III.ÚS 2866/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2866/25 ze dne 12. 3. 2026   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce zpravodaje Milana Hulmáka a soudkyně Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelky L. H., zastoupené O. R., advokátem, proti vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 24. července 2025 č. j. 4 KZN 3128/2025-11, vyrozumění Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 16. května 2025 č. j. 13 ZN 1689/2024-13 a vyrozumění Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru obecné kriminality, 3. oddělení ze dne 5. března 2025 č. j. KRPT-304958-12/ČJ-2024-070073, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, Okresního státního zastupitelství v Ostravě a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, domáhá zrušení vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Ostravě (dále jen "krajské státní zastupitelství"), Okresního státního zastupitelství v Ostravě (dále jen "okresní státní zastupitelství") a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru obecné kriminality, 3. oddělení (dále jen "policejní orgán") z důvodu tvrzeného porušení čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). 2. Z obsahu ústavní stížnosti, přiložených vyrozumění a vyžádaného spisového materiálu plyne, že stěžovatelka je jednou z obyvatelek tzv. osady B., která spadá pod městský obvod M. a H. Nemovitosti v Lokalitě B. jsou ve vlastnictví Statutárního města Ostrava a bytový fond je spravován městským obvodem. Místní obyvatelé užívají nemovitosti pouze na základě nájemních smluv. Část nájemních smluv - zejm. těch staršího data - byla uzavřena na dobu neurčitou, část na dobu určitou. Lokalitu B. obývají osoby romské i majoritní etnicity. 3. Rada městského obvodu na své schůzi dne 13. 5. 2024 rozhodla usnesením č. 0386/RMOb-MH/2226/40 o přijetí strategie dalšího rozvoje bytového fondu v lokalitě B. Rada městského obvodu uvedeným usnesením uložila bytovému odboru připravit návrhy dodatků nájemních smluv k bytovým jednotkám v lokalitě B. v souladu s přijatou strategií jejího rozvoje, které následně byly společně s informačním dopisem rozeslány nájemcům. Městský obvod nájemce dopisem informoval o přijetí strategie rozvoje i o důvodech jejího přijetí. V dopise mj. stálo, že "na základě stavu domů, který byl v posledních letech opakovaně posuzován znalci v oboru stavebnictví, ale také s přihlédnutím ke stavu infrastruktury a finančním možnostem městského obvodu bylo zhodnoceno, že generální rekonstrukce domů, jak byly plánovány ve spolupráci s bývalým vedením statutárního města Ostravy, není reálné provést. Jakékoliv zásadní výdaje směřující do domovního fondu na B. by musely být nutně doprovázeny také celkovou rekonstrukcí vodovodu, kanalizace a elektřiny, které jsou ve špatném technickém stavu. Ačkoli město takovým projektem disponuje, jeho realizace ve výši více než 200 milionů korun převyšuje finanční možnosti obvodu a ani město podobný výdaj ve svém rozpočtu nemá." Následně nájemce informovalo, že kvůli hrozícímu kolapsu vodovodní a kanalizační sítě je v současnosti nuceno přistoupit k utlumení bydlení v lokalitě a zajištění záchovné údržby zbývajících nemovitostí. Snížení počtu nájemců v lokalitě mělo proběhnout ve dvou, resp. třech vlnách (skupinách). Nájemcům první a druhé skupiny, jimž budou postupně ukončeny nájemní smlouvy, bylo za účelem zajištění bytových potřeb nabídnuto - podle dostupnosti - náhradní bydlení nebo finanční pomoc do výše 30 000 Kč na pokrytí nákladů na stěhování a případnou úhradu kauce. Tytéž informace plynou také z důvodové zprávy k návrhu bytového odboru na přijetí strategie dalšího rozvoje bytového fondu v lokalitě B. 4. Stěžovatelka, resp. její právní zástupce v reakci na to podali trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu apartheidu a diskriminace skupiny lidí podle § 402 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Namítali, že primárním hlediskem uvedené strategie rozvoje je etnická, resp. národnostní příslušnost nájemců. Měli za to, že jednání členů rady městského obvodu a místostarosty Jiřího Pagáče působí v celkovém kontextu jako snaha o úmyslné vypuzení romských obyvatel B. a odebrání bydlení pouze z důvodu jejich etnicity. Na podporu tohoto tvrzení předložili policejnímu orgánu kopii příspěvku osoby vystupující pod jménem Jiří Pagáč na sociální síti Facebook ze dne 25. 