1 Afs 71/2023 — Nejvyšší správní soud

1 Afs 71/2023- 54 - text  1 Afs 71/2023 - 62 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Michala Bobka a soudkyň Kateřiny Štěpánové a Lenky Kaniové ve věci žalobkyně: EVEKTOR, spol. s r. o., sídlem Letecká 1008, Kunovice, zastoupena TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s. r. o., se sídlem Jirásková 1284, Vsetín, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2021, č. j. 5437/21/500010480710970, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2023, č. j. 29 Af 27/2021  234, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 12 342 Kč do rukou TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s. r. o., a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“ či „poskytovatel dotace“) poskytlo žalobkyni rozhodnutím ze dne 7. 3. 2014, ve znění opravného rozhodnutí a pozdějších dodatků (dále jen „Rozhodnutí“) dotaci na realizaci projektu „Inovace ve společnosti EVEKTOR“ (dále jen „projekt“) v rámci Operačního programu podnikání a inovace (dále jen „OPPI“), a to ve výši maximálně 40 % způsobilých výdajů projektu. Projekt byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Žalobkyně obdržela celkem 32 134 098 Kč. [2] Finanční úřad pro Zlínský kraj (dále jen „správce daně“) platebním výměrem ze dne 4. 4. 2019 vyměřil žalobkyni odvod za porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále jen „rozpočtová pravidla“) ve výši odpovídající poskytnuté dotaci. Daňovou kontrolu vedl na podkladě podnětu ministerstva. Dospěl k závěru, že žalobkyně k datu ukončení realizace projektu nedosáhla hodnot závazných ukazatelů, konkrétně „Uvedení na trh nových nebo inovovaných produktů“ (dále též jen „závazný ukazatel 1“) a „Zavedení nových nebo inovovaných procesů ve výrobě nebo poskytování služeb“ (dále též jen „závazný ukazatel 2“; společně dále též „závazné ukazatele“), jak byly vymezeny v Rozhodnutí. Tím porušila podmínky vymezené v Rozhodnutí. Naplnila § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel, tj. neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu; a § 44 odst. 1 písm. j) rozpočtových pravidel, tj. porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den jejich přijetí příjemcem (…). [3] Rozhodnutí správce daně potvrdil žalovaný napadeným rozhodnutím. [4] Mezi stranami byl v průběhu správního řízení, zjednodušeně řečeno, spor o to, zda žalobkyně dosáhla hodnot závazných ukazatelů a jejich splnění náležitě doložila, resp. o samotný výklad jednotlivých závazných ukazatelů a podmínek dokládajících jejich naplnění. [5] Žalobkyně poukazovala na nesprávný výklad závazných ukazatelů daňovými orgány. Výstupem projektu neměla být výroba úplně nového letounu a jeho typová certifikace; to by bylo nepochopení účelu dotace. Dle žalobkyně měly být do stanoveného termínu nakoupeny stroje a zavedeny procesy při výrobě dílů letounu EV55 (výr. č. 0003), na němž již dříve zahájila práce. Tak se i stalo. Investice z dotace měly umožnit sériovou výrobu, což žalobkyně prokázala, neboť zahájila výrobu nulté série v té době již vyráběného letounu výr. č. 0003, který dokončila na sklonku roku 2015. Před nákupem strojů se díly vyráběly jednotlivě, po pořízení stojů již po více kusech najednou, díly byly obráběny sériově apod. Program Inovace zněl na částku 82 milionů Kč (z toho dotace cca 32 milionů Kč). Za uvedenou částku nelze letoun ani vyrobit, natož jej certifikovat, nadto vše v čase 1,5 roku od poskytnutí dotace (termín splnění závazného ukazatele dle Rozhodnutí ze dne 7. 3. 2014 byl stanoven do 30. 11. 2015). [6] Správní orgány naopak zdůraznily, že podmínky Rozhodnutí stanoví poskytovatel dotace, a žalobkyně je jako příjemkyně dotace akceptovala. Závazné ukazatele, jejich cílové hodnoty a způsob doložení vychází z žádosti o dotaci žalobkyně (registrační žádost ze dne 11. 11. 2013 a plná žádost ze dne 9. 1. 