NS RČS 1935-1938, Senát, tisk 721 (2. 11. 1918)
Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce
Nacházíte se: Digitální knihovna › NS RČS 1935-1938 › Senát › Tisky
Dolů
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.
IV. volební období.
7. zasedání.
Tisk 721.
Odpověď.
1. ministra veřejných prací na interpelaci sen. Klofáče ohledně
důlního neštěstí v Březových Horách (tisk 588/4).
2. ministra vnitra na interpelaci sen. Svobody o surovém a
protizákonném nakládání s vyšetřovanými občany velitelem četnické stanice v
Radimi, strážmistrem Čihákem (tisk 637/4).
3. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Janovského
a zlehčování a tupení náboženství římsko-katolického a těžké urážce náboženských
citů školních dítek v III. třídě obecné školy v Břestě u Kroměříže,
učitelem Bohumilem Janáčem (tisk 665/1).
4. ministra sociální péče na interpelaci sen. Nedvěda ohledně
soustavného porušování sociálně-politických zákonů republiky firmou Baťa v Třebíči
(tisk 665/8).
721/1.
Odpověd'
ministra veřejných prací
na interpelaci senátora Václava Klofáče ohledně důlního neštěstí v Březových
Horách (tisk 588/4).
Úřední hornopolicejní vyšetření neštěstí na dole "Vojtěch" na Březových
Horách bylo provedeno jako vždycky ihned. Se zřením k vážnosti případu bylo
dokonce i doplňováno a jeho výsledek byl oznámen spolu s posudkem o zavinění úrazů
státnímu zastupitelství, které je povoláno k dalšímu řízení podle předpisů
trestního řádu.
Z 11 dělníků, zraněných při přejetí klece, zemřeli 4, těžce zranění jsou 3
a lehce zranění 4 dělníci. Těžce zranění dělníci jsou v domácím ošetřování,
všichni lehce zranění již pracují.
Vdovy po hornících zemřelých v důsledku úrazu obdržely od podniku jednorázovou
podporu po 2000 Kč a každé nezletilé dítě 1000 Kč.
Poranění horníci pak dostali od podniku uhrazen rozdíl mezi mzdou, kterou by byli
docílili v prosinci 1937 a nemocenskou podporou, kterou v měsíci prosinci pobírali.
Kromě toho dostávají odškodné podle § 1154 obč. zákona.
Poněvadž podle zákona č. 200 z 3. července 1936 Sb. Z. a n. jsou všichni dělníci
státního báňského ředitelství v Příbrami pojištěni u bratrské pokladny pro případ
nemoci a na provisi invalidní a starobní, a podle zákona o úrazovém pojištění dělníků
jsou pojištěni u Úrazové pojišťovny dělnické,
budou pozůstalí po hornících zemřelých v důsledku citovaného úrazu pobírati
podle zákonných předpisů vdovskou a sirotčí provisi a horníci v důsledku úrazu
práce neschopní, invalidní provisi od revírní bratrské pokladny a pak ještě od
Úrazové pojišťovny dělnické úrazový důchod.
Provise invalidní skládá se z částky základní Kč 300,- ročně a z částek
zvyšovacích, které činí za každý příspěvkový měsíc získaný do 30. VI. 1936
Kč 7,- a po tomto dni Kč 7,50 za každý další získaný měsíc. Tato provise může
býti zvýšena o jednu polovinu, je-li provisionista trvale tak bezmocný, že stále potřebuje
pomoci, ošetřování a obsluhy jiné osoby. Tato se dále zvyšuje za každé dítě,
které by v případě úmrtí provisionisty mělo nárok na provisi sirotčí, pokud
provisiant o ně pečuje, a vychovávací příplatek,
který na každé dítě činí desetinu provise.
Vdovská provise činí pak polovinu provise invalidní. Sirotčí provise pro
jednostranně osiřelé dítě činí jednu pětinu a pro oboustranně osiřelé dítě
dvě pětiny invalidní provise.
K provisi invalidní poskytuje stát příspěvek, který činí Kč 500,- u provise
vdovské Kč 250,- u provise jednostranně osiřelého dítěte Kč 100,- a u provise
oboustranně osiřelého dítěte Kč 200,-.
Úrazový důchod činí 2/3 ročního pracovního výdělku, je-li úplná neschopnost
k výdělku. Jeli jen částečná nezpůsobilost k výdělku, přísluší zlomek důchodu
podle míry zmenšené způsobilosti k výdělku. Pokud je zraněný následkem úrazu po
skončení léčení tak bezmocný, že potřebuje cizí péče a obsluhy, zvyšuje se
důchod úrazový na jednu a půl násobnou částku
plného důchodu.
