Interpelace

NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 455, část č. 1 (2. 11. 1918) Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky   Dolů  Další Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937. IV. volební období. 5. zasedání. Tisk 455. Interpelace: 1. sen. Nedvěda ministru vnitra ohledně domovní prohlídky, provedené okresním úřadem v Jičíně u umělecké skupiny dne 29. dubna 1937. 2. sen. Frant. Müllera na p. ministra vnitra v záležitosti neodůvodněné a provokativní asistence při veřejných projevech v Klatovech. 3. sen. Kříže na p. ministra vnitra v záležitosti případu válečného invalidy Bedřicha Kučery v Strakonicích. 4. sen. Bergmana na p. ministra národní obrany a na p. ministra vnitra ve věci státní nespolehlivosti lesního personálu na slezském pohraničí a na Hlučínsku. 5. sen. Bergmana na p. ministra socialní péče v záležitosti zajištění dostatečného počtu pracovních sil pro žňové práce v zemědělství. 6. sen. Franka na p. ministra sociální péče a p. ministra vnitra o tom, že okresní úřad v Plané u Mariánských Lázní opožděně přiděluje městskému úřadu v Plané potravinové lístky ze státní vyživovací akce. 7. sen. Hokkyho celej vláde o modrých a žltých železničných legitimáciach neštátnych a štátnych učiteľov. 8. sen. Hokkyho celej vláde o špatných silniciach, nedostatku pošt a zanedbaných verejnozdravotných pomeroch v obciach Dercen a Fornoš. 9. sen. Steinera, Fidlika, Kreibicha ministrom vnútra a spravedlnosti o pomeroch, zavládnuvších v urbariálnej obci Farkašde. 10. sen. Steinera, Fidlika a Kreibicha ministrom vnútra a financií o škodách spôsobených krupobitím a povodňou v Nedede.   455/1. Interpelace senátora Nedvěda ministru vnitra ohledně domovní prohlídky, provedené okresním úřadem v Jičíně u umělecké skupiny dne 29. dubna 1937. Podepsaný senátor Fr. Nedvěd podal během IV. volebního období již 2 interpelace, týkající se činnosti okresního úřadu v Jičíně. Prvou interpelaci 18. června 1935, v níž si stěžoval na protizákonné jednání komisaře dr Jedličky, který při voličské schůzi se opovážil předpisovat podepsanému senátorovi Nedvědovi co smí anebo nesmí mluvit a druhou dne 2. února 1937 ohledně pogromové protižidovské kampaně trpěné a nepřímo podporované okresním úřadem v Jičíně. Nyní opět okresní úřad v Jičíně podal důkaz, že je potřebí, aby co nejrychleji byl na okresním úřadě udělán pořádek a okresní úřad přinucen postupovati a říditi se podle platných zákonů. Legální spolek Klub Mladých uspořádal v předvečer 1. Máje, státního svátku, programový umělecký večer v sále hotelu Paříž v Jičíně. Mezi účinkujícími byla také 4členná umělecká skupina zpěváků a tanečníků z Podkarpatské Rusi, známá po celé republice, která svého času také vystupovala v Lucerně v Praze a která předvádí na jevišti podkarpatoruské zpěvy a tance v národních krojích. Tato skupina přijela do Jičína 20. dubna t. r. a 2 členové skupiny byli ubytováni u pana Josefa Kendíka, kameníka v Jičíně, Nové Město. Když již byl pozdní večer, po 10. hodině, přišli do bytu Josefa Kendíka 2 četníci s komisařem okresního úřadu dr Kroupou a prohlásili, že mají rozkaz provésti u členů skupiny prohlídku. Prohlíželi zavazadla obou členů skupiny a když nalezli u jednoho z nich nezávadný komunistický časopis, zvolal jeden z prohlížejících: "Vidíte, tady je to." Na to mu ukázal postižený také časopisy druhých politických stran, jako "Polední List", "České Slovo", "Právo Lidu", a řekl mu, že čte všechny denní listy. Prohlížející nesdělili postiženým, proč je prohlídka prováděna a nepředložili také žádného soudního rozsudku k prohlídce. Po provedení prohlídky, která byla samozřejmě bezvýsledná, odešli. Tato umělecká skupina je známá po celé republice, vystupovala již ve velkém počtu československých měst a také v Praze