NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 550, část č. 1 (2. 11. 1918)
Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce
Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky
Dolů Další
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937
IV. volební období.
5. zasedání.
Tisk 550.
Vládní návrh.
Zákon
ze
dne........................................................................
o přísežných tlumočnících.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I.
Stálí přísežní tlumočníci.
§ 1.
(1) Stálí přísežní tlumočníci (v této části dále: tlumočníci) jsou
ustanovováni podle předpisů tohoto zákona, aby
1. v řízení před soudy a úřady, veřejné správy (dále: úřady), je-li podle
předpisů třeba tlumočníka, tlumočili otázky kladené osobám vyslýchaným a jich
výpovědi a překládali písemnosti,
2. i mimo řízení před soudy a úřady vyhotovovali na žádost stran překlady,
3. osvědčovali za podmínek č. 1 a 2, že překlad písemnosti je správný,
4. ověřovali za podmínek č. 1 a 2 správnost opisu písemnosti, nemůže-li ji buď
pro neznalost jazyka nebo z jiného zákonného důvodu uvěřiti ani soud ani veřejný
notář v obvodu toho krajského soudu, ve kterém má tlumočník bydliště.
(2) Soudy a úřady přibírají k úkonům uvedeným v odstavci 1, č. 1 a 3
tlumočníka především ze seznamu stálých přísežných tlumočníků (§ 11), pokud
není zvláštního důvodu, aby byl přivzat tlumočník příležitostný (§ 23).
(3) Vláda určí, jakým způsobem bude organisována překladatelská služba
státních úřadů, podniků a ústavů pro ty případy, kdy podle předpisů není
třeba přibrati tlumočníka.
(4) Úkony provedené tlumočníkem buďtež pokládány soudy a úřady za úkony
požívající veřejné víry. Důkaz, že úkon je nesprávný, je však připuštěn.
§ 2.
(1) Tlumočníkem může býti ustanoven na svou žádost jen, kdo
1. je československým státním občanem,
2. je svéprávný,
3. je úplně spolehlivý,
4. prokáže úplnou znalost ve slově i v písmě státního jazyka a těch jazyků,
pro které má býti ustanoven tlumočníkem, nebo jde-li o tlumočníka řeči
hluchoněmých, znalost této řeči,
5. má bydliště v Československé republice, a to zpravidla (§ 5, odst. 2) v obvodu
toho vrchního soudu, v jehož obvodu chce býti tlumočníkem, a
6. může i jinak tlumočnictví s úspěchem vykonávati.
(2) Tlumočníkem nemůže býti, kdo
1. je zaměstnancem soudu nebo úřadu, leč by ustanovení jeho za tlumočníka bylo
nutné, a dá-li k tomu souhlas přednosta soudu nebo příslušný úřad,
2. byl v kárném řízení zbaven tlumočnictví nebo se ho zřekl v době, kdy proti
němu bylo zahájeno kárné řízení.
§ 3.
Podrobná ustanovení o tom, jakým způsobem má uchazeč prokazovati znalost jazyků
uvedených v § 2, odst. 1, č. 4 nebo řeči hluchoněmých, vydá vláda nařízením.
§ 4.
(1) Žádost za ustanovení tlumočníkem budiž podána u presidenta vrchního
soudu, v jehož obvodu chce býti žadatel tlumočníkem.
(2) Jaký obsah má míti žádost a jak má býti
doložena, ustanoví vláda nařízením.
§ 5.
(1) President vrchního soudu vykoná šetření o tom, zda jsou splněny podmínky
uvedené v § 2 a zda je třeba tlumočníka pro jazyk, jehož tlumočníkem žadatel chce
býti, v obvodu toho krajského soudu, v němž má žadatel bydliště, anebo, nejde-li o
potřebu určitého krajského soudu, zda je potřeba tlumočníka v obvodu vrchního
soudu vůbec.
(2) Jen výjimečně může býti tlumočníkem ustanovena osoba, která má bydliště
v obvodu jiného vrchního soudu.
§ 6.
(1) Podle výsledků šetření rozhodne vrchní soud o žádosti.
