NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 710 (2. 11. 1918)
Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce
Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky
Dolů
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1988.
IV. volební období.
7. zasedání.
Tisk 710.
Odpovědi:
1. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Franka
stran. dvojjazyčných nápisů na základě mezinárodně zaručených zásad rovnosti
(tisk 637/2).
2. ministra národní obrany na interpelaci sen. Maixnera stran nespravedlivého rozdělení břemen vojenské přípřeže na civilní
obyvatelstvo při manévrech v létě r. 1937 (tisk 625/1).
3. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Fritsche
stran zabavení čís. 13 časopisu "Neutitscheiner-Zeitung" ze dne 15. února,
1938 (tisk 665/9).
4. ministra financí na interpelaci sen. Földessiho stran protizákonného
jednání finančních úřadů (tisk 586/1).
5. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda ohledně nevyplacení nouzové podpory
postiženým povodní v České Dlouhé, okres Polička (tisk 623/1).
6. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Trnobranského ve věci nepotrestání
odsouzených vinníků, kteří přepadli a brachiálním násilím zabránili konání veřejné
schůze v obci Chabrech, v okresu Praha-Venkov (tisk 623/2).
7. ministra průmyslu, obchodu a živností na interpelaci sen. Kříže v záležitosti
urychleného předložení osnovy zákona o cestovním a cizineckém ruchu (tisk
648/2).
8. ministra sociální péče na interpelaci sen. Nedvěda, stran ohledně porušování
sociálně politických zákonů republiky firmou Tomáš Baťa v Třebíči (tisk 648/4).
9. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Jurana,
Mikulíčka ohledně protizákonné domovní prohlídky povolené okresním soudem v
Hodoníně, v sekretariátě XIII. kraje KSČ v Hodoníně, v redakčních místnostech
časopisu "Moravské Slovácko" a v bytě redaktora uvedeného listu
Jaroslava Jermana (tisk 665/3).
710/1 (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci senátora L. Franka
stran dvojjazyčných nápisů na základě mezinárodně zaručených
zásad rovnosti (tisk 637/2).
Jak jsem již uvedl ve své odpovědi z 5. listopadu 1937 k dotazu pana interpelanta z
16. července 1937, označuje poštovní správa své služebny v místech s
kvalifikovanou národní menšinou nápisy v jazyku státním a německém. Také v
Železné Rudě byl poštovní úřad 1 takto označen, ovšem jen úředním štítem.
Učinil jsem však opatřeni, aby vedle dosavadního označení v úředním štítu,
byl i nápis ve fasádě budovy obdobně upraven.
V Praze dne 5. dubna 1938.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
Překlad ad 710/1.
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphenwesen
auf die Interpellation des Senators L. Frank
in Angelegenheit der zweisprachigen Aufschriften auf Grund der
internatiönal garantierten Gleichheitsgrundsätze (Druck 637/2).
Wie ich bereits in meiner Antwort vom 5. November 1937 auf die Anfrage des Herrn
Interpellanten vom 16. Juli 1937 angeführt habe, bezeichnet die Postverwaltung ihre
Dienststelten in Orten mit qualifizierter nationaler Minderheit mit Aufschriften in der
Staatssprache und in der deutschen Sprache. Auch in Eisenstein wurde das Postamt 1 auf
diese Art bezeichnet, allerdings nur durch ein Amtsschild.
Ich habe jedoch die Verfügung getroffen, damit neben der bisherigen Bezeichnung auf
dem Amtssehilde aučh die Aufschrift an der Facade des Gebäudes in analoger Weise
ausgestattet werde.
Prag, am 5. April 1938.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný m. p.
710/2 (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci senátora W. Maixnera
stran nespravedlivého rozdělení břemen vojenské přípřeže
na civilní obyvatelstvo při manévrech v létě r. 1937 (tisk 625/1).
Podle výsledku šetření, jemuž byl případ v interpelaci vylíčený podroben,
bylo zjištěno toto:
Vojenská správa při vojenských závěrečných cvičeních v r. 1937 ve
východních Čechách stanovila pro jednotlivé obce toliko celkový počet přípřeží,
kterých bylo třeba. Jednotlivé majitele povinné k dodání přípřeže stanovili pak
v mezích celkového potřebného počtu starostové obcí ve vlastním oboru působnosti.
