I.ÚS 2776/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 2776/23 ze dne 13. 12. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jana Wintra a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatele N. G., dříve A. V., rodným jménem L. V., zastoupeného Mgr. Petrem Kallou, advokátem se sídlem v Praze 6, Slavíčkova 372/2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 207/2022-43 ze dne 17. 8. 2023 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 10 A 180/2019-43 ze dne 18. 8. 2022, ve znění opravného usnesení č. j. 10 A 180/2019-52 ze dne 31. 8. 2022, spojené s návrhem na zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, § 21 a § 23 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a § 62 odst. 1 a § 72 odst. 3 a 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto: I. Řízení o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 2776/23 se přerušuje. II. Návrh na zrušení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 21 a § 23 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a § 62 odst. 1 a § 72 odst. 3 a 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se postupuje plénu Ústavního soudu. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Stěžovatel je člověk, který usiluje o právní změnu pohlaví. Člověk, který si přeje, aby úředně evidované informace o něm reflektovaly, jak se cítí, a zároveň nechce podstoupit chirurgický zákrok, který spočívá ve znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Stát ho jako člověka jiného pohlaví odmítá rozeznat. 2. V řízení o ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že správní soudy porušily jeho lidskou důstojnost, právo na rovnost, právo na ochranu zdraví a právo na respektování soukromého života, včetně práva na rodičovství. Tvrdí, že s ním soudy zacházely krutě, nelidsky a že ho ponížily; domáhá se proto zrušení napadených rozhodnutí. 3. Stěžovatel v ústavní stížnosti navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví specifikované části právních předpisů. Napadená zákonná ustanovení podmiňují změnu pohlaví provedením chirurgického zákroku, který spočívá ve znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Zbývající ustanovení zakotvují podmínky pro změnu jména v návaznosti na pohlaví člověka. 4. Nyní je třeba vyřešit klíčovou otázku, zda má první senát Ústavního soudu návrh stěžovatele na zrušení zákonných ustanovení postoupit plénu k rozhodnutí přesto, že o návrhu někoho jiného na zrušení totožných ustanovení plénum Ústavního soudu již rozhodlo v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 ze dne 9. 11. 2021. II. Rekapitulace skutkových okolností a procesního vývoje věci 5. Stěžovatel se narodil s biologickými znaky ženy. Po narození byl úředně evidován jako žena s ženským jménem a ženským formátem rodného čísla. Stěžovatel se však identifikuje jako trans člověk - muž. V současné době prochází procesem změny pohlaví, avšak nehodlá podstoupit chirurgický zákrok, který spočívá v znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. 6. V roce 2019 stěžovatel správní orgány požádal o následující: 1) zápis změny neutrálního jména ("A. V.") na jméno mužské ("G. V."); 2) zápis změny ženského formátu rodného čísla na formát mužský; 3) zápis změny ženského označení úředního pohlaví ("F") na označení mužské ("M"). 7. Příslušné správní orgány řízení o žádostech stěžovatele zastavily. Stěžovatel nepředložil potvrzení o ukončení léčby pro změnu pohlaví, a neodstranil tedy podstatné vady žádostí [§ 66 odst. 1 písm. c) správního řádu]. Magistrát hlavního města Prahy ("odvolací správní orgán") rozhodnutími ze dne 4. 9. 2019 odvolání stěžovatele zamítl. III. Obsah napadených rozhodnutí 8. Stěžovatel proti rozhodnutím odvolacího správního orgánu podal žalobu u Městského soudu v Praze ("městský soud"). Městský soud nejprve řízení přerušil do doby rozhodnutí Ústavního soudu ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 2460/19. Na základě uvedeného řízení o ústavní stížnosti plénum Ústavního soudu vydalo nález sp. zn. Pl. ÚS 2/20, ve kterém zamítlo návrh tehdejší navrhovatelky na zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel. Městský soud - po vyřešení případu u Ústavního soudu - žalobu nynějšího stěžovatele zamítl ústavní stížností napadeným rozsudkem. 