Zpráva I. národohospodářského výboru, II. zahraničního vý***

NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 649 (2. 11. 1918) Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky   Dolů Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938. IV. volební období. 6. zasedání. Tisk 649. Zpráva I. národohospodářského výboru II. zahraničního výboru o vládním návrhu (tisk 627), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Ecuadorskou, podepsaná v Quitu dne 15. prosince 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1938, č. 9 Sb. z. a n. Schvalovací usnesení. Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní smlouvou mezi republikou Československou a republikou Ecuadorskou, podepsanou v Quitu dne 15. prosince 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1938, č. 9 Sb. z. a n. I. Československo má velký zájem na tom, aby zahraniční obchod byl co nejvíce rozšířen a prohlouben na pokud možno největší počet států. Proto usiluje také o zvýšení obchodně-politických styků se státy jižní Ameriky. Jedním z těchto států je republika Ecuadorská, která stejně jako jiné jihoamerické státy nerada sjednává rámcové smlouvy na základě doložky o nejvyšších výhodách a hlavně od doby hospodářské krise budovala svůj obchodně-politický poměr v cizině na podkladě kompensačním. Sleduje při tom, aby obchodní bilance její byla aktivní a při obchodně-politickém jednání opírá se o svou vlastní statistiku zahraničního obchodu. Statistika tato pro Československo dosud nebyla příznivou a to z toho důvodu, že v ní bylo sice uváděno zboží z Československa a to ve značném množství jakostních výrobků, ale nebylo Československo vykazováno jako odběratel zboží ecuadorského, československý obchod totiž nakupoval ecuadorské zboží u velkých reexportních firem v evropských přístavech a co koupeno bylo přímo, nebylo vždy znamenáno statistikou pro Československo, nýbrž velmi často byly uváděny země konečného určení, kde dotyčné zboží bylo vyloděno. V důsledku toho jevila se obchodní bilance s Československem pro Ecuador pasivní, následkem čehož nebylo možno dosáhnouti od republiky Ecuadorské pro naše zboží celních úlev, které tento stát poskytuje jen oněm státům, s nimiž má obchodní bilanci aktivní. Zavedením povinnosti u nás předkládati při dovozu do Československa osvědčení o výrobním původu zboží a to vládním nařízením čís. 30/1937 Sb. z. a n. zjistilo se, že Československo dovezlo za 11 měsíců v roce 1937 více z Ecuadoru než tam vyvezlo, čímž vytvořeny byly předpoklady pro sjednání takové obchodní smlouvy, která by nám zaručila nakládání podle zásady nejvyšších výhod. Předložená obchodní smlouva s Ecuadorem upravuje obchodně-politický poměr na základě doložky o nejvyšších výhodách s obvyklými výhradami a to i pokud jde o platební styk. Republika Ecuadorská poskytne pro dovoz československého zboží celní úlevy ve výši 30% oproti dosud vybíraným clům. Tyto celní úlevy umožní našemu zboží více pronikati v soutěži se zbožím jiných států. Z výrobků, které se od nás do Ecuadoru vyváží dlužno uvésti železné výrobky, smaltované zboží, slad, jablonecké a skleněné zboží, vlněné látky, klobouky, prádlo, papír a lepenka, chmel a jiné. Z Ecuadoru se k nám dovážela hlavně káva, kakao a kamenné ořechy. Československo předloženou smlouvou poskytlo 50% slevu z dosavadních poplatků při dovozu panamských klobouků, jejichž výroba v tomto státě je značně rozšířena, a pak bezcelnost při dovozu kamenných ořechů. Dá se očekávati, že sjednáním této smlouvy a poskytnutím vzájemných výhod při obchodě mezi oběma státy rozšíří se zahraniční obchod mezi těmito státy k oboustrannému jejich prospěchu. Národohospodářský výbor senátu N. S. doporučuje schválení vládního návrhu tak; jak ve schvalovací doložce tisk sen. č. 627 je uvedeno. V Praze dne 3. března 1938. V. Sehnal v. r., předseda. Jakubec v. r., zpravodaj. II. Dne 15. prosince 1937 byla v Quitu podepsána obchodní smlouva mezi Československem a Ecuadorem. Jednání bylo obtížné, poněvadž Ecuador jako stát, který může jedině přebytkem své obchodní bilance hraditi své finanční závazky, nejevil zájem o smlouvu čistě rámcovou s doložkou o nejvyšších výhodách. Poukazoval na to, že takové smlouvy nemohou přinésti rovnocenné výhody státům hospodářsky slabým. V polovině roku 1935 byl v Ecuadoru uzákoněn přednostní