Vládní návrh zákona, kterým se provádějí Mezinárodní opio***

NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 466, část č. 1 (2. 11. 1918) Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky   Dolů  Další Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937. IV. volební období. 5. zasedání. Tisk 466. Vládní návrh. Zákon ze dne..........................1937, kterým se provádějí Mezinárodní opiová úmluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlášená pod č. 159/1922 3b. z. a n., Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená pod č. 147/1927 Sb. z. a n., a Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek ze dne 13. července 1931, vyhlášená pod č. 173/1933 Sb. z. a n. (opiový zákon). Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: § 1. (1) Úřednímu dozoru podrobují se výroba, zpracování (přepracování), příprava, rozdělování, obchod, dovoz, průvoz a vývoz dále uvedených látek, ať již byly z části vyrobeny nebo zcela rafinovány, a to i když vzniknou cestou synthetickou. Skupina I. Surové opium, zpracované opium, opium lékařské, indické konopí, listy kokové, surový kokain. Skupina II. Podskupina a): Morfin a jeho soli, čítajíc v to přípravky vyrobené přímo ze surového nebo lékařského opia a obsahující více než 20 % morfinu; diacetylmorfin a ostatní estery (estery soli) morfinu a jejich soli; kokain a jeho soli, čítajíc v to přípravky vyrobené přímo z listu koka a obsahující více než 0,1 % kokainu, všecky estery ekgoninu a jejich soli; dihydrooxykodeinon a jeho soli eukodal a dinarkon, názvy to chráněné, dihydrokodeinon a jeho sůl dikodid, název to chráněný, dihydromorfinon a jeho sůl dilaudid, název to chráněný; acetyldihydrokodeinon nebo acetylodemethylodihydrothebain a jejich sůl acedikon, název to chráněný, dihydromorfin a jeho sůl paramorfan, název to chráněný, jejich estery a soli kterékoliv z těchto látek a jejich esterů, N-oxymorfin (genomorfin, název to chráněný), sloučeniny N-oxymorfinové, jakož i ostatní sloučeniny morfinu o dusíku pětimocném... Podskupina b): Ekgonin, thebain a jejich soli, ethery morfinu, jako benzylmorfin a jejich soli, vyjímajíc methylmorfin (kodein), ethylmorfin a jejich soli. Skupina III. Methylmorfin (kodein), ethylmorfin a jejich soli. Skupina IV. Všechny přípravky (oficinální nebo neoficinální, zahrnujíc v to i prostředky zvané antiopium), obsahující aspoň 0,2 % morfinu nebo více než 0,1 % kokainu, jakož i roztoky nebo jich zředění, ať jsou ve hmotě beztvárné, tekuté nebo tuhé, a přípravky obsahující více než 0,1 % diacetylmorfinu; každý nový derivát morfinu, kokainu nebo jejich soli nebo každý jiný alkaloid opia nebo vůbec kterýkoliv jiný přípravek vyhlášený ve Sbírce zákonů a nařízení ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, který by mohl podle všeobecně uznaných vědeckých výzkumů sloužiti k obdobnému zneužívání a míti za následek tytéž škodné účinky. (2) Všechny látky výše uvedené, dále prostě "látky" zvané, jsou definovány Mezinárodními opiovými úmluvami, které se tímto zákonem provádějí. § 2. (1) Výrobou (vlastní výrobou) "látek" rozumí se výroba nebo rafinování alkaloidů nebo jejich směsí včetně výroby jejich solí ze surovin (opia, surového kokainu a pod.) či syntheticky. (2) Přípravou rozumí se každá výroba z hotových "látek" nebo jejich směsí, při čemž chemické složení "látek" se v základě nemění. (3) Zpracováním (přepracováním) rozumí se zpracování "látek" cestou chemickou, při čemž se chemické složení látky v základě mění. Je-li některá z "látek" zpracována na jiné "látky", je tento postup považován za zpracování vůči "látce" první a za výrobu vůči "látce" druhé. §3. "Látka" uváděná do oběhu i každý přípravek obsahující "látku" musí býti označeny kromě případným chráněným jménem "látky" též běžným vědeckým pojmenováním "látky" s udáním procenta "látky". Toto ustanovení nevztahuje se na léky připravené v lékárně na lékařský (veterinářský) předpis. §4. Výroba, dovoz, průvoz, vývoz, prodej, rozdělování a požívání "zpracovaného opia", jakož i škvárů a veškerých