2 Ao 2/2007 — Nejvyšší správní soud

65 A 4/2026- 71 - text  12 65 A 4/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci navrhovatele: O. Š., narozen X bytem X zastoupen advokátem Mgr. Filipem Nečasem sídlem Malinovského nám. 603/4, 602 00 Brno proti odpůrci: statutární město Brno, IČO 44992785 sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno zastoupen advokátem Mgr. Pavolem Riškem sídlem Jakubská 156/2, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu města Brna schváleného Zastupitelstvem města Brna dne 10. 12. 2024 v části grafické v rozsahu vymezujícím plochy Rekreace jiné – RX ve vztahu k pozemkům parc. č. X, XA a XB v k. ú. X, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatel je vlastníkem pozemků parc. č. X, XA a XB v k. ú. X („pozemky navrhovatele“). Součástí pozemku parc. č. XB o rozloze 66 m2 je stavba pro rodinnou rekreaci, č. ev. 52. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna schválený Zastupitelstvem města Brna dne 10. 12. 2024 („ÚPMB“) tyto pozemky zařadil do plochy Rekreace jiné – RX. II. Návrh 2. Navrhovatel, resp. jeho právní předchůdce, bydlí ve stavbě pro rodinnou rekreaci č. ev. 52 již zhruba 20 let. Posledních 15 let je zde nahlášeno také sídlo společnosti s ručením omezeným. Tento stav je po celou dobu ze strany orgánů veřejné moci i odpůrce respektován. Navrhovatel proto požadoval, aby byla ÚPMB na pozemky navrhovatele rozšířena plocha pro bydlení BI, která by reflektovala skutečný stav v území. Tento zhruba 20 let trvající faktický, nerušený a vlastníky preferovaný stav v území byl navíc prověřený urbanistickou studií Útěchov – jih (Atelier RAW 02/2006, „územní studie“). Aby mohl odpůrce upřednostnit využití plochy pro zahrádkaření před skutečným způsobem využití nemovitých věcí navrhovatele, musely by existovat velmi silné důvody s negativními dopady na cíle a úkoly územního plánování. Takové důvody však odpůrce neuvedl. 3. Navrhovatel považuje za sporné, zda má využití nemovitých věcí navrhovatele určovat územní studie vyhotovená před 20 lety pro územní plán starý více než 30 let, na níž odpůrce odkazoval ve vypořádání námitek. Nicméně z územní studie vyplývá, že vlastníci pozemků mají zájem o výstavbu rodinných domů. Varianta B územní studie zvolená odpůrcem pak sice počítá se zachováním zahrádek v lokalitě, ovšem varianta A územní studie výslovně plánuje zástavbu pro bydlení, a to včetně nemovitých věcí navrhovatele. Odpůrce neuvedl důvody, pro které upřednostnil variantu B. Zvláště v situaci, kdy byla dokonce varianta A zapracována do aktualizace územně plánovací dokumentace z roku 2014. 4. Navrhovatel nerozumí, čím by mělo zařazení pozemků navrhovatele do plochy pro bydlení narušit krajinný ráz. Pozemky navrhovatele se nenachází přímo ve volné krajině a sousední pozemky jsou zastavěny mnohem masivnější zástavbou. Navíc jsou pozemky navrhovatele ze severní, východní i jižní strany odstíněny lesním porostem, skrze který na ně není vidět. Ani z výše položeného vrcholu kopce ze západu není možné na pozemky navrhovatele vidět, neboť tomu brání vyšší zástavba na sousedních pozemcích, kterou odpůrce naopak do plochy pro bydlení zařadil. Ochrana či ohrožení lokality z hlediska krajinného rázu nevyplývá ani ze stanovisek dotčených orgánů státní správy. 5. Jelikož navrhovatel se svou rodinou v lokalitě dlouhodobě a nerušeně realizuje funkci bydlení stejně jako jeho sousedé, není zřejmé, z jakého důvodu považuje odpůrce lokalitu za nevhodnou pro převod na plochu bydlení. V lokalitě se již stavby pro bydlení nachází, a to na pozemcích, které byly ještě nedávno součástí téže plochy, do níž jsou zařazeny pozemky navrhovatele. Tato zástavba byla z hlediska její dostatečnosti prověřena v řízení před stavebním úřadem a odpůrce ji v ÚPMB zařadil do plochy pro bydlení. Tato vedlejší zástavba vždy využívala a nadále využívá tutéž technickou i dopravní infrastrukturu jako navrhovatel. Pokud byla shledána dostatečnou pro tuto sousední zástavbu, je zjevně dostačující i právě pro nemovité věci navrhovatele. Není proto zřejmé, v čem odpůrce spatřuje nedostatečnost stávající technické a dopravní infrastruktury. 