Z toho jest zřejmo, že vojenská správa neměla vlivu
na individuelní výběr přípřeže a nemůže tudíž býti činěna zodpovědnou,
jestliže snad nespravedlivým rozdělením přípřeže byli někteří rolníci podle
názoru interpelace poškozeni.
V Praze dne 15. dubna 1938.
Ministr národní obrany:
Machník v. r.
Překlad ad 710/2.
Antwort
des Ministers für nationale Verteidigung
auf die Interpellation des Senators W. Maixner
wegen ungerechter Verteilung der Militärvorspannlasten auf die Zivilbevölkerung während
der Manöver im Sommer des Jahres 1937 (Druck 625/1).
Nach dem Ergebnisse der Erhebungen, welche uber den in der Interpellation geschilderten
Fall gepflogen wurden, wurde Nachstehendes sichergestellt:
Die Militärverwaltung hat anläßlich der militärischen Schlußübungeri im Jahre
1937 in Ostböhmen für die einzelnen Gemeinden nur die Gesamtanzahl der erforderlichen
Vorspanne bestimmt. Die einzelnen zur Vorspannleistung verpflichteten Besitzer hatten dann
in den Grenzen der erforderlichen Gesamtzahl die Gemeindevorsteher im eigenen
Wirkungskreise zu bestimmen.
Hieraus ist ersichtlich, daß die Militärverwaltung auf die individuelle Auswahl des
Vorsparinns keinen Einfluß hatte und daher nicht dafür verantwortlich gemacht werden
kann, wenn durch ungerechte Verteilung des Vorspanns manche Landwirte etwa nach Ansicht
der Interpellation benachteiligt wurden.
Prag, am 15. April 1938.
Der Minister für nationale Verteidigung:
Machník m. p.
710/3 (původní znění).
Odpověď
ministr spravedlnosti na interpelaci senátora M. Fritsche stran zabavení čís. 13 časopisu "NeuTitscheiner Zeitüng"
ze dne 15. února 1938 (tisk 665/9).
Zabavení čísla 13 časopisu "Neu-Titscheiner Zeitung" z 15. února 1938 pro
místo v interpelaci uvedené, zařízené státním zastupitelstvím v Novém Jičíně,
krajský soud v Novém Jičíně přezkoumal a v plném rozsahu právoplatně potvrdil.
V Praze dne 27. dubna 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
Překlad ad 710/3.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Senators M. Fritsch
in Angelegenheit der Beschlagnahme der Folge 13 der "Neu-Titscheiner
Zeitung" vom 15. Feber 1938 (Druck 665/9).
Die voh der Staatsanwaltschaft in Neu-Titschein verfügte Beschlagnahme der Nr. 13 der
Zeitschrift "Neu-Titscheiner Zeitung" vom 15. Feber 1938 wegen der in der
Interpellation angeführten Stepe wurde vom Kreisgerichte in Neu-Titschein überprüft und
im vollen Umfange rechtsgültig bestätigt.
Prag, am 27. April 1938.
Der Justizminister:
Dr. Dérer m. p.
710/4.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci sed. J. Földesiho
stran protizákonného jednání finančních
úřadů (tisk 586/1).
Ke stížnostem, uvedeným v interpelaci, připomínám tato:
K bodu 1. Každý výrobce jest padle § 22 vládního
nařízení ze dne 16. prosince 1919, č. 666 Sb. z. a n., povinen ohlásiti důchodkovému
kontrolnímu úřadu mezi jiným také množství vyrobeného moštu, při čemž výrobci
v malém, který jest povinen podle § 10 zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z.
a n., mošt po ukončení výroby zdaniti, přiznává se odpis do výše 10 % z moštu,
ponechaného za účelem výroby vína. Tento odpis
nepřísluší výrobcům ve velkém nebo obchodníkům ve velkém, kteří podle
ustanovení § 8 I cit. zákona vyrobené množství moštu nezdaňují, přiznávají se
jim však výtraty podle ustanovení § 25 vlád. nař. č. 666/ 1919 Sb. z. a n., ježto
jedině jim vládní nařízení přiznání těchto výtrat
umožňuje. Požadují-li tedy důchodkové kontrolní úřady, aby výrobci v ohlášení
výroby vína uvedli, zda činí nárok na odpis do výše 10 % z moštu či nikoliv, je
tento požadavek jak v zájmu výrobců, tak i z důvodů kontrolních nutným, ježto z těchto ohlášení je patrno, zda jde o
výrobce v malém podle § 10 č. 1 zákona o všeobecné dani nápojové, nebo o výrobce
ve velkém podle § 8 I téhož zákona.