zbytků opia vykouřeného jsou zakázány. §5. (1) Jakýkoliv výrobek pocházející z některého fenanthrenového alkaloidu opia nebo ekgoninových alkaloidů listů koka, pokud takový výrobek nebyl do dne účinnosti tohoto zákona využit k potřebám lékařským nebo vědeckým, smí býti uváděn do obchodu, vyráběn, připravován a zpracováván pro obchod jen po předchozím svolení ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. (2) Udělené svolení nenahrazuje povolení potřebná jinak podle tohoto zákona nebo podle jiných platných předpisů. § 6. Vývoz diacetylimorfinu a jeho solí, jakož i přípravků obsahujících diacetylmorfin a jeho soli se zakazuje; výjimečně, žádá-li o dovoz vláda země, v níž není diacetylimorfin vyráběn, může ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem národní obrany dovoliti vývoz ve množství, jehož je potřebí k lékařským a vědeckým potřebám této země. § 7. (1) "Látky" smějí býti vyráběny, připravovány, zpracovány, jakož i na skladě chovány u výrobce, po případě u toho, kdo je připravuje či zpracuje, nebo ve velkoobchodu nebo v lékárně pouze v takovém rozsahu, jak to připustí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy vzhledem k ustanovením Mezinárodních opiových úmluv. (2) Vládní nařízení stanoví, jak "látky" a přípravky je obsahující mají býti chovány na skladě. § 8. (1) Dovoz, průvoz a vývoz "látek", pokud podle ustanovení Mezinárodních opiových úmluv a tohoto zákona je přípustný, je dovolen pouze na dovozní, průvozní, pokud se týče, vývozní osvědčení, které vydává ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, a jde-li o vývoz, též v dohodě s ministerstvem národní obrany. (2) Vývoz "látek" do zemí, držav, osad a území najatých ostatních smluvních Mocností může býti připuštěn pouze s určením pro osoby, které obdržely oprávnění nebo dovolení podle zákonů a nařízení země dovozní. (3) Podrobnosti stanoví vládní nařízení. § 9. Způsob dozoru (§ 1), dále způsob označení surového opia a listů kokových určených k vývozu a určení míst, jimiž dovoz, průvoz a vývoz surového opia a listů kokových, jakož i surového kokainu je dovolen, stanoví.vládní nařízení. § 10. (1) "Látky" uvedené v § 1, s výjimkou "zpracovaného opia" (§ 4 ), smí ve velkém vyráběti, připravovati a zpracovávati (přepracovávati) jen, kdo má koncesi podle předpisů živnostenského řádu (živnostenského zákona) k výrobě jedů a látek a přípravků určených k léčebným účelům, pokud to není vyhrazeno lékárnám, a komu mimo to bylo uděleno ještě zvláštní povolení podle odstavce 3. Toto zvláštní povolení obsahuje, není-li v něm jinak uvedeno, též oprávnění "látky" k účelům, pro které bylo zvláštní povolení uděleno ve velkém nakupovati, jakož i "látky" míti na skladě a je ve velkém do obchodu uváděti. (2) S "látkami" uvedenými v § 1, s výjimkou, "zpracovaného opia" (§ 4), smí ve velkém obchodovati (nakupovati, míti na skladě, prodávati, dovážeti, vyvážeti) jen, kdo má koncesi podle předpisů živnostenského řádu (živnostenského zákona) k prodeji jedů a látek a přípravků určených k léčebným účelům, pokud to není vyhrazeno lékárnám, a komu mimo to bylo uděleno ještě zvláštní povolení podle odstavce 3. (3) Zvláštní povolení podle odstavců 1 a 2 na žádost uděluje a v případě písm. c) též osobu odpovědnou schvaluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem národní obrany podle volného uvážení. Na udělení zvláštního povolení ani na schválení odpovědné osoby není právního nároku. V žádosti jest uvésti zejména: a) jméno žadatelovo a stanoviště podniku, b) přesně předmět podnikání, o jehož povolení se žádá, tedy údaj, kterých "látek" se povolení týká, dále zda jde o vlastní výrobu, přípravu či zpracování (přepracování) podle odstavce 1 nebo výlučně o obchod ve velkém podle odstavce 2, c) není-li žadatel osoba fysická, též jméno osoby odpovědné za plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona. (4) K žádosti jest též připojiti doklad o koncesi podle odstavce 1, pokud se týče, podle odstavce 2 a v případě odstavce 3, písm. c) též doklady o osobní způsobilosti