4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

77 Af 10/2023- 52 - text  8 77 Af 10/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: Bc. F. N., nar.: X, bytem X, zastoupený Ing. Radkem Lančíkem, daňovým poradcem, se sídlem náměstí Divadelní 616/4, 602 00 Brno, proti žalované: Finanční úřad pro Karlovarský kraj, se sídlem Krymská 2a, 360 01 Karlovy Vary, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2023, č. j. 716228/23/2403-50522-402980, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2023, č. j. 716228/23/2403-50522-402980. Tím je platební výměr na daň z přidané hodnoty za období od 4. 8. 2023 do 31. 8. 2023 na daň ve výši 32 135 Kč vydaný na základě hlášení žalobce o pořízení nového dopravního prostředku – silničního motocyklu tov. zn. Vespa GTV 300 E5. Ten žalobce zakoupil v Německu, přičemž tam v rámci kupní ceny uhradil i daň z přidané hodnoty. V žalobě však žalobce tvrdí, že motocykl není možno považovat za nový dopravní prostředek, jak je vymezen zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále též jen: „zákon o DPH“), takže nebyl povinen podat hlášení k dani z přidané hodnoty, ani ji v České republice hradit. Obsah žaloby 2. V žalobě žalobce uvedl, že mu na Územním pracovišti v Chebu byla sdělena informace, že motocykl je podle § 4 odst. 4 písm. a), b) zákona o DPH považován za vozidlo podle § 19 zákona o DPH, žalobce má tak povinnost odvést v ČR daň z přidané hodnoty. Žalobce proto podal hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a přiznání k dani z přidané hodnoty za srpen 2023, žalovaný poté napadeným rozhodnutím vyměřil daň z přidané hodnoty ve výši 32 135 Kč. 3. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství je nový dopravní prostředek vymezen jako auto, loď a letadlo, nikoli motocykl. Žalobce se dne 29. 8. 2023 dotázal Generálního finančního ředitelství, zda uvedené stanovisko je stále platné a obdržel odpověď, že ano. Žalobce ve shodě s Generálním finančním ředitelstvím nepovažuje motocykl za nový dopravní prostředek, a proto neměl podle § 19 zákona o DPH podat hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a přiznání k dani z přidané hodnoty za srpen 2023. Žalovaný následně neměl vyměřit daň z přidané hodnoty. 4. Skutečnost, že motocykl a auto není to samé, je patrná z § 13 odst. 1 vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel. Z druhů silničních vozidel vyčtených v tomto ustanovení vyplývá, že motocykl je samostatný druh silničního vozidla. Ani z hlediska komunitárního práva není motocykl a auto to samé. V čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech jsou rovněž rozděleny motocykly a motorová vozidla. 5. V projednávané věci rovněž nejde o nový dopravní prostředek, neboť žalobce jej koupil v Německu a sám si jej přepravil do ČR. Žalobce motocykl koupil s německou daní z přidané hodnoty ve výši 1 1497,48 EUR v místě prodeje a výsledkem je zdanění v místě původu. Žalobce dále odkázal na čl. 3.5.1 Interpretačního sdělení Komise o postupech registrace motorových vozidel pocházejících z jiného členského státu, podle níž měl být motocykl zdaněn jen německou daní z přidané hodnoty a nikoliv znovu českou daní z přidané hodnoty. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že postup při uplatnění daně z přidané hodnoty je upraven v § 19 zákona o DPH, podle nějž vzniká nejen plátci, ale i osobě, která není plátcem a pořizuje v tuzemsku za úplatu nový dopravní prostředek z jiného členského státu, povinnost předložit daňové přiznání a zaplatit daň z tohoto pořízení. 7. Rozhodná právní úprava a definice nového dopravního prostředku je vymezena v § 4 odst. 4 písm. b) zákona o DPH. Podle důvodové zprávy k § 4 zákona o DPH, se za nový dopravní prostředek považuje dopravní prostředek, který splňuje alespoň jednu z uvedených podmínek. Za nový dopravní prostředek se považuje ten, který byl dodán do stanovené lhůty od prvního uvedení do provozu, bez ohledu na počet najetých km nebo provozních hodin. Aby dopravní prostředek nebyl považován za nový, a byl zdaňován v místě výrobce nebo dodavatele, musí být dodán po stanovené lhůtě a počet najetých km musí překročit stanovený limit. 