10 As 201/2025 – Nejvyšší správní soud

10 As 201/2025- 51 - text  10 As 201/2025 - 53 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobce: M. K., zastoupeného advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Horázným, Ondříčkova 1304/9, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 11, Praha, proti rozhodnutí ze dne 2. 10. 2024, čj. 121945/2024/KUSK/OSŽPS/ZAM, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2025, čj. 56 A 18/202464, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2025, čj. 56 A 18/202464, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce řídil motorové vozidlo, na kterém nebyla umístěna tabulka registrační značky. Krajský soud na rozdíl od správních orgánů dospěl k závěru, že žalobce nenaplnil materiální stránku přestupku, protože takto ujel jen pár set metrů, a to za dohledu policejní hlídky, která se za ním vydala hned poté, co vjel na silnici. NSS tento závěr nesdílí, i když připouští, že škodlivost žalobcova jednání byla nízká. To se ale správně projevilo v mimořádném snížení trestu (nikoli v nevyslovení viny). 1. Popis věci [2] Městský úřad Mnichovo Hradiště shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku, protože řídil motorové vozidlo, na kterém nebyla umístěna tabulka registrační značky [§ 125c odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu)]. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč a tříměsíční zákaz řízení všech motorových vozidel. Žalobce se proti rozhodnutí městského úřadu odvolal. Krajský úřad vzal v potaz, že žalobce jednal na příkaz svého zaměstnavatele, nemá doposud žádný záznam o přestupkovém jednání a jel po pozemní komunikaci krátkou dobu, a proto mimořádně snížil výši pokuty na 800 Kč. Ve zbytku napadené rozhodnutí potvrdil. [3] Proti rozhodnutí krajského úřadu podal žalobce žalobu; v ní trval mj. na tom, že svým jednáním nenaplnil materiální stránku přestupku. Ujel totiž jen vzdálenost asi 300 metrů mezi sklady zaměstnavatele – a navíc od okamžiku, kdy vjel na pozemní komunikaci, až do chvíle, kdy zastavil, byl pod dohledem policejní hlídky, která za ním vyjela a zastavila jej téměř hned poté, co opustil areál skladu. Žalobce se proto domníval, že jeho jednání nebylo společensky škodlivé, a nešlo tedy o přestupek. [4] Krajský soud dal žalobci za pravdu. Krátká vzdálenost sice podle něj sama o sobě nevylučuje naplnění materiální stránky přestupku, ale to, že policejní hlídka žalobce neprodleně po výjezdu z areálu zastavila a ztotožnila, zajistilo, že chráněný zájem (snadné ztotožnění řidiče) nebyl vůbec ohrožen. Soud proto správní rozhodnutí obou stupňů zrušil a vrátil věc krajskému úřadu k dalšímu řízení 2. Argumenty stran v kasačním řízení [5] Krajský úřad podává proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost a namítá, že žalobce svým jednáním materiální stránku přestupku naplnil. Společenská škodlivost jeho jednání je totiž vysoká: chráněný zájem nemusí být poškozen – stačí, když je ohrožen. Okolnosti, které oslabí materiální stránku natolik, že jednání nebude posouzeno jako přestupek, musejí být proto opravdu výjimečné. [6] Žalobce podle úřadu věděl, že se vozidly bez registrační značky na pozemních komunikacích běžně nejezdí (jezdí se s nimi jen v areálu skladu), ale že se přepravují na přepravníku. Také sdělil, že značku nemohl na vozidlo viditelně umístit, protože šlo o nové vozidlo a každé umístění značky na obvyklá místa by mohlo vozidlo poškodit, případně k vhodným místům ve vozidle neměl přístup. Když vjel žalobce na pozemní komunikaci, bez dobrých důvodů spoléhal na to, že neohrozí zákonem chráněný zájem na ztotožnění řidiče (provozovatele) vozidla. Tento zájem však ohrozil už tím, že vjel na pozemní komunikaci. Nebylo potřeba, aby ho přímo poškodil tím, že se jeho ztotožnění vůbec nezdaří. [7] Policejní hlídka žalobce ztotožnila díky tomu, že jej sledovala od okamžiku výjezdu z areálu spolu s dalšími dvěma vozidly, která také neměla registrační značku. Kdyby se vozidla stala součástí dopravní nehody a z místa nehody odjela, bylo by mnohem obtížnější určit jejich řidiče. Ztotožnění řidičů by komplikovalo i to, že jich bylo více. Tento způsob přepravy vozidel v koloně z jednoho skladu do druhého navíc nasvědčuje tomu, že nejde o výjimečný způsob přepravy neoznačených vozidel. Úřad se proto domnívá, že přítomnost policejní hlídky zabránila vzniku škodlivého následku, nevyloučila však to, že byl ohrožen chráněný zájem na bezproblémovém ztotožnění řidiče vozidla, a tedy byla i naplněna materiální stránka přestupku. [8] Úřad také namítá, že krajský soud rozhodl nedůvodně odlišně oproti svému rozsudku ze dne 11. 