III.ÚS 2849/25 – Ústavní soud

III.ÚS 2849/25 ze dne 27. 11. 2025 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce zpravodaje Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelky M. L., zastoupené Mgr. Petrem Žižkou, advokátem, sídlem Sedláčkova 209/16, Plzeň, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. června 2025 sp. zn. 7 Co 849/2025; 7 Co 332/2025, rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. září 2024 č. j. 0 P 42/2018-1080 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. ledna 2025 č. j. 0 P 42/2018-1217; 33 P a Nc 238/2024, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, a nezletilého V. L. a D. Ř., jako vedlejších účastníků řízení, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka (dále též "matka") domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina"), na ochranu rodinného a soukromého života podle čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 1, 4 Listiny, dále zejména právo nezletilého na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny a došlo k porušení principu nejlepšího zájmu dítěte podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že poměry nezletilého (narozeného v roce 2015) byly původně upraveny rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 10. 2019 č. j. 30 Nc 51/2016-777 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 10. 2020 č. j. 5 Co 835/2020-904, a to tak, že byl nezletilý svěřen do péče matky a otci bylo uloženo přispívat na jeho výživu od 1. 9. 2020 částkou 16 000 Kč měsíčně a zaplatit dluh na výživném ve výši 592 000 Kč. Zároveň byl upraven styk otce s nezletilým, a to každý sudý týden v roce, od středy od 12:00 hodin do pátku do 8:00 hodin a každý lichý týden v roce, od pátku od 12:00 hodin do pondělí sudého týdne do 8:00 hodin a dále v době vánočních svátků v každém sudém roce od 24. 12., od 9:00 hodin do 25. 12. do 12:00 hodin a v každém lichém roce od 25. 12. od 12:00 hodin do 26. 12. do 18:00 hodin. Jako místo předávání a přebírání nezletilého soud určil prioritně školské zařízení, které nezletilý bude aktuálně navštěvovat, a pokud v tomto zařízení nebude, tak místo bydliště matky. 3. V záhlaví uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 9. 2024 č. j. 0 P 42/2018-1080 bylo o návrhu na změnu úpravy poměrů k nezletilému a dále o návrzích na zvýšení výživného a na změnu úpravy styku rozhodnuto tak, že: * Nezletilý se svěřuje do střídavé péče rodičů, která bude probíhat tak, že v každém lichém kalendářním týdnu se nezletilý svěřuje do péče matky a v každém sudém kalendářním týdnu do péče otce. Dnem a místem předávání nezletilého je každé pondělí v 8:00 hodin ve školském zařízení a připadne-li tento den na svátek, prázdniny či z jiných důvodů nezletilý do školy nepůjde, je místem předávání bydliště toho rodiče, jehož péče začíná, kam je povinen rodič, jehož péče končí, nezletilého ve stanovenou dobu předat; a nadále upravil styk o svátcích a prázdninách (výrok I). * Rodičům se výživné pro nezletilého nestanoví (výrok II). * Tím se mění předchozí úprava rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 10. 2019 č. j. 30 Nc 51/2016-777 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 10. 2020 (výrok III). * Návrh matky na zvýšení výživného otci na částku 30 000 Kč měsíčně k rukám matky a placení výživného ve výši 20 000 Kč měsíčně na spořicí účet nezletilého se zamítá (výrok IV). * Návrh matky na změnu rozsahu styku nezletilého s otcem se zamítá (výrok V). * Návrh matky na uložení povinnosti otci zajistit vždy jeden hovor nezletilého s matkou v době, kdy se nezletilý nachází v péči otce, se zamítá (výrok VI). * Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok VII). 4. V pořadí prvním rozsudkem tedy rozhodl okresní soud zjednodušeně řečeno tak, že svěřil nezletilého do střídavé péče obou rodičů. S ohledem na to si nese každý z rodičů náklady na péči o nezletilého sám a výživné nezletilému nebylo stanoveno. Soud také zamítl jednotlivé návrhy rodičů (resp. matky), na pouhé rozšíření styku, nařízený telefonický kontakt atd. 5. V záhlaví uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 1. 