§ 2 Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o úhrade nákladov za ubytovanie a základnú starostlivosť v domovoch-penziónoch pre dôchodcov – Typy obytných jednotiek
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o úhrade nákladov za ubytovanie a základnú starostlivosť v domovoch-penziónoch pre dôchodcov · 111/1992 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 111/1992 definuje čtyři typy obytných jednotek v domovech-penzionech pro důchodce a stanovuje, co se považuje za obytnou a vedlejší místnost, a to pro účely určení úhrady za ubytování a základní péči.
§ 2 Typy obytných jednotiek
(1) Pre určenie úhrady za ubytovanie a základnú starostlivosť sa obytné jednotky v penziónoch rozdeľujú do štyroch typov:
I - jednolôžková obytná jednotka s jednou obytnou miestnosťou, s vedľajšími miestnosťami a so základným prevádzkovým zariadením a vybavením alebo s ich časťou,
Ia - jednolôžková obytná jednotka s jednou obytnou miestnosťou bez vedľajších miestností a bez základného prevádzkového zariadenia,
II - dvojlôžková obytná jednotka s jednou alebo dvoma obytnými miestnosťami, s vedľajšími miestnosťami a so základným prevádzkovým zariadením a vybavením alebo s ich časťou,
IIa - dvojlôžková obytná jednotka s jednou alebo dvoma obytnými miestnosťami bez vedľajších miestností a bez základného prevádzkového zariadenia.
(2) Za obytnú miestnosť sa považuje priamo osvetlená a vetrateľná miestnosť s podlahovou plochou aspoň 12 m2; ktorú možno priamo alebo dostatočne nepriamo vykurovať a ktorá je vzhľadom na svoje stavebno-technické usporiadanie a vybavenie určená na celoročné bývanie; výnimočne sa považuje za obytnú miestnosť aj miestnosť s plochou menšou než 12 m2, ale väčšou než 8 m2, ak je určená na celoročné bývanie a spĺňa ostatné uvedené podmienky.
(3) Jednolôžková obytná miestnosť je miestnosť, ktorej podlahová plocha môže mať najviac 18 m2; ak má obytná miestnosť väčšiu výmeru, považuje sa za dvojlôžkovú obytnú miestnosť. Za dvojlôžkovú obytnú miestnosť sa považujú aj obytné miestnosti, ktoré majú spoločnú predsieň s jedným spoločným vstupom z chodby.
(4) Za vedľajšie miestnosti sa považujú predsieň, kuchyňa (kuchynský kút), komora, záchod, kúpeľňa, kúpeľňový alebo sprchovací kút, ak tvoria samostatné miestnosti, a ďalšie miestnosti určené na spoločné užívanie s obytnou miestnosťou.
Paragraf 2 vyhlášky 111/1992 definuje čtyři typy obytných jednotek v domovech-penzionech pro důchodce a stanovuje, co se považuje za obytnou a vedlejší místnost, a to pro účely určení úhrady za ubytování a základní péči.
Co to znamená v praxi
Obytné jednotky v penzionech se dělí na čtyři typy (I, Ia, II, IIa), které se liší počtem lůžek a přítomností vedlejších místností či základního vybavení.
Za obytnou místnost se považuje místnost s podlahovou plochou alespoň 12 m², která je osvětlená, větratelná, vytápěná a určená k celoročnímu bydlení.
Výjimečně může být obytnou místností i místnost s plochou mezi 8 m² a 12 m², pokud splňuje ostatní podmínky.
Jednolůžková obytná místnost může mít nejvíce 18 m²; větší místnost se považuje za dvoulůžkovou.
Vedlejšími místnostmi jsou například předsíň, kuchyň, komora, záchod nebo koupelna, pokud tvoří samostatné místnosti nebo jsou určeny ke společnému užívání s obytnou místností.
Příklad
Paní Nováková si vybírá jednolůžkový pokoj v penzionu. Pokud si vybere pokoj s jednou obytnou místností, vlastní koupelnou a kuchyňským koutem, bude to typ I. Pokud si vybere pokoj jen s jednou obytnou místností a sdílenou koupelnou na chodbě, půjde o typ Ia.
Na co si dát pozor
Místnost s podlahovou plochou menší než 8 m² se nepovažuje za obytnou místnost.
Obytná místnost s plochou větší než 18 m² je vždy považována za dvoulůžkovou, i když ji obývá jen jedna osoba.