NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 565, část č. 1 (2. 11. 1918)
Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce
Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky
Dolů Další
Senát Národního
shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.
6. zasedání.
Tisk
565.
Vládní návrh.
Zákon
ze
dne..............................................
o civilních inženýrech.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo
se na tomto zákoně:
Hlava I.
A. Pojem.
§ 1.
Civilní inženýři jsou osoby, které vykonávají činnost
a mají oprávnění podle tohoto zákona.
B. Roztřídění a titul.
§ 2.
(1) Kategorie civilních inženýrů jsou
1. civilní inženýři stavební;
2. civilní inženýři konstruktivní a dopravní;
3. civilní inženýři kulturní;
4. civilní inženýři vodohospodářští a kulturní;
5. civilní inženýři pro architekturu a pozemní
stavitelství;
6. civilní inženýři strojní;
7. civilní inženýři elektrotechničtí;
8. civilní inženýři pro stavbu lodí a lodních
strojů;
9. civilní.inženýři lesničtí;
10. civilní inženýři chemičtí;
11. civilní inženýři zeměměřičtí;
12. civilní inženýři zemědělští.
(2) Civilní inženýři mají právo a při výkonu svého
oprávnění i povinnost užívati příslušného titulu ve
znění uvedeném v předchozím odstavci.
(3) Bude-li toho třeba, jmenovitě při dalším vývoji
studijní organisace vysokých škol technického směru, mohou
býti po slyšení inženýrské komory změněny vládním
nařízením dosavadní kategorie, po případě jejich
označení, nebo mohou býti zavedeny nové kategorie civilních
inženýrů.
(4) Rovněž může vládní nařízení po slyšení
inženýrské komory stanoviti nebo měniti předepsanou odbornou
způsobilost a rozsah oprávnění civilních inženýrů, jakož
i podrobněji vymeziti jejich povinnosti (§§ 19 až 23).
C. Rozsah oprávnění.
§ 3.
(1) Civilní inženýři kategorií uvedených v § 2, odst.
1, č. 1 až 9 jsou oprávněni vykonávati příslušné práce
pouze ve svých oborech, pokud § 4 nestanoví jinak.
(2) Oborem civilních inženýrů
1. stavebních jsou stavby silniční, vodní, mastní,
železniční, a příbuzné stavby;
2. konstruktivních a dopravních jsou specielní stavební
konstrukce, jež vyžadují složitých statických výpočtů, z
každého materiálu a všech systémů, i pokud jde o stavby
vodní a práce vodohospodářské; veškeré stavby a práce -
i s jejich zakládáním silniční, mostní, železniční,
včetně lanové dráhy, stavby tunelové, práce hlubinné s
výjimkou prací vodohospodářských a hornických, t. j.
veškeré dopravní úpravy, a příbuzné stavby;
3. kulturních jsou meliorace půdy, vodní a silniční
stavby;
4. vodohospodářských a kulturních jsou veškeré stavby
vodní a práce vodohospodářské a vodoprávní, stavby a
práce vodárenské, stohovací, zřídelní a lázeňské práce
vodohospodářské, veškeré stavby, práce a úpravy
technického a hospodářského zvelebování půdy, zvláště
meliorace všeho druhu i zcelování pozemků, vyjímajíc
zeměměřické práce, kterých jest zvláště třeba využíti
pro sestavení nového nebo pro úpravu dosavadního
katastrálního operátu při zcelování pozemků nebo jiných
všeobecných úpravách pozemkové držby, dále stavby
silniční, tunelové, hlubinné s výjimkou prací hornických,
a příbuzné stavby.
(3) Obory civilních inženýrů uvedených v § 2, odst. 1,
č. 5 až 9 jsou stanoveny jejich tituly (§ 2).