v Lucerně. Jeden z postižených jest dopisovatelem časopisu "A-Zet", vydávaného Melantrichem. Jedná se zde zřejmě opět o nový hrubý přehmat okresního úřadu v Jičíně a jelikož v Jičíně se podobné přehmaty, stávají často, je vidět zřejmě, že jde o systém zavedený okresním hejtmanem dr Šmerhovským. Účelem prohlídky nebylo nic jiného, než zdiskreditovat a zlehčit umělecký večer, pořádaný legálním spolkem a vyvolati dojem, jako by tento spolek vyvíjel nějakou činnost, odporující platným zákonům Československé republiky. Je to zřejmé protežování fašistického proudu, který v Jičíně vládne. Dalším důkazem toho jest následující: Podepsaný senátor Nedvěd při své poslední návštěvě v Jičíně v pondělí 3. května obdržel znovu doklad o protižidovské kampani, prováděné v Jičíně Národním sjednocením. Jest to modrá nálepka ve velikosti pětikoruny, na které jest nápis: "Koupil od Vás člen Mladého národního sjednocení, jelikož nejste židovská firma." Tyto nálepky lepí členové Mladého národního sjednocení na české křesťanské obchody na dveře, aby tím byly označený a odlišeny od obchodů židovských obchodníků. Je to pokračování v bojkotu židovských obchodů a odporuje to tudíž ústavní listině jakož i platným zákonům republiky. Podepsaní táží se pana ministra vnitra: 1. Jest panu ministru tento případ znám? 2. Souhlasí pan ministr s tím, aby v Jičíně dále trval zvláštní stav, kdy občanské svobody a ústavní práva jsou porušovány okresním úřadem, v jehož čele stojí okresní hejtman p. dr Šmerhovský? 3. Souhlasí pan ministr s prováděním protižidovského bojkotu Mladým národním sjednocením v Jičíně, za patronace okresního hejtmana dr Šmerhovskeho? 4. Jest pan ministr ochoten dáti tyto případy vyšetřiti? 5. Jest pan ministr ochoten učiniti již jednou pořádek v okresním úřadě v Jičíně, aby v budoucnosti takovéto případy nebyly možné? 6. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření za tím účelem, aby občanská práva, zaručená ústavní listino a platnými zákony, nebyla okresním hejtmánem dr Šmerhovským porušována? V Praze dne 4. května 1937. Nedvěd, Juran, Sláma, Kreibich, Fidlík, Popovič, dr Vacek, Pfeiferová, Mikulíček, Svoboda, Wenderlich, Dresl, Králka.   455/2. Interpelace senátora Františka Müllera na pana ministra vnitra v záležitosti neodůvodněné a provokativní asistence při veřejných projevech v Klatovech. V poslední době je z rozkazu okresního hejtmana Karla Wegera v Klatovech posílána četnická asistence k veřejným projevům, pořádaným českoslov. stranou sociálně-demokratickou, tedy stranou státotvornou. Konkretně se tak stalo u příležitosti oslavy státního dělnického svátku 1. května. Okresní hejtman Weger vyslal značné množství četnictva s nasazenými bodáky, aby asistovalo na shromaždišti průvodu příslušníků českoslov. strany sociálně-demokratické u musea v Klatovech a po zahájení průvodu obcházely tyto dvojice celý průvod až k Dělnickému domu v Domažlické ul. Zde pak v zahradě na tábořišti v kuželníku bylo skryto několik četníků v plné výzbroji, po celou dobu konání veřejného projevu. Pobuřující toto jednání okresního hejtmana působilo veliké rozechvění a roztrpčení mezi účastníky projevu. Asistence četníků i policie bylo použito i u příležitosti výplaty mezd dělníků, zaměstnaných na stavbě kasáren v Klatovech, v sobotu dne 17. dubna. t. r., aniž by pro toto opatření byly nějaké vážné důvody. I tato okolnost vzbudila v Klatovech v řadách občanstva a zejména mezi dělnictvem, značné pobouření. Četnictvo v Klatovech je při výkonu své bezpečnostní služby značně vyčerpáváno a jeho asistence při dělnických projevech jde na vrub zaslouženého a oprávněného odpočinku. Mimo to takové opatření rozšiřuje propast mezi stráží bezpečnosti a občanstvem a maří všechny poctivé snahy, usilující o vytvoření dobrého poměru mezi ozbrojenou mocí a občanstvem, jež je nutný v zájmu státu, vnitřního klidu a bezpečnosti v tomto. Podepsaní se táží: 1. Souhlasí pan ministr vnitra s pobuřujícím a provokativním jednáním okresního hejtmana v Klatovech? 