II.ÚS 2344/18 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2344/18 ze dne 2. 8. 2018   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů P. S. a J. S., obou zastoupených Zuzanou Candigliotou, advokátkou, se sídlem Burešova 6, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2018 č. j. 16 Co 13/2018-597, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení, Okresního soudu Brno - venkov a nezletilé E. S., zastoupené opatrovnicí Mgr. Annou Šabatovou, Ph.D., veřejnou ochránkyní práv, L. Š. a T. Š. a V. K., jako vedlejších účastníků řízení, o návrhu stěžovatelů na odklad vykonatelnosti rozhodnutí, takto: Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2018 č. j. 16 Co 13/2018-597 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti. Odůvodnění: 1. Stěžovatelé se ústavní stížností domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně, a to pro porušení svého práva na rodinný život a práva na spravedlivý proces, jakož i práva nezletilé vedlejší účastnice - dcery stěžovatelů, aby nejlepší zájem dítěte byl předním hlediskem rozhodování (dle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte). S ústavní stížností stěžovatelé spojili také návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně. 2. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byl potvrzen předchozí rozsudek Okresního soudu Brno-venkov, jako soudu prvního stupně, ze dne 17. 10. 2017 č. j. P 141/2016-483 ve výrocích I., II., III. IV. a VI. a bylo určeno, že žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedenými výroky citovaného rozsudku Okresního soudu Brno-venkov bylo rozhodnuto, že nezletilá vedlejší účastnice se svěřuje do společné pěstounské péče manželů L. Š. a T. Š. (výrok I.); dosavadní pěstounská péče na přechodnou dobu u pěstounky V. K., o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 20. 6. 2017 č. j. P 141/2016-369, se zrušuje (výrok II.); tímto se mění rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 20. 6. 2017 č. j. P 141/2016-369 (výrok III.); návrh stěžovatelů jako rodičů na svěření nezletilé vedlejší účastnice do jejich péče se zamítá (výrok IV.); a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). 3. Stěžovatelé ve své ústavní stížnosti, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, namítají, že v daném řízení obecné soudy i orgán sociálně-právní ochrany dětí postupovaly v rozporu s nejlepším zájmem nezletilé i s právem stěžovatelů a nezletilé na rodinný život. Stěžovatelé upozorňují, že nezletilá vedlejší účastnice již během svého dvouletého života pobývala u několika osob, přitom od dubna 2017 o ni pečovala pěstounka paní K. (dále též "krátkodobá pěstounka") se svým manželem a s ní má nyní nezletilá citovou vazbu (a také se svou matkou, stěžovatelkou). Též z psychologického posouzení nezletilé z března 2018 vyplývá jasné doporučení ji nepřesouvat z rodiny krátkodobé pěstounky do jiné rodiny, a to kvůli ozdravení jejího emocionálního vývoje. Stěžovatelé dále poukazují na svůj pozitivní vztah s krátkodobými pěstouny, kteří chápou situaci stěžovatelů a v podstatě jim nabízejí pomoc a podporují jejich kontakty s nezletilou dcerou. Naproti tomu u nových pěstounů manželů Š. (dále též "dlouhodobí pěstouni") stěžovatelé vyjadřují obavu z tzv. skrytého osvojení dítěte, neboť tito se snaží nezletilé poskytnout zcela novou rodinu a omezovat kontakt nezletilé se stěžovateli jako biologickými rodiči. Závěrem stěžovatelé zdůrazňují, že všichni odborníci zainteresovaní na případu se shodují na nutnosti stability pro nezletilou; přesto však napadeným rozhodnutím krajského soudu byla nezletilá vytržena z rodiny, na kterou si navykla a k níž si vytvořila vazbu. 4. Před rozhodnutím o návrhu stěžovatelů na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí Ústavní soud vyzval k vyjádření k tomuto návrhu všechny ostatní v řízení dotčené subjekty. Nezletilé vedlejší účastnici byla k zastupování v řízení o ústavní stížnosti ustanovena opatrovnice, a to veřejná ochránkyně práv (usnesení Ústavního soudu č. j. II. ÚS 2344/18-20 ze dne 18. 7. 2018). 5. Krajský soud v Brně ve svém vyjádření odkázal v plném rozsahu na písemné odůvodnění svého napadeného rozhodnutí, a co se týče návrhu na odklad jeho vykonatelnosti, rozhodnutí o tomto návrhu ponechal na úvaze Ústavního soudu. Okresní soud poukázal na předchozí průběh řízení, svůj rozsudek ze dne 17. 10. 