§ 3 Vyhláška o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu – Výchozí hranice se určí a) jako kružnice soustředná s…
Vyhláška o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu · 103/2006 Sb. · § 3 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 103/2006 určuje, jak se stanoví výchozí hranice pro zónu havarijního plánování kolem objektů s nebezpečnými látkami, a to buď jako kružnice, nebo sjednocením více ploch, přičemž v některých případech se zóna havarijního plánování nestanovuje vůbec.
§ 3
(1) Výchozí hranice se určí
a) jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu objektu nebo zařízení2), jejíž vzor je uveden na obrázcích č. 1 a 2 v příloze č. 1 k této vyhlášce, přičemž podkladem pro její určení je parametr R stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,
b) s použitím nejvyššího parametru R, zahrnuje-li zdroj rizika různé nebezpečné látky3),
c) zvětšením parametru R o poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zdroje rizika, pokud je tento poloměr větší nebo roven 1/5 parametru R; vzor je uveden na obrázku č. 3 v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo
d) jako hranice sjednocení více půdorysných ploch určených podle písmen a) až c), nachází-li se na území objektu nebo zařízení, pro které provozovatel4) zpracovává vnitřní havarijní plán, více zdrojů rizik jednoho nebo více provozovatelů; vzor je uveden na obrázku č. 4 v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Je-li výchozí hranice shodná nebo menší než plocha území objektu nebo zařízení, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, zóna havarijního plánování se nestanovuje.
(3) Nelze-li vzhledem k vlastnostem, množství a působení nebezpečné látky, které neodpovídají údajům uvedeným v tabulkové části přílohy č. 1 k této vyhlášce, určit výchozí hranici postupem podle odstavce 2, lze stanovit tuto výchozí hranici jiným stejně spolehlivým způsobem.
Paragraf 3 vyhlášky 103/2006 určuje, jak se stanoví výchozí hranice pro zónu havarijního plánování kolem objektů s nebezpečnými látkami, a to buď jako kružnice, nebo sjednocením více ploch, přičemž v některých případech se zóna havarijního plánování nestanovuje vůbec.
Co to znamená v praxi
Určení výchozí hranice: Provozovatel objektu s nebezpečnými látkami musí určit výchozí hranici zóny havarijního plánování. To se dělá podle vzorů v příloze č. 1 vyhlášky, a to buď jako kružnice soustředná s objektem (písmeno a), nebo s použitím nejvyššího parametru R, pokud je tam více nebezpečných látek (písmeno b).
Zvětšení hranice: Pokud je poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zdroje rizika větší nebo roven 1/5 parametru R, musí se parametr R zvětšit o tento poloměr (písmeno c).
Sjednocení ploch: Pokud je na území objektu více zdrojů rizik, výchozí hranice se určí jako sjednocení ploch určených pro jednotlivé zdroje (písmeno d).
Kdy se zóna nestanovuje: Pokud je výchozí hranice shodná nebo menší než plocha samotného objektu, pro který se zpracovává vnitřní havarijní plán, zóna havarijního plánování se vůbec nestanovuje (odstavec 2).
Příklad
Firma má sklad nebezpečných chemikálií. Podle vyhlášky musí určit výchozí hranici pro zónu havarijního plánování. Pokud je sklad malý a výchozí hranice vypočtená podle přílohy č. 1 je menší než plocha samotného skladu, firma nemusí žádnou zónu havarijního plánování stanovovat.
Na co si dát pozor
Alternativní stanovení hranice: Pokud nelze výchozí hranici určit podle odstavce 2 kvůli specifickým vlastnostem nebezpečné látky, lze ji stanovit jiným, stejně spolehlivým způsobem (odstavec 3).
Parametr R: Pro správné určení výchozí hranice je klíčové správně stanovit parametr R podle přílohy č. 1 k této vyhlášce (písmeno a).
Více zdrojů rizika: Pokud má provozovatel více zdrojů rizika, musí zohlednit všechny a hranice sjednotit (písmeno d).
Hlídat změny § 3 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.