(4) V těchto svých oborech jsou civilní inženýři
oprávněni
1. sdělávati plány a všeliké technické návrhy,
technické zprávy, výpočty, výkazy hmot a prací, jakož i
rozpočty předběžné i podrobné;
2. říditi provádění technických prací, spadajících do
jejich oboru, převzíti provádění těchto prací, jakož i
přejímati (kolaudovati) práce jinými provedené;
3. konati měření (zaměřování, zápisy, výpočty,
plány), pokud souvisí s navrhováním a prováděním
technických prací - vyjma ony zeměměřické práce, které
jsou potřebny pro sestavení nového nebo pro úpravu
dosavadního katastrálního operátu - zhotovovati
příslušné plány polohy a svahoměrné, pak jiné práce
přípravné, zjišťovací a vyměřovací, zkušební a
kontrolní, pokud souvisí s jejich poradní a znaleckou
činnosti nebo s navrhováním a prováděním technických
prací, a to v mezích svých oprávnění.
§ 4.
Oprávnění uvedená v § 3, odst. 4, č. 1 až 3
příslušejí mimo to:
1. civilním inženýrům stavebním, pokud jde o pozemní
stavby a jednoduchá zařízení strojní a elektrotechnická,
souvisí-li tyto stavby a zařízení přímo se stavbami a
pracemi uvedenými v § 3, odst. 2, č. 1 a jsou-li jejich
doplňkem;
2. civilním inženýrům konstruktivním a dopravním, pokud
jde o jednoduchá strojní a elektrotechnická zařízení, o
stavby pozemní a vodní (s vyloučením úprav melioračních),
souvisí-li tyto stavby a zařízení přímo se stavbami a
pracemi inženýrskými uvedenými v § 3, odst. 2, č. 2 a
jsou-li jejich doplňkem;
3. civilním inženýrům kulturním, pokud jde o dráhy pro
neveřejnou přepravu, pozemní stavby, jednoduchá strojní a
elektrotechnická zařízení, souvisí-li tyto stavby a
zařízení se stavbami a pracemi uvedenými v § 3, odst. 2,č.
3, dále pokud jde o stavby mostní, jsou-li v bezprostředním
spojení s meliorací půdy;
4. civilním inženýrům vodohospodářským a kulturním,
pokud jde o lanové dráhy a dráhy pro neveřejnou přepravu, o
stavby pozemní a mostní, o stavební konstrukce, jež
vyžadují složitých statických výpočtů, z každého
materiálu a všech systémů, jednoduchá zařízení strojní a
elektrotechnická, souvisí-li přímo se stavbami a pracemi
inženýrskými uvedenými v § 3, odst. 2, č. 4 a jsou-li
jejich doplňkem;
5. civilním inženýrům pro architekturu a pozemní
stavitelství, pokud jde o jiná stavební zařízení a
jednoduchá strojní a elektrotechnická zařízení,
souvisí-li, tato zařízení přímo s pozemními stavbami a
jsou-li jejich doplňkem;
6. civilním inženýrům strojním, pokud jde o jiná
stavební zařízení, čítajíc v to jednoduché pozemní
stavby a jednoduchá elektrotechnická zařízení, souvisí-li
tyto stavby a zařízení přímo se stavbami a pracemi
strojními a jsou-li jejich doplňkem;
7. civilním inženýrům elektrotechnickým, pokud jde o
jiná stavební zařízení, čítajíc v to jednoduché pozemní
stavby a jednoduchá strojní zařízení, souvisí-li tyto
stavby a zařízení přímo se stavbami a pracemi
elektrotechnickými a jsou-li jejich doplňkem;
8. civilním inženýrům pro stavbu lodí a lodních strojů,
pokud jde o jiná stavební a jednoduchá elektrotechnická
zařízení, souvisící přímo se stavbou a úpravou lodi a se
stavbou a vestavbou lodních strojů, jsou-li jejich doplňkem;
9. civilním inženýrům lesnickým, pokud jde o jednoduché
stavby pozemní, silniční, vodní, mostní, stavby lesních
dopravních prostředků, jako smyků, lanových a lesních drah
pro neveřejnou přepravu, a jednoduchá zařízení strojní a
elektrotechnická, pokud tyto stavby a zařízení souvisí
přímo s provozovacím zařízením a hospodářstvím lesním a
jsou jeho doplňkem, dále pokud jde o lesnicko-technické
hrazení bystřin.
§5.
