§ 26 Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách – ZVLÁŠTNOSTI TVORBY CEN V NĚKTERÝCH OBLASTECH
Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách · 113/1985 Sb. · § 26 · Správní právo
Stručně: Paragraf 26 vyhlášky 113/1985 upravuje tvorbu kupních cen v oblasti zahraničního obchodu, rozlišuje mezi běžnými a dohodnutými kupními cenami a stanoví pravidla pro jejich kalkulaci, včetně použití prozatímních cen a přepočtu zahraničních měn na Kčs.
§ 26 ZVLÁŠTNOSTI TVORBY CEN V NĚKTERÝCH OBLASTECH
(1) Kupní ceny se používají jako běžné kupní ceny nebo v případech stanovených Federálním cenovým úřadem jako dohodnuté kupní ceny. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce. U běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace.24)
(2) Běžná kupní cena zahrnuje skutečně dosaženou zahraniční cenu v obchodní paritě,25) kalkulovanou výši přímých obchodních nákladů zahraničních a stanovenou obchodní přirážku nebo srážku.
(3) V případě, kdy do doby fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací nelze stanovit běžnou kupní cenu, stanoví dodavatelská organizace prozatímní kupní cenu podle § 3 odst. 2 písm. a). Prozatímní kupní cena se uplatní ve výši limitu kupní ceny, pokud není stanoven, podle průměru dosahovaných kupních cen v běžném období a nelze-li, v předpokládané výši kupních cen. Organizace mohou též písemně dohodnout používání prozatímní kupní ceny u opakovaných dodávek a období, za které organizace zahraničního obchodu vypořádá rozdíly mezi prozatímní a běžnou kupní cenou. Platnost prozatímní kupní ceny nesmí přesáhnout kalendářní rok nejde-li o dodávku na sklad organizace zahraničního obchodu nebo o splnění dodávky uskladněním.26)
(4) Do kalkulace běžné kupní ceny se zahrnují náklady jen ve výši odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávky. Organizace zahraničního obchodu předloží na žádost tuzemského dodavatele nebo odběratele kalkulaci běžné kupní ceny a doloží ji podklady k položkám do těchto kalkulací zahrnutým. Tuzemská výrobní organizace předloží na žádost organizace zahraničního obchodu požadovanou kalkulaci vyváženého výrobku.
(5) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs v operativní i propočtové kalkulaci se používají přepočítací poměry platné k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se pro přepočet zahraničních cen v obchodní paritě použijí přepočítací poměry platné ku dni plnění mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou organizací.
(6) Přímé obchodní náklady zahraniční se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují s výjimkou případů, kdy se jejich přepočet pro fakturaci provádí stejným způsobem jako přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě, tj. kdy
a) Federální cenový úřad v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu rozhodne o tomto postupu, nebo
b) organizace zahraničního obchodu kalkulují přímé obchodní náklady zahraniční stanovenou procentní sazbou ze zahraniční ceny v obchodní paritě nebo přímé obchodní náklady zahraniční jsou zahrnovány do ceny franko čs. hranice jiným způsobem dohodnutým s tuzemskou organizací.
(7) Tuzemská dodavatelská nebo odběratelská organizace může vůči organizaci zahraničního obchodu písemně uplatnit před sjednáním zahraniční ceny v obchodní paritě minimální nebo maximální limit běžné kupní ceny, za který bude výrobek vyvezen nebo dovezen, nebo uplatnit tyto limity jako průměrné kupní ceny na určité období. Současně musí písemně určit postup pro případ, kdy limit nebude dodržen.
(8) Organizace zahraničního obchodu a výrobní organizace jsou povinny u vývozů realizovaných na zahraniční úvěr delší jednoho roku odečítat z ceny franko čs. hranice částku úroků do ní zahrnutých, vést evidenci cen franko čs. hranice a provádět propočty rozdílového ukazatele vývozu27) včetně i bez těchto úroků. Odpočet úroků se provádí bez ohledu na to, zda jsou uvedeny samostatně nebo zahrnuty plně nebo zčásti přímo v zahraniční ceně.
Paragraf 26 vyhlášky 113/1985 upravuje tvorbu kupních cen v oblasti zahraničního obchodu, rozlišuje mezi běžnými a dohodnutými kupními cenami a stanoví pravidla pro jejich kalkulaci, včetně použití prozatímních cen a přepočtu zahraničních měn na Kčs.
Co to znamená v praxi
Kupní ceny za zboží v zahraničním obchodě se stanovují buď jako běžné kupní ceny (na základě operativní kalkulace) nebo jako dohodnuté kupní ceny (na základě propočtové kalkulace), přičemž Federální cenový úřad určuje, kdy se použije dohodnutá cena.
Běžná kupní cena zahrnuje zahraniční cenu, přímé obchodní náklady v zahraničí a obchodní přirážku nebo srážku.
Pokud nelze stanovit běžnou kupní cenu před fakturací, lze použít prozatímní kupní cenu, která se stanoví podle limitu, průměru dosahovaných cen nebo předpokládané výše, a její platnost je omezena na kalendářní rok (s výjimkami).
Pro přepočet zahraničních cen na Kčs se používají přepočítací poměry platné k datu kalkulace, respektive k datu plnění pro fakturaci běžné kupní ceny.
Na co si dát pozor
Organizace zahraničního obchodu musí na žádost tuzemského dodavatele nebo odběratele předložit kalkulaci běžné kupní ceny a doložit ji podklady.
Tuzemská výrobní organizace je povinna na žádost organizace zahraničního obchodu předložit kalkulaci vyváženého výrobku.
Platnost prozatímní kupní ceny je omezena na kalendářní rok, pokud nejde o dodávku na sklad organizace zahraničního obchodu nebo o splnění dodávky uskladněním.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.