Interpelace

NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 497 (2. 11. 1918) Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky   Dolů Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937. IV. volební období. 5. zasedání. Tisk 497. Interpelace: 1. sen. Steinera, Fidlika, Kreibicha ministrom vnútra a spravedlnosti o jednaní člena sjednotených strán maďarských Ludvika Srenkera, starostu v Dunajskej Strede, a policajného strážníka Hajduška v Dunajskej Strede. 2. sen. dr Hellera, Grünznera na vládu stran výcviku průmyslového dorostu. 3. sen. Bergmana na p. mimistra pošt a telegrafů ve věci rozšiřování německého vysílání z rozhlasových stanic československých. 4. sen. Bergmana vládě v záležitosti přizpůsobení se cen obilí ze sklizně 1937 současné cenové výši. 5. sen. Časného p. ministru školství a národní osvěty o nemožných poměrech státního čs. reálného gymnasia v Olomouci a o postavení nové budovy pro tento ústav. Překlad ad 497/1. Interpelácia senátorov Steinera, Fidlika, Kreibicha ministrom vnítra a spravedľnosti o jednaní člena sjednotených strán maďaských Ludvika Srenkera, starostu v Dunajskej Strede, a policajného strážnika Hajduška v Dunajskej Strede. Obec Dunajská Streda zakúpila Brüllov dom. Vyberal, firma v Dunajskej Strede, prevádzala v minulých týždňoch na tomto dome adaptačné práce. Kedže o adaptačných prácach nejednaly ani obecné zastupiteľstvo, ani obecná rada, položil člen rady Gabriel Mondok, příslušník strany komunistickej, vo schôdzi obecnej rady konanej 2. júna 1937 o 2. hod, odp. starostovi Ludwikovi Srenkerovi otázku, kto dal podnet k tomu, aby sa vykonávaly adaptačné práce na tomto dome. Starosta Srenker na túto otázku vyzývavo odvetil, že od poveď dá za 90 dní. Keďže člen rady Mandok položil otázku v záujme verejnom a nechcel, aby týmto samovoľným odkladom starostovým utrpela verejnosť újmu, nevzal na vedomie odpoveď starostu Srenkera a svoju otázku zopakoval. Nato starosta Srenker, člen sjednotenej strany maďarskej, zavolal obecného strážnika Hajduška, ktorým chcel dať člena rady Mondoka vyviesť zo schôdze obecnej rady. Strážnik Hajdušek hrubo sácal člena rady Mandoka, potom ho chytil za pravicu a vykrútil mu ju tak, že člen rady Mondok od bolesti ihneď omdlel. Člen rady Mondok utrpel podľa lekárskeho nálezu kontúzie v kľbe ruky. Keďže horejšie jednie starostu Srenkera, čle na sjednotenej maďarskej strany, i strážnika Hajduška je poličkovaním demokracie a zásad demokratických, tážeme sa pánov ministrov vnútra a spravedlnosti: 1. Či viete o výšuvedenej veci? 2. Tážeme sa pána ministra vnútra: a) Či hodláte zakročiť, aby sa podobný prípad nabudúce neopakoval? b) Či ste ochotný postarať sa, aby Srenker, starosta Dunajskej Stredy a člen sjednotených strán maďarských poučený bol a tom, že svoju úradnú činnosť je povinný vykonávať v záujme verejnosti a že jednanie horejšiemu podobné veľmi citeľne škodí záujmom verejným? c) Či hodláte uložiť obecnej policii v Dunajskej Strede, aby svoje úkoly plnila v duchu demokratickom? d) Či hodláte zaviesť disciplinárne vyšetrovanie proti starostovi Ludvikovi Srenkerovi a policajnému strážnikovi Hajduškovi? 3. Tážeme sa pána ministra spravedlnosti; Či hodláte zaviesť trestné pokračovanie proti Hajduškovi, obecnému strážnikovi v Dunajskej Strede? V Prahe dňa 8. júna 1937. Steiner, Fidlík, Kreibich, Pfeiferová, Juran, dr Vacek, Mikulíček, Králka, Popovič, Dresl, Wenderlich, Svoboda. 