NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 687, část č. 1 (2. 11. 1918)
Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce
Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky
Dolů Další
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.
IV. volební období.
7. zasedání.
Tisk 687.
Odpovědi:
1. ministrů vnitra a
spravedlnosti na interpelaci sen. Javornického o neslýchaném postupu členů
zákonodárných sborů strany sudetskoněmecké (předseda Konrád Henlein) proti
bezpečnostním orgánům státním, jak je prokázáno v konkretních případech v
Karlových Varech, Teplicích a jinde (tisk 557/1)
2. ministra školství a
národní osvěty na interpelace sen. Pázmána ve věci stavby nové budovy pro státní
učitelský ústav v Lučenci (tisk 586/5) a ve věci stavby nové budovy pro státní
reálné gymnasium s maďarskými pobočkami v Lučenci (tisk 586/6)
3. ministra školství a
národní osvěty na interpelaci sen. dra Matouška, Kvasničky ve věci překročení
kompetence německého odboru zemské školní rady v rozhodnutí o zřízení celoroční
expositury německé obecné školy v Jaroníně, okres česko-krumlovský (tisk 629/2)
4. ministra spravedlnosti na
interpelaci sen. Nedvěda ve věci libovolné zákonnými předpisy neodůvodněné
censury (tisk 629/3)
5. ministra spravedlnosti na
interpelaci sen. Nedvěda ve věci protiprávní censurní prakse (tisk 637/5)
6. ministra spravedlnosti na
interpelaci sen. Franka stran nedostatečného povyšování německých soudců (tisk
459/l)
7. ministra veřejných prací
na interpelaci sen. dra Tischera o tom, že se na letišti v Karlových Varech
nezaměstnávají dělníci německé národnosti (tisk 545/4)
687/1.
Odpověď
ministrů vnitra a
spravedlnosti
na interpelaci senátora
Otakara Javornického
o neslýchaném postupu
členů zákonodárných sborů strany sudetskoněmecké (předseda Konrád Henlein) proti
bezpečnostním orgánům státním, jak je prokázáno v konkretních případech v
Karlových Varech,
Teplicích a jinde (tisk
557/1).
Na poslance dr Bedřicha
Köllnera bylo učiněno trestní oznámení a poslanecká sněmovna byla příslušnými
soudními orgány požádána o souhlas k trestnímu stíhání. O požádání tom nebylo
dosud rozhodnuto.
V Praze dne 3. března
1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
687/2.
Odpověď
ministra školství a
národní osvěty
na interpelace senátora
Antonína Pázmána
ve věci stavby nové budovy
pro státníučitelský ústav v Lučenci (tisk 586/5) a
ve věci stavby nové budovy
pro státní reálné gymnasium s maďarskými
pobočkami v Lučenci (tisk 586/6).
Je mi známa povaha umístění
státního československého učitelského ústavu v Lučenci i státního
československého reálného gymnasia s maďarskými pobočkami tamtéž.
Přípravné práce k
uskutečnění novostavby pro posléze jmenovaný ústav pokročily již do té míry, že
ministerstvo veřejných prací zmocnilo zemský úřad v Bratislavě, aby s urychlením
vypsal veřejnou soutěž na provedení novostavby tohoto ústavu.
Ani pro státní
československý učitelský ústav v Lučenci nepouštím se zřetele potřebu
novostavby, aby k ní mohlo býti přikročeno, jakmile to dovolí postup opatřování
staveb pro ostatní naléhavé případy.
V Praze dne 23. března
1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
687/3.
Odpověď
ministra školství a
národní osvěty
na interpelaci senátorů dra
J. Matouška,
J. Kvasničky
ve věci překročení
kompetence německého odboru zemské školní rady v rozhodnutí
o zřízení celoroční
expositury německé obecné školy v Jaroníně, okres česko-
krumlovský (tisk 629/2).
Ve věci zřízení expositury
brložské německé školy obecné v Jaroníně byla dána kompetence německého odboru
zemské školní rady v Praze předpisem § 43, odst. 3 zákona č.17/1873 ve znění
zákona č. 46/1890 č. z. z., podle něhož jsou přikázány německému odboru zemské
školní rady všechny školy a ústavy s německým vyučovacím jazykem v zemi České
bez zřetele k tomu, kterému okresnímu školnímu výboru je ta která škola
podřízena.
Nejde tedy v interpelovaném
případě o nekompetentní usnesení německého odboru zemské školní rady.
V Praze dne 24. března
1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
687/4.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci senátora
Nedvěda
ve věci libovolné
zákonnými předpisy neodůvodněné censury (tisk 629/3).
Zabavení čís. 5 časopisu
"Obrana" z 15. prosince 1937, zařízené státním zastupitelstvím v Praze,
pro místa v interpelaci uvedená, bylo krajským soudem trestním v Praze, jako soudem
tiskovým, přezkoumáno a v plném rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky proti
zabavení podány nebyly.
Zodpovědění interpelace
převzal jsem sám, ježto tiskovou přehlídku uvedeného časopisu provádí úřad
podřízený ministerstvu spravedlnosti.
V Praze dne 24. března
1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
687/5.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci senátora
Nedvěda
ve věci protiprávní
censurní praxe
(tisk 637/5).
Zabavení čís. 2 časopisu
"Obrana" z 20. ledna 1938, pro statě v interpelaci uvedené, zařízené
státním zastupitelstvím v Praze, bylo krajským soudem trestním v Praze, jako soudem
tiskovým, přezkoumáno a v plném rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky proti
zabavení podány nebyly.
Zodpovědění interpelace
převzal jsem sám, jelikož tiskovou přehlídku uvedeného časopisu provádí úřad
podřízený ministerstvu spravedlnosti.
V Praze dne 24. března
1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
687/6 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci senátora L.
Franka
stran nedostatečného
povyšování německých soudců (tisk 459/1).
Výsledky povyšování soudců
neposkytují úplný obraz o skutečných poměrech s hlediska národnostního, neboť
povýšení předpokládá podle předpisů ústavy a zákonů, že soudce především
sám o propůjčení místa, které se obsazuje, žádá a splňuje též podmínky pro
povýšení rozhodné, totiž kromě odborné kvalifikace (§ 19 plat. zák, a §§ 14-20
služ. progm.) zvláštní způsobilost pro žádané místo, schopnost, upotřebitelnost
a důvěryhodnost (§ 17, odst. 2 pl. zák.).
S touto výhradou a poněvadž
mám za to, že pánům interpelantům tanou na mysli především poměry v obvodech
vrchních soudů v Praze a v Brně, sděluji, že v zemi České a Moravskoslezské bylo v
roce 1936 a 1937 jmenováno:
1. Soudci druhé skupiny v zemi
české 110 Čechů a 16 Němců, v zemi Moravskoslezské 47 Čechů a 11 Němců. K tomu
dlužno zdůrazniti, že soudci druhé skupiny (t. zv. soudci pro obvod) jsou jmenováni
ihned, jakmile soudcovský čekatel po dovršení zákonem předepsané tříleté
přípravné služby vykoná s úspěchem soudcovskou zkoušku. Poměr soudců druhé
skupiny Čechů a Němců je tu dán jedině tím, jak brzy po dovršení stanovené
přípravné služby čekatel té které národnosti vykonal s prospěchem soudcovskou
zkoušku. K tomu uvádím, že v letech 1936 a 1937 bylo přijato v obvodech pražského a
brněnského vrchního soudu 327 soudcovských čekatelů, z toho 243 Čechů (73.8%) a 84
Němců (25.6%).
2. Okresními soudci, po př.
přednosty okresních soudů v VII. stupnici funkčního služného: v zemi České 155
Čechů a 26 Němců, v zemi Moravskoslezské 97 Čechů a 23 Němců. K tomu však
poznamenávám, že z počtu 683 k 1. lednu 1938 obsazených míst okresních soudců v
zemi České bylo 454 míst zaplněno soudci české národnosti (66.4%), 229 míst soudci
národnosti německé (33.5%), 2 místa byla obsazena soudci jiné národnosti. V zemi
Moravskoslezské z počtu 347 obsazených míst okresních soudců bylo v téže době
zaplněno 257 míst soudci české národnosti (71.10% ), 86 míst soudci národnosti
německé (24.7% ) a 4 místa soudci jiné národnosti.
3. Soudními rady v VI. stupnici
funkčního služného v zemi české 73 Čechů a 28 Němců, v zemi Moravskoslezské 28
Čechů a 12 Němců. Dne 1. ledna 1938 bylo z počtu 418 soudních radů v zemi České
297 (= 71%) soudců české národnosti a 121 (= 29%) soudců národnosti německé. V
zemi Moravskoslezské bylo z počtu 206 soud. radů 144 (=69.9%) soudců národnosti
české, 58 (=28.2%) soudců národnosti německé a 4 místa soudců jiné národnosti.
4. Vrchními soudními rady v V.
stupnici funkčního služného v zemi České 22 Čechů a 4 Němci, v zemi
Moravskoslezské 7 Čechů a 2 Němci. K tomu poznamenávám, že v soutěži na obsazení
míst vrchních soudních radů u vrchního soudu v Praze, podalo si žádost 50
uchazečů, z nichž bylo 43 Čechů a 7 Němců. Ze 7 žadatelů německé národnosti
byli 4 jmenováni, další uchazeč německé národnosti žádost odvolal, ostatní dva
žadatelé německé národnosti byli služebním pořadím daleko mladší. Z toho
vysvítá, že z českých žadatelů bylo jmenováno 51.16%, z německých žadatelů
však 57.l%. O místa vrchních soudních radů v Brně ucházeli se v roce 1936 tři
žadatelé německé národnosti, z nichž dva byli služebním pořadím mladší a
neměli vůbec prakse u krajského soudu. Třetí z nich byl jmenován v první polovici
r. 1937. O 6 míst vrchních soudních radů, která byla v obvodu brněnském obsazena v
roce 1937, ucházeli se dva soudci národnosti německé, jimž též bylo vyhověno.
5. V obvodu vrchního soudu v
Brně bylo v r. 1936 obsazováno jen jedno místo vicepresidenta krajského soudu, a to v
Brně, které bylo propůjčeno uchazeči národnosti německé; v r. 1937 nebyla v obvodu
tohoto vrchního soudu uprázdněna žádná místa vicepresidentů. V obvodu vrchního
soudu v Praze v r. 1936 k obsazování míst vicepresidentů krajských soudů nedošlo. V
r. 1937 bylo obsazeno jedno takové místo, a to v Hradci Král., uchazečem národnosti
české, poněvadž jediný německý uchazeč o ně byl z obvodu jiného vrchního soudu
a nebyl příslušnými osobními senáty navrhován.
