III.ÚS 1347/23 – Ústavní soud

III.ÚS 1347/23 ze dne 21. 2. 2024 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské a soudce Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatelky A. L., zastoupené Mgr. Filipem Petrášem, advokátem, sídlem Opletalova 1525/39, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 55 Co 35/2023-526 ze dne 8. března 2023 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 6 P 250/2022-501 ze dne 22. listopadu 2022, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníků řízení, a M. Š. a nezletilé V. Š., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka (matka nezletilé vedlejší účastnice) domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva zaručená čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti a vyžádaného spisového materiálu se podává, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") č. j. 66 Nc 2559/2020-327 ze dne 14. 5. 2021 byla nezletilá svěřena do střídavé péče stěžovatelky a vedlejšího účastníka (otce nezletilé). K odvolání otce byl rozsudek obvodního soudu změněn rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") č. j. 55 Co 284/2021-353 ze dne 13. 10. 2021 tak, že nezletilá byla svěřena do jeho péče. Městský soud rozhodoval za situace, kdy nezletilá byla před i po vydání rozsudku obvodního soudu v péči otce a stěžovatelka se s ní stýkala jednou za 14 dní od pátku do neděle. Městský soud přihlédl ke stanovisku kolizního opatrovníka, který hodnotil osobní život stěžovatelky jako nestabilní s ohledem na její zaměstnání pornoherečky, psychický zdravotní stav a četnost změn bydliště, péči otce naproti tomu posoudil jako vyhovující s tím, že otec přizpůsobil svůj život nezletilé zkrácením své pracovní doby. Městský soud též zohlednil skutečnost, že stěžovatelka dlouhodobě pobírala rodičovský příspěvek, aniž by o nezletilou osobně pečovala. Stěžovatelčina ústavní stížnost proti rozsudku městského soudu byla odmítnuta jako neopodstatněná usnesením sp. zn. IV. ÚS 16/22 ze dne 1. 2. 2022. 3. Napadeným rozsudkem obvodního soudu byl zamítnut stěžovatelčin návrh ze dne 11. 7. 2022 na změnu výchovy svěřením nezletilé do střídavé péče obou rodičů v týdenních intervalech a návrh ze dne 25. 8. 2022 na svěření nezletilé do výlučné péče stěžovatelky. Obvodní soud dospěl k závěru, že od rozhodnutí městského soudu nedošlo k tak podstatné změně poměrů, která by měla vést k jinému rozhodnutí. Obvodní soud uvedl, že na straně otce došlo ke změně v tom smyslu, že se mu narodil syn, a mohou se tak posilovat sourozenecké vazby. Popsal prostředí stěžovatelky jako nestabilní, jelikož činnost barmanky začala vykonávat v pracovním poměru až od 1. 9. 2022, do počátku roku 2022 se věnovala práci pornoherečky a stále publikuje polonahé fotky na internetu. Konstatoval, že stěžovatelka nemá náhled na nevhodnost svého jednání z hlediska případného dopadu na nezletilou. Obvodní soud vzal v úvahu i vzdálenost mezi P. a Z. a střídání dvou mateřských škol v případě střídavé péče a uvedl, že by cestování bylo pro nezletilou velmi zatěžující. Podle obvodního soudu by bylo možné uvažovat o rozšíření styku například na čtyři dny, pokud by stěžovatelka ukončila svou nevhodnou činnost provozovanou na internetu a přestěhovala se ze Z. blíže k bydlišti nezletilé. Obvodní soud uzavřel, že náhlé rozhodnutí o změně výchovy by bylo pro nezletilou nepředvídatelné a znamenalo by velký zásah do jejího současného fungování. Doporučil stěžovatelce, aby si stabilizovala své poměry a prokázala tak, že je skutečně schopna se po všech stránkách o nezletilou postarat. O úpravě styku obvodní soud nerozhodoval, neboť žádný z rodičů nepodal příslušný návrh a styk matky s nezletilou probíhal jednou za 14 dní o víkendu. 