41 A 25/2025- 31 - text
11 41 A 25/2025
[OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci
žalobce: I. A.
státní příslušnost: X
zastoupen advokátem JUDr. Hugem Körblem
Hybernská 1007/20, 110 00 Praha 1
proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 10. 2025, č. j. MV-130283-4/SO-2025,
takto:
I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 1. 10. 2025, č. j. MV-130283-4/SO-2025, a rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 8. 7. 2025, č. j. OAM-48139-16/DP-2024, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 140 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Huga Körbla, advokáta do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Podstata věci
1. Žalobce neúspěšně žádal o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na vysoké škole. Úkolem soudu bylo přezkoumat, zda správní orgány předložily důkazy nebo závažné a objektivní důvody o tom, že žalobce hodlá zneužít dlouhodobý pobyt k jinému účelu. Nepředložily.
II. Rozhodnutí správních orgánů
2. Žalobce podal dne 26. 11. 2024 na Velvyslanectví České republiky v Akkře („velvyslanectví“) žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Úspěšně složil přijímací zkoušky ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu Communications and Networking na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně („VUT“). Studijní program se vyučuje v anglickém jazyce.
3. Dne 1. 10. 2025 vydal Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra („OAMP“) rozhodnutí, kterým žalobcovu žádost o povolení k dlouhodobému pobytu zamítl z důvodu podle § 46 odst. 5 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců.
4. Z pohovoru se žalobcem vyplynulo, že v roce 2012 absolvoval bakalářské studium na Ghana Telecom University (nyní Ghana Communication University Technology). Nyní působí jako F. E. ve společnosti X. Je ženatý a má jedno dítě.
5. Výslech podle OAMP odhalil řadu nesrovnalostí: žalobce popisoval svoji motivaci ke studiu velmi obecně, neznal výši školného v zemích EU, přesto tvrdil, že Česká republika má nejnižší školné, nedokázal uvést více než jeden předmět z prvního semestru a vysvětlit pojem státní závěrečná zkouška, neuvedl ani klíčová slova, která použil pro vyhledávání vysoké školy na internetu. Na řadu otázek vůbec neodpověděl a mlčel.
6. Žalobce přesvědčivě nezdůvodnil ani časovou prodlevu mezi absolvování bakalářského studia v roce 2012 a podáním přihlášky na navazující program v roce 2024. K průběhu magisterského studia uvedl, že se jedná o denní studium, při kterém musí získat 120 kreditů. Poté bude muset sepsat diplomovou práci a složit státní závěrečnou zkoušku. Vysvětlil také, jaký formát má diplomová práce mít.
7. Na otázku, zda musel dokládat certifikát o znalosti anglického jazyka nejprve mlčel a poté uvedl, že škola nevyžadovala žádný certifikát o znalosti anglického jazyka. Žalobce měl uvést, proč si vybral studium na VUT. Uvedl, že se „díval na Mendelovu univerzitu, ale nenabízí obor, který chtěl studovat. Škola, kterou si vybral, nabízí kurzy, které měl v rámci svého bakalářského studia, a tak může prohloubit své dosavadní zkušenosti.“ Vysokou školu si vybral podle obsahu kurzů, a také se díval na to, kde se univerzita nachází. Přijímací zkoušku vykonal on-line. Otázky přijímací zkoušky se týkaly počítačů, digitální komunikace, mobilní sítě a spojení.
8. Součástí pohovoru bylo i ověření předpokladů žalobce ke studiu a zájem o obor. Žalobce dostal dvě matematické úlohy a dvě vědomostní otázky. První odpověděl správně, druhou zodpověděl pouze matematickým výpočtem (x1/8=8). Jednalo se o odpověď na otázku „Číslo X je dělitelné číslem 5 a zároveň číslem 2. Polovina čísla X je dělitelná číslem 10 a jeho 1/5 se rovná 8. Kolik je X?“ Pokud jde o první vědomostní otázku, žalobce měl zodpovědět rozdíl mezi hardwarem a softwarem. OAMP jeho odpověď nehodnotil, protože podle něj byla nečitelná. Na druhou vědomostní otázku („Co je to hoax?“) žalobce neodpověděl.