497/1 (původní znění). Interpelláció Benyujtják Steiner Gábor, Fidlik Štefán, Kreibich Karl és társai szenátorok a belügy és igazságügymniszter urakhoz Srenker Lajos dumaszerdahelyi egyesült magyar párti sztaroszta és Hajdušek dunaszerdahelyi rendőr eljárása tárgyában. Dunaszerdahely község megvétte a Brüll féle házat. Az elmult hetekben Vyberal duriaszerda helyi cég átalakítási munkálatokat folytatott az említett házon. Mivel az átalakítási munkálatokat sem a községi képviselőtestület, sem a tanács nem tárgyalta, 1937 június 2.-án d. u. 2 órakor a községi tanács gyűlésén Mondok Gábor kommunista párti tanácstag azt a kérdést intézte Srenker Lajos sztarosztához, hogy kinek intézkedése folytán történnek az átalakítási munkálatok a kérdéses házon. Srenker sztaroszta a kérdésre kihívóan azt válaszolta, hogy 90 nap mulva fogja a választ megadni. Mivel Mondok tanácstag kérdését köz érdekből tette fel és mivel nem akarta, hogy a sztaroszta önkényes halogatása folytán a közérdek sérelmet szenvedjen Srenker sztaroszta válaszát nem vette tudomásul és kérdését ujból megismételte. Erre Srenker egyesült párti magyar sztaroszta behívta Hajdušek községi rendőrt, akivel Mondok tanácstagot ki akarta vezettetni a községi tanács üléséről. Hajdušek rendőr erre Mondok tanácstagot durván taszigálta, majd elkapta jobb kezét és azt úgy csavarta ki, hogy Mondok tanácstag fájdalmában azonnal elájult. Az orvosi látlelet szerint Mondog tanácstag kézizülete contusiót szenvedett. Mivel úgy Srenker egyzsült magyar párti sztaroszta, mint Hajdušek rendőr fenti működésüket a demokrácia és a demokratikus elvek arculosapásával fejtették ki, kérdezzük a Belügy és Igazságügyminiszter Urakat: 1. Van-e tudomásuk a fentiekről? 2. Kérdjük a Belügyminiszter Ura: a) Hajlandó-e intézkedni, hogy hasonló eset a jövőben elő ne fordulhasaon? b) Hajlandó-e intézkedni aziránt, hogy Srenker egyesült magyarpárti dunaszerdahelyi sztároszta kioktatást kapjon arra vonatkozólag, hogy a hivata1i működését a köz érdekében köteles kifejteni és hogy a fentiekhez hasonló működés a köz érdekeit mélyen sérti? c) Hajlandó-e a dunaszerdahelyi községi rendőrséget utasítani, hogy működését demokratikus széllemben fejtse ki? d) Hajlandó-e Srenker Lajos sztaroszta és Hajduseik rendőr ellen fegyelmi vizsgálatot indítani? 3. Kérdjük az igazságügyminizter urat: Hajlandó-e Hajdušek dunaszerdahelyi községi rendőr ellen bűnvádi eljárást indítani? Praha, 1937 június 8.-án. Steiner, Fidhlc, Kreihich, Pfeiferová, Juran, Dr. Vacek, Mikulícek, Králka, Pogovic, Dresl, Wenderlich, Svohoda. Překlad ad 497/2. Interpelace senátorů dr Hellera, Grünznera na vládu stran výcviku průmyslového dorostu. Naše země byla v minulých letech postižena těžkou průmyslovou krisí. Počet nezaměstnaných dosáhl někdy skoro jednoho milionu. Asi od jednoho roku krise ubývá. Přes to čítáme v naší zemi koncem května 1937 stále ještě asi 400.0000 nezaměstnaných. Ačkoli tedy počet nezaměstnaných byl pro naši zemi velmi veliký a stále ještě je značný, projevuje se v různých odvětvích průmyslu nedostatek odborných dělníků. Příčina toho je na bíle dni. Škole odrostlí mladiství dělníci a dělnice nemohli po dobu krise dosíci zaměstnání, takže šest nových ročníků přímo úplně bylo vyloučeno z výrobního procesu. Na druhé straně ubylo stářím, nemocí a úmrtím rovněž šest ročníků, mezi nimi četní odborně vycvičení dělníci a dělnice, z čehož nyní jasně se projevuje jejich nedostatek. K tomu ještě přistupuje, že vyučení dělníci pro