Civilní inženýři chemičtí jsou oprávněni sdělávati
projekty a návrhy pro chemickotechnické závody -
počítajíc v to menší práce stavební, strojní a
elektrotechnické s nimi přímo souvisící - zařizovati
chemicko-technické postupy, vykonávati výrobní, pracovní,
technickou, hospodářskou a bezpečnostní kontrolu v
chemicko-technických závodech, konati chemické rozbory,
podávati chemickotechnické a technologické posudky.
§6.
Civilní inženýři zeměměřičtí jsou oprávněni
sdělávati a prováděti veškeré zeměměřické práce
spojené s úpravou pozemkové držby, veškeré práce při
scelování pozemků, které jim podle platných předpisů
příslušejí, všeliké projektování a vyměřování ve
vodorovném a svislém směru ve vyměřovacím oboru, zejména:
plány polohy a svahoměrné, plány na rozdělení a
ohraničení pozemků, plány segregační, proporciační a
arondační s výjimkou plánů bonitačních, vytyčení,
upravení a omezníkování hranic, měření výšek a všechny
kartografické a fotogrametrické práce a plány.
§ 7.
Civilní inženýři zemědělští jsou oprávněni
sdělávati a prováděti návrhy, projekty a rozpočty pro
zemědělskou výrobu (počítajíc v to zemědělské
družstevnictví), prováděti pro ni výzkumnictví,
pokusnictví, rozbory a zkoušení výrobních prostředků
zemědělských (vyjímaje paliva, svítiva a mazadla), dále
rozbory a zkoušení zemědělských a
zemědělsko-průmyslových výrobků, pokud se dále
technologicky nezpracují a nepoužívají, podávati dobrá
zdání a posudky, prováděti bonitace a odhady zemědělských
podniků a pozemků, počítajíc v to odhady škod živelních
na nich způsobených, - kalkulace a statistiky, přezkoušeti
vyjmenované činnosti a vydávati o tom ověření, organisovati
a říditi zemědělské podniky a zemědělsko-průmyslové
závody, vyjma cukrovary, sdělávati hospodářské disposice a
rozpočty pro jich zřízení a zařízení a prováděti
výrobní, účetní a obchodní revisi provozu; projektovati a
prováděti jednoduchá zařízení odvodňovací a zavodňovací
pro jednotlivé zemědělské podniky, a to jen v souvislosti s
hospodářskou meliorací, v téže souvislosti úpravy pastvin,
rekultivace pozemků, vyjma zalesňování, a to bez jakýchkoliv
úprav toků a větších zařízení stavebních, a pokud
souvisí s provozem a zařízením zemědělských závodů;
projektovati disposičně zemědělské stavby pozemní a
jednoduchá zařízení strojní i elektrotechnická, pokud
souvisí s provozem a zařízením zemědělských a
zemědělsko-průmyslových podniků.
§ 8.
Civilní inženýři jsou oprávněni ve věcech svého
povolání a vylučujíc porady právní raditi stranám a v
mezích příslušných zákonných ustanovení zastupovati je
před úřady, dále vykonávati znaleckou činnost pro soudy,
úřady, korporace a strany, podávati posudky, prováděti
výpočty, odhady, kalkulace, kontrolu provozu a revise ve všech
odvětvích svého oboru, přezkušovati a ověřovati
příslušné listiny, projekty, plány, návrhy, výkresy,
výpočty a postupy nebo jejich kopie.
§ 9.
(1) Ustanovení o oprávněních civilních inženýrů
nevztahují se na práce konané zaměstnanci státu nebo
státních podniků.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy, jimiž je nebo bude
stanoveno, že jiné osoby (neoprávněné) jsou vyloučeny z
úkonů spadajících do oprávnění civilních inženýrů.
(3) Vznikne-li spor nebo pochybnost o rozsahu oprávnění
jednotlivých kategorií civilních inženýrů, rozhodne po
slyšení inženýrské komory zemský úřad, v další stolici
pak ministerstvo veřejných prací. Jde-li o oprávnění
civilního inženýra kulturního, civilního inženýra
vodohospodářského a kulturního, civilního inženýra
lesnického nebo civilního inženýra zemědělského, rozhodne
ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem
zemědělství, o odvolání uchazečů o oprávnění civilního
inženýra zeměměřického v dohodě s ministerstvem financí a
ministerstvem zemědělství, jde-li pak o průkaz o vykonaných
odborných studiích nebo o praktické zaměstnání podle § 15,
odst. 3 nebo o prominutí zkoušky podle § 16, odst. 4, písm.
a), v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty.
