III.ÚS 1454/25 – Ústavní soud

III.ÚS 1454/25 ze dne 3. 9. 2025 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudkyně Veroniky Křesťanové a soudce zpravodaje Jana Svatoně o ústavní stížnosti stěžovatele L. K., zastoupeného Mgr. Michaelou Veselou, advokátkou, sídlem Havlíčkovo nábřeží 383, Vranov nad Dyjí, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. března 2025 č. j. 101 Co 12/2025-1782 a rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 31. října 2024 č. j. 42 P 197/2023-1365, ve znění opravného usnesení ze dne 5. listopadu 2024 č. j. 42 P 197/2023-1383, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Mělníku, jako účastníků řízení, a B. K. P., a nezletilé A. K., jako vedlejších účastnic řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Obsah napadených rozhodnutí a argumentace stěžovatele 1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí pro porušení svých ústavně zaručených práv, a to čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Okresní soud v Mělníku jako soud prvního stupně v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl návrh stěžovatele (dále též "otec") na změnu péče o nezletilou vedlejší účastnici (nar. 2022) (dále jen "nezletilá") pro dobu po rozvodu manželství (výrok I.), a ponechal tak úpravu péče, jak o ní rozhodl jen rok předtím rozsudkem ze dne 4. 10. 2023 č. j. 42 Nc 127/2023-25. Dále upravil styk otce s nezletilou tak, že otec je oprávněn se s ní stýkat vyjma letních a vánočních prázdnin každý sudý týden od čtvrtka od 12:00 hodin do pondělí lichého týdne do 8:00 hodin a každý lichý týden od čtvrtka od 12:00 hodin do pátku do 8:00 hodin; o letních prázdninách od prvního pátku letních prázdnin od 8:00 hodin do třetího pondělí letních prázdnin do 8:00 hodin, od čtvrtého pátku letních prázdnin od 8:00 hodin do šestého pondělí letních prázdnin do 8:00 hodin a od sedmého pátku letních prázdnin od 8:00 hodin do devátého pondělí letních prázdnin do 8:00 hodin; o vánočních prázdninách každý lichý rok od 23. 12. od 8:00 hodin do 28. 12. do 8:00 hodin a každý sudý rok od 28. 12. od 8:00 hodin do 2. 1. následujícího roku do 8:00 hodin. Předávání nezletilé na začátku i na konci těchto styků bude probíhat do 31.12 2024 v pracovní dny prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen "OSPOD") města Mělník. Od 1. 1. 2025 bude předávání nezletilé na začátku i na konci těchto styků probíhat v pracovní dny prostřednictvím spolku PEXESO, z. s., Kulturně komunikativní centrum Zbraslav (dále jen "PEXESO") podle pokynů stanovených touto společností (výrok II.). První vedlejší účastnici (dále jen "matka") soud uložil povinnost nezletilou ke styku s otcem řádně připravit a styk nezletilé s otcem řádně umožnit (výrok III.). Každému z rodičů uložil povinnost respektovat pokyny pracovníků OSPOD města Mělník a pracovníků PEXESO (výrok IV.). Změnil rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 4. 10. 2023 č. j. 42 Nc 127/2023-25 ve výroku o styku nezletilé s otcem pro dobu po rozvodu manželství rodičů (výrok V.). Výrokem VI. zamítl návrh matky na výkon rozhodnutí v části, v níž se domáhala, aby soud uložil otci pokutu. Dále uložil otci povinnost zúčastnit se individuální terapie v PEXESO podle pokynů a v termínech stanovených touto společností (výrok VII.) a rodičům nařídil účast na rodinné terapii vedené v PEXESO dle pokynů a v termínech stanovených touto společností (výrok VIII.). Matce i otci uložil povinnost zaplatit na nákladech řízení České republice na účet Okresního soudu v Mělníku polovinu celkových nákladů řízení, jejichž výše bude stanovena v samostatném rozhodnutí, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto samostatného usnesení (výrok IX. a X.). Výrokem XI. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 3. Proti výrokům I., II., III., IV. a X. napadeného rozsudku soudu prvního stupně podal otec odvolání, které odůvodnil tím, že soud prvního stupně nezohlednil některé jím předestřené důkazy, vyloučil variantu střídavé péče a ignoroval judikaturu Ústavního soudu. Otec navrhoval, aby nezletilá byla svěřena do střídavé péče. Proti výrokům II., IV., IX. a X. téhož napadeného rozsudku podala odvolání rovněž matka nezletilé, které odůvodnila tím, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Brojila především proti rozsahu styku otce s nezletilou, a to jak běžného, tak i prázdninového, považovala ho za nepřiměřeně široký. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozhodnutím změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a IV. tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou vyjma letních a vánočních prázdnin každý sudý týden od čtvrtka od 16:00 hodin do pondělí lichého týdne do 16:00 hodin a každý lichý týden od čtvrtka od 16:00 hodin do pátku do 16:00 hodin; o letních prázdninách od 1. 7. od 9:00 hodin do 10. 7. do 9:00 hodin, od 21. 7. od 9:00 hodin do 31. 7. do 9:00 hodin, od 10. 8. od 9:00 do 20. 8. do 9:00 hodin; o vánočních prázdninách každý lichý rok od 23. 12. od 9:00 hodin do 28. 12. do 9:00 hodin a každý sudý rok od 28. 12. od 9:00 hodin do 2. 1. následujícího roku do 9:00 hodin. Předávání nezletilé na začátku i na konci těchto styků bude probíhat prostřednictvím PEXESO dle pokynů stanovených touto společností. Ve výrocích I., III., V. rozsudek potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Ve výroku IV. stanovil otci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mělníku náhradu nákladů řízení ve výši 65 055 Kč do 6 měsíců od právní moci rozsudku. 5. Obsah napadených rozhodnutí není třeba na tomto místě podrobněji rekapitulovat s ohledem na množství v nich uvedených skutkových údajů a na to, že jsou účastníkům i vedlejším účastnicím známy, stejně jako průběh opatrovnického řízení. 6. V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že se nemůže ztotožnit s argumentací soudu, že nedošlo k výraznější změně poměrů. Matka nastoupila zpět do zaměstnání, nezletilá již není na kojení závislá a stěžovatel byl současně nucen se odstěhovat z místa svého bydliště pryč. Co se týče kojení, jak matka opakovaně v průběhu řízení uváděla, jedná se o její uspávací rituál a na terapiích a u pediatra jí bylo doporučeno násilně nepřestávat. Stěžovatel tak má za to, že se matka bude snažit kojit nezletilou snad do puberty, a to zejména z důvodu posilování své pozice rodiče oproti pozici stěžovatele. Matka dále na ústní jednání konané dne 21. 10. 2024 přinesla pouze potvrzení o svém příjmu z 6. 9. 2024, které zahrnovalo výplatní pásku pouze do července 2024, přitom následující měsíc v srpnu již byla zpět v zaměstnaneckém poměru. V tomto jednání matky tak lze spatřovat snahu své příjmy ze zaměstnání soudu zatajit. V rozhodnutí soudu je tak chybně uvedeno, že je nezletilá v celodenní péči matky, což je v zásadním rozporu se skutečností, že matka již nastoupila zpět do zaměstnání. Soud nezohlednil skutečnost, že stěžovateli se neúměrně zvýšily náklady, když si je po odchodu ze společné domácnosti nucen platit nájemní bydlení, ani to, že matce příjmy naopak vzrostly. Odvolací soud také zapomněl zohlednit to, že se stěžovatel přestěhoval nedaleko své sestry, která bydlí v P. a tím se sociální opora rodičů vyrovnala. 7. Pokud jedním z hlavních argumentů soudu bylo vyjádření znalce, že střídavou péči nedoporučuje vzhledem k věku nezletilé, vysoké míře konfliktů mezi rodiči a rozdílům mezi osobnostmi rodičů, v souladu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu tento argument nemůže sám o sobě obstát. Je nutné taktéž přihlédnout i k tomu, že samotný znalecký posudek je více než rok starý, vypracovaný v době, kdy dceři byl pouhý 1 rok a 5 měsíců. Soud současně nepřihlédl ke stěžovatelovým námitkám vůči předmětnému znaleckému posudku, který je dle něj zcela neobjektivní a neprokázal žádné závady, které by měly stěžovatele vyloučit z péče o nezletilou. Odvolací soud měl ve věci samé povinnost zohlednit také skutečnosti zjištěné v řízení o výkon rozhodnutí, avšak tak neučinil. V řízení o výkon rozhodnutí bylo potvrzeno, že je to matka, která nerespektuje stěžovatele jako druhého rodiče. V průběhu řízení stěžovatel Ústavnímu soudu zaslal jako podklad pro rozhodnutí usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. 7. 2025 č. j. 42 P 197/2023-2453, kterým nařídil odnětí nezletilé matce a její předání stěžovateli za účelem realizace styku v období od 21. 7. 2025 do 31. 7. 2025 v 9:00 hodin. II. Procesní podmínky řízení 8. Ústavní soud nejprve posoudil splnění procesních předpokladů podle zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ačkoli v petitu ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje zrušení obou rozsudků obecných soudů v celém rozsahu, z jeho argumentace je zřejmé, že fakticky brojí proti tomu, že nezletilá nebyla svěřena do střídavé péče. I přesto je třeba rozlišit jednotlivé výroky rozsudků. Jde-li o rozsudek soudu prvního stupně, ten by