6. Navrhovatel konečně tvrdí, že zásahy regulace obsažené v ÚPMB do ústavně zaručených práv navrhovatele nejsou přiměřené. V lokalitě se za více než 20 let zahrádkářská činnost nerozvinula, žádná zájmová skupina zahrádkářů zde nikdy nepůsobila. Vymezení plochy RX tak nepředstavuje rozvoj zahrádkaření, ale blokaci rozvoje území. Odpůrce v rámci vypořádání námitek nevzal vůbec v úvahu práva a oprávněné zájmy navrhovatele ani faktický stav v území. Neuvedl relevantní legitimní důvod, proč by měly být nemovité věci navrhovatele vedeny v ploše RX – rekreace jiné. Přiměřeností zásahu do práv navrhovatele na majetek a na soukromý a rodinný život se tak odpůrce nezabýval. Na sousedních pozemcích se nachází „množství nepovolených staveb, které byly v minulosti povoleny k bydlení za nestandardních podmínek“. Stavby na pozemcích navrhovatele jsou přitom legálně postavené a zkolaudované v 80. letech minulého století. Navrhovateli není jasné, v čem se jeho pozemky od sousedních pozemků, kde je výstavba k bydlení umožněna, liší. Zvolenou regulaci proto považoval za libovolnou a diskriminační. 7. Z uvedených důvodů navrhovatel navrhl, aby soud zrušil ÚPMB v napadeném rozsahu. III. Vyjádření odpůrce 8. Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že vymezení stabilizované plochy RX nepředstavuje nepřiměřený zásah do ústavně zaručených práv navrhovatele. Územní plán je koncepčním nástrojem, který stanovuje cílové uspořádání území v dlouhodobém horizontu a není postaven na pouhém popisu stávajícího stavu. Regulace tedy nutně nevychází pouze z individuálních potřeb a aktuálního užívání jednotlivých pozemků, ale sleduje širší urbanistické a krajinné souvislosti a rovněž veřejný zájem na ochraně území před nežádoucí suburbanizací. 9. V územním plánu města Brna z roku 1994 („územní plán 1994“) byly pozemky navrhovatele součástí nestavební – volné plochy s objekty pro individuální rekreaci na zemědělském půdním fondu. V této ploše byly přípustné stávající objekty pro individuální rekreaci (o zastavěné ploše do 25 m2), nepřípustné naopak byly stavby pro trvalé bydlení. Navrhovateli tedy nemohlo vzniknout žádné legitimní očekávání, že budou v ÚPMB zařazeny jeho pozemky do plochy pro bydlení. Zařazení do plochy RX odpovídá charakteru lokality, která dlouhodobě plní funkci rekreační, s převahou odpočinkových aktivit v bezprostřední blízkosti lesa. Odpůrce tedy neprovedl žádnou „převratnou“ ani nepředvídatelnou změnu využití území, pouze zachoval dosavadní funkční charakter území, který byl vyjádřen i v územním plánu 1994. 10. Územní studie je schváleným a evidovaným (kód reg. listu 18987674) územně plánovacím podkladem pro změnu a pro nový ÚPMB. Obsahuje 2 varianty řešení, přičemž ve variantě B bylo území prověřeno pro zachování stabilizované plochy zahrádek. Odpůrce vycházel z řady podkladů, nejen z územní studie, a vyhodnotil toto řešení jako vhodnější. Jedná se o vymezení v zásadě stejných ploch jako tomu bylo v územním plánu 1994. ÚPMB tak zachovává kontinuitu územního plánování. 11. Hlavní argument navrhovatele pro změnu plochy na jeho pozemcích spočívá v tom, že pozemky užívá v rozporu s předchozí regulací či bez příslušných povolení pro bydlení. Faktické užívání odporující regulativům nemůže být určující pro tvorbu nové koncepce. Tím spíše, pokud ÚPMB žádnou existující legální výstavbu neomezuje a pouze stanovuje výhledové určení území do budoucna. 12. Sousední pozemky, které byly zařazeny do plochy BI, netvoří jeden funkční celek s pozemky navrhovatele. Na rozdíl od pozemků navrhovatele se na nich nachází rodinné domy postavené na stavebních pozemcích, které byly tímto způsobem zapsány v evidenci katastru nemovitostí. Byly tedy vymezeny jako samostatná stabilizovaná plocha bydlení, protože již funkci bydlení obsahují. 13. Pozemky navrhovatele jsou součástí přírodního zázemí v krajině. Tím je třeba rozumět typické uspořádání bioty. Cílem je dosáhnout uměřeného a vhodného přechodu mezi zástavbou a přírodním zázemím. Plocha v jižní části Útěchova, kde se nacházejí pozemky navrhovatele, byla zmenšena tak, aby nedošlo k úplnému zastavění jedné z posledních enkláv volné orné půdy. Zástavba od lesa k lesu je zcela umělým prvkem v krajině a má nepříznivý vliv na okolní lesní porosty, především lesní lemy, krajinný ráz a charakter obce, proto je jí třeba zabránit. Budoucí zástavba těchto ploch by znamenala také migrační překážku a ztrátu pastevních možností pro zvěř z přilehlých lesů. Lokalita je navržena tak, aby byl mezi lesem a zástavbou volný nezastavitelný pás území, který umožňuje migrační prostup územím. Tyto skutečnosti ovlivnily návrh využití územ