nezaměstnanost odcizeni byli svému povolání. Tento nedostatek znamená však pro náš průmysl velké nebezpečí. Nejen pro výrobky doma na trh uváděné je bezpodmínečně zapotřebí kvalitních dělníků, nýbrž jest jich nezbytně zapotřebí obzvláště pro náš vývoz, poněvadž přece na světovém trhu můžeme soutěžiti jen tím, že jsme laciní a vyrábíme zboží dobré jakosti. Výroba zboží dobré jakosti však předpokládá odborně vycvičené dělníky. Ježto pak vývoz našeho průmyslového zboží je pro naši zemi životní nutností a nalézá se přece také zase na potěšitelném vzestupu, jeví se naléhavě nutným odpomoci nedostatku vycvičených odborných dělníků. Bohužel nepečuje o to náš průmysl sám. Kdežto v Německu jsou dnes již v mnoha stech závodů učebné dílny, ve kterých se na náklady podniku vycvičují učedníci v odborné dělníky, je v našem státě skoro úplný nedostatek takovýchto dílen. Naše odborné školy přirozeně nemohou tomuto nedostatku odpomoci, poněvadž přece většina našeho dorostu z finančních důvodů nemůže tyto odborné školy navštěvovati, nýbrž musí se snažiti, aby bezprostředně po opuštění školy našla nějaký výdělek. Přihlížejíc k velikému zájmu, který stát má na výchově odborně vycvičených pracovních sil, zdá se nám býti naléhavě nutným, aby se stát této otázky ujal. Máme za to, že zvýšená frekvence našich odborných škol jakož i zřizování učebných dílen v podnicích samotných sotva bude možno bez státní pomoci a státního vlivu. Máme však také za to, že bohatě se vyplatí oběti, které si stát při tom vezme na sebe, zvýšením jakosti naší výroby a tím zvýšeným odbytem doma i v cizině. Jde o nesmírně naléhavou věc, z kteréhožto důvodu se tážeme ministerstva, zdali jest ochotno věnovati zvýšenou pozornost výcviku živnostenského dorostu, dále zdali je vláda ochotna uchopiti se v této otázce iniciativy a po případě poskytnouti také potřebné prostředky. V Praze dne 8. června 1937. Dr Heller, Grünzner, Wellan, H. Müller, Rayzl, Hackenberg, inž. Winter, Modráček, Koutková, Časný, Kříž, Fr. Müller, Pocisk, Zimák. 497/2 (původní znění). Interpellation der Senatoren Dr. Heller, Grünzner an das Gesamtministerium betreffend die Ausbildung des industriellen Nachwuchses. Unser Land wurde in den vergangenen Jahren von einer schweren Industriekrise heimgesucht. Die Zahl der Arbeitslosen erreichte zeitweise nahezu eine Million. Seit ungefähr einem Jahre geht die Krise zurück. Immerhin zählen wir in unserem Lande Ende Mai 1937 noch immer nahezu 400.000 Arbeitslose. Obwohl also die Zahl der Arbeitsdosen eine für unser Land sehr grosse war und noch immer ein erhebliche ist, zeigt sieh in verschiedenen Industrien ein Mangel an Facharbeitern. Der Grund hiefür liegt klar zu Tage. Die der Schule entwachsenen jugendlichen Arbeiter und Arbeiterinnen konnten während der Krise eine Beschäftigung nicht erlangen, so daß sechs neue Jahrgänge nahezu zur Gänze aus, dem Produktionsprozesse ausgeschaltet waren. Auf der anderen Seite sind durch Alter, Krankheit und Tod gleichfalls sechs Jahrgänge ausgeschieden, darunter zahlreiche fachmäßig ausgebildete Arbeiter und Arbeiterinnen, woraus sich nun der Mangel an solchen klar ergibt. Dazu kammt noch, daß ausgelernte Arbeiter infolge Arbeitslosigkeit ihrem Beruf entfremdet wurden. Dieser Mangel bedeutet aber für unsere Industrie eine große Gefahr. Nicht nur für im Inlande abgesetzte Produktionen sind Qualitätsarbeiter unbedingt notwendig, :sondern sie sind insbesonders für unseren Export unumgänglich, weil