(2) Žadatel nemá nároku na ustanovení tlumočníkem; proti zamítnutí žádosti
není opravného prostředku.
§ 7.
(1) Je-li žádosti vyhověno, vyhotoví president vrchního soudu žadateli listinu o
ustanovení tlumočníkem (dekret). V ní budiž uvedeno, z kterého jazyka a do kterého
jazyka může tlumočiti, překládati a osvědčovati správnosti překladu, nebo ve
kterém jazyku sepsané opisy může ověřovati (§ 1, odst. 1), nebo že se ustanovuje
tlumočníkem řeči hluchoněmých, případně i že
je ustanoven tlumočníkem jen na dobu, dokud ubude bydleti v obvodu určitého krajského
soudu.
(2) Po zaplacení dávky za úřední úkon ustanovení tlumočníkem, stanovené
příslušnými předpisy, zařídí president vrchního soudu, aby tlumočník vykonal
přísahu. Tlumočník budiž vzat do přísahy presidentem krajského soudu svého
bydliště; poté budiž mu vydána listina o ustanovení tlumočníkem a budiž na ní
vyznačeno vykonání přísahy.
§ 8.
(1) Přísahou slibuje tlumočník, že bude své úřední úkony konati podle
nejlepšího vědomí a svědomí a že bude zachovávati úřední tajemství.
(2) Jinak platí o postupu při přísaze předpisy dané pro výkon přísahy
znalecké v řízení před soudem.
§ 9.
Nedostaví-li se tlumočník k přísaze a řádně se neomluví nebo
odepřeli přísahu vykonati, má se za to, že žádost za ustanovení tlumočníkem vzal
zpět; na tyto následky budiž tlumočník v obsílce upozorněn.
§ 10.
(1) President krajského soudu sdělí presidentu vrchního soudu den, kdy tlumočník
vykonal přísahu, nebo že se k přísaze nedostavil a řádně neomluvil.
(2)President vrchního soudu dá zapsati tlumočníka po výkonu přísahy do seznamu
(§ 11) a oznámí jeho ustanovení redakcím Věstníků ministerstva spravedlnosti a
ministerstva vnitra, aby je uveřejnily.
§ 11.
(1) Vrchní soudy vedou seznamy tlumočníků
ustanovených pro obvod vrchního soudu.
(2) Každého pátého roku vykoná president vrchního soudu šetření o tom, zda
dosud trvají podmínky zápisu do seznamu.
(3) Podle výsledků tohoto šetření a po případném rozhodnutí o škrtnutí
tlumočníků ze seznamu podle § 21 sestaví president vrchního soudu nový seznam
tlumočníků. Seznam zašle redakcím Věstníků ministerstva spravedlnosti a
ministerstva vnitra, aby jej uveřejnily.
§ 12.
Tlumočníci mohou úkony, k nimž jsou soudem nebo úřadem vyzváni nebo o něž
strana žádá, odmítnouti jen z důležitých důvodů; zvláště jsou povinni úkon
žádaný stranou odmítnouti, jestliže tlumočený obsah tvoří skutkovou podstatu
trestného činu nebo se příčí veřejné mravopočestnosti.
§ 13.
Důvody vyloučení úřední osoby v řízení před soudy a úřady platí i pro
tlumočníky v řízení tom používané. Důvody vyloučení tlumočníka podle
předpisů civilního řádu soudního platí i tehdy, jde-li o úkony, o něž strana
žádá (§ 12 ).
§ 14.
(1) Nemohl-li by tlumočník úkol mu svěřený včas a řádně splniti, je povinen
překážku neprodleně oznámiti tomu, kdo od něho žádal úkon.
(2) Není-li v řízení před soudem nebo úřadem strany, která by byla povinna
nésti náklady překladu, a nejde-li také o případ, že strana je osvobozena od
nákladů na základě práva chudých, je soud (úřad) oprávněn žádati od
tlumočníka bezplatně překlady, jichž potřebuje v úředním jednání, v mezích
stanovených ministerstvem spravedlnosti v dohodě s příslušnými ministerstvy a nikoli
v rozsahu širším než dvacet stran při jednom úkonu.
§ 15.
