Interpelace

NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 715, část č. 1 (2. 11. 1918) Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky   Dolů  Další Senát Národního shrmáždění R. Čs. r. 1933. IV. volební období. 7. zasedání. Tisk 715. Interpelace: 1. sen. dr Szilassyho ministrovi vnútra o protizákonnom jednaní okresného úradu vo Feledinci stran vydania cestovného pasu. 2. sen. Svobody, Nedvěda p. ministru vnitra o nezákonném a protiprávním jednání četnického podporučíka p. Cinka z Kolína n. Labem. 3. sen. Franka na p. ministra pošt stran předčasného propuštění výpomocného listonoše Antonína Kuby v Mariánských Lázních. 4. sen. Krczala na p. ministra vnitra stran nezákonitého jednání okresního úřadu ve Vyškově a zemského úřadu v Brně vůči obecnímu představenstvu v Kučerově. 5. sen. dr Brasse na p. ministra školství a národní osvěty stran novostavby a rozšíření různých klinik německé university v Praze. Překlad ad 715/1. Interpelácia senátora dr. Szilassyho ministrovi vnútra o protizákonnom jednaní okresného úradu vo Felelinciach stran vydania cestovného pasu. Ludvik Danics, rím. kat. duchovný v Husinej (okres Feledince), požiadal z jara t. r, okresný úrad o predlženie platnosti svojho cestovného pasu, pri čom ohlásil, že chce odcestovať na eucharistický kongres do Budapešti. Na svoju žiadosť obdržal dňa 11. júna t. r. tento zamietavý výmer, datovaný zo dňa 20. mája t. r.: "Okresný úrad vo Feledinciach, č 5070/1938. Vec: Žiadosť Ludvika Danicsa, rím. kat. duchovného v Husinej, o predlženie cestovného pasu - zamietnutie. Výmer. Okresný úrad vo Feledinciach nevyhovuje na základe § 7, písm. d), zák. č. 55/1928 Sb. z. a n. žiadosti rím. kat. duchovného Ludvika Danicsa, bytom v Husinej, o predlženie cestovného pasu. Dôvody: Žiadateľ nemôže sa pokladať za štátne spoľahlivého, keďže ani slovom ani skutkom neprejavil svoje blahovolné smýšľanie voči československému štátu, ba naopak, keď četníctvo dňa 16. marca 1920 zhabalo u neho v Jablonovej zatajené strieborné peniaze, - on prehlásil: "Kto tento zákon vydal, musí za to trpeť! Ako chce existovat takýto štát, ktorý okráda svojich obyvateľov?" Okrem toho dňa 30. augusta 1920 poburoval ľud s kazateľne proti četníkom v Jablonovej pre zatknutie notára Antona Gallu. Z týchto výrokov a chovania žiadateľa právom možno vyvodzovať, že cesta menovaného do cudziny mohla by ohrožovat dôležité záujmy bezpečnosti štátu a preto musel okresný úrad rozhodovat v horejšom smysle. Proti tomuto výmeru možno podat prostredníctvom okresného úradu vo Feledinciach odvolanie ku krajinskému úradu v Bratislave do 15 dní od jeho doručenia. O tom sa upovedomuje: 1. Ludvik Danics, rím. kat. duchovný, bytom v Husinej prostredníctvom obvodného notariátu v Husinej, pri čom sa mu vracia vysvedčenie o čsl. štátnom občianstve a kolok v cene 8 Kč. Vo Feledinciach dňa 20. mája 1938. Okresný náčelník: podpis v. r. L. S." Musím poznamenať, že menovaný nebol pre výrok, učinený udánlivo vo spojitosti s neodvedením strieborných peňazí, podrobéný ani trestnému pokračovaniu, lebo četníctvo vraj úrobilo naň oznámenie, avšak čin podľahol amnestii; pre poburovanie, ktorého sa dopustil s kazateľne, sedel sice rím. kat. farár Ludvik Danics vo vyšetrovacej väzbe, avšak obžaloby bol súdom pravoplatne sprostený. O tom musí mať úradnú vedomosť i okresný úrad vo Feledinciach. Je priamo vyzývavé, dovoláva-li sa dispozičná časť výmeru § 7, písm. d), zákona č. 55/1928 Sb. z. a n. Či možno predpokladať, že by cesta rím. kat, duchovného na budapeštský eucharistický kongres "ohrožovala dôležité záujmy bezpečnosti štátu", alebo či je možné, aby rím. kat. duchovný boľ "tulákom zo zvýklosti". Toto dovolávanie je hlavne urážlivé v sostavovaní dôvodov a vo spomínaní trestných činov, udavších sa pred 18 rokmi, ktoré už právne nejestvujú. Nechceme o tomto rozhodnutí - ač by si to žaslúžilo - vyriecť ostrú kritiku, ale toľko musíme konštatovat, že úradná nestrannosť nehrala rolu pri vynesení tohoto rozhodnutia a musíme predpokladať, že sa skrýva za ním zlovôľa. Musíme konštatovať, že podobné rozhodnutie sa nehodí k povzneseniu autority úradov a hlavne, že ono môže vyvolat vystupňovanie dnešnej davovej nervozity. Tážeme sa pána ministra vnútra: 1. Či hodláte svojím podriadeným úradom uložit, aby bez odkladu vydaly cestovný pas Ludvikovi Danicsovi, rim. kat. farárovi v Husinej? 2. Či hodláte zaviesť discplinárne pokračovanie proti prednostovi (po prípade i proti referentovi) okresnéhó úradu vo Feledinciach pre jeho zlovolné jednanie, ktoré sa vyjadruje vo vynesení toho konkrétneho rozhodnutu? V Prahe dňa 23. júna 1938. Dr Szilassy, Füssy, Hokky, dr Turchányi, dr Pajor, Keil, Enhuber, Reil, Fritsch, Ing. Weller, Garlik, Krommer. 715/1 (původní znění). Interpelláció Belügyminišzter Úrhoz a feledi kerületi Hivatalnak útlevél kiadási ügyben tanusított törvényellextes magatartása miatt. Beadja dr. Szilassy Béla senátor. Danics Lajos guszonai (feledi kérületi hivatal) r. k. lelkész f. év tavaszán kérvényt intézett a kerületi Hivatalhoz lejárt útlevelének meghosszabbítása iránt, bejelentvén, hogy a budapesti eucharisztikus Kongresszusra kiván utazni. Ezen kérvényére f. évi május 20.-i elintézéssel, mely f. éví junius 11. én lett neki kézbésítve, az alábbi elutasító végzést kapta: "Járási Hivatal Feleden. 5070/1938. szám. Tárgy: Danics Lajos r. kat. lélkész, guszonai lakosmak, útlevél meghosszabbítása iránti kérvényé - elútasitás. Végzés. A feledi járási Hivatal Danics Lajos r. kat. lelkész guszonai lakos, útlevél meghosszabbítása iránti kérvényének az 55/1928 számú törvény 7 §-nak d) pontja alapján helyt nem ad. Indokok: A kérvényéző nem tekinthétő államilag megbízhatónak, mível jóindulatú gondolkozását a csehszlovák állammal szemben sem szóval, sem tettleg ki nem nyilvánította, sőt ellenkezőleg, mikor jablonovában 1920 március 16. -án a csendőrség a nála eltitkolt ezüst pénzeket lefoglalta, kijelentette, hogy "Aki ezt a törvényt kiadta, azért szenvednie kell! Ilyen állam még létezni akar, amely a lakosait meglopja?" Ezenkivül 1920 augusztus 30.-án a szószékről lázította a népet a jablonovai csendőrség ellen Galla Antal jegyző letartóztatása miatt. A kérvényezőnek ezen kijelentései és viselkedéséből joggal lehet feltételezni azt, hogy nevezettnek külföldi útja veszélyeztetné a csehszlovák állam biztonságának fontos érdekeit s ezért a járási hivatalnak a fentiek értelmében kellett határozni. Ezen határozat ellen annak kézhez vételétől számított-15 napon be1ü1 felebbezés nyujtható be a. félédi jázási hivatal utján a bratislavai országos hivatalhoz. Erről értesítést kap: 1. Danics. Lajos r. kat. lelkész, guszonai lakos a guszonai körjegyzői hivatal utján čsl. állampolgársági bizonylatának és 8 Kč érfékü okmánybélyeg visszaszármaztatása mellett. Feled 1938. május 20.-án. Járási főnök: aláírás s. k. P. H." Meg kell jegyeznem, hogy az ezüst pénzek be nem szolgáltatásával kapcsolatban állítólag tett kijelentése miatt büntető eljárás alatt sem állőtt, mert a csendőrség állítólag tett ugyan feljelen- tést; de a cselekmény amnestia alá vonatott, a szószékről elkövetett lázítás miatt Danics Lajos r. k, plébános ült is vizsgáláti fogságban, de a bíroság jogérősen felmentette a vád alól. Erről kell hogy a feledi kerületi Hivatal is hivatalos tudomással birjon. Egyenesen kihívó a végzés rendelkező részének hivatkozása az 55/1928. számú törvény 7 §-nak d) pontjára. Feltételezhető-e, hogy egy r. k. lelkésznek a budapesti eucharisztikus kongresszusra való utazása, az "állam biztonságának fontos érdekét veszélyeztetné", avagy lehetséges-e az, hogy egy r. k. lelkész "szokásos csavargó" legyen. Főleg bántó ezen hivatkozás az indokok összeállításában 18 év előtti jogilag nem létező bűncselekmények felhozásában. Nem akarunk ezen határozat felett - bár megérdemelten - erős kritikát gyakorolni, de annyit meg kell állapítanunk, hogy a határozat meghozatalánál a hivatali pártatlanság nem vitt szerepet és a mögött rosszakaratot kelt feltételeznünk. Meg kell állapítanunk, liogy egy ilyén határozat nem alkalmas a hivatalok tekintélyének emelésére és főleg a mai tömegidegesség fokozását idézheti elő. Kérdezzük a Belügyminiszter Urat: 1. Hajlandó-e alárendelt hivatalait utasítani arra, hogy Danics Lajos guszonai r. k. plébános úrnak az útlevele haladéktalanul adassék ki, 2. hajlandó-e a feledi kerületi Hivatal főnöke (esetleg referens ellen is) ellen fegyelmi eljárást indíttatni azon rosszakaratú ténykedése miatt, mely a konkrét határozat meghozatalában kifejezésre jutott? Prága, 1938 junius hó 23. Dr. Szilassy, Füssy, Hokky, Dr. Turchányi, Dr. Pajor, Keil, Enhuber, Reil, Fritsch, ing. Weller, Gazlik, Krommer. 715/2. Interpelace senátorů Josefa svobody, Fr. Nedvěda panu ministru vnitra o nezákonném a protiprávním jednání četnického podporučíka pana Cinka z Kolína nad Labem. Dne 4. května 1938 dostavil se do kancelře fy Bří Wurmové v Kolíně, továrny na isolační hmoty, četnický podporučík Cink, který si nechal zavolati členy závodního výboru jednoho po druhém a za přítomnosti správce závodu Jirouška, jednoho člena závodního výboru po druhém, postupně vyšetřoval. O tomto postupu četnického podporučika Cinka a o jeho výslechu členů závodního výboru, byl sepsán tajemníkem Průmyslového svazu dělnictva lučebního v Kolíně protokol, ve kterém členové závodního výboru výslovně uvedli: 1. "Dotazoval se mne (totiž četn. ppor. Cink) kde jsem organisován, kolik organisací máme v závodě, který je náš tajemník. Jak jsem se správou závodu spokojen, jak je spokojeno dělnictvo, proč podalo návrh na zvýšení mezd prostřednictvím odborových organisací, kdy jsme měli poslední závodní schůzi, co se na této schůzi projednávalo, nebyly-li na této schůzi vedeny politické řeči. Dále, že musíme dělnictvo poučovati, aby se v závodě neshlukovalo, aby v továrně nebyl poškozován tovární majetek. Pak tvrdil, že prý dělníci mají docela dobré platy, tak proč prý chtějí příplatek a jak prý vychází dělnictvo se správou závodu:" 2. "Pak se mi dotazoval, kde jsem organisován, kolik máme členů v organisaci, kolik roků jsem organisován, jak dlouho pracuji u firmy, jak jsem byl spokojen a jak bylo dělnictvo spokojeno před ustavením závodního výboru. Proč není spokojeno teď, proč byl podán návrh na zvýšení mezd, proč jsme vyjednáváním pověřili odborové organisace, když jsme to mohli sami projednat se správou závodu, resp. s firmou, že prý nám snad firma nikdy nic neodřekla. Že se dělnictvo nesmí bouřit a shlukovat, že by to úřady nepovolily. Jako členové závodního výboru máme prý dělnictvo poučovati a držeti je zpátky, aby nechtělo příplatek, že by to firma snad neunesla, že má v úmyslu zaměstnávati lidi, ale takto by to snad ani nešlo:" 3. "Pan podporučík Cink přišel a ptal se mne, jako člena dělnického závodního výboru, jak jsem dlouho zaměstnán u firmy. Já na to odpověděl, že 10 roků. Ptal se mě, jakého jsem přesvědčení. Řekl jsem mu, že jsem členem Průmyslového svazu lučebních dělníků. On se mne pak ptal, kolik komunistů je v závodě. Já jsem mu řekl, že asi 6. Pak se mne ptal, u které organisace jsem byl dříve. Když jsem mu řekl, že u žádné, ptal se mne proč jsem se dal ke komunistům. Proč jsme byli dříve spokojeni a proč nejsme teď. Potom se mne ptal, jaké máme platy. Já jsem mu řekl, že 3'05-3'20-3'50 Kč. On mi na to odpověděl, že máme slušné platy a proč nechceme jednati se správou závodu. Já jsem mu odpověděl, že jsme chtěli jednati, ale pan správce nás odmítl, že s našimi "doktory" - myslel tím tajemníky odborových organisací - jednati nebude. Já jsem mu na to řekl, že závodní výbor nemůže podle zákona smlouvy a platy sjednávati a pak, že musí být tlumočníkem přání dělnictva. Pan podporučík mi na to řekl, že máme jakési výhody, že "fasujeme" dříví, uhlí, šatstvo. Když jsem mu řekl, že si ho musíme koupiti, řekl mi, že máme držet dělnictvo zpátky, že by firma nemohla platit mzdy podle našeho přání, že prodělává, nemůže s druhými firmami konkurovat, že by se musela položit a továrnu zavřít." Výše uvedené doslovné znění protokolu bylo podepsáno všemi členy závodního výboru a uvedený protokol byl, jako stížnost předán okresnímu úřadu se žádostí o vyšetření uvedeného jednání pana podporučíka Cinka. Okresní úřad vyřídil celou stížnost členů závodního výboru dělnického prostým konstatováním, že četnický podporučík Cink jednal v mezích vymezené jemu kompetence a dle zákona. Uvedené rozhodnutí okrsního úřadu v Kolíně je v rozporu s právními řády republiky a proto protizákonné. Občané Československé republiky mají dle záktonů svobodnou vůli být členy jakýchkoliv odborových, kulturních a jiných organisací, jež vyvíjí svou činnost v rámci stanov, úřady Československé republiky schválených a mají právo a svobodnou vůli vstoupiti do politické organisace kterékoliv politické strany, jestliže tato strana je nejen legálně trpěna, ale zvláště, má-li v zákonodářných sborech a samosprávných orgánech republiky tak početné zastoupení, jako na příklad komunistická strana Československa. Četnický podporučík formou vyslýchání členů závodního výboru zcela vědomě chtěl u členů závodního výboru vyvolat dojem, že jejich jednání je v rozporu se zákony, nechal se zneužít správcem firmy Bří Wurmové, panem Jirouskem k provádění tlaku a zastrašování členů závodního výboru a tím dopustil se přestupku zákona o útisku. Kdyby postupovali takto proti dělnictvu, za pomoci státních úřadů všichni zaměstnavatelé a fabrikanti, pak by byla zde vyvolána úplná právní nejistota, uplatnil by se proti dělnictvu všeobecně zákon teroru a násilí, prostě by zde byly zavedeny methody prováděné v sousední říši. Takový protizákonný postup vedl by nutně ku zvýšení sociálního a politického neklidu v republice a za dnešní mimořádně vážné doby k všeobecnému oslabení branných sil republiky. Podepsaní se táží proto pana ministra vnitra: 1. je pan ministr ochoten dáti uvedený případ podrobně a příšně vyšetřit? 2. je pan ministr po přísném a důsledném vyšetření uvedeho případu ochoten potrestati, nebo dát potrestati usvédčené vinníky? 3. je pan ministr ochoten dáti disciplinárně potrestati podporučíka Cinka a případně naříditi jeho propuštění ze státních služeb? 4. zakročí pan ministr také proti zjevnému nadržování protizákonných činú se strany okrešního úřadu v Kolíně n. L.? 5. bude z nařízení pana ministra vnitra podáno trestní oznámení proti správci výše uvedené firmy pro zneužití státních dozorčích-orgánů a tím i pro spoluúčast na přečinu zákona o útisku? V Praze dne 9. července 1938. Svoboda, Nedvěd, Wenderlich, Fidlík, Mikulíček, dr Vacek, Králka, Zmrhal, Pfeiferová, Kreibich, Juran. Překlad ad 715/3. Interpelace senátora L. Franka na pana ministra pošt stran předčasného propuštění výpomocného listonoše Antonína Kuby v Mariánských Lázních. Dne 23. května 1938 byl Antonín Kuba, dělník v Mariánských Lázních, přijat hlavním poštovním úřadem v Mariánských Lázních za výpomocného listonoše pro Mariánské Lázně na dobu lázeňské sezony. Dne 18. června 1938 ve 3 hodiny odpoledne odhlásil Kuba svou 12letou dceru z české školy, aby ji dal zapsati do německé školy. V 5 hodin odpoledne téhož dne sdělil mu již vedoucí úředník hlavního poštovního úřadu v Mariánských Lázních, že v neděli dne 19. června 1938 bude konati poslední službu. Dne 19. června 1938 propustil ho pak skutečně ředitel hlavní pošty ze služby. Poněvadž zde není závad stran konání jeho služby, je na snadě domněnka, že Kuba byl zproštěn svého místa proto, poněvadž dal svou dceru z české školy do školy německé. Interpelanti táží se tudíž pana ministra, zdali jest ochoten naříditi vyšetření tohoto případu a po případě potřestání vinníka pro teror a odvolati propuštění Antonína Kuby. V Praze dne 1. července 1938. Frank, Liehm, Schösser, Garlik, Ing. Weller, Tschakert, Bartl, dr Hilgenreiner, Maixner, Enhuber, dr Brass, Schmidt. 715/3 (původní znění). Interpellation des Senators Ludwig Frank an den Herrn Postminister wegen vorzeitiger Entlassung des Aushilfsbriefträgers Anton Kuba in Marienbad. Am 23. Mai 1938 wurde Anton Kuba, Arbeiter in Marienbad, vom Hauptpostamtein Marienbad als Aushlfsbriefträger für Marienbad für die Dauer der Kursaison angestellt. Am 18. Juni 1938 um 3 Uhr nachmittags hat Küba seine Tochter im Alter von 12 Jahren aus der tschechischen Schule abgemeldet, um sie in die deutsche Schule einschreiben zu lassen. Um 5 Uhr nachmittags des gleichen Tages wurde ihm bereits vom leitenden Beamten des Hauptpostamtes in Marienbad mitgeteilt, daß er am Sonntag, den 19. Juni 1938, den letzten Dienst machen werde. Am 19. Juni 1938 wurde Kuba dann tatsächlich vom Direktor der Hauptpöst aus dem Dienst entlassen. Da irgendwelche Mängel bezüglich seiner Dienstleistung nicht bestehen, liegt die Vermutung nahe, daß Kuba deshalb seines Postens enthoben wurde, weil er seine Tochter aus der tschechischen Schule in die deutsche Schule umschulte. Die Interpellanten stehen daher an den Herrn Minister die Anfrage, ob er bereit ist, eine Untersuchung dieses Falles und eine eventuelle Bestrafung des Schuldigen wegen Terrors und die Rückgängigmachung der Entlassung des Anton Kuba anzuordnen. Prag, 1. Juli 1938. Frank, Liehm,Schüsser, Garlik, Ing.Weller, Tschakert, Bartl, Dr. Hilgenreiner, Maixner, Enhuber, Dr. Brass, Schmidt. Překlad ad 715/4. Interpelace senátora G. Krczala na pana ministra vnitra stran nezákonitého jednání okresního úřadu ve Vyškově a zemského úřadu v Brně vůči obecnímu přestavenstvu v Kučerově. V německé obci Kučerově u Vyškova na Moravě byl při t. zv. "malém přídělovém řízení" přiidělen pozemek, ležící těsně na hranici směrem k osadě Manerov, politické obci Bohdalicím. Obec Bohdalice prodala pozemek jí přidělený obyvatelům osady Manerova jako staveniště s podmínkou, že musí býti během dvou let zastavěn. Dne 1. března 1928 zažádali Antonín Černý pro parcelu 1373/25, Cyril Hronek pro parcelu 1373/17 a Jan Hronek pro parcelu 1373/19 za stavební povolení pro obytné domy. Žádost zamítnuta byla obcí Kučerovem s odůvodněním, že pozemky jsou 3/4 hodiny vzdáleny od obce a že obci nelze tudíž plniti úkoly požární a bezpečnostní policie. Proti zamítavému rozhodnutí obce podán byl rekurs k zemskému výboru. Rozhodnutím ze dne 1. září 1928, č. 43.994, sdělil zemský výbor v Brně, že musí odmítnouti meritorní projednání, poněvadž proti zamítnutí žádosti o stavební povolení nebyla zachována cesta zákona. Mezitím vešlo zamítnutí žádosti o stavební povalení v platnost. Přes to se pokračovalo ve stavbách. Místní starosta M. Sperka vydal proto příkaz na zbourání, jejž také obecní rada potvrdila. Proti tomuto příkazu stěžovaly si strany k zemskému výboru. Ten nařídil obci, aby se o věci usnesla, dal dne 13. listopadu 1928 zemským stavebním úřadem vyšetřiti okolnosti na místě samém a vydal výměr ze dne 29. listopadu 1928, č. 60.854, kterým příkaz na zbourání byl zrušen a stavební povolení dodatečně uděleno. Proti tomuto výměru zemského výboru podali obec Kučerou stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, který o tom dne 25. ledna 1932, č. 14.756/31, rozhodl takto: "V odpor vzaté rozhodnutí, pokud jím uděleno bylo stavební povolení, se pro nezákonitost zrušuje." Na to zemský výbor v Brně výměrem ze dne 5. března 1932, č. 9220/V-11, nařídil okresnímu úřadu ve Vyškově opětovné projednání stavebního povolení. Bylo tedy shora jmenovaným stavebníkům, ačkoli jim stavební povolení mohlo býti uděleno teprve r. 1932, již r. 1928 možno, aby, nedbajíce stávajících předpisů, stavěli. Dne 30. června 1929 usnesla se obec Kučerov zamítnout žádost české obecné a měšťanské školy v Kačerově za osvětlování cesty vedoucí ke škole, která se nalézá v jednom z domů, bez stavebního povolení zřízených. Jde o školní exposituru české školy v Bohdalicích. Usnesení obce bylo odůvodněna tím, že bylo svého času připojení k místní síti povoleno s podmínkou, že tím nesmějí obci vzniknouti žádné výlohy. Okresní úřad ve Vyškově výměrem ze dne 16. února 1930, č. 13.032./II, vyhověl odvolání, podanému proti tomuto zamítnutí. Obec Kučerov podala pak proti tomuto výměru odvolání k zemskému úřadu v Brně, který je výměrem ze dne 19. května 1930, č. 13.543-6352-1930, zamítl. Na stížnost obce Kačerova k nejvyššímu správnímu soudu vyšlo rozhodnutí ze dne 25. září 1933, č. 7735/33: V odpor vzaté rozhodnutí se pro vadnost řízení zrušuje. V důvodech se praví: Zemský úřad nezjistil, zdali se cesty používá také v noci. Povinnost obce pečovati oosvětlení nemůže sice býti zrušena usnesením obce, není však do té míry absolutní, aby musely býti osvětleny všechny cesty, od menší venkovské obce že se může jen žádati, aby osvětlovala cesty, kterých se v noci používá. A právě otázku, zdali se cest používá v noci, zemský úřad nevysvětlil. Nahoru  Další Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech Hlavní menu Přehled obsahu Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna Digitální knihovna České sněmy Informace Rejstříky Zajímavosti v repozitáři English Česky Hledat --> Plnotextové vyhledávání Přihlásit/registrovat se do ISP Mapa webu Nápověda Odběr RSS Prohlášení přístupnosti Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana Telefon na spojovatelku: 257 171 111 Informace dle zákona 106/1999 Sb. YouTube Facebook Twitter Instagram