§ 15 Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o studiu na vysokých školách (studijní předpisy) – Zkoušky

§ 15 Zkoušky (1) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho schopnost tvořivě uplatňovat teoretické poznatky při hodnocení praktických jevů. Vypracování otázek ke zkouškám zabezpečí vedoucí katedry před zkušebním obdobím. (2) Zkoušky jsou a) ústní nebo b) písemné a ústní nebo c) praktické a ústní. (3) Ústní zkouškou se zjišťuje kvalita, rozsah a hloubka získaných vědomostí studenta a jeho schopnost samostatně a tvořivě řešit stanovené úkoly. Při písemné a ústní zkoušce řeší student písemné úkoly; řešení písemných úkolů se doplňuje ústní zkouškou. Při praktické a ústní zkoušce se řeší praktické úkoly; řešení praktických úkolů se doplňuje ústní zkouškou. (4) Na vysokých školách uměleckého směru je zkouškou ze základního předmětu umělecké zpracování zadaného tématu, námětu nebo předvedení uměleckého výkonu. (5) Zkoušky a opravné zkoušky (§ 16) konají studenti zpravidla u profesorů a docentů, kteří jim předmět přednášeli; ve výjimečných případech i u jiných učitelů příslušného studijního oboru určených vedoucím katedry (dále jen „zkoušející“). (6) V semestru může student konat zkoušky nejvýše z pěti předmětů. Do tohoto počtu se nezahrnují klasifikované zápočty a zkoušky z vojenské přípravy a branné výchovy, pokud branná výchova není součástí studijního oboru. (7) Zkoušky se konají ve zkušebním období, pokud tato vyhláška nestanoví jinak. (8) Vedoucí katedry po projednání s vedoucím učitelem ročníku a zástupcem organizace Socialistického svazu mládeže určí termíny pro konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu tak, aby se umožnilo studentům přihlásit se ke zkoušce nejméně dva týdny před zahájením zkušebního období. Jestliže se student do dvou týdnů před zahájením zkušebního období ke zkoušce nepřihlásí, určí mu termín zkoušky zkoušející. (9) Zkoušející může povolit studentovi s přihlédnutím k výsledkům průběžné kontroly studia konání zkoušky před ukončením výuky v příslušném semestru. (10) Student koná zkoušku u jednoho zkoušejícího a v jednom dni s výjimkou praktických a ústních zkoušek [odstavec 2 písm. c)]. Ústní zkouška nemá trvat déle než třicet minut. (11) Výsledek zkoušky klasifikuje jen zkoušející, a to těmito známkami: „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“ (3), „nevyhověl“ (4). Při klasifikaci se přihlíží též k výsledkům průběžné kontroly studia. (12) Výsledek zkoušky vyznačí zkoušející ve výkazu o studiu a připojí datum a podpis; známka „nevyhověl“ se do výkazu o studiu nezapisuje. Výsledky všech zkoušek včetně známky „nevyhověl“ vyznačí zkoušející ve výkazu o zápočtech a zkouškách vedeném na děkanátě. (13) Pokud se student nemůže v určeném termínu dostavit ke zkoušce, je povinen se předem omluvit zkoušejícímu, který mu určí náhradní termín konání zkoušky. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů dodatečně omluvit, nejpozději do pěti dnů od určeného termínu pro konání zkoušky. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející. Pokud se student nedostavil ke zkoušce a svoji neúčast neomluvil nebo pokud odstoupil od zkoušky, hodnotí se známkou „nevyhověl“. (14) Pokud student nevykonal zkoušky za zimní semestr ve zkušebním období tohoto semestru a jeho neúčast byla zkoušejícím omluvena, může je se souhlasem děkana konat do jednoho měsíce po zahájení výuky v letním semestru. (15) Na žádost studenta může děkan určit konání zkoušky nebo opravné zkoušky (§ 16) před komisí, kterou jmenuje. (16) Státní závěrečná zkouška nebo státní rigorózní zkouška studentů se koná zpravidla v jednom dni; podle povahy studijního oboru a vzhledem k předmětům, ze kterých se zkouška koná, lze ji konat pokud je to stanoveno v učebním plánu, i ve více dnech. Závěrečná zkouška ze všech částí nemá trvat déle než dvě a půl hodiny. Na státní závěrečné zkoušky a státní rigorózní zkoušky studentů se vztahují zvláštní předpisy.2)