§ 10.
(1) Listiny, vysvědčení, výkresy, výpočty, posudky a
pod., které civilní inženýři vyhotovili ve svém oboru
předepsaným způsobem, mají před úřady platnost, jako by
byly vydány státním úřadem.
(2) Zejména může býti uděleno stavební, vodoprávní,
živnostenské a jiné povolení podle plánů, vyhotovených neb
ověřených civilními inženýry.
D. Odborný a pomocný personál.
§ 11.
(1) Civilní inženýři mohou zaměstnávati odborný i
pomocný personál, kterého potřebují ku provádění prací
jim příslušejících.
(2) Jsou povinni vzhledem k svému personálu, pokud nejde o
zaměstnance, jejichž pracovní poměry jsou upraveny
zvláštními předpisy, zachovávati předpisy o přijímání,
zaměstnávání, propouštění, jakož i ochraně života a
zdraví živnostenských pomocných dělníků v tom rozsahu, ve
kterém tyto předpisy platí pro obdobné podniky podrobené
živnostenskému řádu.
(3) V tomto směru jsou civilní inženýři podrobeni dohledu
živnostenských inspektorů.
E. Provozovny.
§ 12.
Civilní inženýři jsou povinni vyžádati si živnostenské
úřední povolení ke zřízení provozoven, v nichž
používají zvláštních topenišť, parních strojů, motorů
nebo vodních děl, nebo ohrožují-li tyto provozovny okolí
nebezpečným způsobem výroby, zápachem nebo neobyčejným
hlukem.
F. Nabývání oprávnění.
§ 13.
(1) Oprávnění civilního inženýra může obdržeti
bezúhonný, svéprávný československý státní občan, jenž
prokáže jazykovou znalost podle předpisů platných pro
orgány republiky, jestliže
a) vykonal příslušná odborná studia (§ 14),
b) byl prakticky zaměstnán po předepsanou dobu a
stanoveným způsobem (§ 15) a
c) vykonal zkoušku, není-li od ní osvobozen (§ 16).
(2) Oprávnění nemůže dosíci:
a) placený státní úředník a úředník státních
podniků v činné službě nebo na odpočinku, vyjma osoby
uvedené v § 19, věta druhá; výjimku povoluje po slyšení
inženýrské komory v případech zcela mimořádných
ministerstvo veřejných prací se souhlasem ministerstva
financí;
b) kdo byl pravoplatným rozsudkem trestního soudu odsouzen
pro čin, pro který nastává podle platných ustanovení
ztráta volebního práva do obcí, po dobu této ztráty, při
odsouzení podmínečném však teprve ode dne, kdy byl
pravoplatně nařízen výkon trestu;
c) kdo provozuje zaměstnání, které se nesrovnává s
povahou a výkonem povolání civilního inženýra, anebo se
stal svým jednáním nehodným důvěry;
d) kdo ve veřejné službě byl kárným (disciplinárním)
nálezem dán do výslužby nebo kárným (disciplinárním)
nálezem z této služby propuštěn.
§ 14.
Odborná studia.
(1) Studijní průkaz se podává vysvědčením tuzemské
vysoké školy technického směru o složení závěrečné
(odborné) státní zkoušky nebo dosažení doktorátu
příslušného odboru, a to
a) pro civilní inženýry stavební, civilní inženýry
konstruktivní a dopravní, civilní inženýry kulturní,
civilní inženýry vodohospodářské a kulturní, civilní
inženýry pro architekturu a pozemní stavitelství, civilní
inženýry strojní, civilní inženýry elektrotechnické,
civilní inženýry pro stavbu lodí a lodních strojů a
civilní inženýry chemické na příslušném studijním
oddělení nebo směru patřičného odboru některé vysoké
technické školy;
b) pro civilní inženýry lesnické na oddělení lesního
inženýrství vysoké školy zemědělského a lesního
inženýrství v Praze nebo lesnickém oddělení vysoké školy
zemědělské v Brně;
c) pro civilní inženýry zeměměřické na oddělení
zeměměřického inženýrství některé vysoké školy
technického směru nebo na býv. geodetickém běhu některé
vysoké školy technické, dále do 1. března 1934 na některém
jiném odboru některé vysoké školy technického směru,
jehož státní zkoušky obsahují také zkoušku z vyšší
geodesie;
d) pro civilní inženýry zemědělské na oddělení
zemědělského inženýrství vysoké školy zemědělského a
lesního inženýrství v Praze nebo na zemědělském odboru
pražské německé vysoké školy technické v
Děčíně-Libverdě, nebo na hospodářském odboru vysoké
školy zemědělské v Brně.
(2) Studijní průkaz k dosažení oprávnění civilního
inženýra elektrotechnického a civilního inženýra pro stavbu
lodí a lodních strojů jest podán také vysvědčením o
složení II. státní zkoušky z odboru pro stavbu strojů,
když v čase, kdy byla zkouška ta složena, nebylo ještě na
té které vysoké technické škole zvláštní oddělení pro
elektrotechniku nebo pro stavbu lodí a lodních strojů.
(3) Pokud jde o obdobné vzdělání na některé cizozemské
vysoké škole stejné úrovně, má závěrečný cizozemský
studijní průkaz stejnou platnost podle odstavců 1 neb 2 jen
tehdy, byl-li podle platných předpisů nostrifikován
ministerstvem školství a národní osvěty pro československou
republiku.
§ 15.
Praktické zaměstnání.
(1) Praktické zaměstnání třeba prokázati uspokojivým a
hodnověrným vysvědčením o tom, že uchazeč vykonal po
ukončení předepsaných studií odbornou praxi v trvání
nejméně pěti let, a uchazeč, který z příslušného odboru
nabyl doktorské hodnosti, odbornou praxi v trvání nejméně
čtyř let.
(2) Odborná praxe musí býti vykonána buď u civilního
inženýra příslušného odboru nebo za vedení odborníka ve
veřejné nebo soukromé službě nebo závodu nebo ve státním
podniku, které jsou způsobilé zprostředkovati praktické
vědomosti potřebné pro příslušný odbor.
(3) Za stejnou praxi pokládá se zejména také odborná
činnost toho druhu na vysokých školách technického směru.
(4) O započitatelnosti odborné praxe budiž slyšena
inženýrská komora a ve sporných případech podle odstavce 3
jest směrodatným vyžádané stanovisko ministerstva školství
a národní osvěty.
§ 16.
Zkouška.
(1) Zkoušce možno se podrobiti po skončení předepsaných
studií a po uplynutí tří let předepsané praxe. Ke zkoušce
mohou býti připuštěni jen uchazeči, kteří jsou
československými státními občany.
(2) Předměty zkoušky jsou:
a) národní hospodářství,
b) základy ústavního a správního práva,
c) zákony a nařízení odborné i stavovské vztahující se
na povolání civilního inženýra příslušné kategorie.
(3) Zkouška z národního hospodářství a ústavního a
správního práva se promine uchazečům, kteří se vykáží
vysokoškolskými vysvědčeními o zkoušce z těchto
předmětů, nebo kteří při některé státní zkoušce podle
zkušebních předpisů platných pro jejich obor museli
prokázati vědomosti z těchto předmětů, dále uchazečům,
kteří již nabyli oprávnění civilního inženýra některé
kategorie.
(4) Od zkoušky jsou zcela osvobozeni:
a) profesoři a docenti na vysokých školách technického
směru, kteří učí praktickým oborům;
b) uchazeči o oprávnění pro kategorie uvedené v § 2,
odst. 1, č. 1 až 7, složili-li ustanovovací zkoušku
administrativně-technickou pro státní stavební službu u
politických úřadů nebo složili-li příslušné
ustanovovací a povyšovací zkoušky V oboru státní poštovní
a telegrafní správy;
c) uchazeči o oprávnění pro kategorie uvedené v § 2,
odst. 1, č. 3 a 4, složili-li ustanovovací zkoušku pro
státní službu zemědělskotechnickou;
d) uchazeči o oprávnění civilního inženýra lesnického,
složili-li zkoušku pro kterýkoliv z oborů státní
lesnicko-technické služby, t. j. zkoušku pro lesní technickou
službu státní, ustanovovací zkoušku pro zemědělsko
technickou lesní službu dohlédací u politických úřadů
(zkoušku pro lesní technickou službu politické správy) nebo
ustanovovací zkoušku pro lesnicko-technickou službu hrazení
bystřin;
e) uchazeči o oprávnění civilního inženýra
zemědělského, složili-li ustanovovací zkoušku pro
hospodářsko-technickou službu u politických úřadů;
f ) uchazeči o oprávnění civilního inženýra
zeměměřického, složili-li ustanovovací nebo povyšovací
zkoušku měřickou ve státní službě, nebo vykonali-li v §
15 uvedené praktické zaměstnání ve státní službě
měřické, civilní nebo vojenské, nebo v měřické službě
ve službě u státních drah a jestliže obdrželi své
služební místo na základě svého odborného vzdělání;
g) uchazeči, kteří, dříve než tento zákon nabyl
platnosti, složili zkoušku pro příslušný obor podle § 4
nařízení ministerstva vnitra ze dne 8. listopadu 1886, č.
8152, nebo podle § 12 nařízení ze dne 7. května 1913, č. 77
ř. z., o civilních technicích (civilních inženýrech a
civilních geometrech);
h) uchazeči o opětné propůjčení oprávnění, jichž
dřívější oprávnění zaniklo podle § 25, písm. b), c),
d), f).
(5) Zkouška uchazečů o oprávnění civilního inženýra
lesnického, složená podle tohoto zákona, nahrazuje státní
zkoušku pro lesní hospodáře.
Podrobnější ustanovení o zkoušce budou vydána po
slyšení inženýrské komory vládním nařízením.
§ 17.
(1) Oprávnění civilního inženýra uděluje na žádost
zemský úřad, v jehož správním obvodu se chce civilní
inženýr usaditi. Oprávnění to platí pro celou
Československou republiku.
(2) Civilní inženýr může začíti s výkonem svého
oprávnění, složil-li u okresního úřadu svého sídla
přísahu, že bude pilně a svědomitě vykonávati práce jemu
kýmkoliv svěřené.
(3) Zemský úřad vyhlásí v úředním listě republiky
Československé den složení přísahy a sídlo civilního
inženýra.
§ 18.
(1) O odvolání z rozhodnutí zemského úřadu podle § 17,
odst. 1 rozhoduje ministerstvo veřejných prací.
(2) O odvolání uchazečů o oprávnění civilního
inženýra kulturního, civilního inženýra
vodohospodářského a kulturního, civilního inženýra
lesnického nebo civilního inženýra zemědělského rozhodne
ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem
zemědělství, o odvolání uchazečů o oprávnění civilního
inženýra zeměměřického v dohodě s ministerstvem financí a
ministerstvem zemědělství, jde-li pak o průkaz o vykonaných
odborných studiích nebo o praktické zaměstnání podle § 15,
odst. 3 nebo o prominuti zkoušky podle § 16, odst. 4, písm.
a), v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty.
G. Povinnosti.
§ 19.
Civilní inženýr nemůže býti zároveň placeným
státním úředníkem nebo úředníkem státního podniku. To
se nevztahuje na profesory a docenty ustanovené na vysokých
školách technického směru, kteří přednášejí praktické
předměty, ani na jejich vědecké pomocné učitelské síly,
pokud nejsou ustanoveni v jiné státní službě.
§ 20.
(1) Civilní inženýr jest povinen přispěti za odměnu
státním úřadům a státním podnikům na každé vyzvání
žádanou pomocí v technických věcech svého oboru na místě
státních technických orgánů.
(2) Zraněná pomoc může záležeti v tom, že se mu
svěří provedení jednotlivých výkonů, trvalý dohled na
stavbu, řízení stavby atd.
(3) Civilního inženýra nelze bez jeho souhlasu
zaměstnávati úředními pracemi ani mimo obvod okresního
úřadu, v němž má své sídlo, ani po delší dobu než 30
dní v roce.