2025 č. j. 0 P 42/2018-1217; 33 P a Nc 238/2024 bylo o nahrazení souhlasu otce s psychologickou a psychiatrickou péčí o nezletilého [spojenou s chlapcovou poruchou (snížené) pozornosti] rozhodnuto tak, že: * Nahrazuje se souhlas otce s poskytováním psychologické a psychoterapeutické péče nezletilému, a to konkrétní psycholožkou základní školy nezletilého (výrok I). * Návrh matky na nahrazení souhlasu otce s poskytováním psychiatrické péče nezletilému konkrétní dětskou psychiatrickou nemocnicí se zamítá (výrok II). * Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení (výrok III). 6. V pořadí druhým rozsudkem okresního soudu tedy byla v souvislosti s chlapcovou poruchou (snížené) pozornosti nařízena psychologická péče v místě základní školy nezletilého, avšak k psychiatrické péči přistoupeno nebylo. 7. Proti prvnímu rozsudku podala odvolání pouze stěžovatelka, proti druhému rozsudku se odvolali oba rodiče. Krajský soud v Českých Budějovicích o odvoláních rozhodl společným v záhlaví uvedeným rozsudkem. 8. Krajský soud v Českých Budějovicích napadeným rozhodnutím první rozsudek obvodního soudu (o péči a výživném) potvrdil v rozsahu výroků I, V a VI (potvrdil tedy stanovení střídavé péče a zamítnutí návrhů matky na stanovení péče jiné); ve výrocích II, IV a VII však rozhodnutí zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (řízení o výživném tedy dosud probíhá). S ohledem na věk nezletilého, stav v rodině a schopnost obou rodičů o chlapce pečovat, je přistoupení ke střídavé péči vhodným řešením v nejlepším zájmu nezletilého. Krajský soud se vypořádal rovněž s projeveným přáním nezletilého. Dále druhý rozsudek obvodního soudu (o nahrazení souhlasu s poskytováním psychologické péče nezletilému z důvodu jeho poruchy pozornosti) zčásti změnil a zčásti potvrdil. Návrh na nahrazení souhlasu otce s poskytováním psychologické péče nově zamítl; zamítnutí návrhu na nahrazení souhlasu otce s poskytováním psychiatrické péče potvrdil. S ohledem na zjištěný skutkový stav nelze uzavřít, že by v této otázce scházela schopnost rodičů se v dané záležitosti dohodnout. 9. Stěžovatelka již jednou podala ústavní stížnost za nezletilého vedlejšího účastníka (jeho jménem). Ústavní soud tuto stížnost dne 29. 9. 2025 usnesením sp. zn. I. ÚS 2662/25 odmítl jako podání osobou k tomu neoprávněnou. Podala-li ústavní stížnost jménem nezletilého jeho matka, ač v řízení před obecnými soudy nevystupovala jako jeho procesní zástupkyně, jde o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou ve smyslu § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. II. Stěžovatelčina argumentace 10. Stěžovatelka svou druhou ústavní stížností navazuje na usnesení sp. zn. I. ÚS 2662/25. Brojí proti stanovení střídavé péče a nezohlednění nejlepšího zájmu nezletilého; pochybení spatřuje též v preferenci symetrické střídavé péče. Namítá chybné rozdělení pojmů "péče" a "styk", přičemž péči chápe v širším slova smyslu. Vzhledem ke špatnému kontaktu obou rodičů nesouhlasí s tím, že otci nebyl nařízen (a nezletilému tím zajištěn) alespoň telefonický kontakt s matkou. S ohledem na nesplnění podmínek pro změny poměrů nezletilého, jakož i s ohledem na nejlepší zájem dítěte a v neposlední řadě též vzhledem k postoji otce vůči nezletilému, nebylo žádoucí, aby soud vyhověl návrhu otce a rozhodl o střídavé péči. Svým rozhodnutím o střídavé péči soudy nedůvodně zasáhly do rodinného a soukromého života stěžovatelky. Krajský soud navíc zjevně vychází z preference střídavé péče ve shodném rozsahu obou rodičů, když uvádí, že pro nařízení střídavé péče v asymetrické formě neshledal důvod. Syndrom ADHD u nezletilého měl vést k vyhovění návrhům matky na nahrazení souhlasu s otce s poskytováním psychologické a psychiatrické péče. Stěžovatelka s vyústěním řízení před obecnými soudy nesouhlasí. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 11. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížno