NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 711 (2. 11. 1918)
Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce
Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky
Dolů
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.
IV. volební období.
7. zasedání.
Tisk 711.
Interpalace:
1. sen. dr Budayho na pána ministra vnútra ohľadom
porušenia tajnosti volieb zneužitím úradnej moci vedúcim notáram v Lučenci Jozefom
Schwambergerom, ktorý pri úradnom výkone urážkami a skutkom ublížil senátorovi N.
S. Antanovi Pázmánovi.
2. sen. Hokkyho celej vláde o nárokoch obce Verbovce na pasienky.
3. sen. Pfrognera na vládu stran právní nejasnosti o schůzích podle § 2.
4. sen. prof. dra Brasse na p. ministra školství a národní osvěty stran
nesnesitelných prostorových poměrů na německé vysoké škole technické v Praze,
obzvláště jejího oddělení pro chemii.
5 sen. Franka na p. ministra školství a národní
osvěty stran protizákonného jednání učitele Jindřicha Vrby ve Staré Huti, okres
Hostouň.
711/1.
Interpelácia
senátora dra Jozefa Budayho na pána ministra
vnútra ohľadom porušenia tajnosti volieb zneužitím úradnej moci vedúcim notárom v
Lučenci, Jozefom Schwambergerom, ktorý pri úradnom výkone urážkami a skutkom
ublížil senátorovi N. S. Antonovi Pázmánovi.
Dňa 22. mája 1938 konaly sa v Lučenci voľby do obecného zastupitelstva. O 10. hod.
40 min. vstúpil senátor N. S. Anton Pázmán do volebnej miestnosti čís. VII (v
dievčenskej meštianke) a počul, ako dozorčí úradník, lučenský vedúci notár
Jozef Schwamberger z úradnej moci nariaďuje, aby volebná komisia vyložila širokú otvorenú ládu (debnu) na odhadzovanie
volebných lístkov, ktorými voličia nevolili zo zastretého miesta pred volebnú
komisiu tak, aby členovia volebnej komisie videli, keď lístky voličom odhodené sa po
odhodení rozprchly, že ktorú stranu volič nevolil,
tým samozrejme zvedeli i to, ktorú stranu volič volil. Ba čo viac, vedúci notár
nariadil, aby jeden člen komisie stál blízko pri láde a kontroloval odhadzavanie
lístkov. Zdôrazňujem, že na odhadzovanie lístkov, ktorými voličia nevolili nebola
schránka, ale na vrchu široká a celkom otvorená láda.
Takéto kontrolovanie hlasovania považoval senátor Anton Pázmán za neprípustné a
ohradil sa proti nemu jednak ako zmocnenec strany (ako prvý kandidát) jednak si ako
člen senátu Národného shromaždenia a na znak protestu odoprel hodiť lístky,
ktorými nevolil do otvorenej lády pred komisiou. Vedúci notár Josef Schwamberger sa
rozzúril a začal kričať neprípustným spôsobom, že senátor Pázmán nemá tam
nijakých práv, že kým lístky neodhodí, že ho z miestnosti nevypustí a potom, že ho dá vyviesť strážnikom. Keď sa
senátor Pázmán proti takémuto úradovaniu a porušovaniu imunity ohradil a zdôraznil,
že volby majú byť tajné, vedúci notár sa rozzúril ešte viac a neslýchano hrubým,
štvavým a úradníka nijako dôstojným a
ponižujúcim spôsobom začal revať: Ty potvora, zradca, somár, kretén atď. Okrem
toho vyskočil a chytil senátora Antona Pázmána za hrdlo a začal ho škrtit. Len
ostatní členovia volebnej komisie senátora Pázmána zachránili. Aby ďalšiemu
zúreniu vedúceho notára boto zamedzené, senátor
Pázmán opustil volebnú miestnosť, ale vedúci notár nadával na neho ďalej.
Pýtam sa pána ministra:
1. Je pán minister ochotný tento prípad čo najprísnejšie dat vyšetriť?
2. Je pán minister ochotný zistiť kvalifikáciu vedúceho notára v Lučenci, Jozefa
Schwambergera, a zaviesť proti nemu disciplinárne vyšetrovanie?
3. Je pán minister ochotný postarat sa o rehabilitáciu senátora Antona Pázmána,
ako člena zákonodarného sboru nášho štátu?
4. Je pán minister ochotný zamedziť šafárenie vedúceho notára bez predpísaného
školského vzdelania v Lučenci a postarat' sa o to, aby v dnešných kritických dobách
v pohraničných krajoch boli dosadení úradníci plne kvalifikovaní a nekompromitujúci
vážnosť stavu a štátu?
5. Je pán minister ochotný oznámit' tento prípad
príslušnému štátnemu zastupitelstvu za účelom zavedenia trestného pokračovania
proti Jozefu Schwambergerovi, vedúcemu notárovi v Lučenci, pre zneužitie úradnej
moci?
V Prahe dňa 8. júna 1938.
Dr Buday, dr Krčméry, dr Fritz, Janček, dr Polyák, dr Ravasz,
Juriga, dr Mederly, Pázmán, Hancko, Földesi.
Překlad ad 711/2.
Interpelácia
senátora Hokkyho
celej vláde
o nárokoch obce Verbovce na pasienky.
Obec Verbovce je od storočí rydze maďarská obec v župe ugočskej, dnes okresu
ugočského. Po prevrate boli na statku Františka Nagy-Idayho, v chotári obce Staré
Verbovce, usadení kolonisti rusinskí. Za prevádzania pozemkovej reformy bola tedy
spáchaná ťažká nespravedlivost, že obyvatelia rydze maďarskej obce Verbovce
neobdržali pôdy, lež že uvoľnené pozemky boly
dané rusínským kolonistom, dopraveným sem z mých krajov. Bolo to zhoršené ešte
tým, že z velkostatku Zselénszkyho boly dvakrát oddelené pasienky a tieto sa dostaly
zasa do držby rusinských kolonistou v Nových Verbovciach. Príslušní činitelia dobre vedeli, že obyvatelia obce Staré Verbovce nemajú
pasienkov, avšak o to nedbali, a nedbali ani o to, že menovaná obec plní svoje
štátno-občianske povinnosti nad svoje sily. Strana agrárna a strana soc.-demokratická
nespočetnekrát využily núdzu obce Staré Verbovce
o pasienky k účelom kortešským. Obyvateľom sľubovali pasienky. Avšak po volbách
odmietli ich tým, že Verbovce už dvakrát obdržaly pasienky, ovšem zamlčali, že
tejto výhody dostalo sa iba rusinským kolonistom v Nových Verbovciach. Takéto ťažké
nespravedlivosti a šaľby vyvolávajú v maďarskom obyvateľstve, ktorého oprávnené
nároky sa sosmiešňujú a príslušnými činiteľmi neplnia, iba roztrpčenie. V
dôsledku podobných prípadov nemôže byt maďarské obyvateľstvo uspokojené, lebo
príslušní činitelia stále sa starajú o to, aby
jeho rozhorčenie vzrastalo.
A to je príčina, že maďarské obyvatelstvo nemôže už veriť žiadnym sľubom.
S úctou tážem sa celej vlády:
Či hodláte postarať sa o to, aby sa obci Staré Verbovce ihneď dostalo pasienkov, a
to tým väčšmi, keďže ešte i teraz je tam zabraná pôda z veľkostatku
Zselénszkyho, ktorá bude prideľovaná.
V Prahe v mesiaci máji 1938.
Hokky,
dr Turchányi, dr Szilassy, dr Pajor, Garlik, Füssy, Liehm, Keil, dr Hilgenreiner, dr
Brass, Enhuber.
711/2 (původní znění).
Interpelláció
az összkormányhoz,
Verböcz község legelő igénylése tárgyában.
Beadják: Hokky Károly szenátor és társai.
Verböcz község évszázadok óta fennálló szinmagyar községe
Ugocsa megyének, ma az ugocsai járásnak. A prevrat után Nagy-Iday Ferenc birtokára ruszin telepeseket telepitettek, Ó-Verböcz község
határában. A földreform során tehát elkövették azt a súlyos igazságtalanságot,
hogy a szinmagyar Verböcz község lakosainak nem adtak földet, hanem más vidékről
hozott ruszin telepeseknek adták az ott felszabadult
földeket. Ezt avval súlyosbbitották, hogy a Zselénszky uradalomból kihasítottak két
izben is legelőt s azt ujból Uj-Verböcz ruszin telepeseinek adták. Jól tudták az
illetékesek, hogy Ó-Verböcz lakosainak nincs legelőjük, de azzal mit sem törödtek. Azzal sem, hogy nevezett község állampolgári kötelességeinek
erején felül tesz eleget. Az agrár és szoc. dem. pártok kortes célokra
számtalanszor kihasználták Ó-Verböcz legelő hiányát. Igértek nevezetteknek
legelőt. De a választások után mindig azzal utasitották
el őket, hogy Verböcz kapott két izben is legelőt, de azt elhallgatták, hogy e
kedvezményben Uj-Verböcz ruszin telepesei részesültek csak. Az ilyen súlyos
igazságtalanságok s gyakori rászedések okai az elkeseredésnek a magyar lakosságban,
amikor jogos igényeiket kinevetik s őket e jogos
igényeik kielégitéséből az arra illetékesek egyszerűen kinullázák. Az ezekhez
hasonló esetek miatt nem tud a magyar lakosság megnyugodni, mert az illetékesek
állandóan gondoskodnak arról, hogy elkeseredésük fokozódjék.
Ez az oka annak, hogy a magyar lakosság nem tud már itt hinni semmiféle igéretnek.
Tisztelettel kérdem az összkormányt:
Hajlandó-e gondoskodni arról, hogy Ó-Verböcz község haladéktalanul legelőhöz
jusson. Annál inkább, mert most is van lefoglalt föld, amely a Zselénsky
uradalomból osztás alá kerül.
Praha, 1938. május hó.
Hokky, Dr. Turchányi, Dr. Szilassy, Dr. Pajor, Garlik, Füssy, Liehm,
Keil, Dr. Hilgenreiner, Dr. Brass, Enhuber.
Překlad ad 711/3.
Interpelace
senátora A. Pfrognera
na vládu
stran právní nejasnosti o schůzích podle § 2.
Pořadatelé tak zvaných uzavřených schůzí podle § 2 jsou od mnoha
let vydáni úplné libovůli správních úřadů. Každý člen policie má ve
formálních předpisech pro takovéto schůze jiný názor.
Interpelanti se proto táží:
Jakých formálností je podle názoru vlády zapotřebí pro konání uzavřených
schůzí podle § 2?
Odůvodňujeme naléhavost interpelace tím, že podřízení policejní orgánové
denně protizákonným způsobem šikanují a obtěžují svolavatele uzavřených
schůzí podle § 2!
V Praze dne 21. května 1938.
Pfrogner,
Bartl, Liehm, dr Brass, dr Tischer, Krczal, Schrammel, Keil, Ing. Weller, Frank, dr
Hilgenreiner, Fritsch, Krommer, Bock, Maixner, Reil, Enhuber, Garlik, W. Müller, Schmidt,
Patzak, Schösser, Tschakert, Stellwag, Werner, Scharnagl.
711/3 (původni zněni).
Interpellation
des Senators Anton Pfrogner
an die Regierung
wegen rechtlicher Unklarheit liber § 2 Versammlungen.
Die Veranstalter sogenannter geschlossener § 2 Versammlungen sind seit vielen Jahren
der völligen Willkür der Verwaltungsbehörden ausgesetzt. Jeder Polizist hat über die
Formvorschriften dieser Versammlungen andere Ansichten.
Die Interpellanten stellen doher die Anfrage:
Welche Formerfordernisse sind nach Ansicht der Regierung für die Abhaltung
geschlossener § 2 Versammlungen erforderlich?
Wir begründen die Dringlichkeit der Interpellation damit, daß täglich
untergeordnete Polizeiorgane die Einberufer geschlossener § 2 Versammlungen in
gesetzwidriger Weise schikanieren und belästigen!
Prag, am 21. Mai 1938.
Pfrogner,
Bartl, Liehm, Dr. Brass, Dr. Tischer, Krczal, Schrammel, Keil, Ing. Weller, Frank, Dr.
Hilgenreiner, Fritsch, Krammer, Bock, Maixner, Reil, Enhuber, Garlik, W. Müller, Schmidt,
Patzak, Schösser, Tschakert, Stellwag, Werner, Scharnagl.
Překlad ad 711/4.
Interpelace
senátora prof. dr K. Brasse
na pana ministra školství a národní osvěty
stran nesnesitelných prostorových poměrů na německé vysoké škole technické v
Praze,
obzvláště jejího oddělení pro chemii.
Již dne 4. června 1930 podal tehdejší poslanec dr Hassold v téže věci
interpelaci na ministra školství a žádal naléhavě nápravu uvedených tam
jednotlivých stavebních a prostorových závad.
Ježto na tuto interpelaci přes naléhavost zmíněných otázek nebyla dána
odpověď, opětoval zmíněný poslanec interpelaci dne 6. října 1930.
Na to tehdejší ministr školství a národní osvěty konečně dne 2l. října 1930
odpověděl. V odpovědi na interpelaci (tisk 743 z r. 1930) se praví:
"Nedostatku místností německé vysoké školy technické v Praze lze čeliti
účelně jen novými stavbami. Proto státní správa školská usiluje, aby byly
získány k tomu účelu vhodné pozemky. Poněvadž však novostavby vysoké školy budou
vyžadovati ještě delší doby, zamýšlí ministerstvo školství a národní osvěty
provésti alespoň k částečnému odstranění
nynější tísně některé snadněji proveditelné stavby, tak na příklad nástavek
poschodí na domě v Konviktské ulici. Nedostatek místností pro chemické stolice
německé vysoké školy technické je potřebí ovšem odčiniti co nejrychleji a
ministerstvo školství a národní osvěty této
věci věnuje zvláštní péči."
Při oslavě 125. výročí německé vysoké školy technické r. 1931 přislíbil
tehdejší ministr školství slavnostně zakoupení přiměřeného stavebního místa
Státní regulační komisi předloženo bylo neméně než 13 plánů vhodných pozemků.
Dvanáctý a třináctý návrh došel konečně souhlasu k provedení nových budov.
Rozhodnouti má nyní ministerstvo školství. Tam leží spis dodnes. Neboť uplynulo od
té doby skoro 8 roků, aniž by celá věc byla pokročila jen o krok. Důvěřujíce v dané slovo ministrovo a poukazujíce na naléhavost přiznanou
také se strany ministerstva, táži se podepsaní senátoři pana ministra školství a
národní osvěty:
1. Je pan ministr ochoten zaříditi vše potřebné, aby v nejbližší době bylo
odpomoženo přiznanému nesnesitelnému nedostatku místností německé vysoké školy
technické v Praze?
2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby se zakoupil některý z pozemků v úvahu
přicházejících?
3. Je pan ministr obzvláště ochoten odstraniti neudržitelné poměry na oddělení
pra chemii německé vysoké školy technické v Praze vrácením ústavní budovy, kterou
čeká vysoká škola obchodní obsadila?
V Praze dne 15. června 1938.
Dr Brass,
Frank, Ing. Weller, Liehm, Schmidt, Bock, Krommer, Schrammel, Tschakert,
Garlik, Enhuber, dr Hilgenreiner.
711/4 (původní znění).
Interpellation
des Senators Prof. Dr. Kurt Brass
an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur
in Angelegenheit der unerträglichen räumlichen Verhältnisse an der
Deutschen Technischen Hochschule in Prag, besonders ihrer Abteilung für Chemie.
Bereits am 4. Juni 1930 hat der damalige Abg. Dr. Hassold eine Interpellation an den
Schulminister in derselben Angelegenheit eingebracht und die dringende Abhilfe der dort
einzeln angeführten baulichen und räumlichen Mißstände gefordert.
Da diese Interpellation trotz der Dringlichkeit der aufgeworfenen Fragen nicht
beantwortet wurde, hat der eravähnte Abgeordnete die Interpellation am 6. Oktober 1930
wiederholt.
Daraufhin hat der damalige Minister für Schulwesen und Volkskultur am 21. Oktober 1930
endlich geantwortet. In der Interpellationsbeantwortung heißt es (Druck Nr. 743 v. J.
1930):
"Dem Rauxmnangel der Deutschen Technischen Hochschule in Prag kann zweckmäßig nur
durch Neubauten gesteuert werden. Aus diesem Grande ist die staatliche Schulverwaltung
bemüht, die zu diesem Behufe geeigneten Grundstücke zu erwerben. Da jedoch die Neubauten
der Hochschule noch eine längere Zeit erheischen werden, beabsichtigt das Ministerium
für Schulwesen und Volkskultur behufs wenigstens teilweiser Beseitigung der derzeitigen
Schwierigkeiten, gewisse leichter durchführbare Bauten z. B. den Aufbau eines Stockwerkes
auf das Haus in der Konviktgasse vorzunehmen. Der Raummangel für die chemische Abteilung
der Deutschen Technischen Hochschule rmuß allerdings raschest beseitigt werden und widmet
das Ministerium für Schulwesen und Volkskultur dieser Angelegenheit besondere
Fürsorge."