§ 21.
(1) Civilní inženýři jsou povinni pro výkon svého
povolání zříditi ve svém sídle řádnou úřední místnost
a tuto jako orgány republiky zevně označiti svým jménem a
titulem. Svoji kancelář je civilní inženýr povinen vésti
osobně.
(2) Civilní inženýr nesmí bydleti od své úřední
místnosti tak daleko, aby nemohl vykonávati
svou činnost pod osobní zodpovědností a vlastním řízením.
(3) Civilní inženýři mohou přijímati do praxe tuzemské
kandidáty civilního inženýrství, které musí zaměstnávati
jen pod vlastním řízením a osobní zodpovědností.
(4) Civilní inženýři jsou povinni vydávati těmto
kandidátům o jejich praxi vysvědčení.
(5) Civilní inženýři jsou povinní říditi se při
výkonu svého povolání ustanoveními sazebníku, který čas
od času vydá ministerstvo veřejných prací po slyšení
zemských úřadů a inženýrské komory. V tomto sazebníku
budou stanoveny i odměny za úkony civilních inženýrů
uvedené v § 20.
§ 22.
(1) Přesídlí-li civilní inženýr v obvodu okresního
úřadu, jest povinen oznámiti to do 15 dnů tomuto okresnímu
úřadu, přesídlil-li do obvodu jiného okresního úřadu,
ohlásí změnu okresním úřadům dosavadního i nového
sídla, přesídlil-li do jiné země, ohlásí to příslušným
okresním i zemským úřadům.
(2) O každém svém přesídlení uvědomí civilní
inženýr také inženýrskou komoru.
§ 23.
Každý civilní inženýr jest povinen vésti časový
záznam s postupnými čísly o všech úkonech, jež sám
vyřídil nebo dal svým jménem vykonati.
H. Zápověď pobočných závodů.
§ 24.
(1) Civilním inženýrům není dovoleno mimo svou řádnou
kancelář zřizovati pobočné závody, v nichž by přijímali
nebo prováděli příkazy.
(2) Kanceláře, které byly přechodně zřízeny k
obstarávání jednotlivých již převzatých prací,
nepokládají se za pobočné závody a musí býci po skončení
převzatých prací ihned zrušeny.
J. Zánik oprávnění.
§ 25.
(1) Oprávnění civilního inženýra zaniká
a) úmrtím,
b) neužívá-li svého oprávnění po celý rok, aniž udal
důvody, jež by ho omlouvaly, nebo vzdal-li se oprávnění,
c) přijetím placeného státního úřadu [§ 13, odst. 2,
písm. a) a § 19],
d) byl-li zbaven svéprávnosti,
e) byl-li pravoplatným rozsudkem trestního soudu odsouzen
pro čin, pro který nastává podle platných ustanovení
ztráta volebního práva do obcí, při odsouzení
podmínečném však teprve ode dne, kdy byl pravoplatně
nařízen výkon trestu,
f) pozbude-li československého státního občanství,
g) nálezem podle §§ 26 a 27 vyslovujícím ztrátu
oprávnění.
(2) V případech uvedených v odstavci 1, písm. b) a c)
vysloví zánik oprávnění příslušný zemský úřad.
K. Jak se stíhá porušení povinností.
§ 26.
(1) Civilní inženýři podléhají disciplinární moci
inženýrské komory (§ 19 zákona ze dne 18. března 1920, č.
185 Sb. z. a n., jímž se zřizuje inženýrská komora pro
Československou republiku), zanedbávají-li své povinnosti ke
komoře, poškozují-li vážnost a důstojnost stavu civilních
inženýrů, dopouštějí-li se "krytí" (odstavec 2) a
porušují-li povinnosti uložené jim tímto zákonem.
(2) Za krytí jest pokládati každé jednání civilního
inženýra, kterým může býti způsoben nebo podporován
výkon oprávnění civilního inženýra osobami k tomu
neoprávněnými.
