Z rozhodnutí: Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce Jana Svatoně a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatele M. M., zastoupeného Mgr. Vladimírem Kyrychem, advokátem, se sídlem Kobližná 2, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. dubna 2025, č. j. 16 Co 24/2025-230, a rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 21. listopadu 2024, č. j. …
III.ÚS 2160/25 ze dne 4. 12. 2025
Odmítnutí rozšíření styku rodiče s dítětem bez dostatečného odůvodnění
Česká republika
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce Jana Svatoně a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatele M. M., zastoupeného Mgr. Vladimírem Kyrychem, advokátem, se sídlem Kobližná 2, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. dubna 2025, č. j. 16 Co 24/2025-230, a rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 21. listopadu 2024, č. j. 0 P 25/2022-188, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Vyškově, jako účastníků řízení, nezletilé A. M. zastoupené Statutárním městem B., a A. B., zastoupené JUDr. Kateřinou Sekaninovou, advokátkou, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, Brno, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
I. Výrokem I rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. dubna 2025, č. j. 16 Co 24/2025-230, v rozsahu, jímž upravil běžný styk stěžovatele (otce) a nezletilé vedlejší účastnice (dcery), byla porušena základní práva stěžovatele na rodinný život a na péči o děti a jejich výchovu zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
II. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 16. dubna 2025, č. j. 16 Co 24/2025-230 se v části výroku I, upravující běžný styk stěžovatele (otce) a nezletilé vedlejší účastnice (dcery), ruší.
III. Ve zbývajícím rozsahu se ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti a obsah napadených rozhodnutí
1. Návrhem podaným k Okresnímu soudu ve Vyškově v březnu 2024, se otec domáhal rozšíření styku s nezletilou (nar. 2019), který byl naposledy stanoven na konci roku 2021, tedy v době, kdy byly nezletilé dva roky. Běžný styk byl v tomto původním rozhodnutí určen na dvě odpoledne v lichém týdnu, v sudém týdnu probíhal jedno odpoledne a víkendový styk od sobotního rána do nedělního podvečera. Pro styk o prázdninách a svátcích byl určen zvláštní režim. Otec usiloval o to, aby nově probíhal každý lichý týden od středy 15 hodin do čtvrtka 9 hodin, každý sudý týden od středy 15 hodin do následujícího pondělí 9 hod. Rozšíření se mělo týkat i režimu styku o hlavních letních prázdninách. Nejprve otec navrhoval rozšíření ze stávajících dvou týdnů na deset dní v měsíci červenci a deset dní v měsíci srpnu. Následně svůj návrh změnil (ještě v průběhu řízení před okresním soudem) na dva týdny v červenci a dva týdny v srpnu. Ostatní styk o dalších prázdninách navrhoval otec zachovat. Matka (nyní vedlejší účastnice) s návrhem otce souhlasila v tom smyslu, že styk má být rozšířen, nicméně nesouhlasila s otcem navrhovaným rozsahem. Matka považovala za přiměřený styk každý lichý týden od pátku ráno do neděle navečer a každý sudý týden od středy ráno do čtvrtka odpoledne. Prázdninový styk navrhovala upravit tak, aby byl styk otce s nezletilou zrušen o jarních prázdninách a rozšířen o Velikonocích; v období letních prázdnin navrhovala zachovat dvoutýdenní rozsah styku (vždy jeden týden v červenci a jeden týden v srpnu). Na režimu o vánočních svátcích panovala mezi rodiči shoda.
2. Okresní soud s odkazem na provedené dokazování konstatoval, že stávající poměry novou úpravu styku vyžadují. Rodiče nejsou schopni konstruktivní komunikace o oboustranně přijatelné podobě styku. Pro rozšíření styku shledal podmínky, neboť nezletilá má dle opatrovníka pozitivní vazbu k oběma rodičům. Stěžovatel se snaží aktivně zapojovat do jejího života, spolupracuje s mateřskou školou, kterou nezletilá navštěvuje, je ochoten zajišťovat volnočasové aktivity nezletilé. V jeho péči nebyly shledány žádné problémy. Opatrovník rozšíření styku podpořil, navrhoval zvážit nařízení mediace po dosažení dohody o styku mezi rodiči, příp. rozšíření styku a stanovení navykacího režimu, kdy by byl styk dále rozšiřován. V případě bezproblémového průběhu by bylo možno se postupně dopracovat do stavu střídavé péče. Soud při nové úpravě styku vycházel z kompromisního řešení mezi návrhy stěžovatele, matky a opatrovníka. Styk rozšířil tak, aby probíhal v liché týdny ve středu od 15 hodin do následujícího čtvrtka 18.30 hodin, v každém sudém kalendářním týdnu od pátku od 15 hodin do 8.30 hodin následujícího pondělí. O letních prázdninách zůstal zachován (nenavazující) týdenní styk v červenci a týdenní styk v srpnu s tím, že matka bude mít přednost při určování termínů, kdy bude o prázdninách s dcerou s ohledem na zaměstnavatelem nařízenou celozávodní dovolenou. Byl rovněž určen styk pro velikonoční, jarní a podzimní prázdniny a Vánoce. Okresní soud vyšel vstříc potřebě rozšíření styku, ale přespání v rozsahu 4-5 nocí v rámci běžného styku považoval za příliš razantní rozšíření. Měl za to, že je třeba postupovat pozvolněji, neboť nelze s určitostí říci, jak nezletilá reaguje na delší období strávená u otce. Výpovědi rodičů se rozcházejí a soud nemá možnost ověřit, které tvrzení je pravdivé. Rodiče se shodli na tom, že se v rámci letního delšího pobytu u otce objevily u nezletilé "noční můry" a otec ji nedokázal zklidnit. Delší styk o letních prázdninách tedy soud nepovažoval za vhodný. Pro zrušení styku o jarních prázdninách a rozšíření o Velikonocích, jak navrhovala matka, neshledal soud předpoklady. Argumenty matky nepovažoval za dostatečně silné. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že ji žádnému z účastníků nepřiznal.