2. Je pan ministr vnitra ochoten vyšetřiti, jaké příčiny vedly okresního hejtmana v Klatovech ku shora uvedenému opatření? 3. Je pan ministr vnitra ochoten učiniti přiměřené a rázné opatření, aby četnické asistence nebylo zbytečně používáno při veřejných projevech, při kterých pořadatelská služba, určená svolavateli, zaručuje sama nerušený průběh? V Praze dne 7. května 1937. Frant. Müller, Kříž, Karpíšková, Koutková, Zimák, Němeček, Havlík, Časný, Brodecký, Nentvich, Korvas.   455/3. Interpelace senátora Aloise Kříže na pana ministra vnitra v záležitosti případu válečného invalidy Bedřicha Kučery ve Strakonicích. Válečnému invalidovi Bedřichu Kučerovi byla v roce 1926 rozhodnutím okresního finančního ředitelství v Plzni povolena trafika, která byla umístěna ve stánku u mostu na pravém břehu Otavy. Prováděním regulace Otavy v těchto místech ukázalo se nezbytným, místo, kde stánek byl umístěn, postoupiti k regulačním účelům a po provedení regulace požádal jmenovaný zemský úřad o to, aby směl nový kiosk tabákové prodejny umístiti na levém břehu Otavy. Zemský úřad jako stavebník regulačního díla neměl žádných námitek a vyrozuměl Kučeru, že městskému úřadu ve Strakonicích doporučuje žádosti invalidy vyhověti. Městský úřad ve Strakonicích, který té doby spravoval vládní komisař, žádosti Bedřicha Kučery o povolení stavby kiosku na levém břehu Otavy u mostu vyhověl a jednacím číslem 7377/36 ze dne 14. října 1936 vydal potřebné stavební povolení. Avšak proti stavbě kiosku na uvedeném místě podali námitky pp. Josef Hübl, hotelier a Matěj Šíp, restauratér ve Strakonicích s tím odůvodněním, že přemístění tabáční prodejny na levý břeh poškodí jejich živnosti a zhorší estetický vzhled okolí mostu. Okresní úřad ve Strakonicích po důkladném prozkoumání případu rozhodl výměrem ze dne 12. ledna 1937, č. j. 47.652/36, že stížnost je bezdůvodná a jako takovou ji zamítl. Stěžovatelé nebyli spokojeni a odvolali se k úřadu zemskému. Zemský úřad výměrem ze dne 9. března t. r., č. j. 1124 odd. 23, zamítl odvolání stěžovatelů z těchže důvodů jako úřad okresní a rozhodnutí první instance potvrdil. Toto rozhodnutí, jak strany byly poučeny, je dle zákona 125 Sb. z. a n., čl. 8, odst. 2 považovati za konečné. Dne 14. března 1937 sdělil starosta města Strakonic písemným výměrem č. j. 2319 Bedřichu Kučerovi usnesení městské rady, že provisorní kiosk může si podle předpisů stavebního povolení postaviti na místě určeném pro stavbu kiosku definitivního. Zdálo se, že celá záležitost je touto dlouhou cestou úřední konečně skoncována. Bohužel tomu tak není a co následuje, je vlastním podmětem podávané interpelace. Dne 5. dubna 1937 vydal městský úřad ve Strakonicích pod č. 3110 výměr, doručený Bedřichu Kučerovi, ve kterém se praví: "Výměrem městského úřadu ze dne 14./10. 1936, č. j. 7377/36, bylo Vám povoleno postaviti si prodejní stánek při železném mostu přes Otavu do odvolání. - Městská rada usnesením ze dne 5./4. 1937 ve smyslu podmínky výše uvedeného výměru odvolala toto usnesení." Podmínka stavebního povolení, na kterou se citovaný výměr městského úřadu odvolává, má toto znění: "Kiosk se povoluje jako provisorium do odvolání. V případě jeho jest mu stavebník nebo jeho právní nástupce povinen vyhověti do 14 dnů a kiosk odstraniti svým nákladem, jinak po této lhůtě tak učiní na náklad majitele kiosku obec Strakonice." Dlužno podotknouti, že správa města neměla a nemá k svému poslednímu rozhodnutí v záležitosti invalidy Kučery žádných vážných důvodů, že výměr tento byl vyvolán vlivy postranními a proti vůli značné