K bodu 2. Byl-1i při revisi nezdaněných zásob
vína u výrobců ve velkém nebo obchodníků ve velkém zjištěn schodek mezi zásobou
knihovní a zásobou skutečnou, odpočítají se od tohoto schodku výtraty, přípustné
podle § 25 vlád. nař. č. 666/1919 Sb. z. a n., a není-li ani těmito výtratami
schodek kryt, předepíše finanční úřad I. stolice ze zbývajícího schodku daň,
případně zavede se důchodkové trestní řízení, jak to stanoví zmíněné
ustanovení vládního nařízení. Při úředním šetření nebylo prokázáno, že by
výrobci ve velkém byla předepsána daň nebo byl tento výrobce trestně stíhán pro
schodek, který by byl kryt přípustnými výtratami.
K bodu 3. Podle § 16 zákona o všeobecné dani
nápojové může finanční úřad I. stolice povoliti živnostníkům, kteří bez vážné
újmy majetkové nemohou místně odděliti obchod ve velkém od obchodu v malém, aby
provozovali podniky obojího druhu bez místního oddělení, aniž ztratí výhodu,
vyhrazenou pro obchod ve velkém. Tuto úlevu povoluje finanční úřad I. stolice za
podmínek uvedených v § 28 vlád. nař. č. 666/1919 Sb. z. a n. Povolení vydaná padle
těchto ustanovení byla v poslední době v obvodu
hlavního finančního ředitelství v Užhorodě přezkoušena a pokud se zjistilo, že
odpadla nevyhnutelná potřeba pro další ponechání těchto povolení, byla v několika
případech tato povolení odvolána.
K bodu 4. Ustanovení o daně prosté výrobě vína
pro spotřebu v domácnosti výrobcově bylo nově upraveno článkem III zákona ze dne
21, prosince 1937, č. 249 Sb, z. a n. , a podle této nové úpravy přiznává se
osvobození od daně do úhrnného množství 200 litrů vina všem výrobcům, pokud
vyrobí víno z vlastní sklizně.
K bodu 5. Snížení daně z vína, určeného pro
vlastní spotřebu výrobce, o 50 % znamenalo by značný pokles dosavadního výnosu daně,
se kterým jest v rozpočtu počítáno, nehledě k tomu, že by zavedením různé sazby
na tentýž druh vína podle toho, zda bylo víno spotřebováno výrobcem nebo
nevýrobcem, byla kontrola zdanění vína velice obtížnou.
K bodu 6. Sazba všeobecného paušálu daně z obratu
u vína byla stanovena jednotně pro celé území republiky vyhláškou ze dne 31.
prosince 1926, č. 259 Sb. z. a n., ve výši 40 h z 1 litru (od 1. května 1932 s 59%ní
přirážkou), a to po dohodě se zástupci producentů vína, obchodníků vínem a
hostinských na základě průměrných cen vína jak u producentů, tak také u
velkoobchodníků a v drobném prodeji.
Otázkou snížení sazby paušalované daně z obratu u vína
mohlo by se ministerstvo financí zabývati jen tehdy, kdyby se tohoto snížení
domáhali sami poplatníci paušálu a kdyby náležitě prokázali, že průměrná cena
vína nejen podkarpatskoruského, nýbrž i v ostatních
oblastech republiky Československé podstatně klesla, a to jak u producentů, tak i u
velkoobchodníků a v drobném prodeji a pokles ten že nutno považovati za trvalý, poněvadž
paušál musí býti pro celou republiku jednotný, má-li jím býti dosaženo účelu paušalováni,
t. j. zjednodušení administrativy.