3. Matka proti rozsudku okresního soudu odvolání nepodala, otec se odvolal. Krajský soud v Brně změnil prvostupňový rozsudek tak, že stěžovatel je oprávněn stýkat se s nezletilou v každém sudém kalendářním týdnu od pátku 15 hodin do neděle 18 hodin a v každém lichém kalendářním týdnu ve středu od 15 hodin do čtvrtka 18.30 hodin. Běžný styk tedy oproti prvostupňovému rozsudku ještě zúžil. Pokud jde o Vánoce, určil styk podle dohody rodičů uzavřené na jednání. Styk o velikonočních svátcích a prázdninách určil krajský soud nově tak, že stěžovatel se bude stýkat s nezletilou každý rok od středy, která prázdninám předchází od 16 hodin do Velikonočního pondělí 16 hodin. Styk o jarních prázdninách soud zrušil, takže nezletilá by nově měla být každé jarní prázdniny v péči matky. V období podzimních prázdnin určil styl tak, že nezletilá bude se stěžovatelem v sudém roce od 16 hodin dne, který těmto prázdninám předchází, do neděle 18 hodin, kterou podzimní prázdniny končí. Režim letních prázdnin byl nově určen tak, že na styk se stěžovatelem připadá čtrnáct po sobě jdoucích dnů v červenci a čtrnáct po sobě jdoucích dnů v srpnu (s minimálně desetidenní přetržkou), matce zůstalo zachováno přednostní právo určit termíny čerpání letní dovolené s dcerou.
4. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem stěžovatele a matky nezletilé (vedlejší účastnice). Vyšel ze zjištění, že stávající úprava styku je nevyhovující již pouze z důvodu plynutí času a vyššího věku nezletilé, která má s otcem vytvořený pěkný vzájemný vztah, je proto v jejím zájmu vytvořit co nejširší možnost pro jeho rozvíjení. Oproti úpravě styku v napadeném rozsudku byl proto styk rozšířen hlavně pro období letních školních prázdnin pro dobu čtrnácti po sobě jdoucích dnů v měsíci červenci i srpnu, dále i pro období velikonočních a podzimních prázdnin. Pokud jde o jarní prázdniny, odvolací soud zohlednil přání matky, aby v tomto čase mohla každoročně s dcerou absolvovat dovolenou se zaměřením na lyžování, které nezletilou baví a je v tomto sportu šikovná; otec lyžování nepreferuje. Jako kompenzaci bude nezletilá s otcem trávit každoročně velikonoční prázdniny ve větším rozsahu, než jak tomu bylo doposud. Ohledně úpravy styku otce s nezletilou v období vánočních svátků a prázdnin se rodiče shodli, odvolací soud jejich přání respektoval. Ke změně rozsahu běžného styku se odvolací soud v napadeném rozsudku nevyjádřil. Ve shodě se soudem prvního stupně krajský soud apeloval na rodiče, aby řádně spolupracovali a konstruktivně komunikovali.
II.
Argumentace stěžovatele
5. Stěžovatel podává ústavní stížnost proti shora označeným rozhodnutím v rozsahu, ve kterém oba soudy určily jeho běžný styk s dcerou a dále v rozsahu, jímž okresní soud upravil styk v období hlavních letních prázdnin a v rozsahu, v němž krajský soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a nově určil styk stěžovatele s nezletilou v období velikonočních, jarních a hlavních letních prázdnin. Na režimu styku o vánočních svátcích se matka s otcem dohodli. Určení styku o podzimních prázdninách stěžovatel nerozporuje.
6. Stěžovatel namítá, že napadená rozhodnutí porušují jeho základního práva zaručená čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stanovením užšího rozsahu styku, aniž by pro takové rozhodnutí byly dány objektivní důvody, bylo porušeno jeho základní právo na rodinný život a právo na péči o děti a jejich výchovu. Stěžovatel má s dcerou hezký vztah a byly splněny podmínky pro rozšíření styku. Případné odchylky od principu, že nerezidentní rodič má mít