části členů zastupitelstva a městské rady a že výměrem tím, respektive jeho provedením je Kučera mravně a hmotně poškozen, ba dokonce ohrožen existenčně, poněvadž na umístění kiosku v tomto místě je vázán okresním finančním ředitelstvím a nemůže se z povoleného obvodu s tabákovou prodejnou jinam uchýliti. Místo bylo mu jednou obcí povoleno a je tím smutnější, že nyní volená správa obce vystupuje proti chudému invalidovi hůř než bývalý vládní komisař. Nejedná ani lidsky, ani právně, jestliže takovýmto způsobem existenci válečného poškozence takto znesnadňuje. Bohužel, podanému odvolání Bedřicha Kučery městská rada a zastupitelstvo ve své většině nevyhovělo a invalida stojí tu jako bezbranná oběť postranních vlivů, které za cenu jeho zničení prosazují své zájmy. Podepsaní obrací se na pana ministra vnitra s dotazem: Je pan ministr vnitra ochoten naříditi přezkoumání postupu obecní správy ve Strakonicích ve věci povolení stavby kiosku válečného invalidy Bedřicha Kučery a působiti k tomu, aby obec jmenovanému občanu povolením této stavby umožnila existenci? V Praze dne 11. května 1937. Kříž, Havlík, Brodecký, Karpíšková, Zimák, Němeček, Nentvich, Časný, Koutková, Fr. Müller, Korvas.   455/4. Interpelace senátora R. Bergmana na pana ministra národní obrany a na pana ministra vnitra ve věci státní nespolehlivosti lesního personálu na slezském pohraničí a na Hlučínsku. V bývalém Slezsku a na Hlučínsku jsou rozsáhlé lesy, jejichž majitelé jsou buď cizí státní příslušníci anebo lidé, jejichž smýšlení s naším státem není přátelské. Jde o lesy v pohraničí, tedy na místech pro stát zvlášť důležitých. A tu se z důvodu státní bezpečnosti jeví nutným, aby personál na těchto lesních statcích byl státně spolehlivým. Tomu tak, bohužel, v přemnoha případech není. Majitelé lesů přijímají do svých služeb cizí státní příslušníky nebo lidi, na něž by naše republika naprosto nemohla spoléhat v případě osudově vážném a kteří už dnes celým svým jednáním dávají najevo, že jsou živlem protistátním. Čeští lidé do služeb německých majitelů lesů nejsou zásadně přijímáni. Služební výkony v těchto pohraničních lesích jsou vesměs obstarávány lidmi šilhajícími za hranice. To jsou zjevy velmi smutné a pro případ válečného konfliktu krajně nebezpečné, protože jde o lesy v samém pohraničí. Ostatně s těmito zjevy setkáváme se nejen na Hlučínsku a ve slezském pomezí, ale í v západních a severních Čechách, kde rovněž v pohraničí se lesní personál rekrutuje ze živlů státně nespolehlivých. Z tohoto důvodu táží se podepsaní: Jsou tyto poměry známy panu minstrovi vnitra a panu ministrovi národní obrany? Jsou páni ministři ochotni působiti k tomu, aby do služeb majitelů pohraničrních lesů nebylo dovoleno přijímati příslušníky cizích států anebo lidi, jejichž nepřátelské smýšlení s naší republikou je známo? V Praze dne 11. května 1937. Bergman, dr Matoušek, Trnobranský, dr Rehák, Paulus, Záborec, Vetterová-Bečvářová, dr Krčméry, dr Fritz, Kvasnička, Hancko.   455/5. Interpelace senátora R. Bergmana na pana ministra sociální péče v záležitosti zajištění dostatečného počtu pracovních sil pro žňové práce v zemědělství. Při letošních jarních polních pracích objevil se v některých krajích nedostatek pracovních sil. S tímto nedostatkem zápasí naše zemědělství už po několik let. Ač v měsíčních výkazech uváděna je stále několikastatisícová číslice nezaměstnaných, přece dochází ke zjevům, že majitel zemědělského podniku marně shání pracovní síly pro jarní polní práce. Zemský úřad práce v Praze nemohl včas vyříditi přes 800 žádostí o ženské síly ze Slovenska prostě proto, že nebylo dost uchazeček o tato místa. Povážlivé důsledky mohl, by tento nedostatek pracovních sil míti v době žní, kdy nelze s prací na polích, jmenovitě se sklizní, otáleti, nemá-li