Vdově zabitého dělníka přísluší pak 20 % ročního pracovního výdělku
manžela; každému pozůstalému dítěti až do 15. roku věku 15 % a ztratilo-li by i
druhého z rodičů 20 % ročního pracovního výdělku otce.
Jestliže úhrn provise, státního příspěvku a úrazového důchodu bude
převyšovati 3/4 průměrného výdělku dosaženého v roce předešlém v obvodě příslušné
revírní bratrské pokladny (Kladno) v té kategorii dělníků, bude příslušně zkrácena
provise od bratrské pokladny a státní příspěvek. U vdov se pak vyplácí jen částka,
o kterou vdovská provise se státním příspěvkem převyšuje důchod z úrazového
pojištění.
Provise invalidní i vdovská a státní příspěvek se nekrátí, nepřevyšuje-li
úrazový důchod Kč 600,- ročně. Provise invalidní i vdovská a státní příspěvek
se však snižují nejvýše o částku, o kterou důchod úrazový převyšuje Kč 600,-
ročně.
Podotýká se, že pokud zemřelí horníci neb těžce zranění mají syny schopné
pro báňskou práci, byli tito již státním báňským ředitelstvím v Příbrami do
práce přijati. Vdovy, které bydlí v závodních bytech, byly v těchto nadále
ponechány.
V Praze dne 30. května 1938.
Ministr veřejných prací:
Ing. Dostálek v. r. 721/2.
721/2.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátora Josefa Svobody o surovém a
protizákonném nakládání s vyšetřovanými občany velitelem četnické stanice v
Radimi, strážmistrem Čihákem (tisk 837/4).
Případ uvedený v interpelaci byl podroben zevrubnému šetření, během něhož se
nepodařilo jej zcela objasniti; byl proto postoupen vojenským justičním úřadům k
příslušnému řízení, podle jehož výsledku bude další zařízeno.
V Praze dne 20. května 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r. 721/3.
721/3
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci senátora Jakuba Janovského o zlehčování a tupení náboženství římskokatolického
a těžké urážce náboženských citů školních dítek v III. třídě obecné školy
v Břestě u Kroměříže, učitelem Bohumilem Janáčem (tisk 665/1).
Ve věci, jež dala podnět k podání interpelace, provedly školní úřady potřebná
šetření již dříve, jakmile se o ní dozvěděly. Podle výsledku tohoto šetření,
jež v podstatě prokázalo, že jmenovaný výpomocný učitel používal staršího
vydání pomůcky uvedené v interpelaci, aniž však měl vytýkaného mu vedlejšího
úmyslu, došlo také bezodkladně k opatřením,
sledujícím nápravu v řádném a klidném chodu školy.
Pro přeložení jmenovaného výpomocného učitele - který ostatně nastupuje
presenční vojenskou službu - nebylo dostatečného podkladu.
Urážení náboženských citů žactva na školách národních bylo učitelstvu zakázáno
mimo jiné nově vydaným a od 1. února 1938 platným školním a vyučovacím řádem
(§ 110).
V Praze dne 21. července 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
721/4.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci senátora Nedvěda ohledně soustavného porušování sociálně-politických
zákonů republiky firmou Baťa v Třebíči (tisk 665/8).
V interpelaci jmenovaný František Kuba, narozený dne 29. března 1922, byl zaměstnán
v dílně čís. 413 firmy Baťa v Třebíči, kde se prováděla manipulace opánkových
vrchů. Pracoval na perforaci dílů. Tato práce je lehká a je úplně zautomatisovaná,
takže nevyžaduje velké fysické nebo duševní námahy. V dílně č. 413 není
zavedena práce u pásového transportéru, čímž odpadá event. nebezpečí zvýšeného duševního napětí při případném
opoždění v práci. Při perforování jsou zaměstnány hlavně ženy.
Kuba, třebaže byl celkově slabší tělesné konstrukce a z rodiny méně resistentní,
nestěžoval si ani těsně před svým onemocněním na zvláštní obtíže. Neučinil
tak ani v pátek dne 26. února. Teprve v sobotu dne 27. února po 14 hod. žádal
vedoucího internátu, v němž byl umístěn, aby byl propuštěn domů uváděje, že má
bolestí hlavy a že se bude snažiti, aby se přes neděli doma vyléčil.
