Zpráva I. národohospodárskeho výboru, II. ústavne-právneh***

NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 661 (2. 11. 1918) Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky   Dolů Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938. IV. volební období. 6. zasedání. Tisk 661. Zpráva I. národohospodárskeho výboru II. ústavne-právneho výborus o usnesení poslaneckej snemovni (tisk 657) k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa znovu čiastočne mení vládne nariadenie zo dňa 31. marca 1936, č. 76 Sb. z. a n., o zemedelskom vyrovnavacom riadení, a dávajú ustanovenie o dočasných opatreniach v exekučnom a konkurznom riadeniu proti zemedelcom, ktorých návrh na vyrovnanie nebol v zemedelskom vyrovnavacom riadeniu prijatý. I. Doplněním vládního nařízení ze dne 21. prosince 1935, č. 250 Sb. z. a n., o úlevách při splácení pohledávek za zemědělci, zavedena byla vládním nařízením ze dne 31. března 1936, č. 76 Sb. z. a n., nová instituce ve prospěch zemědělských dlužníků, která jim měla umožniti, aby jednáním s věřiteli své závazky upravili tak, aby se zbavili aspoň části nejtíživějších dluhů, do kterých zabředli za zemědělské krise. V důsledku toho byly předpisy vyrovnacího řádu, vydaného zákonem č. 64/1931 Sb. z. a n., přizpůsobeny povaze zemědělského hospodaření a vytvořeno tak zvláštní vyrovnací řízení zemědělské. Tato instituce byla myšlena jako přechodná, což vyplývalo z toho, že návrhy na zahájení zemědělského vyrovnacího řízení bylo možno podle § 2 vl. nař. č. 76/1936 Sb. z. a n., podávati jen do 30. září 1936. Tato lhůta byla vzhledem k získaným zkušenostem vládním nařízením ze dne 30. září 1936, pak vládním nařízením ze dne 29. ledna 1937 a nakonec vládním nařízením ze dne 24. června 1937 posunuta do 31. března 1938. I když zemědělští dlužníci využili předpisu vládního nařízení č. 76/1936 Sb. z. a n., v dosti četných případech, přece mnohým z nich se pokus, aby vybředli z tísně, nezdařil. Jelikož by takový nezdar pro většinu dlužníků znamenal nebezpečí ztráty majetku, který je základem dlužníkovy hospodářské existence, rozhodla se vláda v červnu 1937 učiniti podle zmocňovacího zákona opatření, aby u takových dlužníků nedocházelo k exekučním prodejím zemědělských nemovitostí ani ke konkursům, dokud je naděje, že by mohli býti zachráněni vhodnými opatřeními pomocnými. Ochrana záleží v tom, že se odkládá dražba nemovitosti podniku zemědělského (ve smyslu § 1, odst. 2. vl: nař. č. 76/1936 Sb. z. a n.), náležejících dlužníkovi, a to na dobu po 31. březnu 1938, a na stejnou dobu, že se odkládá rozhodnutí o prohlášení konkursu na jmění dlužníka. Dvojí kategorie ochrany zemědělcům je přiznána, totiž těm: 1. jejichž návrh na zahájení zemědělského vyrovnacího řízení, podaný před 30. červnem 1937, byl zamítnut proto, že nesložili včas stanovenou zálohu na útraty soudního odhadu; 2. u kterých bylo zemědělské vyrovnací řízení zastaveno proto, že návrh na vyrovnání nebyl věřiteli na vyrovnacím roku přijat. Jelikož dosud trvají důvody, pro které byla tato ochrana zemědělských dlužníků zavedena do platného právního řádu, doporučuje se proto, aby účinnost č. II vl. nař. č. 150/1937 Sb. z. a n., byla ještě dále prodloužena. Vláda navrhuje prodloužení na dobu stejnou, na jakou se mají prodloužiti lhůty podle vládního nařízení č. 149/1937 Sb. z. a n., t. j. na jeden rok. Současně s tím se navrhuje znovu prodloužiti ještě lhůtu pro podávání návrhu na zahájení zemědělského vyrovnacího řízení. Nelze vylučovati, že se někteří dlužníci, kteří dosud návrh na zahájení zemědělského vyrovnacího řízení nepodali, k tomu kroku ještě odhodlají,. jsou-li u nich podmínky pro toto řízení a očekávají-li, že by tím způsobem mohli vybřednouti z tísně. K tomuto účelu stačí prodloužení lhůty do 31. prosince 1938, jak v čl. I této osnovy je uvedeno, neboť do té doby bude možno rozhodnouti o návrzích, aby byla v život uvedena nějaká opatření pro podepření zemědělských dlužníků existenčně ohrožených. Prodloužení lhůty k podávání návrhů na zahájení zemědělského vyrovnacího řízení je obsahem čl. I této osnovy. Účinnost čl. II vl. nař. prodlužuje se v čl. II osnovy tím způsobem, že se lhůta 31. března 1938 nahrazuje lhůtou 31. března 1939. Čl. III osnovy odkládá automaticky, t. j. bez jakékoliv žádosti nebo návrhů dlužníkova, odklady dosud povolené podle čl. II vl. nař. č. 150/1937 na dobu po 31. březnu 1939. Účinky, které byly spojeny s dosavadním odkladem, při tom trvají. Národohospodářský výbor projednal vládní osnovu zákona ve schůzi dne 16. března 1938 a navrhuje, aby tato osnova byla slav. senátem přijata podle usnesení poslanecké sněmovny ve znění sen. tisku č. 657. V Praze dne 16. března 1938. V. Sehnal v. r., předseda. Novák v. r., zpravodaj. II. Ústavně-právní výbor projednal vládní osnovu zákona ve schůzi dne 16. března 1938 a navrhuje, aby tato osnova byla slav. senátem beze změny schválena ve znění sen. tisku č. 657. V Praze dne 16. března 1938. Dr Milota v. r., předseda. F. Novák v. r., zpravodaj. Nahoru Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech Hlavní menu Přehled obsahu Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna Digitální knihovna České sněmy Informace Rejstříky Zajímavosti v repozitáři English Česky Hledat --> Plnotextové vyhledávání Přihlásit/registrovat se do ISP Mapa webu Nápověda Odběr RSS Prohlášení přístupnosti Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana Telefon na spojovatelku: 257 171 111 Informace dle zákona 106/1999 Sb. YouTube Facebook Twitter Instagram