wir ja am Weltmarkt nur dadurch konkurrieren können, daß wir billig sind und gute Qualitätswaren erzeugen. Die Erzeugung guter Qualitätsware setzt aber das Vorhandensein von fachlich ausgebildeten Arbeitern voraus. Da nun der Export unserer Industrieartikel für unser Land eine Lebensnotwendigkeit ist und sich ja auch wieder in einem erfreulichen Aufstieg befindet, ers heim es dringend notwendig, dem Mangel an ausgebildeten Facharbeitern abzuhelfen. Leider sorgt dafür unsere Industrie nicht selbst. Während es in Deutschland heute schon in vielen, Hunderten von Betrieben Lehrwerkstätten gibt, in welchen auf Kosten der Betriebe Lehrlinge zu Facharbeitern ausgebildet werden, fehlt, es in unserem Staate an solchen Werkstätten fast vollständig. Unsere Fachschulen sind naturgemäß nicht imstande, dem Mangel abzuhelfen, weil ja. der größte Teil unseres Nachwuchsen aus finanziellen Gründen nicht im der Lage ist, diese Fachschulen zu besuchen, sondern trachten muß, unimittelbar nach Verlassen der Schule einen Erwerb zu finden. Mit Rücksicht auf das große Interesse, das der Staat an der Heranbildung fachlich ausgebildeter Arbeitskräfte hat, scheint es uns dringend notwendig, daß sich der Staat dieser Frage annimmt. Wir glauben, daß die erhöhte Frequenz unserer Fachschulen, sowie auch die Einrichtung vom. Lehrwerkstätten in den Betrieben selbst ohne staatliche Hilfe und staatliche Einflußnahme kaum möglich sein wird. Wir glauben aber auch, daß die Opfer, welche der Stuat hiebei auf sich nimmt, sich reichlich lohnen werden durch eine Erhöhung der Qualität unserer Produktion damit durch einen erhöhten Absatz im Inlande und Auslands. Es handelt sich hier um eine ungemein dringende Angelegenheit, weshalb wir an das Ministerium die Frage stellen, ob dasselbe bereit ist, der Ausbildung des gewerblichen Nachwuchses eine erhöhte Aufmerksamkeit zuzuwenden, ferner ob die Regierung bereit ist, in dieser Frage die Initiative zu ergreifen und allenfalls auch erforderliche Mittel beizustellen. Prag, am B. Juni 1937. Dr Heller, Grünzaser, Wellan, H. Müller, Reyzl, Hackenberg, Ing. Winter, Modráček, Koutková, Časný, Kříž, Fr. Müller, Pocisk, Zimák. 497/3. Interpelace senátora A, Bergmana na pana ministra pošt a telegrafů ve věci rozšiřování německého vysílání z rozhlasových stanic československých. Noviny oznámily minulého týdne a oznámil to i sám rozhlas, že pražská rozhlasová stanice rozšíří německé vysílání o dalších dvacet minut denně. Nemluví z nás národnostní zaujatost proti Němcům, musíme-li proti stálému němčení v rozhlase protestovati. Dosavadního německého vysílání bylo už tak dost, nyní má ubýti ještě rozšířeno. Kdyby se konečně toto německé vysílání dělo na základě reciprocity s jinými státy, kde žijí čsl. menšiny, chápali bychom to. Ale konstatujeme, že Čechoslováci v Rakousku marně volají po tom, aby Vídeňská vysílací stanice vysílala také česky. A v Německu není lužických Srbům vyhrazena ani jediná minuta lužickosrbského vysílání z německých rozhlasových stanic. Musili bychom opakovati celou historii obnovy naší samostatností, abychom dokázali, že ke své svobodě a samostatnosti dopomohli si Češi a Slováci jen vlastní prací, vlastním utrpením a obětmi a že tudíž republika Československá má býti státem veskrze a vy sloveně národním, československým. To se má zračit i v rozhlasovém vysílání. Bohužel neděje se tak a německé vysílání našich rozhlasových stanic zaujímá příliš velikou dobovou