4. Napadeným rozsudkem městského soudu byl rozsudek obvodního soudu potvrzen. Městský soud přisvědčil závěru obvodního soudu, že u nezletilé nedošlo k takové změně poměrů, která by měla vést ke změně výchovy. Přihlédl přitom ke stanovisku kolizního opatrovníka nezletilé, který navrhoval potvrzení rozsudku obvodního soudu. Navykání si na předškolní docházku probíhá podle městského soudu komfortně a narození polorodého bratra může vést k posílení sourozeneckého vztahu. Městský soud přisvědčil stěžovatelce, že se obvodní soud zcela nadbytečně zabýval její předchozí aktivitou v pornografickém průmyslu, neboť taková aktivita sama o sobě nemůže být důvodem, proč by stěžovatelka nemohla o nezletilou pečovat. Konstatoval však, že stěžovatelka nemá zájem o rozšíření styku například na čtyři dny, neboť tvrdí, že by kvůli práci na zkrácený úvazek ztratila značnou část svých příjmů. Městský soud zdůraznil, že v případě střídavé výchovy by stěžovatelka také musela zajistit péči o nezletilou i v pracovní dny a v případě její nemoci by byla omezována ještě více. Městský soud uvedl, že rozvoj vzájemného kontaktu stěžovatelky a nezletilé je zaručen v rozsahu, v jakém stěžovatelce aktuálně vyhovuje. 5. Dne 5. 5. 2023 podala matka návrh na úpravu styku s nezletilou, o kterém rozhodl obvodní soud rozsudkem č. j. 6 P 250/2022-571 ze dne 8. 11. 2023 tak, že stanovil běžný styk matky každý lichý týden od čtvrtka od 13 hodin do neděle do 18 hodin s tím, že nezletilou bude ve čtvrtek u otce vyzvedávat stěžovatelka a předávat ji bude otci v neděli u restaurace KFC U Devíti křížů, směr Praha, exit 166 z dálnice D1. II. Argumentace stěžovatelky 6. S odkazem na nález sp. zn. III. ÚS 961/09 ze dne 22. 9. 2009 (N 207/54 SbNU 565) spatřuje stěžovatelka porušení svého práva na soudní ochranu zejména v tom, že se obecné soudy řádně nevypořádaly s jejími argumenty, a napadená rozhodnutí proto nejsou podle jejího názoru řádně odůvodněná. Namítá, že obecné soudy postavily svou argumentaci převážně na jednostranných důkazech předložených otcem a nepřiměřenou důležitost přisoudily jejímu působení v pornografickém průmyslu, i když tuto činnost již ukončila. Odklonily se tak od usnesení sp. zn. I. ÚS 3248/15 ze dne 7. 6. 2016 (stěžovatelka je mylně označuje za nález), aniž by řádně odůvodnily, jaké podstatné důvody je k tomu vedly. 7. Stěžovatelka dále tvrdí, že se obecné soudy odchýlily od ustálené judikatury Ústavního soudu týkající se střídavé péče, aniž by opět tento odlišný názor odůvodnily. Dopustily se tak narušení právní jistoty a tím i základního principu demokratického právního státu, jak dovodil Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 252/04 ze dne 25. 1. 2005 (N 16/36 SbNU 173). Stěžovatelka namítá, že obecné soudy hodnotily její zázemí jako nestabilní, aniž by zohlednily skutečnosti, na něž poukazovala, zejména existenci řádného zázemí pro nezletilou v pronajatém bytě a stabilního příjmu ze zaměstnání. 8. Stěžovatelka dále kritizuje obecné soudy, že přejaly stanovisko dětské psycholožky, vypracované na základě pohovoru nezletilé za přítomnosti otce, která ale nezkoumala vztah nezletilé se stěžovatelkou. Obvodní soud měl podle stěžovatelky sám provést výslech nezletilé, nebo jej zajistit prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Stěžovatelka poukazuje na rozpor ve vyjádření psycholožky, která doporučuje zachovat výlučnou péči otce z důvodu velké vzdálenosti bydlišť rodičů, na druhou stranu však navrhuje rozšíření styku se stěžovatelkou na čtyři dny v týdnu. Stěžovatelka upozorňuje na skutečnost, že orgán sociálně-právní ochrany dětí s ní nikdy nekomunikoval a její poměry nezkoumal. 9. Stěžovatelka upozorňuje na judikaturu Ústavního soudu ve věci péče o nezletilé [nálezy sp. zn. I. ÚS 2482/13 ze dne 26. 5. 2014 (N 105/73 SbNU 683) a sp. zn. I. ÚS 3065/21 ze dne 3. 5. 2022] a konstatuje, že Ústavní soud se dlouhodobě přiklání ke svěřování nezletilých do střídavé péče a že v případě rozhodnutí o jiném uspořádání musí být soudem podrobně a přesvědčivě odůvodněno, jak se soud s kritérii střídavé péče vypořádal a proč v konkrétním případě rodič neuspěl. Stěžovatelka tvrdí, že má o nezletilou zájem, má ji ráda a chce se podílet na její výchově. Podle stěžovatelky nebylo prokázáno, že by střídavá péče mohla mít na nezletilou negativní vliv. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 10. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla napadená rozhodnutí vydána. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Její ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpala všechny zákonné proces