(1) Tlumočník je povinen o všech překladech vésti deník a do něho jednotlivé
případy zapisovati.
(2) Předpisy o vedení deníku vydá ministerstvo spravedlnosti výnosem a vyhlásí
je ve Věstníku ministerstva spravedlnosti.
§ 16.
(1) Bez připojení překládané listiny může býti překlad samostatně vyhotoven
jen v řízení před soudy (úřady) na úřední výzvu.
(2) Jinak budiž překlad napsán vždy na listině překládané nebo k ní připojen
a to tak, aby oba konce niti, kterou je překlad spojen s prvopisem, byly přelepeny
úřední pečetí, nebo budiž provedeno jinaké spojení překladu s prvopisem, které
zaručuje neoddělitelnost.
(3) Není-li podle povahy věci možné, aby překlad byl psán na překládané
listině nebo aby byl k ní připojen, na př. proto, že jde o překlady míst sbírek
zákonů, o překlady míst větších vázaných spisů a pod., budiž připojen opis
překládaného místa, tento budiž jako takový nahoře označen a překlad na něj
napsán nebo s ním spojen; jde-li však o překlady z tištěných a obecně
přístupných knih, budiž alespoň přesně
označeno místo, z něhož byl pořízen překlad.
(4) Je-li třeba v překladu něco škrtnouti, staniž se to tak, aby přeškrtnuté
slovo zůstalo čitelné.
(5) Jsou-li v překladu opravy, třeba na ně v závěrečné doložce zvláště
upozorniti.
§ 17.
(1) Tlumočník připojí na konci překladu tuto
doložku: "Č. d..... Osvědčuji, dovolávaje se své přísahy jako tlumočník z
jazyka.... do jazyka......, ustanovený dekretem vrchního soudu v....,
ze dne....:..:, č......, že tento překlad souhlasí s překládanou písemností,
sepsanou v jazyku.... (že opis souhlasí s prvopisem). Poplatky podle saz.pol..........
Kč..., h."
(2) Tato doložka musí býti vždy psána v jazyku státním. Vedle této doložky v
jazyku státním, která musí býti na prvém místě, může býti připojena doložka
stejného obsahu v jazyku menšinovém za podmínek jazykových předpisů nebo v cizím
jazyku, ve kterém byl pořízen překlad nebo ze kterého byl překlad pořízen.
Doložka v cizím jazyku budiž označena jako překlad. Pod doložkou (pod oběma
doložkami) buďtež připojeny podpis tlumočníkův a pečeť.
§ 18.
(1) Pečeť, v níž jest malý státní znak republiky, musí obsahovati na předním
místě v jazyku státním jméno tlumočníka, jeho vlastnost jako tlumočníka jazyka,
pro který jest ustanoven, a bydliště; údaj vlastnosti jako tlumočníka jazyka, pro
který je tento ustanoven, může býti i v tomto jazyku. O tom, kdy lze užívati i
jazyka menšinového, platí jazykové předpisy o úřední pečeti orgánů republiky.
(2) Úpravu pečetí stanoví výnosem ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem
vnitra a vyhlásí předpisy ty ve Věstníku ministerstva spravedlnosti.
(3) Presidentu vrchního soudu buďtež předloženy otisky pečetí a podpis
tlumočníkův; úpravu tlumočníkových pečetí schválí president vrchního soudu
ještě před vydáním dekretu.
§ 19.
(1) Tlumočník je podroben dozoru a kárné moci vrchního soudu; této kárné moci
je podroben tlumočník, je-li jím veřejný notář, jen nejde-li o výkon
tlumočnictví podle ustanovení notářských řádů.
(2) Kárné tresty jsou: napomenutí, písemná důtka, pokuta do 5.000 Kč a zbavení
tlumočníka tlumočnictví.
(3) Pokuta nemůže býti změněna ve vazbu a nelze ji exekučně vymáhati.
Nezaplatí-li tlumočník pokutu ve lhůtě jemu určené, bude vyškrtnut ze seznamu.
Zaplacené pokuty připadají státu.