9. Nejvyšší správní soud ("NSS") následně ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítl kasační stížnost stěžovatele jako nedůvodnou. NSS nejdříve odkázal na příslušná zákonná ustanovení [§ 17a a § 72 odst. 5 písm. b) zákona o matrikách a § 17 odst. 2 písm. d) zákona o evidenci obyvatel]. Z nich je zřejmé, že změna jména, formátu rodného čísla a označení pohlaví jsou podmíněny ukončením léčby (procedury) pro změnu pohlaví, která spočívá v chirurgickém zákroku při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Změna pohlaví je v tomto smyslu definována v § 29 odst. 1 o. z. ve spojení s § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách. Podle NSS byla rozhodnutí správních orgánů v meritu zákonná, protože stěžovatel nedoložil lékařské potvrzení o ukončení léčby pro změnu pohlaví. 10. NSS dospěl k jednoznačnému závěru, že bez provedení požadovaného chirurgického zákroku, anebo bez zrušení § 29 odst. 1 o. z. ve spojení § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, stěžovatel nemůže se svými žádostmi uspět. Namítá-li stěžovatel protiústavnost samotné zákonné podmínky chirurgického zákroku, bylo nutné zvážit podání návrhu na zrušení příslušných zákonných ustanovení Ústavnímu soudu. NSS dovodil, že důvod postupovat podle čl. 95 odst. 2 Ústavy nemá. 11. NSS uvedl, že podle čl. 89 odst. 1 a 2 Ústavy je vázán závěry nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 a (navazujícího) nálezu sp. zn. II. ÚS 2460/19 ze dne 7. 6. 2022, ve kterých Ústavní soud ústavnost napadených ustanovení hodnotil a nezrušil je. Byť Ústavní soud § 29 odst. 1 o. z. ve spojení s § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách nepovažoval v jím projednávané věci za relevantní, k jejich ústavnosti se obsáhle vyjádřil. Nález sp. zn. Pl. ÚS 2/20 je zamítavý: jeho jediný výrok zní, že se návrh zamítá. Ústavní soud tedy tehdejší návrh neodmítl usnesením z důvodu, že sporná ustanovení nebyla v řízení před obecnými soudy použita. 12. K námitkám stěžovatele, který relativizoval procesní postup Ústavního soudu a závaznost a legitimitu jeho nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 poukazem na hlasovací poměry a odlišná stanoviska, NSS uvedl, že Ústava ani zákon o Ústavním soudu nerozlišují mezi nálezy přijatými relativní či kvalifikovanou většinou a nálezy opřenými o rozhodnutí "kvalifikované menšiny" - tedy plenárními nálezy vydanými v situaci, kdy se nepodařilo získat většinu devíti soudců pro zrušení zákona podle § 13 zákona o Ústavním soudu. Jediným důvodem pro opětovný ústavní přezkum nemůže být ani personální obměna Ústavního soudu. Senátní nález sp. zn. II. ÚS 2460/19 nadto podobnými tvrzenými deficity netrpí. NSS je vázán rovněž svými dřívějšími rozsudky (č. j. 2 As 199/2018-37 ze dne 30. 5. 2019 a č. j. 9 As 61/2018-64 ze dne 25. 7. 2019). 13. V České republice podle NSS nebylo prosazeno subjektivní pojetí právního, respektive sociálního pohlaví - založené nikoli na určitých primárních pohlavních znacích, nýbrž na tom, jak sebe sama vnímá konkrétní jednotlivec. To odráží napadená zákonná ustanovení, která změnu právního pohlaví podmiňují požadavkem, aby před jejím provedením nastal určitý soulad mezi primárními pohlavními znaky jednotlivce a kýženým pohlavím. Byť trendem je posun od objektivních kritérií k subjektivním, změnu by podle NSS neměly prosazovat či urychlovat soudy, které by ve statusových otázkách - mezi něž otázka změny pohlaví patří - měly být zdrženlivé a měly by řešení ponechat zákonodárci či státům na mezinárodní úrovni. Změna musí být provedena na základě celospolečenské a odborné debaty. 14. Podle NSS lze objektivní právně-biologické pojetí pohlaví považovat za součást veřejného pořádku. Podle NSS jde především o ochranu základních přirozených atributů rodiny a rodičovství: dítě má otce - muže -, a především matku - ženu -, která dítě porodila. České rodinné právo stanoví, že rodiči dítěte jsou muž a žena (§ 775-779 občanského zákoníku). Mohla-li by se osoba, která se narodila jako žena, stát právně mužem bez znemožnění reprodukční funkce, mohla by porodit dítě jako muž, a přitom by se nemohla stát jeho matkou ve smyslu § 775 o. z. To je podle NSS v rozporu nejen s popsaným základním principem českého rodinného práva, ale i dalšími právními instituty ochrany a podpory mateřství např. v pracovním a sociálním právu. Ochrana "tradiční" rodiny je legitimní cíl pro omezení jiných základ