Téhož dne o 20. hod. byli k onemocněnému voláni dva lékaři, kteří konstatovali
akutní zánět mozkových blan a nařídili okamžitý převoz do nemocnice v Třebíči,
který byl uskutečněn přes odpor matky nemocného. Po prohlídce, při níž bylo
zjištěno, že zánět mozkových blan je zaviněn
rychle probíhajícím zánětem středního ucha, byl dne 27. února 1938 nemocný převezen
na operaci do nemocnice v Jihlavě, odkud po operaci byl pak dne 3. března t. r.
převezen zpět do nemocnice v Třebíči, kde téhož dne zemřel. Jako příčina smrti
je v kartotéce nemocenské pojišťovny v Třebíči
uvedena diagnosa XIV/2, t. j. zánět středního ucha. Podle lékařské informace byl průběh
onemocnění neobvykle rychlý.
Ani z výkonu Kubova těsně před 26. únorem nedalo se souditi, že by mu event.
bolesti činily obtíže při práci. Je však možno se domnívati, že Kuba sám svoje
onemocnění zanedbával z toho důvodu, že v době nemoci měl nárok na podporu pouze Kč
18,- denně, t. j. týdně Kč 108,- kdežto v dalším týdnu, který začínal dne
24. února, měl za práci mzdu asi 200-230 Kč.
Rozdíl přibližně Kč 120,- jej pravděpodobně svedl k zanedbání prvních příznaků
nemoci.
Prohlídkou kontrolních lístků a odděleným výslechem zaměstnanců z dílny čís.
413 bylo zjištěno, že práce v dílně začíná průměrně o 6,30 hod. a trvá u
strojů do 17,30 hod. Od 9,30 hod. do 9,45 hod. a od 12 do 13 hod. jsou pracovní přestávky.
V 17,30 hod. se vypíná elektrický proud pro stroje. Pak následuje příprava strojů
na příští den, kalkulace práce, čištění pracovního místa a počítání a
rovnání výrobků, což trvá do 18. i přes 18.
hod.
Podotýká se, že každému zaměstnanci je plánem určen výkon, který má za den
zastati. Vedení závodu nepokládá tento plán za maximální. Nedodržení plánu ovšem
postihuje dělníka na mzdě, ježto se mzda vyplácí od kusu. Plán samotný je určen
pouze pro 5 dní v týdnu. V sobotu se podle tohoto plánu nemá pracovati. Aby se však
mohly vyrovnati diference vzniklé během týdne, může se u strojů pracovati asi do 1/2
12. hod.
Jestliže v některé dílně dochází pravidelně k nižšímu výkonu než plán
stanoví, je tam vyslán instruktor.
Také do dílny č. 413 by1 vyslán instruktor, ježto prý v prosinci m. r. nebyl
plán dodržován. Na to byl zvýšen plánový výkon, avšak pouze pro sekáče, nikoli
však pro perforovače, do kteréž kategorie patřil Kuba.
K odebrání kontrolních lístků došlo prý jednou v
sobotu o 14. hod. a o 1/2 15. hod, byly již zase vráceny. Bližší okolnosti, zejména
přesné datum, kdy se tak stalo, nebylo možno zjistiti, neboť dělníci popřeli, že
by kdy pracovali v sobotu po 14. hod., a ani kontrolními lístky nebylo možno dopátrati se skutečnosti, ježto vyšetřujícímu
orgánu byly k disposici pouze kontrolní lístky z týdne od 17. do 23. dubna, kde byly
značeny odchody mezi 11,23-11,38 hod. Kontrolní lístky z předcházejících týdnů
se po přezkoušení spalují.
Ve věci zakročoval i okresní úřad v Třebíči a provedl řízení pro přestupek
zákona č. 91/1918.
V Praze dne 13. června 1938.
Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.
Nahoru
Související odkazy tisky InformaceO stenoprotokolech
Hlavní menu
Přehled obsahu
Společná česko-slovenská
digitální parlamentní knihovna
Digitální knihovna
České sněmy
Informace
Rejstříky
Zajímavosti v repozitáři
English
Česky
Hledat
-->
Plnotextové vyhledávání
Přihlásit/registrovat se do ISP
Mapa webu
Nápověda
Odběr RSS
Prohlášení přístupnosti
Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá Strana
Telefon na spojovatelku: 257 171 111
Informace dle zákona 106/1999 Sb.
YouTube
Facebook
Twitter
Instagram