se sklizeň těžce poškoditi. Jeví se proto nutným, aby už nyní, tedy včas, učiněna byla taková opatření, jež by zajistila dostatek pracovních sil v době pilných žní. Je pravda, loňského roku ministerstvo sociální péče podobné opatření učinilo, než přesto v době žní jevil se leckde vážný nedostatek dělnictva při sklizňových pracích. Z toho důvodu táží se podepsaní: Má pan ministr sociální péče přehled o tom, kolik tisíc žádostí zemědělců a zemědělských korporací o pracovní síly zemědělské zůstalo letos nevyřízeno? Co chce pan ministr sociální péče podniknouti, aby pro dobu žní i podzimní zajištěn byl dostatečný počet sil potřebných k obstarání nutných prací v zemědělství? V Praze dne 11. května 1937. Bergman, dr Matoušek, Trnobranský, dr Rehák, Kvasnička, Paulus, Záborec, Vetterová-Bečvářová, dr Krčméry, dr Fritz, Hancko.   Překlad ad 455/6. Interpelace senátora L. Franka na pana ministra sociální péče a pana ministra vnitra o tom, že okresní úřad v Plané u Mariánských Lázní opožděně přiděluje městskému úřadu v Plané potravinové lístky ze státní vyživovací akce. Každého pátku shromažďují se nezaměstnaní města Plané, kteří jsou účastni státní vyživovací akce, před městským úřadem v Plané, aby si zde odebrali své potravinové lístky. Předpokladem pro vydávání potravinových lístků nezaměstnaným však jest, aby okresní úřad včas, tedy nejpozději ve čtvrtek každého týdne, tyto lístky městskému úřadu zaslal, aby se vyhotovení a vydávání lístků u městského úřadu mohlo v pátek prováděti hladce a bez průtahů. V pátek dne 9. dubna 1937 bylo četně shromážděným a čekajícím nezaměstnaným v 9 hodin dopoledne sděleno, že okresní úřad dosud žádných potravinových lístků nezaslal. Nezaměstnaných zmocnilo se ihned velké vzrušení, ježto se rozšířila pověst, že k přídělu vůbec nemůže dojíti. Je známo, že pro mnohé rodiny znamenají tyto lístky jedinou možnost skrovného živobytí, neboť okres Planá patří k okresům, v nichž soukromá stavební činnost úplně vázne a také žádné nouzové práce se neprovádějí, ačkoli to úřady opětovně slibovaly. Vzrušení čekajících žen a dětí bylo tudíž naprosto pochopitelné. Intervence u okresního úřadu ukázala, že potravinové lístky v pátek o 1/210. hod. dopol. stále ještě městskému úřadu v Plané doručeny nebyly. K výdeji potravinových lístků došlo konečně v sobotu dne 10. dubna 1937 v poledne. Tímto průtahem výdeje potravinových lístků nezaměstnaným byl zbytečně vyvolán neklid mezi nezaměstnanými a je zde naléhavá obava, že dojde k dalšímu vzrušení a zneklidnění, kdyby se takovéto nepravidelnosti měly opakovati. Interpelanti táží se tudíž pana ministra sociální péče a pana ministra vnitra: 1. Jsou páni ministři ochotni dát vyšetřiti vytýkaný stav věci? 2. Jsou páni ministři ochotni dát vyšetřiti, kdy byly potravinové lístky přiděleny okresnímu úřadu v Plané? 3. Jsou páni ministři ochotni zjistiti, kdo má vinu na průtahu a tím způsobeném zneklidnění nezaměstnaných v Plané? 4. Jakých opatření hodlají se páni ministři uchopiti, aby k podobným průtahům příště nedocházelo a aby zabezpečeno bylo včasné doručování potravinových lístků městskému úřadu okresním úřadem v Plané? V Praze dne 22. dubna 1937. Frank, Schösser, Bartl, Keil, Pfrogner, Enhuber, Patzak, Garlik, Liehm, Bock, Schmidt.   Nahoru  Další Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech Hlavní menu Přehled obsahu Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna Digitální knihovna České sněmy Informace Rejstříky Zajímavosti v repozitáři English Česky Hledat --> Plnotextové vyhledávání Přihlásit/registrovat se do ISP Mapa webu Nápověda Odběr RSS Prohlášení přístupnosti Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana Telefon na spojovatelku: 257 171 111 Informace dle zákona 106/1999 Sb. YouTube Facebook Twitter Instagram