6. 2024, v němž se mj. vyjádřil, že "některé ale opravdu v našich domech ubytovat nechceme ...", a "je třeba ukončit skanzen." Dále přiložili seznam nájemců, rozdělených do třech skupin podle předpokládaného data ukončení nájemní smlouvy a v rámci těchto skupin i podle tvrzené etnicity, resp. národnosti nájemců. Z tohoto seznamu vyplývalo, že nájemní smlouvy mají být, statisticky vzato, nejprve ukončeny především nájemcům romské etnicity. 5. Policejní orgán rozhodl napadeným vyrozuměním o založení věci bez dalšího opatření. Stěžovatelku, resp. jejího právního zástupce, jenž původně vystupoval jako oznamovatel, informoval, že po provedeném šetření podle § 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a vyhodnocení všech shromážděných důkazů dospěl k závěru, že nebyla naplněna skutková podstata trestného činu podle § 402 trestního zákoníku ani jiného trestného činu či správního deliktu. Nebyly tudíž zjištěny skutečnosti odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu. 6. Ze souvisejícího úředního záznamu o vyhodnocení a založení věci bez dalšího opatření ze dne 5. 3. 2025 č. j. KRPT-304958-11/ČJ-2024-070073 plyne, že policejní orgán přihlédl k listinným důkazům, které mu k jeho žádosti byly poskytnuty oznamovatelem a městským obvodem, včetně informací o všech nájemních smlouvách k bytovým jednotkám v lokalitě B. za posledních 10 let (včetně přehledových tabulek a úplného znění nájemních smluv a jejich dodatků), listinných podkladů ke strategii dalšího rozvoje bytového fondu v oblasti a informačních dopisů. Na základě toho uvedl, že ze shromážděných podkladů nikterak neplyne, že by nájemní smlouvy byly nájemcům romské etnicity záměrně prodlužovány pouze na krátkou dobu a nájemcům s majoritní etnicitou na delší nebo neurčitou dobu. Hlavním důvodem pro ukončení nájemních smluv je špatný technický stav dotčených budov a související infrastruktury. Kritériem pro postupné ukončení nájemních smluv nebyla rasa, etnicita nebo národnost nájemců, ale typ, resp. délka trvání nájemních smluv. Úřad navíc přijal opatření za účelem zajištění náhradního bydlení. Nakonec i z předloženého příspěvku Jiřího Pagáče na sociálních sítích plyne, že šlo pouze o reakci na špatný stav infrastruktury a celkový vzhled lokality B. Policejní orgán proto dospěl k závěru, že není dáno podezření ze spáchání trestného činu. 7. Okresní státní zastupitelství napadeným vyrozuměním stěžovatelce sdělilo, že její podání posoudilo jako podnět k využití oprávnění státního zástupce uložit policejnímu orgánu provedení úkonů nutných k objasnění věci podle § 157 odst. 2 písm. a) trestního řádu. Stěžovatelce objasnilo podstatu a průběh tzv. předprocesní fáze trestního řízení, jakož i to, že trestní řízení je zahájeno pouze tehdy, existuje-li důvodné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. K tomu však v nyní posuzované věci nedošlo. Ze shromážděných důkazů nebylo zjištěno, že by k nájemním smlouvám bylo přistupováno podle rasových měřítek s úmyslem poškodit určitou skupinu obyvatel. Naopak se jednalo o postup transparentní, logicky odůvodněný a odpovídající místním poměrům (vč. toho, že část obyvatel neplnila své smluvní závazky). Ač se ze statistického pohledu může jevit, že strategie rozvoje dopadá nerovně na určité skupiny obyvatel, v průběhu prověřování bylo vyloučeno, že by šlo o úmyslně vyvolanou situaci s cílem je diskriminovat nebo zkrátit na právech. Pokud jde o některá nevhodná vyjádření osoby vystupující na sociálních sítích pod jménem Jiří Pagáč, stěžovatelka by měla zvážit spíš využití jiných právních prostředků než trestního oznámení. 8. Krajské státní zastupitelství se v napadeném vyrozumění ztotožnilo s názory policejního orgánu a okresního státního zastupitelství, jejichž adekvátnost je stvrzena shromážděnými důkazy. Poznamenalo, že s nájemci spadajícími do první a druhé skupiny byly uzavřeny nové nájemní smlouvy na dobu určitou do dne 30. 9. 2025, resp. 31. 5. 2029. Část těchto nájemních smluv obsahuje také konkrétní závazek zajistit obyvatelů