část v denním vysílání. Nelze proto pochopit, proč toto německé vysílání má býti ještě rozšířeno, zvláště když je všeobecně známo, že převážná, zdrcující část německého obyvatelstva našich rozhlasových stanic tak jako tak neposlouchá, ale poslouchá Berlín, Vratislav, Lipsko, Mnichov a jiné vysílače říšskoněmecké. Z toho důvodu ptáme se pana ministra pošt a telegrafů: Dochází k rozšíření německého vysílání za vědomí a souhlasu pana ministra pošt a telegrafů? Jest pan ministr ochoten pro příště stanoviti délku doby německého vysíláni poměrně k tomu, jak rakouské a říšskoněmecké vysílače zařídí vysílání pro slovanské menšiny v dotyčných státech? V Praze dne 15. června 1937. Bergman, Kvasnička, Trnobranský, dr Matoušek, dr Rehák, Vetterová-Bečvářová, Záborec, dr Fritz, dr Buday, Hancko, Juriga. 497/4. Interpelace. senátora R. Berganana vládě v záležitosti přizpůsobení se cen obilí ze sklizně 1937 současné cenové výši. Zemědělci v celém státě jsou znepokojeni zprávami některých časopisů, které tvrdí, že ceny obilí pro letošní rok zůstanou stejnými a že obilná společnost pouze zruší srážky u žita, ječmene a ovsa a že sníží srážku u pšenice. Toto řešení nemohlo by zemědělce uspokojiti, protože tímto způsobené zlepšení výkupních cen aby zdaleka nevyvážilo zdražení potřeb zemědělci kupovaných. Je nesporno, že jak provedené devalvace měny, tak i stoupání cen surovin na světovém trhu má za následek zdražení celé řady potřeb nutných pro zemědělské podniky a domácnosti. Tak stoupla cena železa, mědi, kůží, některých umělých hnojiv, hospodářských strojů, zvýšeny ceny výrobků a práce řemeslné, dále zdraženy textilie, koloniální zboží, léky a následkem nedostatku svobodné čeledi stoupají i mzdy. Uvedené skutečnosti nutí k tomu, abychom upozornili, že rovnováha mezi cenami výrobků zemědělských a průmyslových jest opětovně a těžce porušována a indexní rozdíl činí již 148 bodů v neprospěch výroby zemědělské. Setrvání při těchto poměrech mělo by nutně za následek další pokles kupní síly zemědělství a jeho opětovné zadlužování se všemi katastrofálními následky. Upozorňujeme vládu na výše uvedené skutečnosti a tážeme se: 1. Jest si vláda vědoma, že zemědělství musí platiti celou řadu výrobků průmyslových dráže, aniž na protiváhu ve zvýšeném příjmu? 2. Jest vláda ochotna čeliti nepříznivým vlivům dnešního stavu tím, že stanoví cenu obilí ze i sklizně roku 1937 v přiměřené výši? V Praze dne 15. června 1937. Bergman, Kvasnička, Trnobranský, dr Matoušek, dr Rehák, Vetterová-Bečvářová, Juriga, Záborec, dr Fritz, dr Buday, Hancko. 497/5. Interpelace senátora Felixe jasného panu ministru školství a národní osvěty o nemožných poměrech státního čsl. reálného gymnasia v Olomouci a o postavení nově budovy pro tento ústav. Budova největší a nejstarší olomoucké,střední školy, založené r. 1.867, t. j. budova státního čsl. reálného gymnasia. v Kosinově ul. č. 4 vůbec nevyhovuje svému určení ani zdravotně ani vyučovatelsky a vychovatelsky. Zjistila to 19. dubna 1937 úřední komise, složená ze znalců školských, zdravotních i technických, která prohlásila celou budovu za hygienicky závadnou a zcela nezpůsobilou k dalšímu používání. Komise se vyslovila i proti adaptaci nebo přestavbě budovy a doporučila jenom postavení budovy nové. Doposud však nanejvýš pobouření rodiče ústavního žactva nedostali ujištění, kdy bude zjednána náprava. Školní budova byla postavena r. 1884. Je vklíněna mezi činžák a arcibiskupský objekt v uzounké