osoby odpovědné. Za způsobilou může býti uznána, jde-li o udělení zvláštního povolení podle odstavce 1, pokud se týče, podle odstavce 2, jen osoba, která vyhovuje předpisům o průkazu způsobilosti pro udělení koncese dotčené v odstavci 1, pokud se týče, v odstavci 2, po případě ještě dalším ustanovením, která mohou býti vydána vládním nařízením. (5) Zemře-li odpovědná osoba, vystoupí-li ze služeb majitele zvláštního povolení (oprávněného), byl-li jí zakázán výkon její funkce (§ 24, odst. 2 ) nebo nemůže-li z jakýchkoliv jiných důvodů vykonávati svoji funkci, jest oprávněný povinen do tří dnů ohlásiti ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ke schválení jinou způsobilou odpovědnou osobu. Nebude-li tato osoba schválena, musí oprávněný do tří dnů po doručení příslušného výměru ohlásiti odpovědnou osobu novou. Nebude-li ani tato osoba schválena, odejme jmenované ministerstvo oprávněnému udělené zvláštní povolení. (6) Nemůže-li osoba fysická, která má zvláštní povolení, z jakýchkoliv důvodů vykonávati toto své oprávnění, je povinna do tří dnů ohlásiti ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy způsobilou odpovědnou osobu. Ustanovení druhé a třetí věty odstavce 5 platí i tu. (7) Převod zvláštního povolení na jinou osobu, propachtování a provozování náměstkem jsou zakázány. § 11. (1) Úřad muže zvláštní povolení podmíniti složením záruky do výše 20.000 Kč k úhradě případně uložených pokut (§ 18). Záruku nutno složiti: a) v hotových penězích nebo b) ve státních cenných papírech republiky československé, počítajíc v to i státní železniční dluhopisy, nebo c) v jiných cenných papírech domácích, t. j. vydaných a splatných na území republiky československé, které j sou znamenány v Úředním kursovním listu Pražské peněžní bursy a jsou podle zákona způsobilé k ukládání sirotčích peněz, nebo d) ve vkladních knížkách (listech) peněžních ústavů vyjmenovaných v § 2 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, ve znění čl. XIV zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n., které jsou oprávněny vydávati vkladní knížky (listy). ústavy, vyznačené v § 2, odst. 1, písm. b) uvedeného zákona, připojí osvědčení svého revisního ústředí, že jsou oprávněny vydávati vkladní knížky (listy), a že jejich finanční stav poskytuje dostatečnou jistotu, že splní své závazky. (2) Vzdá-li se oprávněný zvláštního povolení, musí to ohlásiti povolujícímu úřadu, který zásoby "látek" přidělí jinému oprávněnému, ač-li tu není soukromé dohody mezi odstupujícím a jiným majitelem zvláštního povoleni o převzetí zásob, schválené ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Totéž platí, bylo-li zvláštní povolení odňato podle ustanovení § 10, odst. 5 a 6, § 12, odst. 2, § 24, pokud se týče, nebylo-li podle § 17 zvláštní povolení uděleno nebo zaniklo-li dosavadní oprávnění proto, že žádost o zvláštní povolení podle § 17 nebyla padána ve lhůtě tam stanovené. Není-li při úředním přikázání zásob dohody o ceně přejímací, ustanoví tuto cenu povalující úřad na podkladě odhadu dvou znalců, z nichž po jednom jmenuje každá strana na své útraty. (3) Samostatní obchodní jednatelé zprostředkující obchod s "látkami" ve velkém podléhají týmž předpisům jako obchodníci s "látkami" ve velkém. Seznam majitelů zvláštního povolení s údajem, k jakému podnikání bylo povolení uděleno, uveřejňuje se v Zemských věstnících. Stejným způsobem se uveřejní odnětí zvláštního povolení. (5) Ustanovení §§ 10 a 11 nedotýkají se oprávnění lékáren nakupovati, míti na skladě a vydávati "látky" na lékařský (veterinářský) předpis. (6) Majitelé zvláštního povolení smějí "látky" prodávati, pokud se týče dodávati nebo jinak postupovati jen lékárnám, sobě navzájem a vojenské správě, případně veřejným vědeckým ústavům (§ 13), dovážeti a vyvážeti pak jen podle ustanovení § 8. § 12. (1) Ten, komu bylo uděleno zvláštní povolení podle ustanovení § 10, smí zahájiti provoz teprve, až k jeho žádosti okresní úřad zjistí, že provozovací místnosti vyhovují též účelu podle tohoto zákona. Ustanovení o