sazebník na dovoz četných druhů zboží se sazbami o 30% nižšími. Výhody tohoto sazebníku poskytuje Ecuador smluvně jen těm státům, se kterými má aktivní obchodní bilanci a které poskytnou úměrné celní slevy na dovoz ecuadorského zboží. Dosud takové smlouvy mají s Ecuadorem mimo Chile, Brasilii a USA z evropských států Německo, Francie, Švýcarsko, Holandsko a Belgie. Dovoz ze států, s nimiž je ecuadorská obchodní bilance pasivní o více než 30%, může býti postižen zvláštní 50%ní přirážkou k všeobecným sazbám, takže v případě zboží, které je zařazeno do preferenčního sazebníku, může rozdíl celního zatížení činiti 80%, což je nepřekonatelná překážka, jak i Československo mělo možnost se přesvědčiti, poněvadž i na jeho zboží byla krátkou dobu aplikována tato 50°/ní přirážka. Teprve koncem prvého pololetí 1937, kdy podle ecuadorské statistiky zahraničního obchodu byl náš dovoz z Ecuadoru vyšší než hodnota našeho vývozu tamtéž, byla dána možnost jednati o takovou smlouvu, která by učinila československé zboží účastným výhod preferenčního sazebníku ecuadorského. Předkládaná obchodní smlouva je smlouvou rámcovou s doložkou o nejvyšších výhodách, která platí i pokud jde o platební styk. Ecuador skýtá pro dovoz československého zboží výhody přednostního sazebníku za podmínky, že jeho obchodní bilance s Československem bude proň příznivá. Československo poskytuje 50%ní slevu z platných celních sazeb na dovoz t. zv. "panamských" klobouků (které se vyrábějí v Ecuadoru) a zavazuje se, že zachová dosavadní bezcelnost při dovozu kamenáčových ořechů. Obchodní styky Československa s Ecuadorem se vyvíjely až do zmíněných ecuadorských zákonů - důsledku to hospodářské krise - celkem příznivě. Československé zboží nebylo tam ani za bezesmluvního stavu nijak diskriminováno. Rozsah obchodních styků nebyl velký. Československá statistika neuváděla Ecuador samostatně a teprve od roku 1935 můžeme sledovati ve světle československé statistiky vývoj vzájemných obchodních styků. Československý dovoz ecuadorského zboží byl z velké části nepřímý, zboží se kupovalo u reexportérů v evropských přístavech (Hamburk, Londýn, Amsterdam), takže nemohlo býti v ecuadorské statistice zachyceno jako vývoz do Československa. Teprve přísnější provádění vládního nařízení č. 30/37 Sb. z. a n. o povinném předkládání osvědčení o výrobním původu zboží umožnilo, že v roce 1937 byly naše nákupy ecuadorského zboží usměrněny dle možnosti na nákupy přímé a skutečně zaznamenány v ecuadorské statistice jako vývoz do Československa. Při celkovém obratu 18 2/3 milionů Kč v roce 1937 byl československý obchod s Ecuadorem pasivní částkou 1,800.000 Kč. Právě sjednaná obchodní smlouva, která byla oboustranně uvedena v prozatímní platnost od 15. ledna 1938, skýtá značné možnosti zvýšení našeho vývozu do Ecuadoru. Aby toto zlepšení bylo trvalé povahy, bude ovšem zapotřebí pečovati stejnou měrou i o zvýšení dovozu ecuadorských plodin a výrobků do Československa. Úkol ten není nesnadný, poněvadž jde ve značné míře o plodiny a suroviny, které náš vývozní průmysl potřebuje (kakao výborné jakosti, kamenáčové ořechy a pod.). Československý vývoz do Ecuadoru se skládá vesměs z hodnotných výrobků průmyslových a zemědělských, jako na př. slad, železné výrobky a nástroje, smaltované nádobí, sklo a skleněné zboží, jablonecké zboží, tkaniny vlněné, zboží stávkové a pletené, klobouky, prádlo, papír, chmel a j. Zahraniční výbor usnesl se ve své schůzi dne 8. března 1938 doporučiti plenu senátu ke schválení obchodní smlouvu mezi republikou Československou a republikou Ecuadorskou, podepsanou v Quitu dne 15. prosince 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1938, č. 9 Sb. z. a n. (tisk sen. č. 627). V Praze dne 8. března 1938. Dr. Ant. Klouda v. r., místopředseda. Jan Rýpar v. r, zpravodaj. Nahoru Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech Hlavní menu Přehled obsahu Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna Digitální knihovna České sněmy Informace Rejstříky Zajímavosti v repozitáři English Česky Hledat --> Plnotextové vyhledávání Přihlásit/registrovat se do ISP Mapa webu Nápověda Odběr RSS Prohlášení přístupnosti Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana Telefon na spojovatelku: 257 171 111 Informace dle zákona 106/1999 Sb. YouTube Facebook Twitter Instagram