2017 i zákonné omezení trvání pěstounské péče na přechodnou dobu na dobu maximálně jednoho roku. Okresní soud zdůraznil, že jak on, tak krajský soud se vážně zabývaly dalším osudem nezletilé za situace, kdy její rodiče dosud nebyli schopni sami zajistit řádnou péči o ni a bylo zapotřebí nezletilé zajistit bezpečné a stabilní prostředí, které bylo shledáno u dlouhodobých pěstounů. Proto okresní soud nesouhlasil ani s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně. 6. Dlouhodobí pěstouni manželé Š. poukázali na odůvodnění napadeného rozsudku a návrh na odklad jeho vykonatelnosti shledali nedůvodným. 7. Ústavní soud kontaktoval také krátkodobou pěstounku V. K., která mimo jiné sdělila, že je ochotna o nezletilou vedlejší účastnici pečovat i nadále, což údajně několikrát zmínila i v průběhu soudního řízení. 8. Ústavní soud si rovněž vyžádal stanovisko Města Kuřim - orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále též "OSPOD"), který v řízení před Okresním soudem Brno-venkov vystupuje jako opatrovník nezletilé vedlejší účastnice. Ten se ztotožnil se závěry napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně a k návrhu na odklad jeho vykonatelnosti se nepřiklání. Dosavadní úprava poměrů nezletilé je podle jeho názoru plně v zájmu nezletilé. K současné situaci nezletilé OSPOD uvedl, že je již plně adaptovaná v rodině pěstounů a jakákoliv změna by podle něj byla v současné době vážným ohrožením zdravého vývoje nezletilé. 9. Ústavní soud se seznámil také se spisem Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. P 141/2016 a spisem Města Kuřim - orgánu sociálně-právní ochrany dětí sp. zn. Om 24/16 k nezletilé vedlejší účastnici. Z těchto spisů se mimo jiné podává, že po vyhlášení napadeného rozsudku krajského soudu byl zahájen proces postupného předávání nezletilé vedlejší účastnice z pěstounské péče na přechodnou dobu do pěstounské péče u dlouhodobých pěstounů, který probíhal od 22. 4. 2018 do 28. 5. 2018, kdy byla nezletilá definitivně předána dlouhodobým pěstounům. Mimoto probíhal také styk nezletilé se stěžovateli jako jejími biologickými rodiči a v současné době k němu dochází zhruba jednou za tři týdny v rozsahu 1,5-2 hodin v prostorách Města Židlochovice (městského úřadu) jako orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Ze zpráv Mgr. Jitky Doleží, psycholožky Spolku Pěstoun, s nímž dlouhodobí pěstouni spolupracují, ohledně asistovaného kontaktu dne 21. 6. 2018 a dne 11. 7. 2018 vyplývá, že nezletilá se v nové pěstounské rodině úspěšně adaptuje a integruje a posiluje zejména svoji vazbu k pěstounce, kterou oslovuje "mami". Podle psycholožky je u nezletilé nastartován proces budování bezpečné, zdravé vztahové vazby k pěstounce a častý kontakt s biologickými rodiči by jej znesnadňoval a vedl ke zmatenosti a znejistění nezletilé, kam patří a kdo jsou její lidé. Psycholožka tedy považuje častý kontakt se stěžovateli za nepříznivý pro nezletilou a doporučuje jejich styk maximálně jednou do měsíce v rozsahu dvou hodin, v neutrálním prostředí v blízkosti bydliště pěstounů a za přítomnosti pěstounky. 10. Opatrovnice nezletilé vedlejší účastnice, veřejná ochránkyně práv, ve svém vyjádření vyšla též z poznatků nabytých z prostudování spisové dokumentace OSPOD, komunikace s Městem Židlochovice - orgánem sociálně-právní ochrany dětí v bydlišti dlouhodobých pěstounů, návštěvy nezletilé vedlejší účastnice za účasti dlouhodobé pěstounky, rozhovoru s dlouhodobou pěstounkou, návštěvy stěžovatelů a telefonického rozhovoru s krátkodobou pěstounkou. Opatrovnice poukazuje na to, že se změnou pěstounské péče z přechodné na dlouhodobou došlo k zásadnímu omezení práva dítěte na kontakt s rodiči, a to navíc z podnětu a na doporučení orgánů sociálně-právní ochrany dětí (orgánů státní správy) a doprovázející organizace pěstounů, nikoliv z rozhodnutí soudu. Tuto situaci opatrovnice považuje za nevhodnou, nesprávnou a neoprávněnou. Zdůrazňuje právo nezletilé vedlejší účastnice na rodinný život a na navázání a udržování vzájemného a pravidelného styku s rodiči podle Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o styku s dětmi; tomu pak odpovídá i zákonná úprava občanského zákoníku (§ 960 odst. 2 a § 967 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a zákona o sociálně-právní ochraně dětí [§ 47a odst. 2 písm. h) zákona č. 359/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů]. Dá