ulici z šíří 14 m, mezi čtyřpatrovými obytnými domy, takže postrádá dvou základních podmínek pro každou školu nezbytných: nemá světla ani vzduchu. Z 22 místností určených pro vyučování, plných 10 místností se vlastně pro školské účely nehodí, poněvadž mojí nedostatek světla. V mnohých místnostech se svítí nejen v zimě, ale i v létě celé dopoledne a nevyhovovaly by ani kárancům. Nehygienické topení, naprostý nedostatek šaten, mrazivé chodby, věčně mokvající a páchnoucí záchody, zastaralá frýdlantská kamna z r. 1884, tělocvična, nevětratelná a mokrá do výše 120 cm, při ní tmavá šatna podobná brlohu, žádný vhodný dvůr, to všechno jsou nedostatky úředně zjištěné, kterých, jak praví úřední znalci, není možno odstraniti úpravami nebo opravami budovy. Budova také nestačí návalu žactva, jehož přibylo proti r. 1930/31 o celých 100 % (s 394 na 727). Ani po zrušení dvou naturálních bytů není v 18 třídách dosti místa. Zpravidla je v třídách po 50 žácích, ač třídy stačí sotva na 40 žáků. Ve kvartách je dokonce 54 a 56 žáků a lze si domysli-ti, jaké následky to má jak pro kázeň, tak i pro výuku a výchovu. Konference potom konstatují, že celá třetina žáků nevyhovuje. Nejhůře je v zima za vlhkého počasí, kdy ve třídách, vytápěných starými frýdlantskými kamny, visí také mokré zimníky žáků. Vzduch je nedýchatelný. Na škole není dostatek kabinetů, ani jedna žákovská pracovna (fysikální, chemická, nebo přírodopisná) na týdenních 43 hodin kreslení a rýsování je jen jedna místnost, takže v těchto předmětech nelze plně odborně pracovati. Ba, tělocviku se učí dopoledne i odpoledne v budově gymnasia a ještě 2 hodiny týdně na státní čsl. reálce. O tom, jak vypadá výchova na koedukačním ústavě v přeplněných třídách a uzoučkých chodbách (v druhém patře je 7 tříd s přibližně 350 žáky), za nedostatku záchodů a pod., je lépe pomlčeti. Při tom se vůbec nehledí na služební výkon, jaký se za těchto okolností požaduje po profesorech i po řediteli. Nejhůře jest, že na rok 1937/38 se přihlásilo na ústav do první třídy a do vyšších tříd na 2100 nových žáků, takže nejméně dvě až tři třídy budou musit být umístěny mimo budovu. Poněvadž dnes není ještě jisto, zda ministerstvo školství a národní osvěty povolí náležitý počet paralelek představíme si snadno znepokojení rodičů, kteří musí dát - jako často překládaní vojenští a civilní státní zaměstnanci - své děti na typ školy v republice se nejčastěji vyskytující, a nemají zaručeno, že děti budou na ústav přijaty. Podepsaní se proto táží: Je pan ministr školství a národní osvěty ochoten učiniti opatření, aby do státního reálného gymnasia v Olomouci mohli býti v r. 1937/38 zapsáni všichni žáci, kteří vyhoví zákonným podmínkám? Je ochoten řešiti nemožné ubytovací poměry na této,škole definitivně, t, j. postavením nové budovy, a v které době? V Praze dne 16. června 1937. Časný, Zimák, inž. Winter, Balla, Pocisk, Nentvich, Havlík, Modráček, Karpíšková, Kříž, Brodecký. Nahoru Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech Hlavní menu Přehled obsahu Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna Digitální knihovna České sněmy Informace Rejstříky Zajímavosti v repozitáři English Česky Hledat --> Plnotextové vyhledávání Přihlásit/registrovat se do ISP Mapa webu Nápověda Odběr RSS Prohlášení přístupnosti Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana Telefon na spojovatelku: 257 171 111 Informace dle zákona 106/1999 Sb. YouTube Facebook Twitter Instagram