(4) Trest zbavení tlumočnictví budiž vysloven, zjistí li se, že tlumočník
opětně porušil své povinnosti, že zneužívá tlumočnictví k pokoutnictví nebo že
opětně a přes dřívější napomenutí porušuje poplatkové sazby (§ 20, odst. 1)
nebo ustanovení tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných, zvláště tím, že osvědčuje správnost překladu do
jazyka nebo z jazyka, pro který není ustanoven tlumočníkem.
(5) Všechny kárné tresty buďtež vyznačeny v seznamu (§ 11).
(6) Provésti kárné řízení přísluší disciplinární komisi zřízené u
vrchního soudu podle § 100 a násl. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., o
služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců (služební
pragmatika). Z rozhodnutí disciplinární komise může se tlumočník odvolati k vrchní
disciplinární komisi u ministerstva spravedlnosti;
odvolání nemá odkladného účinku. Jinak platí o řízení přiměřeně ustanovení
daná o disciplinárním řízení podle této služební pragmatiky.
(7) Kárné řízení budiž zastaveno, zřekne-li se tlumočník tlumočnictví.
§ 20.
(1) Tlumočníkům přísluší za provedené úkony náhrada podle sazeb, které vydá
vláda nařízením.
(2) V řízení před soudy a úřady upraví účtovanou náhradu soud nebo úřad.
Není-li stanoveno předpisy o řízení jinak, má tlumočník právo ve lhůtě 15 dnů
od doručení rozhodnutí podati stížnost na výměru náhrady k jedné vyšší
stolici.
(3) Tlumočník pozbývá nároku na náhradu v řízení před soudem nebo úřadem,
jestliže jí nežádal do 24 hodin po svém úředním úkonu.
§ 21.
(1) Tlumočník budiž vrchním soudem škrtnut ze seznamu
1. zřekne-li se tlumočnictví,
2. nezaplatí-li pokutu v určené lhůtě (§ 19,
odst..3),
3. je-li zbaven tlumočnictví v řízení kárném (§ 19, odst. 4),
4. zjistí-li si vrchní soud (§ 6, odst. 1), že tlumočník nemá náležitostí
předepsaných v § 2, nebo že je k tlumočnictví nezpůsobilý,
5. jestliže tlumočník zemře.
(2) Tlumočník může býti vrchním soudem škrtnut ze seznamu, vystěhoval -li se z
obvodu toho krajského soudu, jehož poměry byly rozhodné pro potřebu, aby tlumočník
byl v jeho obvodu ustanoven.
(3) Doví-li se některý,soud (úřad), že jsou důvody pro to, aby bylo zavedeno
kárné řízení nebo aby některý tlumočník byl škrtnut ze seznamu, oznámí to
neprodleně vrchnímu soudu. To platí zvláště, přesvědčí-li se, že úkony
tlumočníka jsou hrubě nesprávné.
(4)Proti usnesení vrchního soudu o škrtnutí ze seznamu
z důvodu odstavce 1, č. 3 může se tlumočník odvolati k ministerstvu spravedlnosti do
15 dnů od doručení výměru, jímž bylo vysloveno škrtnutí ze seznamu; odvolání to
nemá odkladného účinku.
§ 22.
(1) Byl-li tlumočník pravoplatně vyškrtnut ze seznamu, buďtež jeho úřední
pečeti, deníky a nevyřízené spisy odevzdány presidentu vrchního soudu. Nestane-li
se tak, jest president vrchního soudu oprávněn tyto věci dáti odebrati.
(2) President vrchního soudu dá pečeti zničiti, deníky uschovati do spisovny a
učiní vhodná opatření o nevyřízených spisech. O tom, kdy mohou účastníci
nahlížeti do deníků uschovaných u vrchních soudů, platí ustanovení platná o
nahlížení do spisů u soudů.
(3) Škrtnutí ze seznamu budiž oznámeno redakcím Věstníků ministerstva
spravedlnosti a ministerstva vnitra, aby je uveřejnily.
Část II.
Příležitostní tlumočníci.
§ 23.