8. 2025, čj. 44 A 22/202465. V tomto dřívějším rozsudku soud rozhodoval o věci týkající se dalšího z řidičů, který stejně jako žalobce vjel na pozemní komunikaci vozidlem bez registrační značky. Šlo tedy o skutkově stejnou věc, ve které ale soud dospěl k závěru, že byla naplněna materiální stránka přestupku, a žalobu zamítl. Úřad se proto domnívá, že krajský soud porušil princip předvídatelnosti rozhodování. [9] Žalobce s úřadem nesouhlasí. Tvrdí, že úřad sám vyhodnotil materiální stránku přestupku jako velmi nízkou, a proto mimořádně snížil správní tresty pod zákonnou hranici. Díky dohledu policie navíc nemohl nastat problém se ztotožněním řidiče. Nic na tom nemění ani fakt, že jela tři vozidla za sebou; všechna vozidla mohla jet navíc v transportním režimu jen pomalu. Podle žalobce se soudce v jeho věci jen těžko mohl stihnout seznámit s rozsudkem ve věci 44 A 22/2024, protože tento rozsudek byl doručen druhému z řidičů až dne 12. 9. 2025 (jednání v žalobcově věci přitom proběhlo o osm dní dříve). V tom, že dva soudci zhodnotili skutkové okolnosti odlišně, žalobce nevidí nepředvídatelnost rozhodování. 3. Posouzení věci [10] Kasační stížnost je důvodná, protože žalobce svým jednáním naplnil nejen formální, ale i materiální stránku přestupku. [11] Řidič nesmí řídit vozidlo, na němž není umístěna tabulka registrační značky [§ 5 odst. 2 písm. k) zákona o silničním provozu]. Pokud tak v provozu na pozemních komunikacích přesto činí, dopouští se přestupku [§ 125c odst. 1 písm. a) bod 1 téhož zákona]. [12] Je nesporné, že žalobce svým jednáním naplnil formální znaky přestupku, protože jeho jednání odpovídá znakům skutkové podstaty, jejíž naplnění zákon spojuje se spácháním přestupku. Aby však mohlo být protiprávní jednání označeno za přestupek, musí kromě formálních znaků naplnit i materiální stránku – tedy ve vztahu k porušené povinnosti vykazovat určitou minimální míru společenské škodlivosti (např. rozsudek NSS ze dne 31. 5. 2007, čj. 8 As 29/2007121). Proto je potřeba zkoumat, zda žalobcovo jednání dosahovalo takové míry škodlivosti (typové i konkrétní), která naplňuje i materiální stránku přestupku. [13] Typová společenská škodlivost nastává zpravidla už naplněním formální stránky přestupku. Zákon totiž vymezuje skutkové podstaty přestupků právě tak, aby jednání, které naplní jejich formální znaky, v běžných případech dosáhlo vyšší než nepatrné společenské škodlivosti (rozsudky NSS ze dne 9. 8. 2012, čj. 9 As 34/201228, nebo ze dne 15. 9. 2023, čj. 5 As 172/202232, bod 36). V tomto případě žalobce svým jednáním, kterým naplnil formální znaky přestupku, ohrozil zájem na tom, aby se na pozemních komunikacích nepohybovala neoznačená vozidla, jejichž řidiče by mohlo být problematické ztotožnit. (Ztotožnění má být možné už díky registrační značce, nikoli až poté, co vozidlo případně zastaví policejní hlídka). [14] Významu zájmu na označení vozidla se věnoval NSS v právě zmíněné věci 5 As 172/2022. Přestože tam pachatel porušil jiné pravidlo zákona než v této věci [šlo o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o silničním provozu: konkrétně o tabulku registrační značky umístěnou za ztmaveným a znečištěným zadním sklem, a proto nečitelnou], ohrožen byl tentýž chráněný zájem – bezproblémové ztotožnění vozidla a jeho řidiče. Společenská škodlivost nečitelné registrační značky spočívá podle tohoto rozsudku v tom, že vozidlo nelze jednoduše ztotožnit, a jeho řidič se tak snadno může vyhnout odpovědnosti za své jednání. Nelze vyloučit, že takový řidič opustí místo dopravní nehody, kterou případně zavinil. Nejen že tak on sám zůstane nepotrestán, ale ostatní účastníci nehody navíc nebudou moci proti němu uplatnit své nároky (5 As 172/2022, bod 37). Stejné závěry o typové společenské škodlivosti nesnadného ztotožnění vozidla (resp. jeho řidiče) přijal NSS také v situaci, kdy na vozidle nebyla umístěna (jen) přední tabulka registrační značky (rozsudek ze dne 7. 4. 2017, čj. 7 As 61/201735) nebo kdy vozidlo nemělo přidělenou běžnou registrační značku – a zvláštní registrační značka pro jednorázové použití neobsahovala potřebné náležitosti (rozsudek ze dne 21. 3. 2018, čj. 7 As 106/201724). [15] Jestliže