zjištění podle předchozí věty platí i pro případ přeložení provozovny do jiných místností. Majitel živnostenského oprávnění, na nějž se vztahují ustanovení § 17, je povinen opatřiti si zjištění o vhodnosti provozovacích místností podle věty prvé, dříve než podle § 17 obdrží zvláštní povolení. (2) Okresní úřad, zemský úřad i ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy mohou kdykoliv podrobiti prohlídce provozovací místnosti a při tom nahlížeti do obchodních knih a jiných listin obchodních, zachovávajíce obchodní tajemství. Znemožňuje-li oprávněný úmyslně úředním orgánům řádné provedení prohlídky, odejme povolující úřad po zjištění této skutečnosti zvláštní povolení. § 13. (1) Veřejným vědeckým ústavům může ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy uděliti povolení, aby směly nakupovati a na skladě chovati "látky", a to výhradně ke svým účelům vědeckým. (2) Podrobnosti stanoví vládní nařízení. § 14. (1) Majitelé zvláštního povolení dotčeného v § 10 jsou povinni vésti záznamy o "látkách" a předkládati ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy pravidelné výkazy o jejich výrobě, přípravě, zpracování (přepracování), rozdělování, obchodu, dovozu a vývozu. (2) Mimo pravidelné výkazy podle odstavce 1 je majitel zvláštního povolení povinen podati takový výkaz, po případě i další vysvětlení kdykoliv na požádání úřadu.   (3) Oprávnění lékárníci a odpovědní správcové lékáren veřejných a ústavních (domácích) jsou povinni vésti záznamy a k vyzvání úřadu podati výkazy a vysvětlení o koupeném a na lékařský (veterinářský) předpis vydaném nebo lékaři (veterináři) majícímu lékařskou (veterinářskou) domácí (příruční) lékárnu prodaném množství "látek". Lékaři a veterináři mající lékařskou (veterinářskou) domácí (příruční) lékárnu jsou povinni vésti záznamy a k vyzvání úřadu podati výkazy a vysvětlení o koupeném a na lékařský (veterinářský) předpis vydaném množství "látek". (4) Majitelé zvláštního povolení dotčeného v § 10 jsou povinni po dobu 5 let uchovati doklady o přijatých a vydaných "látkách". Dokladem pro výdej "látek" v lékárnách jest lékařský (veterinářský) předpis, v kterémžto případě lékárna, z níž se lék vydává, jest oprávněna předpis si ponechati. Jde-li však o lék obsahující "látku" předepsaný na účet stran úlev požívajících, jest lékárník oprávněn ponechati si jako doklad pouze propis předpisu pořízený ordinujícím lékařem, originál musí býti odevzdán v každém případě při předkládání účtu straně, která lék platí. Lékaři ordinující na účet stran úlev požívajících jsou povinni propisovati recepty na léky obsahující "látky". (5) Vládní nařízení stanoví podrobný způsob vedení záznamů, úpravu výkazu podle odstavců 1 až 3, lhůty pro předkládání pravidelných výkazů podle odstavce 1, podrobnosti o dodávání "látek" v obchodu ve velkém, jakož i podrobnosti o pořizování propisů předpisů ordinujícím lékařem podle odstavce 4. § 15. (1) Na "látky", které jsou nebo mohou býti zařazeny do § 1, odst. 1, skupina. III, nevztahuje se ustanovení § 14, odst. 3. (2) Směsi obsahující jednu z "látek" dotčených v odstavci předchozím, jichž se používá k pravidelným účelům lékařským, nejsou podrobeny předpisům § 8, a rovněž se na ně nevztahuje ustanovení § 14, odst. 3. § 16. Majitelé zvláštního povolení dotčeného v § 10 jsou povinni každoročně předkládati ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy odhady své potřeby "látek" na příští kalendářní rok. Odhady musí býti provedeny podle pokynů tohoto ministerstva a předloženy nejpozději do 1. června roku, který předchází roku, pro nějž se odhady provádějí. § 17. (1) Kdo před účinností tohoto zákona "látky" již oprávněně vyráběl, pokud se týče, je připravoval, zpracovával (přepracovával) nebo s nimi oprávněně ve velkém obchodoval, je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona požádati o zvláštní povolení podle § 10. Až do vyřízení včas podané žádosti může takový žadatel své dosavadní oprávnění dále vykonávati. (2) Nepodal-li majitel živnostenského oprávnění dotčený v odstavci předchozím