§ 1 Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky o uznávání archiválií za kulturní památky a o zvýšené ochraně archiválií jako kulturních a národních kulturních památek – Posuzování archiválií jako kulturních památek
Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky o uznávání archiválií za kulturní památky a o zvýšené ochraně archiválií jako kulturních a národních kulturních památek · 101/1974 Sb. · § 1 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 101/1974 stanovuje kritéria pro posuzování archiválií, zda jsou kulturní památkou, a upřesňuje, že kulturní památkou mohou být i soubory archiválií.
§ 1 Posuzování archiválií jako kulturních památek
(1) Při posuzování, zda archiválie je kulturní památkou ve smyslu zákona, se přihlíží k obsahové hodnotě archiválie, k její formě, k významu jejího původce, k době a místu vzniku, k významu pro dějiny obecné, národní, popřípadě regionální, k významu pro dějiny vědy, techniky a kultury, k jedinečnosti a původnosti nebo k případné další vlastnosti archiválie, pro kterou má mimořádný význam pro kulturu společnosti (§ 3 odst. 1 zákona).
(2) Za kulturní památky lze uznat jak jednotlivé archiválie, tak i jejich soubory [archivní fondy, archivní sbírky1)] nebo jejich ucelené části, i když v těchto souborech některé archiválie samy o sobě by nebyly kulturními památkami.
Paragraf 1 vyhlášky 101/1974 stanovuje kritéria pro posuzování archiválií, zda jsou kulturní památkou, a upřesňuje, že kulturní památkou mohou být i soubory archiválií.
Co to znamená v praxi
Při rozhodování, zda je archiválie kulturní památkou, se posuzuje její obsah, forma, význam jejího tvůrce, doba a místo vzniku, a její význam pro dějiny nebo kulturu.
Kulturní památkou může být jedna archiválie, ale i celý soubor (např. archivní fond nebo sbírka).
I když některé jednotlivé archiválie v souboru samy o sobě nejsou kulturní památkou, celý soubor může být za kulturní památku uznán.
Důležitá je jedinečnost, původnost nebo jiná mimořádná vlastnost archiválie pro kulturu společnosti.