6. V r. 1936 a 1937 byli
jmenováni presidenty krajského soudu v Písku, Plzni, Jičíně, v Ml. Boleslavi, Hradci
Králové, Klatovech, Liberci, Č. Budějovicích, v Chrudimi a u krajského soudu
trestního v Praze soudcové české národnosti a u krajského soudu v Mostě soudce
německé národnosti. V zemi Moravskoslezské byl v těchto dvou letech jmenován
president u krajského soudu v Jihlavě národnosti české. K tomu poznamenávám: O
místa presidentů krajských soudů v Písku, v Jičíně, v Klatovech a v Chrudimi,
neucházel se žádný soudce německé národnosti. O místa presidenta u krajského
soudu v Jihlavě ucházel se jen jeden uchazeč národnosti německé, ten však ještě
před obsazením místa byl dán k vlastní žádosti do trvalé výslužby. O místa
presidenta krajského soudu v Plzní, v Hradci Král. a u krajského soudu trestního v Praze ucházel se pouze jeden a týž
Němec, který byl však jmenován v roce l937 do stejné stupnice funkčního služného
náměstkem generálního prokurátora v Brně, o které místo se také ucházel. O
místo presidenta krajského soudu v Ml. Boleslavi ucházeli se dva soudcové národnosti
německé, z nich jeden byl služebně značně mladší a druhý se nerovnal
způsobilostí pro toto místo fysicky staršímu uchazeči, který byl jmenován. O
místo presidenta krajského soudu v Liberci byli z pěti uchazečů dva žadatelé
národnosti německé, z nichž jeden byl ze všech uchazečů služebně nejmladší,
druhý pak byl svrchu zmíněný žadatel vyjmenovaný za náměstka generálního
prokurátora na místo stejné stupnice funkčního služného. O místo presidenta u
krajského soudu v Čes. Budějovicích se hlásili tři soudci německé národnosti, z
nichž jeden vzal později svou žádost zpět; druzí dva nebyli však navrhováni
osobními senáty vrchního a nejvyššího soudu, jeden z nich byl z obvodu jiného
vrchního soudu.
7. Státními zástupci v zemi
České 13 Čechů a 1. Němec, v zemi Moravskoslezské 8 Čechů a 2 Němci.
8. Prokurátory v zemi České 2
Češi a žádný Němec, v zemi Moravskoslezské 3 Češi a žádný Němec.
9. Náměstky vrchního
prokurátora v zemi České 1 Čech a v zemi Moravskoslezské 1 Čech.
9a. Obsazeno bylo místo
třetího vicepresidenta vrchního soudu v Praze, kde ze tří vicepresidentů jest 1
Němec.
9b. Místo presidenta vrchního
soudu v Praze bylo obsazeno Čechem. Mezi uchazeči byl 1 Němec služebním pořadím
nejmladší, který ostatně před rozhodováním zažádal o pensionování.
10. Rady nejvyššího soudu 16
Čechů a 3 Němci.
11. Senátními presidenty
nejvyššího soudu 5 Čechů a 2 Němci.
12. Náměstky generálního
prokurátora 2 Češi a 1 Němec.
Postup při povyšování
soudců vzhledem k jejich nepřesaditelnosti je - jak bylo již na počátku uvedeno -
vázán na jejich žádost. Nežádají-li soudcové od nižších soudů k soudům
vyšší instance, u kterých jsou systemisována místa ve vyšších stupnicích
funkčního služného, nemohou býti z moci úřední k nim jmenováni.
Z tohoto stavu věci a ze
skutečnosti, že je v celku z 1853 k 1. září 1937 obsazených soudcovských míst v
zemi České a Moravskoslezské 1313 míst obsazeno soudci české (70%) a 530 míst
soudci německé národnosti (29%), a že na Slovensku a na Podkarpatské Rusi z 628
obsazených míst je 54 německých soudců (8.5%), jest zřejmé, že justiční správě
nemůže býti činěna výtka, že by nedbala ústavou zaručené rovnoprávnosti při
povyšování soudců.
V Praze dne 28. března
1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
Nahoru Další
Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech
Hlavní menu
Přehled obsahu
Společná česko-slovenská
digitální parlamentní knihovna
Digitální knihovna
České sněmy
Informace
Rejstříky
Zajímavosti v repozitáři
English
Česky
Hledat
-->
Plnotextové vyhledávání
Přihlásit/registrovat se do ISP
Mapa webu
Nápověda
Odběr RSS
Prohlášení přístupnosti
Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana
Telefon na spojovatelku: 257 171 111
Informace dle zákona 106/1999 Sb.
YouTube
Facebook
Twitter
Instagram