6 As 270/2024 — Nejvyšší správní soud

6 As 270/2024- 44 - text  6 As 270/2024 - 48 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Filipa Dienstbiera a Petra Šuránka v právní věci žalobkyně: YBN CONSULT  Znalecký ústav s.r.o., sídlem Krakovská 583/9, Praha 1, zastoupená Mgr. Vojtěchem Šimkem, advokátem, sídlem Národní 973/41, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 17. 2. 2023, č. j. MSP43/2022ODKAROZ/4, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2024, č. j. 10 A 77/202362, takto: I. Kasační stížnost žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 5. 2022, č. j. MSP43/2021OINSSRZT/15, uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“). Tohoto přestupku se žalobkyně dopustila tím, že nepostupovala s náležitou odbornou péčí a v souladu s obecně uznávanými standardy oboru tím, že vypracovala znalecký posudek určující výši nájemného pozemků zatížený vadami. Tyto vady spočívají v tom, že posudek a) určuje cenu nájmu pozemků podle cenového výměru Ministerstva financí, který se na posuzované období nevztahoval, a dále při stanovení ceny nájmu vychází z maximální regulované ceny, aniž by přihlédl k umístění pozemku v obci, jeho vybavení a dalším podmínkám, přestože cenové výměry zohlednění těchto cenotvorných faktorů vyžadují; b) určuje cenu nájmu pozemků podle cenových map stavebních pozemků, přestože se jednalo o pozemky, na nichž je umístěna veřejně provozovaná komunikace, a na které se tedy cenové mapy nevztahují. Za tento přestupek žalovaný uložil žalobkyni pokutu ve výši 55 000 Kč a náhradu nákladů správního řízení. [2] Rozklad žalobkyně proti tomuto rozhodnutí zamítl ministr spravedlnosti rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Povinnost znalce (znalecké kanceláře) vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí ministr spravedlnosti vyložil s odkazy na odbornou komentářovou literaturu a judikaturu jako povinnost řádného způsobu zpracování zadaného znaleckého úkolu (posudku), přičemž zdůraznil, že v posudku má být popsána nebo vysvětlena užitá odborná metoda. Závěry posudku musejí být také náležitě odůvodněny tak, aby odůvodnění odpovídalo pravidlům logického myšlení. Z posudku musí být seznatelné, jak znalec dospěl ke svým zjištěním a závěrům. Z požadavku na řádné zpracování a přezkoumatelnost odůvodnění dále vyplývají zásady komplexnosti, úplnosti, opakovatelnosti a transparentnosti. [3] Ministr spravedlnosti v rozhodnutí o rozkladu zdůraznil, že přestupkové jednání nespočívalo v ojedinělém nedostatku, ale v kumulaci řady pochybení. Správní orgán žalobkyni nevytkl pouhé užití nesprávného cenového výměru (v rozhodných letech se jednalo o výměry Ministerstva financí č. 01/2014, č. 01/2015 a č. 01/2016, nikoli žalobkyní uváděný výměr č. 01/2012, byť všechny obsahují shodnou maximální regulovanou cenu nájmu), nýbrž nepřihlédnutí k dalším cenotvorným faktorům v souladu s požadavky cenových výměrů, jako jsou např. umístění pozemku v obci a jeho vybavení. Ze znaleckého posudku není dle ministra spravedlnosti zřejmé, jak žalobkyně určila jednotkovou cenu nájmu ve výši 120 Kč/m2 (maximální cena dle cenového výměru), protože chybí jakékoli odůvodnění právě v podobě zohlednění cenotvorných faktorů. Z tohoto důvodu je znalecký posudek nepřezkoumatelný a porušuje zásady transparentnosti, opakovatelnosti a úplnosti. Dále žalobkyně ve znaleckém posudku stanovila další (druhou) výši ceny nájmu pozemků, kterou vypočetla podle cenových map stavebních pozemků v hlavním městě Praze, které se však v souladu s čl. 3 odst. 3, resp. odst. 4 vyhlášky hlavního města Prahy č. 32/1998, o cenové mapě stavebních pozemků, (ve znění rozhodném pro příslušné roky) neužijí na pozemky evidované v katastru nemovitostí způsobem využití pozemku silnice a ostatní komunikace, pokud slouží veřejně provozované komunikaci. To byl i případ znaleckým posudkem řešených pozemků. Žalobkyně přesto ve znaleckém posudku uvedla další cenu (ve výši více než dvojnásobné oproti ceně regulované, navíc v její maximální výši), aniž by tento svůj postup ve znaleckém posudku vysvětlila. [4] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem označeným v záhlaví zamítl. Městský soud vyložil pojem odborná péče tak, že postup