včas žádost o zvláštní povolení podle § 10, nebo podal-li sice žádost v ustanovené lhůtě, avšak nebylo-li mu zvláštní povolení uděleno, naloví úřad s "látkami", které tento majitel má na skladě, podle § 11, odst. 2. § 18. (1) Přestupky tohoto zákona a vládních nařízení vydaných k jeho provedení trestají, nejde-li o čin soudně trestný, okresní úřady pokutou od 500 do 50.000 Kč nebo vězením (uzamčením) od 24 hodin do pěti měsíců. Pro případ nedobytnosti pokuty bude uložen podle míry zavinění náhradní trest vězení (uzamčení) do pěti měsíců. (2) "Látku", která je předmětem přestupku, může okresní úřad prohlásiti propadlou, nehledě k tomu, komu náleží. § 19. (1) Kdo, nejsa k tomu oprávněn, úmyslně "látku" vyrobí, připraví, zpracuje, přepracuje, přechovává, má na prodej, uvede do oběhu, nabídne, doveze, vyveze nebo proveze nebo zprostředkuje obchod s ní, bude potrestán soudem pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let a trestem na penězích od 5.000 Kč do 50.000 Kč; spáchal-li však čin ve velikém rozsahu nebo po živnostenskou nebo za takových okolností, že z toho vzešlo těžké poškození těla nebo smrt člověka nebo nebezpečí pro život nebo zdraví lidí ve větším rozsahu, bude potrestán pro zločin žalářem od jednoho roku do pěti let a trestem na penězích od 10.000 Kč do 100.000 Kč. (2) Kdo výroby sobě nebo jinému opatří nebo přenechá nebo přechovává nástroj nebo předmět, který je nepochybně určen k neoprávněné výrobě nebo k přípravě nebo k neoprávněnému zpracování nebo přepracování "látky", kdo se s někým spolčí k spáchání nebo páchání činů uvedených v odstavci 1, bude potrestán soudem pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku a trestem na penězích do 5.000 Kč. (3) Byly-li činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 spáchány v různých státech, pokládá se každá z nich za samostatný trestný čin. (4) Pokus přečinů uvedených v odstavcích 1 a 2 je trestný i v zemích Slovenské a Podkarpatoruské. § 20. (1) Podle § 19 bude potrestán také československý státní občan, který se dopustil trestného činu tam uvedeného v cizině. Bylo-li však v cizině trestní řízení proti němu pravoplatně zastaveno, byl-li v cizině obžaloby pravoplatně zproštěn, odbyl-li si v cizině trest nebo byl-li mu trest v cizině prominut, nebo je-li podmínečně odložen, může býti pro týž čin znova stíhán jen, nařídí-li to ministerstva spravedlnosti. (2) Podle § 19 bude potrestán také cizinec, který se dopustil trestného činu tam uvedeného v cizině, bude-li postižen v československé republice a nedojde-li k jeho vydání. V případech uvedených v odstavci 1, věta druhá je stíhání cizince vyloučeno. § 21. Odsuzuje-li soud pro trestný čin uvedený v § 19, vysloví, že lze odsouzeného dáti pod policejní dohled, a je-li odsouzený cizincem, že se vypovídá z území republiky. § 22. Předměty, které jsou zřejmě určeny ke spáchání trestného činu uvedeného v § 19, kterými byl trestný čin podniknut nebo které byly trestným činem vyrobeny nebo získány, prohlásí soud propadlými, nehledě k výsledku trestního řízení. Nenáležejí-li tyto předměty obviněnému, rozhodne o propadnutí krajský soud, u něhož trestní řízení se vede, nebo v jehož obvodě se předměty nalézají, ve shromáždění tří soudců v neveřejném sedění po slyšení veřejného žalobce a zúčastněné strany; na toto rozhodnutí mohou obě strany podati do tří dnů stížnost, o níž rozhodne vrchní soud. § 23. Peněžité tresty uložené podle § 19 a výtěžek předmětů prohlášených propadlými podle § 22 připadají státu. § 24. Nahoru  Další Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech Hlavní menu Přehled obsahu Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna Digitální knihovna České sněmy Informace Rejstříky Zajímavosti v repozitáři English Česky Hledat --> Plnotextové vyhledávání Přihlásit/registrovat se do ISP Mapa webu Nápověda Odběr RSS Prohlášení přístupnosti Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana Telefon na spojovatelku: 257 171 111 Informace dle zákona 106/1999 Sb. YouTube Facebook Twitter Instagram