(3) Představenstvo inženýrské komory může kromě toho
navrhnouti zemskému úřadu, aby vyřkl ztrátu oprávnění
civilního inženýra na čas nebo na vždy:
a) dopustil-li se civilní inženýr při vedení nebo
provádění prací do jeho oboru spadajících těžkých nebo
opětovných přečinů ohrožujících a poškozujících
veřejné zájmy, nebo vědomých nesprávnosti, nebo zavinil-li
vady, které zřejmě dokazují, že jeho činnost neodpovídá
podmínkám potřebné způsobilosti,
b) provozuje-li zaměstnání, které se nesrovnává s
povahou a výkonem povolání civilního inženýra, neb stal-li
se nehodným důvěry.
(4) Z nálezů inženýrské komory podle odstavce 1 lze se
odvolati k zemskému úřadu. Odvolání jest podati u
inženýrské komory do 15 dnů od doručení nálezu.
(5) Ztrátu oprávnění oznámí inženýrská komora
zemskému úřadu, který ji veřejně vyhlásí v úředním
listě republiky Československé.
§ 27.
(1) Zemský úřad může po slyšení inženýrské komory
civilního inženýra suspendovati, byl-li tento zatčen během
trestního řízení nebo dán v obžalobu pro zločin nebo uzná
li zemský úřad důvodným, aby se zřetelem na průběh
trestního nebo disciplinárního řízení nepokračoval
civilní inženýr ve své činnosti.
(2) Dále může zemský úřad k návrhu inženýrské komory
odejmouti oprávnění civilnímu inženýru z důvodů
uvedených v § 26, odst. 3 nebo po slyšení inženýrské
komory z důvodů zvláště závažných.
(3) Z rozhodnutí zemského úřadu podle odstavců 1 a 2 lze
se odvolati k ministerstvu veřejných prací.
L. Trestní ustanovení.
§ 28.
Kdo užívá neoprávněně názvu, označení neb pečetí
stanovených pro civilní inženýry, kdo užívá označení,
jímž může býti veřejnost uvedena v omyl, jako by šlo o
civilního inženýra, dále kdo se dal "krýti"
oprávněním civilního inženýra, bude potrestán okresním
úřadem, nejde-li o čin trestný soudně, pro přestupek
pokutou od 200 Kč do 10.000 Kč. Za okolností zvláště
přitěžujících může býti uložen mimo to trest vězení
(uzamčení) až do tří měsíců. Pro případ nedobytnosti
pokuty buď uložen náhradní trest vězení (uzamčení) podle
míry zavinění, nejvýše však v trvání 1 měsíce.
Hlava II.
Ustanovení přechodná.
§ 29.
(1) Studijním vysvědčením uvedeným v § 14 rovnají se
obdobná vysvědčení některé vysoké školy technické nebo
jí na roveň postavené odborné školy v bývalém
Rakousko-Uhersku, získaná včetně do 28. října 1918.
(2) Studijním vysvědčením uvedeným v § 14 rovná se
dále průkaz, že žadatel obdržel na některém odboru vysoké
školy technické v Budapešti diplom inženýra nebo že nabyl
oprávnění k užívání titulu inženýra bez přídomku
diplomovaný podle nařízení č. 22.578/ 1890 V. K. M. (uh. m.
kultu a vyučování) ve věci užívání titulu inženýra, a
to v obou případech včetně do 28. října 1918.
§ 30.
(1) Diplomovaní inženýři, inženýři bez přídomku
diplomovaný a oprávnění zeměměřiči, kteří vykonávají
oprávnění uvedená v § 31, odst. 3 a 4 podléhají obdobně
ustanovením tohoto zákona.
(2) Jejich práva, nabytá za platnosti dosavadních
předpisů, zůstávají nedotčena.
Nahoru Další
Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech
Hlavní menu
Přehled obsahu
Společná česko-slovenská
digitální parlamentní knihovna
Digitální knihovna
České sněmy
Informace
Rejstříky
Zajímavosti v repozitáři
English
Česky
Hledat
-->
Plnotextové vyhledávání
Přihlásit/registrovat se do ISP
Mapa webu
Nápověda
Odběr RSS
Prohlášení přístupnosti
Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana
Telefon na spojovatelku: 257 171 111
Informace dle zákona 106/1999 Sb.
YouTube
Facebook
Twitter
Instagram