2014, dále pro zjednodušení jen „Žádost“), jejíž přílohou byla Studie proveditelnosti (dále jen „Studie“). Žalobkyně si v Žádosti i Studii vymezila výstupy projektu, které ministerstvo později zahrnulo do Rozhodnutí v podobě závazných ukazatelů. Správce daně požadoval po žalobkyni dokladovat pouze to, co si sama vymezila a co bylo následně implementováno do Rozhodnutí. [7] Žalobkyně u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) s žalobou uspěla. Krajský soud přisvědčil žalobkyni, že s ohledem na časovou náročnost a technickou komplikovanost procesu vývoje nového letounu nelze dopředu stanovit termíny dokončení jednotlivých etap certifikace. Měl za nelogické, aby se žalobkyně zavázala v dotaci k vývoji nového typu letounu a k dokončení procesu jeho certifikace ve lhůtě cca roku a půl, jednalo by se o podmínku technicky i prakticky nesplnitelnou. Krajský soud se neztotožnil se základními východisky, na kterých žalovaný dovodil porušení rozpočtové kázně. Rozhodnutí žalovaného napadeným rozsudkem zrušil, aniž by se zabýval dalšími žalobním námitkami zpochybňujícími dílčí závěry o nesplnění závazných ukazatelů. II. Kasační řízení [8] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. [9] Rozsudek považuje za nezákonný, neboť krajský soud nesprávně posoudil právní otázku, a dále nepřezkoumatelný, neboť krajský soud nevypořádal dílčí námitky stran (ne)naplnění jednotlivých závazných ukazatelů a jejich (ne)doložení. [10] Účelem dotace bylo vyrobení nového inovovaného výrobku označeného jako „letoun“, jenž měl být uveden na trh a do sériové výroby („Inovace produktu“ – ukazatel 1), a to za předpokladu aplikace nového způsobu produkce a dodávek („Inovace procesu“ – ukazatel 2). Žalobkyně ve Studii, která se stala součástí Rozhodnutí, sama vymezila výstupy projektu, a ty byly vtěleny do Rozhodnutí v podobě závazných ukazatelů. [11] Inovace produktu měla být doložena naplněním dvou kritérií: 1. technických parametrů – prostřednictvím protokolů ze zkušebního provozu při výrobě nulté ověřovací série; a 2. uvedením výrobku na trh – prostřednictvím statistik prodeje, příp. faktur, objednávek. Dokumenty předložené žalobkyní k prokázání naplnění technických parametrů ovšem odpovídají jen výrobě některých součástek inovovaného produktu, nikoli zavedení zkušebního provozu. Naplněním kritéria uvedení na trh se krajský soud vůbec nezabýval, neboť nepřisvědčil základním východiskům, na nichž stěžovatel formuloval svůj závěr o zjištěných pochybnostech a porušení rozpočtové kázně. [12] Inovace procesu spočívala v zavedení nového způsobu výroby a dodávek, tedy procesů a metodik, které měly být prokázány protokoly ze zkušebního provozu. Žalobkyní doložené dokumenty tomu neodpovídají. [13] Stěžovatel důrazně nesouhlasí s tím, že by nepochopil účel a smysl dotace a reálnou splnitelnost podmínek závazných ukazatelů v kontextu specifické oblasti dotace. Opětovně podtrhuje význam podmínek vymezených v Rozhodnutí a závazných ukazatelů a připomíná, že za jejich splnění je odpovědný výlučně příjemce dotace. Žalobkyně si měla definovat reálně splnitelné cíle, mohla požádat i o změny Rozhodnutí. Výrobní proces navíc nebyl pro žalobkyni zcela nový, neboť již dříve realizovala vývoj a výzkum ke dvěma funkčním prototypům letounů (výzkum a vývoj byl spolufinancován z jiných dotačních programů). Letoun se při podání žádosti o dotaci nacházel již v předcertifikační fázi, neboť žalobkyně vyrobila létající prototypy financované z jiných dotačních titulů. Z leteckého rejstříku plyne, že žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí registrovala dva letouny – prototyp výr. č. 0001 a druhý létající prototyp výr. č. 0003 (zapsán k 2. 2. 2016). Posledně zmiňovaný prototyp byl však vyroben a certifikován již v rámci jiného programu. Dotace neměla sloužit jako prostředek pro financování celého vývoje letounu, nýbrž jen jako příspěvek na realizaci dílčího projektu. [14] Stěžovatel se dále zabývá pojmem „nultá série“. Nesouhlasí se závěry krajského soudu, že se jedná o „přípravu na sériovou výrobu, tedy na fázi předcertifikace“. Stěžovatel připouští, že certifikace nebyla předmětem dotace, resp. žalobkyni pro ověření splnění účelu dotace nebyla stanovena povinnost předložit certifikaci nového letounu. Trvá však na tom, že pro uvedení letounu na trh je certifikace nutná. [15] Stěžovatel též odkázal na obecná východiska OPPI: inovační projekt je zam