Podle cit. vyhlášky č. 259/1926 Sb. z, a n. platí se paušál daně z obratu u vína
jen tehdy, kdy se vybírá všeobecná daň nápojová, poněvadž podle ustanovení §,8,
II,,č. 3 zákona o všeobecné dani nápojové č. 533/1919 Sb. z, a n. a § 14
vládního nařízení č. 679/1920 Sb. z. a n. (platných do 31. prosince 1927) a podle
odst. 1 čl. III zákona č. 243/ 1937 Sb, z. a n. (platného od 1. ledna 1938), jest od všeobecné
daně nápojové osvobozena roční výroba vína do 200 litrů, pokud jest určena pro vlastní spotřebu v domácnosti (od 1.
ledna 1938, pokud pochází z ovoce z vlastní sklizně výrobcovy), jest za těchto
předpokladů osvobozeno také množství vína do 200 litrů od paušalované dně z
obratu.
K dalšímu požadavku interpelace, aby byla od daně z obratu osvobozena produkce vína
do 200 litrů vůbec - bez ohledu na to, zda jest určena pra vlastní spotřebu v domácnosti
a zda pochází z ovoce vlastní sklizně výrobcovy - uvádím, že pro takové
osvobození není opory v zákoně o dani z obratu.
K bodu 7. Požadavek, aby ovocná vína byla zdaněna
stejnou daňovou sazbou jako vína z hroznů, budou moci interesenti uplatniti při
projednávání osnovy nového zákona o dani z vína, která má býti podle resoluce přijaté
dne 16. prosince 1937 ve 127. schůzi poslanecké sněmovny předložena současně s
osnovou nového vinařského zákona.
V Praze dne 25. května 1938.
Ministr financí:
Dr Kalfus v. r.
710/5.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátora Nedvěda
ohledně nevyplacení nouzové podpory postiženým povodní v České Dlouhé, okres Polička
(tisk 623/I).
Tvrzení interpelace, že osobám v ní jmenovitě uvedeným nebyla udělena nouzová
podpora na škody způsobené jim rozvodněním Svitavky, nesouhlasí se skutečností,
protože právě těmto osobám se dostalo výnosem ministerstva vnitra ze dne 24.
července 1937, č. B-6061-10/5-37 nouzových podpor v částkách, jež jsou v
interpelaci označeny jako výše škody.
V Praze dne 31. května 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
710/6.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci senátora J. Trnobranského
ve věci nepotrestání odsouzených vinníků, kteří přepadli a brachiálním
násilím za
bránili konání veřejné schůze v obci Chabrech, v okresu Praha -
Venkov (tisk 623/2).
Průtahy ve výkonu trestu nastaly jednak proto, že odsouzení žádali za obnovu
trestního řízení, jednak proto, že žádali za prominutí trestu a o těchto žádostech
bylo nutno konati zákonem předepsané šetření.
Jeden z odsouzených trest již nastoupil, ostatní trest nenastoupili, protože o
podaných žádostech, za milost se koná šetření, které dosud nebylo skončeno.
V Praze dne 19. května 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
710/7.
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živností
na interpelaci senátora Aloise Kříže
v záležitosti urychleného předložení osnovy zákona o cestovním a
cizineckém ruchu (tisk 648/2).
Interpelace zdůrazňuje určitý vývoj, který v připomínkovém řízení prodělala
konstrukce návrhu osnovy zákona o cestovním ruchu.
Aby se osnova zákona o cestovním ruchu, pokud se týká zřízení Ústřední rady,
vrátila formě, jakou měla po návrzích expertů Poradního sboru pro otázky hospodářské,
nezávisí jen od resortní vůle ministerstva obchodu, nýbrž především od sjednání
zajišťovacích předpokladů příjmových, bez kterých nelze tuto věc řešiti.
Nemohu proto jednostranně působiti na provedení
uváděné změny, nepodařilo-li se pro dožadované samosprávné ústředí cestovního
ruchu zajistiti samostatných příjmových pramenů.
Princip povinného sdružování pro místní zájemce na cestovním ruchu byl od počátku
přijímán, bez námitek, ba dokonce uváděn jako velký přínos oproti platnému stavu
po stránce organisační i hospodářské. Vytvoření vhodné základny pro pracovní
kolektiv všech složek, které na povznesení cestovního ruchu v místě mají určitý
zájem, ať ideový či hospodářský, považuji za
jedině schůdnou cestu, neboť řádně legitimovaného představitele místní cestovní
péče při zabezpečování domácích předpokladů cestovního ruchu nelze bez újmy
postrádati.