Gelegentlich der 125 Jahr-Feier der Deutschen Technischen Hochschule im Jahre 1931 hat
der damalige Schulminister den Ankauf eines entsprechenden Bauplatzes feierlich zugesagt.
Es wurden bereits nicht weniger als 13 Pläne von geeigneten Grundstücken der staatlichen
Regulierungskömmission vorgelegt. Der 12. und 13. Vorschlag hat endlich die Züstimmung
zur Ausführung der neuen Gebäude erhalten. Die Entscheidung hot jetzt das
Schulministerium. Dort liegt der Akt bis heute. Denn es sind seitdem fant 8 Jahre
vergangen, ohne daß die ganze Angelegenheit auch nur einen Schritt weiter gekorrimen
wäre. Im Vertrauen auf das gegebene Ministerwort und unter Hinweis auf die auch von
ministerieller Seite zugegebene Dringlichkeit stellen die unterfertigten Senatoren an den
Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur die Anfragen:
1. Ist der Herr Minister bereit, alles nötige zu veranlassen, um den zugegebenen
unerträglichen Raummangel der Deutschen Technischen Hochschule in Prag in allernächster
Zeit abzuhelfen?
2. Ist der Herr Minister bereit, den Ankauf eines der in Betracht kommenden
Grundstücke zu veranlassen?
3. Ist der Herr Minister insbesondere bereit, die
unhaltbaren Zustände an der Abteilung für Chemie der Deutschen Technischen Hochschule in
Prag durch Rückgabe des von der Čechischen Handelshochschule besetzten
Institutsgebäudes abzustellen?
Prag, am I5. Juni 1938.
Dr. Brass,
Frank, Ing. Weller, Liehm, Schmidt, Bock, Krommer, Schrammel, Tschakert, Garlik, Enhuber,
Dr. Hilgenreiner.
Překlad ad 711/5.
Interpelace
senátora L. Franka
na pana ministra školství a národní osvěty
stran protizákonného jednání učitele Jindřicha Vrby ve Staré
Huti, okres Hostouň.
Učitel na české škole ve Staré Huti, okres Hostouň, jménem Jindřich Vrba,
docílil loňského roku zápisu tří dítek zedníka Arnošta Sellnera, státního
občana německé národnosti ve Staré Huti č. 62, do české školy ve Staré Huti
tím, že mu slíbil zprostředkovati místo cestáře. Arnošt Sellner však toto místo
nedostal. Tento učitel tázal se zase před třemi týdny Arnošta Sellnera, zdali bude
své dítky posílati nadále do české školy, a slíbil mu v tom případě místo
školníka a zprostředkovati zaměstnání u některé stavební firmy.
Jmenovaný učitel tázal se před 14 dny nádenníka německé národností Jana
Lichy, zdali bude také v příštím školním roce posílati své dítky do české
školy a jakého je jinak smýšlení. Učitel slíbil nádenníkovi místo "čističe
školy" od července 1938 a že mu bude dán do opatrování sirotek za měsíční
příspěvek 200 Kč, bude-li své dítky posílati nadále do české školy.
Šimon Saffert ze Staré Huti č. 59, německé národnosti, dostal od jmenovaného
učitele kolo za to, že své dítky posílal do české školy. Poněvadž Saffert chce
nyní své děti posílati do německé školy, hrozil mu učitel Vrba, že Saffert pak
musí kolo zaplatit a že na něho pošle exekutora.
Také jiným rodičům německé národnosti sliboval učitel Vrba za posílání
dětí do české školy dary, na příklad dětské střevíce, oděv, potraviny, také
peníze a možnosti práce. Že také tyto sliby myšleny byly jedině jako lákadlo a
nikoli jako sociální pomoc, vysvítá z toho, že rovněž nebyly splněny.
Toto jednání učitele Vrby je novým důkazem toho, jakými nezákonitými a dokonce
podvodnými prostředky s využitím nouze chudých rodičů chytány jsou německé
dítky do českých škol. Správnost hořejších údajů potvrzena je protokolárním
zjištěním.
Podepsaní táží se pana ministra, zdali je ochoten učiniti přítrž těmto
metodám a v uvedeném konkrétním případě provésti potrestání učitele Jindřicha
Vrby.
V Praze dne 17. června 1938.
Frank,
Scharnagl, Pfrogner, dr Brass, Maixner, Bartl, Schmidt, Tschakert, Liehm, Krczal,
Ing. Weller.
711/5 (původní znění).
Interpellation
des Senators Ludwig Frank
an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur
wegen des ungesetzlichen Vorgehens des Lehrers Jindřich Vrba in
Althütten, Bezirk Hostau.
Der Lehrerau der tschechischen Schule in Althütten, Bezirk Hostau, namens
Jindřich Vrba, hat im Vorjahre die Einschulung von drei Kindern des Maurers Ernst
Sellner, Staatsbürger deutscher Volkszugehörigkeit in Althütten Nr. 62, in die
tschechische Schule in Althütten dadurch erreicht, daß er ihm die Vermittlung eines
Straßeneinräumerpostens versprach. Ernst Sellner erhielt jedoch diesen Posten nicht.
Dieser Lehrer fragte vor drei Wochen wiederum Ernst Sellner, ob dieser seine drei Kinder
weiterhin in die tschechische Schule schicken werde, und versprach ihm in diesem Falle den
Posten eines Schuldieners und die Vermittlung einer Anstellung bei einer Baufirma.
Der genannte Lehrer fragte vor 14 Tagen den Taglöhner deutscher Volkszugehörigkeit
Johann Licha, ob dieser auch im kommenden Schaljahre seinedrei Kinderindie tschechische
Schule schicken werde und was für eine Gesinnung er sonst habe. Der Lehrer versprach dem
Taglöhner den Posten eines "Schulreinigers" ab Juli 1938 und die Beistellung eines
Waisenkindes in Pflege für einen Monatsbeitrag von 200 Kronen, falls er seine Kinder
weiterhin in die tschechische Schule schicken werde.
Simon Saffert aus Althütten Nr. 59, deutscher Volkszugehörigkeit, hatte von dem
genannten Lehrer ein Fahrrad dafür erhalten, daß er seine Kinder in die tschechische
Schule schickte. Da nunmehr Saffert seine Kinder in die deutsche Schule umschulen will,
drohte der Lehrer Vrba, daß Saffert sodann das Rad bezahlen müsse und er ihm den
Exekutor schicken werde.
Auch anderen Eltern deutscher Volkszugehörigkeit hat Lehrer Vrba für die Einschulung
ihrer Kinder in die tschechische Schule Geschenke, z. B. Kinderschuhe, Kleider,
Nahrungsmittel, auch Geldbeträge und. Arbeitsmöglichkeiten versprochen. Daß auch diese
Versprechungen lediglich als Lockmittel und nicht als soziale Hilfeleistungen gedacht
waren, geht daraus hervor, daß auch sie nicht eingehalten worden sind.
Dieses Verhalten des Lehrers Vrba ist ein neuer Beweis, mit welchen ungesetzlichen und
sogar betrügerischen Mitteln unter Ausnützung der Not armer Elterndeutsche
Kinderintschechieche Schulen eingefangen werden. Die Richtigkeit der obigen Angaben ist
durch protokollarische Feststellungen bestätigt.
Die Gefertigten stellen an den Herrn Minister die Anfrage, ob er bereit ist, diese
Methoden abzustellen und in dem genannten konkreten Falle die Bestrafung des Lehrers Jindřich Vrba durchzuführen.
Prag, am 17. Juni 1938.
Frank,
Scharnagel, Pfrogner, Dr. Brass, Maixner, Bartl, Schmidt, Tschakert, Liehm, Krczal, Ing.
Weller.
Nahoru
Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech
Hlavní menu
Přehled obsahu
Společná česko-slovenská
digitální parlamentní knihovna
Digitální knihovna
České sněmy
Informace
Rejstříky
Zajímavosti v repozitáři
English
Česky
Hledat
-->
Plnotextové vyhledávání
Přihlásit/registrovat se do ISP
Mapa webu
Nápověda
Odběr RSS
Prohlášení přístupnosti
Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana
Telefon na spojovatelku: 257 171 111
Informace dle zákona 106/1999 Sb.
YouTube
Facebook
Twitter
Instagram