§ 2 Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů – Při rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení v…
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů · 104/2002 Sb. · § 2
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 104/2002 Sb. stanovuje, že soudy mají rozdělovat agendu mezi svá oddělení podle specializace na konkrétní typy případů a informovat veřejnost o tom, kde je rozvrh práce uložen a kdy je možné do něj nahlížet.
§ 2
(1) Při rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení v rozvrhu práce se v rozsahu, v jakém je soud příslušný na daném stupni v těchto věcech podle zákona jednat, a s přihlédnutím k personálnímu vybavení soudu, zajistí specializace soudních oddělení
a) na trestním úseku zejména v řízení ve věcech
1. mladistvých,
2. cizinců,
3. dopravní kriminality,
4. finanční a bankovní kriminality,
5. trestných činů vojenských;
b) na občanskoprávním úseku zejména v řízení ve věcech
1. péče o nezletilé,
2. dědických,
3. ochrany osobnosti,
4. nájmu bytu a nebytových prostor,
5. práv duševního a průmyslového vlastnictví,
6. obchodních,
7. obchodního rejstříku,
8. konkursu a vyrovnání,
9. ochrany hospodářské soutěže,
10. směnečných a šekových,
11. pracovněprávních,
12. výkonu rozhodnutí,
13. s cizím prvkem;
c) na úseku správního soudnictví, zejména v řízení ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení.
(2) Na úřední desce soudu se uvede, kde je rozvrh práce na soudu uložen a v jakou dobu lze do něj nahlížet a činit z něj opisy a výpisy.“.
2. V § 2a odst. 1 se za slova „Nemůže-li věc“ vkládají slova „v určeném soudním oddělení“ a za slova „z vyšších soudních úředníků“ se vkládají slova „, soudních tajemníků nebo soudních vykonavatelů“.
3. V § 2a odst. 2 se za slova „náhlá překážka“ vkládají slova „nebo překážka krátkodobé povahy“ a za slova „vyššímu soudnímu úředníku“ se vkládají slova „, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli anebo justičnímu čekateli“.
4. V § 4 se za slova „vyšší soudní úředníci“ vkládají slova „, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé“.
5. V § 5 odst. 1 se za slova „Vyšší soudní úředníci“ vkládají slova „, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé“.
6. V § 5 odst. 2 se za slova „vyššího soudního úředníka“ vkládají slova „, soudního tajemníka, soudního vykonavatele“.
7. V § 16 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje středníkem a doplňuje se tato věta: „jde-li o rozhodnutí, proti kterému je přípustné dovolání, poučí oprávněné osoby v rozsahu stanoveném zákonem.“.
8. V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Nebrání-li tomu důležité důvody, předseda senátu (samosoudce) při nařízení hlavního líčení nebo veřejného zasedání v trestních věcech přihlíží k požadavku státního zástupce, který před podáním obžaloby vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, aby se mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem. Obdobně přihlíží k odůvodněnému požadavku obhájce.“.
9. V § 21 odst. 1 se poslední věta nahrazuje větou „Tato okolnost se zaznamená v protokolu nebo uvede do zvukového záznamu, pokud se protokol pořizuje následně podle takového záznamu. O úplnost a srozumitelnost zvukového záznamu dbá vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.“.
10. V § 21 odst. 2 větě druhé se slova „je povinen“ nahrazují slovy „a v případech, kdy tak stanoví zákon, jiná osoba odpovědná za správnost a úplnost protokolace, jsou povinni“.
11. V poznámce pod čarou č. 2) se odkaz na „§ 55“ nahrazuje odkazem na „§ 55b“.
12. V § 25 odst. 2 se za slova „Nepředloží-li účastník“ vkládají slova „v občanském soudním řízení“.
13. V § 28b odst. 1 se slova „prostřednictvím držitele poštovní licence anebo prostřednictvím policejního orgánu“ nahrazují slovy „prostřednictvím soudního exekutora, držitele poštovní licence anebo policejního orgánu“.
14. V § 28c odst. 1 větě první se slova „doručovateli nebo orgánu justiční stráže anebo“ nahrazují slovy „doručovateli, orgánu justiční stráže, soudnímu exekutorovi nebo“.
15. V § 28d odst. 4 větě první se slova „§ 64“ nahrazují slovy „§ 64a“.
16. V § 36 odst. 1 věta první zní: „Rozhodne-li soud, že přijetí peněžité záruky je přípustné, určí její výši a způsob jejího složení.“.
17. V § 36 odst. 2 věta první zní: „Je-li obviněný ve vazbě a soud rozhodl, že přijetí peněžité záruky v jím určené výši je přípustné, rozhodne o nahrazení vazby peněžitou zárukou a o propuštění obviněného z vazby ihned poté, co byla peněžitá záruka složena.“.
18. V nadpisu § 38 se zrušují slova „a výkon trestu obecně prospěšných prací“.
19. V § 38 odst. 1 větě první se slova „za současného“ nahrazují slovy „a soud rozhodl o“.
20. V § 38 se odstavec 3 zrušuje.
21. § 40 včetně nadpisu zní:
Paragraf 2 vyhlášky 104/2002 Sb. stanovuje, že soudy mají rozdělovat agendu mezi svá oddělení podle specializace na konkrétní typy případů a informovat veřejnost o tom, kde je rozvrh práce uložen a kdy je možné do něj nahlížet.
Co to znamená v praxi
Soudy musí mít specializovaná oddělení pro různé druhy případů, například pro mladistvé, cizince, dědické věci nebo obchodní spory.
Rozvrh práce soudu, který určuje specializaci oddělení, je veřejný dokument.
Každý má právo nahlížet do rozvrhu práce soudu a pořizovat si z něj opisy nebo výpisy.
Informace o tom, kde je rozvrh práce uložen a kdy je možné do něj nahlížet, musí být vyvěšena na úřední desce soudu.
Příklad
Pan Novák chce podat žalobu na ochranu osobnosti. Na úřední desce soudu zjistí, kde je uložen rozvrh práce, a v něm si vyhledá, které soudní oddělení se specializuje na případy ochrany osobnosti.
Na co si dát pozor
Specializace oddělení se řídí příslušností soudu a jeho personálním vybavením.
Rozvrh práce je uložen na soudu a je přístupný pouze v určenou dobu.
Hlídat změny § 2 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.