s odbornou péčí vyžaduje, aby byl podaný znalecký posudek úplný, pravdivý a přezkoumatelný, přičemž znalec musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým posudek zpracoval, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Přezkoumatelnost znaleckého posudku umožňuje opakovaně ověřit postup znalce. Postup s odbornou péčí zahrnuje jak pravdivost (správnost) závěrů znalce, tak přezkoumatelnost znaleckého posudku (i ve výsledku pravdivý posudek může být nepřezkoumatelný). [5] Dle městského soudu považovaly správní orgány žalobkyní vypracovaný znalecký posudek za neúplný a nepřezkoumatelný, neboť nezohlednil cenotvorné faktory stanovené cenovým výměrem. Žalobkyně v žalobě obhajovala převážně správnost (pravdivost) znaleckého posudku. Zásadní pochybení způsobující nepřezkoumatelnost znaleckého posudku představuje dle soudu skutečnost, že posudek navozuje dojem, jako kdyby žalobkyně určila výši nájemného podle jeho maximální výše stanovené v cenových výměrech bez dalšího, tedy aniž by z něj vyplývalo, jaký vliv měly na výši cenotvorné faktory jako umístění nebo vybavení pozemku, ke kterým je nutno dle cenových výměrů přihlédnout. Znalecký posudek rovněž nevysvětluje, proč by tyto faktory neměly být v daném případě rozhodné. I na znalecký posudek, který aktualizuje dřívější znalecký posudek, je třeba klást požadavky stanovené zákonem, a to včetně přezkoumatelnosti a úplnosti. [6] Městský soud také potvrdil závěr žalovaného, že každoročně aktualizovaná vyhláška hlavního města Prahy o cenové mapě stavebních pozemků se v žádném svém pro posudek rozhodném znění (roky 2014 až 2016) na posuzované pozemky nevztahovala, neboť se jedná o pozemky se způsobem využití dálnice, silnice a ostatní komunikace. Žalobkyně v posudku nevysvětlila, proč u každého z pozemků uvedla jednak cenu dle cenového výměru, jednak také mnohonásobně vyšší cenu dle cenových map, které se ovšem na posuzované pozemky nevztahovaly. Znalecký posudek a v něm obsažené závěry tak dle soudu působí matoucím dojmem. Následné vysvětlení tohoto postupu již nemůže zhojit vadu nepřezkoumatelnosti posudku. [7] K námitce, jíž žalobkyně vytýká žalovanému zasahování do nezávislosti soudu rozhodujícího ve sporu, v němž byl posuzovaný znalecký posudek předložen jako důkaz, městský soud uvedl, že právní úprava nezakazuje, aby soudní řízení, ve kterém byl posudek předložen, probíhalo současně s přestupkovým řízením o přestupku znalce při podání znaleckého posudku. K odložení podnětu oznamujícího podezření na spáchání přestupku v jiné věci městský soud uvedl, že z odůvodnění usnesení nelze seznat konkrétní skutkové okolnosti tehdejší věci natolik, aby bylo možné posoudit podobnost obou případů. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [8] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost, v níž poukázala na rozpor mezi podstatou přestupku, jak jej vymezil a projednal správní orgán a jak jej v napadeném rozsudku vymezil městský soud. Správní orgán přestupek po celou dobu řízení popisoval jako nesprávný odborný postup (správně měl posudek vycházet výhradně z cenových výměrů), zatímco městský soud věc posoudil jako nepřezkoumatelný postup. Nepřezkoumatelnost posudku však správní orgány stěžovatelce za vinu nekladly, městský soud proto neměl a nemohl stěžovatelce vytýkat, že se žalobou proti závěru o nepřezkoumatelnosti nebránila. [9] Ke správnosti postupu při podání znaleckého posudku stěžovatelka k požadavku cenových výměrů zohlednit umístění pozemků doslovně uvádí následující: „Pokud by se znalec pokusil stanovit cenu obvyklou, což dle jeho názoru v tomto případě nelze, pak by musel dle § 2 zákona o oceňování majetku stanovit cenu porovnáním s obdobnými nájmy. Další posouzení umístění pozemku v obci a jeho vybavení je absurdním požadavkem, který by vedl k přičítání téhož koeficientu, neboť při správném výběru obdobných smluv k porovnání by měly být uvedeny smlouvy obdobně umístěné a s obdobným vybavením a tento požadavek dle cenového výměru je již implicitně obsažen ve znaleckém porovnání samotném.“ K použití cenových map stavebních pozemků pak stěžovatelka tvrdila, že nebyla limitována ve využití tohoto informačního zdroje. Jednalo se právě a jen o získání dat k