/l. Informace o potravině tak byla z hlediska jejího složení zavádějící. 7. Za spáchání těchto přestupků inspektorát žalobkyni uložil úhrnnou pokutu ve výši 130 000 Kč, povinnost uhradit náklady laboratorního rozboru ve výši 1 760 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 8. Žalobkyně namítala, že úvahy žalované o uvedení údaje „bez histaminu“ jsou nesprávné, nezákonné, spekulativní a neprokázané. Žalobkyně nechala víno „Cabernet Sauvignon“ otestovat, a teprve na základě získaných výsledků a v souladu s nimi zveřejnila informaci o laboratorně zjištěných vlastnostech včetně nepřítomnosti histaminu. Testy prováděla akreditovaná laboratoř, která byla osvědčením oprávněna mimo jiné ke stanovení obsahu histaminu. Použila-li žalobkyně údaje touto certifikovanou laboratoří zjištěné, jednala plně v souladu se zákonem. Žalobkyně jako laik není povinna, ale ani oprávněna, výsledky státem pověřené externí autority jakkoliv zpochybňovat. Využitím argumentační linie žalovaného by mohl být vysloven i závěr, že osobám podrobeným chybným lékařským zákrokům nelze přiznat náhradu újmy, neboť samy odpovídají za správnost zvolených lékařských postupů, jelikož mají jako pozorní pacienti tušit, jaké postupy jsou běžné, a znejistět při vzniku pochybnosti. Žalobkyně má proto nadále za to, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila, a za přestupek, který žalovaný označil za nejzávažnější, neodpovídá. To, že se žalobkyně spolehla na výsledek akreditované laboratoře, tedy není okolností polehčující, nýbrž vyviňující. 9. Žalobkyně považuje za nadbytečné, že se žalovaná věnuje absenci názvu stáčírny, údajů o alergenní složce a o čistém množství potraviny. Žalobkyně nezpochybňuje, že tyto informace byly uvedeny pouze na etiketě, a nikoliv na internetových stránkách. Tím však neztrácejí na významu námitky týkající se údaje o provenienci. Žalobkyně pak má za to, že absence údaje „víno z České republiky“ není naplněním skutkové podstaty přestupku. Smyslem předmětné povinnosti je podat spotřebiteli nezavádějící informaci o místu původu vína. Tento účel byl naplněn již použitím označení „Oblast Morava, podoblast Mikulovská“. I když údaj není v dokonalé shodě s formálními požadavky, je toto označení provenience zcela nezaměnitelné. Společenská škodlivost spáchaného jednání je proto nulová, jelikož neexistuje spotřebitel, kterého neuvedením výslovného označení státu mohla žalobkyně uvést v omyl. Nebyla tak naplněna materiální stránka přestupku, hodnocení žalované je tudíž přepjatě formalistické. 10. Závěrem žalobkyně nesouhlasí ani s tvrzením správních orgánů, že výše pokuty není likvidační, které z části považuje za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. Zejména pak žalobkyně žalované vytýká, že nepřikládá skutečný význam nepříznivé hospodářské situaci žalobkyně. Závazky v řádech stovek tisíc korun pro žalobkyni rozhodně nejsou závazkem běžným. Je navíc rozdíl, zda žalobkyně přijímá závazky dobrovolně a plánovitě, nebo zda se jako v případě pokuty jedná o zcela neplánovaný výdaj, který jí může přivodit platební neschopnost a donutit ji ukončit podnikatelskou činnost. Správní orgány likvidační povahu vylučují, aniž by objasnily, proč považují likvidační dopady za nemožné. Správní orgány odkazem na možnost splátek nepřímo likvidační povahu potvrzují, jelikož smyslem podnikání žalobkyně bude po dlouhou dobu právě splácení pokuty. 11. Žalobkyně tedy považuje za absurdní, pokud je jí za jednání spočívající zejména v prodeji dvou lahví vína s uvedením údaje „bez histaminu“, o němž správní orgány ex post zjistily, že je díky laboratoří nesprávně použitou metodou měření nesprávný, uložena pokuta ve výši, která jí umožňuje na trhu pouze přežívat, nikoliv se rozvíjet. To vše za situace, kdy i nesporná pochybení žalobkyně mají pouze formální povahu. 12. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby soud rozhodnutí obou správních orgánů zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, případně aby upustil od uložené pokuty. III. Vyjádření žalované 13. Konstrukce žalobkyně se žalované jeví jako účelová. Je nedůvěryhodné, že by žalobkyně jako prodejkyně vína zadala zcela náhodně rozbor na zjištění histaminu ve víně, i když jí to zákon neukládá, a na základě jedné věty v protokolu uvedla údaj „bez histaminu“, aniž by si jako prodejce vína byla vědoma kontextu toho, jaký význam má histamin pro spotřebitele či jaké jsou jeho běžné hodnoty. Ze závěrů laboratoře přeložených žalobkyní lze přitom vyčíst, že na základě použité metody nebyla laboratoř schopná hladinu histaminu ve víně zjistit. Hned nad žalobkyní odkazovanou větou „V dodaných vzorcích vína neby