8. K tomu, aby dopravní prostředek byl novým dopravním prostředkem ve smyslu tohoto ustanovení, tak postačí splnění pouze jedné ze dvou podmínek uvedených v citovaném ustanovení. V daném případě se jedná o nový dopravní prostředek, neboť splňuje parametry dle § 4 odst. 4 písm. b) zákona o DPH. Jako nabývací dokument byl žalobcem předložen daňový doklad o prodeji movité věci ze dne 4. 8. 2023, ze kterého vyplývá, že motocykl byl zakoupen v jiném členském státě. Lze tak učinit jednoznačný závěr, že povinnost přiznat daň z přidané hodnoty z titulu pořízení nového dopravního prostředku, osobě, která není plátcem daně, v daném případě jednoznačně vznikla. 9. S tvrzením žalobce, že motocykl a auto není to samé, žalovaný souhlasil. Oba dopravní prostředky bezesporu splňují definici pojmu motorové pozemní vozidlo podle § 2 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. 10. Žalobce opírá svou žalobu o definici pojmu nový dopravní prostředek tak, jak byla provedena v informaci Generálního finančního ředitelství. K uvedenému textu žalovaný akcentoval, že ambicí Generálního finančního ředitelství nebylo v dané informaci stanovit taxativní výčet všech dopravních prostředků, které by mohly být jako nové pořízeny. Smyslem instrukce bylo přiblížit veřejnosti nová pravidla týkající se uplatňování daně z přidané hodnoty v případě pořízení nových dopravních prostředků. Informace tedy měla být stručná, přičemž pojem dopravní prostředek zde byl definován čistě příkladmo. Z vyjádření Generálního finančního ředitelství nelze dovodit, že novým dopravním prostředkem je pouze auto, loď a letadlo. K tomuto závěru lze dojít prostým gramatickým výkladem textu odpovědi. Dále je při definici pojmu dopravní prostředek nutné vždy vycházet z definice pojmů v zákonu o DPH. 11. Na označení motorové vozidlo je tedy nezbytné nahlížet optikou zákona o DPH za použití dalších zmiňovaných norem. Množina dopravních prostředků podle zákona o DPH je pojata v širším slova smyslu, pokud by § 19 odst. 6 zákona o DPH podmiňoval povinnost přiznat daň pouze na určitý typ motorových vozidel, Pak by jejich výčet zákonodárce zcela jistě taxativně vymezil. 12. Do zákona o DPH bylo navíc implementováno pravidlo v současnosti upravené směrnicí Rady 200/6/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, podle něhož v případě nových dopravních prostředků je jejich dodání mezi jednotlivými členskými státy vždy zdaněno v tomto členském státě, do kterého je nový dopravní prostředek dodáván, bez ohledu na status osoby odběratele. 13. Podle § 6 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, lze do registru silničních vozidel zapsat silniční motorové vozidlo mimo jiné za podmínky, že při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu byla zaplacena daň z přidané hodnoty v ČR. K registraci musí být přiloženo i potvrzení správce daně o zaplacení daně z přidané hodnoty. 14. Žalovaný zásadně nesouhlasí s námitkou žalobce, který tvrdí, že podle čl. 3.5.1 Interpretačního sdělení Komise o postupech registrace motorových vozidel pocházejících z jiného členského státu, měl být motocykl zdaněn jen německou daní z přidané hodnoty. Žalovaný odkázal na všechny výše uvedené právní předpisy, v rozsahu, v jakém byly žalovaným aplikovány na projednávanou věc. Interpretační sdělení není bezprostředně použitelnou normou práva EU. Žalovaný dále odkázal na rozsudek NSS ze dne 13. 9. 2017, č. j. 2 Afs 245/2016-34, v němž byly vymezeny hranice aplikace metodického stanoviska ministerstva financí vůči zákonu, když jeho použití je možné pouze k upřesnění výkladu zákona v intencích jeho hajitelných výkladových alternativ, přičemž není možné vybočit mimo tento rámec. 15. Skutečnost, že daň z přidané hodnoty byla vybrána a zaplacena také v Německu, není pro povinnost přiznat a zaplatit daň v tuzemsku relevantní. Žalovaný na případ legálně aplikoval postup při uplatnění daně z přidané hodnoty při pořízení nového dopravního prostředku za úplatu z jiného členského státu. Z jednotlivých ustanovení § 19 zákona o DPH vzniká nejen plátci, ale i osobě, která není plátcem, a pořizuje v tuzemsku za úplatu nový dopravní prostředek z jiného členského státu, povinnost předložit daňové přiznání a zaplatit daň z tohoto pořízení. Replika žalobce 16. Žalobce ve své replice uvedl, že pro účely daně z přidané hodnoty nelze použít definici motorového pozemního vozidla podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, neboť posouzení,