(1) Není-li možno v jednotlivém případě v řízení před soudy a úřady
přibrati stálého přísežného tlumočníka (§ 1, odst. 2), buď přibrán za
tlumočníka zaměstnanec tohoto soudu (úřadu), který má potřebné jazykové
znalosti. Nelze-li ani takovou osobu přibrati za tlumočníka, budiž přibrána za
tlumočníka jiná spolehlivá osoba s potřebnými jazykovými znalostmi, ochotná
vykonati tlumočnický úkon.
(2) Zaměstnanci soudu (úřadu) buďtež před započetím tlumočnického úkonu
upozorněni na úřední přísahu (slib). Jiný tlumočník vykoná přísahu podle § 8
před přednostou soudu (úřadu), u něhož má býti úkon proveden.
(3) Ustanovení § 13, věty prvé platí i pro příležitostné tlumočníky.
(4) Osoby přibrané za tlumočníka v jednotlivém případě (odstavec 1 a 2) mají
nárok na odměnu jako stálí přísežní tlumočníci.
Část III.
Ustanovení společné.
§ 24.
O tom, kdy musí býti připojen k listinám užívaným v řízení před soudy,
úřady nebo orgány republiky ověřený překlad do státního jazyka, platí to, co je
v tomto směru ustanoveno v nařízeních vydaných na základě jazykového zákona.
Část IV.
Závěrečná a přechodná ustanovení.
§ 25.
(1) Tento zákon se nedotýká oprávnění veřejných notářů, pokud smějí pode
předpisů veřejnonotářského řádu pořizovati překlady listin, ale sazby poplatků
podle § 20 platí i v těchto případech.
(2) Rovněž se nevztahuje na řízení před obcemi a na tlumočníky, kteří jsou
ustanoveni u soudů (úřadů), k nimž jsou ve služebním poměru a pokud pro ně
obstarávají překlady úředních spisů.
(3) Osoby zapsané v seznamech založených před účinností tohoto zákona buďtež,
zažádají-li o to do jednoho měsíce po vyhlášení zákona, zapsány do nově
založených seznamů, jestliže jsou u nich splněny podmínky uvedené v § 2, odst. 1;
podmínka znalosti státního jazyka neplatí pro tyto tlumočníky po dobu tří let od
účinnosti tohoto zákona. Tento jich zápis nepodléhá dávce za úřední úkon.
§ 26.
Předpisy odporující tomuto zákonu se zrušují. Zvláště se zrušují: dvorní
dekret ze dne 22. prosince 1835, č.109 sb. z. s., o soudních tlumočnících, § 385
trestního řádu ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z., ve znění čl. I, č. 12
zákona ze dne 18. prosince 1919, č. 1 8b. z. a n. z roku 1920, a nařízení č.
58.600/1916 I. M. (uh. m. spravedlnosti) o soudních
tlumočnících.
§ 27.
Tento zákon nabývá účinnosti prvým dnem třetího měsíce následujícího po
vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Předpisy o tlumočnících nejsou jednotné. V oblasti bývalého práva rakouského
je základem dv. dekret z 22. prosince 1835,č. 109.Sb. z. s., podle něhož má býti u
vrchního soudu nebo u sborových soudů I. stolice v hlavních městech zemí, a je-li
třeba, též u sborových soudů větších měst, k
překládání z cizích řečí, ve kterých se často listiny sepisují, potřebný
počet tlumočníků trvale vzat do přísahy. Tlumočníci mají býti především vzati
z advokátů a notářů. Vrchní soud vyžádá si od sborového soudu I. stolice vhodné
návrhy a pokusí se nabýti přesvědčení o
znalostech a mravní bezúhonnosti.
Nahoru Další
Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech
Hlavní menu
Přehled obsahu
Společná česko-slovenská
digitální parlamentní knihovna
Digitální knihovna
České sněmy
Informace
Rejstříky
Zajímavosti v repozitáři
English
Česky
Hledat
-->
Plnotextové vyhledávání
Přihlásit/registrovat se do ISP
Mapa webu
Nápověda
Odběr RSS
Prohlášení přístupnosti
Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana
Telefon na spojovatelku: 257 171 111
Informace dle zákona 106/1999 Sb.
YouTube
Facebook
Twitter
Instagram