Za tohoto stavu věci nejeví se podnět k nové redakci osnovy zákona a cestovním
ruchu za účasti komitétu odborníků účelným. Po skončení připomínkového řízení,
jež bude uzavřeno v nejbližších dnech, předložím osnovu zákona o cestovním ruchu
bezodkladně vládě a zákonodárným sborům k dalšímu řízení.
V Praze dne 31. května 1938.
Ministr obchodu:
Mlčoch v. r.
710/8.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci senátora Nedvěda, Jurana
ohledně porušováni sociálně-politických zákonů republiky firmou Tomáš Baťa v
Třebíči (tisk 648/4).
Provedeným šetřením bylo zjištěno:
V závodní, pokud se týče hostinské kuchyni a v
restauraci společenského domu při továrně ale obuv a punčochy firmy Tomáš Baťa,
akc. spol. v Třebíči-Borovině pracuje 20 stálých zaměstnanců (10 mužů a 10 žen)
a podle potřeby ještě dalších 11 pracovníků výpomocných (9 mužů a 2 ženy).
Personál pracuje částečně ve dvou denních směnách a jeho pracovní doba nevybočuje
celkem z mezí daných předpisy zákona o 8hodinné době pracovní. Překročení
týdenní 48hod. pracovní doby bylo zjištěno toliko u dvou vařiček kávy, které
pracovaly střídavě každý druhý týden 53 hodiny. Na zakročení živnostenského
inspektorátu byla tato závada neprodleně odstraněna a v kuchyni vyvěšený rozvrh
pracovní doby jednotlivých kategorií zaměstnanců byl po této stránce bez průtahu
upraven.
Práce prvé směny začíná kolem 6. hodiny a druhá směna končí práci nejdéle o
23. hodině. Polední přestávka je vyměřena pro veškeré zaměstnance jednou hodinou
a kromě toho jsou vřazeny dopoledne i odpoledne odpočinky po 10 až 15 minutách, takže
může každý v klidu pojísti.
Týdenní nerušený odpočinek 32 hodin se poskytuje
všem zaměstnancům v předepsaném rozsahu.
Platy pomocnic a čističek kolísají od 120 do 150 Kč týdně, kuchařky mají plat
200 Kč týdně a odměnu 21/2 promile z obratu.
Výpomocné čističky mají denní plat 20 Kč. Kromě mzdy poskytuje se všem ženským
zaměstnancům celodenní strava.
Z výdělků se srážejí dle šetření jen zákonité kvoty na nemocenské a
sociální pojištění. Podle přání může býti každá pracovnice ubytována ve
společné ložnici společenského domu.
Tvrzení interpelace o hrubém jednání vedoucího kuchyně
se zaměstnanými ženami nebylo výslechy prokázáno.
V Praze dne 9. května 1938.
Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.
710/9.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci senátorů Jurana, Mikulíčka
ohledně protizákonné domovní prohlídky, povolené okresním soudem v Hodoníně, v
sekretariátě XIII. kraje KSČ v Hodoníně, v redakčních místnostech časopisu "Moravské
Slovácko" a v bytě redaktora uvedeného listu Jaroslava Jermana
(tisk 665/3).
V případě uvedeném v interpelaci šlo o domovní prohlídky podle § 139 tr. ř.,
nařízené vyhledávacím soudem okresního soudu v Hodoníně a tedy o soudcovský
úkon, proti kterému lze podati stížnost dle § 113 tr, ř.
Ministerstvo spravedlnosti nemá vzhledem k ustanovení § 98 úst. list. možnosti učiniti nějaké opatření.
V Praze dne 7, května 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
Nahoru
Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech
Hlavní menu
Přehled obsahu
Společná česko-slovenská
digitální parlamentní knihovna
Digitální knihovna
České sněmy
Informace
Rejstříky
Zajímavosti v repozitáři
English
Česky
Hledat
-->
Plnotextové vyhledávání
Přihlásit/registrovat se do ISP
Mapa webu
Nápověda
Odběr RSS
Prohlášení přístupnosti
Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana
Telefon na spojovatelku: 257 171 111
Informace dle zákona 106/1999 Sb.
YouTube
Facebook
Twitter
Instagram