9. OAMP dospěl k závěru, že žalobce hodlá pobyt zneužít k jinému účelu, než jaký uvedl ve své žádosti. Žalobce nedokázal věrohodně vysvětlit důvodnost studia. Při pohovoru se v odpovědích omezil na velmi obecná, obsahově prázdná tvrzení. OAMP v rozhodnutí vyšel především z faktického chování žalobce při výslechu na velvyslanectví. Na jeho základě získal objektivní důvod domnívat se, že má záměr zneužít dlouhodobý pobyt k jinému účelu, než o který žádal. Dodává, že nemůže hodnotit studijní předpoklady žalobce ke studiu na zvolené univerzitě, ale jejich ověření je přesto nezbytné. Žalobce tím má prokázat, že naplňuje zákonné podmínky pro vyhovění žádosti. V daném případě předpoklady ke studiu žalobce neprokázal.
10. Žalobce podal proti rozhodnutí OAMP odvolání ke Komisi pro rozhodování ve věcech cizinců („žalovaná“). Zpochybňoval závěry OAMP, tvrdí, že výslech vedl tendenčně a že vytrhával jeho odpovědi z kontextu. Žalobce upozorňuje, že smyslem pohovoru nemá být hledání rozporů. Smyslem pohovoru je ověřit, zda má žadatel skutečný a vážný zájem o pobyt a zda má v úmyslu plnit požadovaný účel pobytu. Pracuje v oboru, který souvisí se zvoleným studiem, a na studium se hlásí s cílem svého profesního růstu.
11. Žalobce nesouhlasil s formou ověření předpokladů ke studiu a stěžoval si na malou časovou dotaci pro zodpovězení otázek. Pokud jeho odpověď nebyla čitelná, OAMP jej měl vyzvat k vysvětlení. Časovou prodlevu mezi oběma studii vysvětluje životními událostmi (svatba, dítě), povinnou národní službou, prací i tím, že se ke studiu a jeho plánování déle odhodlával.
12. Žalovaná rozhodnutím ze dne 1. 10. 2025, č. j. MV-130283-4/SO-2025 („rozhodnutí žalované“), odvolání zamítla a rozhodnutí OAMP potvrdila. Dospěla k závěru, že je zde důvod pro neudělení dlouhodobého pobytu za účelem studia podle § 46 odst. 5 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců.
13. Žalovaná uvedla, že výslech žadatele vyvolal oprávněné pochybnosti o tom, zda skutečně plánuje studovat. Zdůraznila, že žadatel musí už při podání žádosti znát základní informace o studiu a při výslechu je umět jasně a konkrétně popsat. Komise odmítla námitky o chybách v řízení, připomněla, že žalobce protokol z výslechu podepsal bez výhrad, a dodala, že dodatečná vysvětlení v odvolání působí účelově. Nesrovnalosti, které vyšly najevo během výslechu, vytvářejí ucelený obraz nedostatečné motivace žalobce a nevěrohodnosti jeho deklarovaného účelu pobytu.
14. Za zásadní žalovaná považovala zejména to, že žalobce nedokázal jasně a přesvědčivě popsat, proč si vybral právě Českou republiku, jestliže jedinou konkrétní informací o údajně „nižším školném v EU“ konfrontací s realitou popřel a přiznal, že porovnával pouze Kanadu. Komise dále zdůraznila, že žalobce neznal základní údaje o studijním programu, nezvládl pojmenovat pět povinných předmětů, neobjasnil pojem státní závěrečná zkouška, nedokázal popsat průběh studia, neuvedl klíčová slova vyhledávání ani neuvedl, z jakých škol vybíral. K tomu přistoupilo jeho mlčení u několika otázek.
15. Pokud jde o ověření předpokladů žalovaná uvedla, že kladení vědomostních otázek je legitimní způsob, jak ověřit skutečný stav věci, zejména u žadatele o navazující magisterské studium. V tomto případě otázky odhalily zásadní nedostatky ve znalostech účastníka, což posílilo pochybnosti o jeho skutečném úmyslu studovat a naznačilo spíše snahu získat pobytové oprávnění. Odvolání proto zamítla a rozhodnutí potvrdila.
III. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného
16. Žalobce namítá nesprávné právní hodnocení věci ze strany obou správních orgánů. Tvrdí, že nesprávně aplikovaly ustanovení o „zneužití účelu pobytu“, aniž by pro to existovaly konkrétní důvody. Podle žalobce závěr stojí téměř výhradně na jeho výpovědi při pohovoru, bez zohlednění přiložených dokumentů, výsledků přijímacího řízení či jeho profesního profilu. Nesouhlasí s tím, že by neměl v úmyslu plnit budoucí účel pobytu.
17. Žalobce upozorňuje, že pohovor je nutné hodnotit komplexně, nikoli tendenčně. Proč by neměl plnit účel pobytu, žalovaná nevysvětlila. Měla povinnost posouzení motivace podložit jasnými důvody, nikoliv dojmy z pohovoru. Ignorovala sku