§ 2 Vyhláška o stanovení bližších podmínek posuzování zdravotní způsobilosti a rozsahu vyšetření žijícího nebo zemřelého dárce tkání nebo orgánů pro účely transplantací (vyhláška o zdravotní způsobilosti dárce tkání a orgánů pro účely transplantací) – Posouzení zdravotní způsobilosti zemřelého dárce orgánů

§ 2 Posouzení zdravotní způsobilosti zemřelého dárce orgánů (1) Posuzující lékař vychází při posuzování zdravotní způsobilosti zemřelého dárce orgánů ze zjištění o zdravotním stavu zemřelého v době jeho života a ze zjištění dalšího lékařského vyšetření provedeného po jeho smrti, kterými jsou a) prohlídka zemřelého dárce a údaje uvedené v protokolu o zjištění smrti, b) pitva, pokud již byla provedena; výsledky vyšetření pitvy provedené po transplantaci orgánu příjemci posoudí posuzující lékař dodatečně při zohlednění možných rizik pro příjemce, a to s cílem zajištění preventivních opatření k zabránění ohrožení života nebo zdraví příjemce, popřípadě zajištění poskytnutí potřebné zdravotní péče příjemci, c) sérologické vyšetření za účelem vyloučení zejména virové hepatitidy B a C a infekce způsobené virem lidského imunodeficitu, d) lékařské vyšetření funkce orgánů, o jejichž použití k transplantaci se uvažuje, e) lékařské vyšetření mozku u zemřelých dárců rohovky, skléry a tvrdé pleny mozkové na přenosnou spongiformní encefalopatii; toto vyšetření se provádí v národní referenční laboratoři pro diagnostiku přenosné spongiformní encefalopatie a f) další lékařské vyšetření vyžádané posuzujícím lékařem za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce; tato lékařská vyšetření se provádějí v případě, že existuje lékařsky opodstatněné podezření, že zemřelý dárce trpěl nemocí, vadou nebo stavem uvedeným v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Při posuzování zdravotní způsobilosti zemřelého dárce orgánů posuzující lékař dále přihlíží k a) anamnestickým údajům zemřelého dárce, b) příčině smrti, c) věku, d) specifickým nárokům na funkci orgánu určeného k odběru, e) životaschopnosti orgánu, pokud je to pro jeho klinickou použitelnost nutné, a f) makroskopickému zhodnocení orgánu během odběru; v případě pochybnosti o vhodnosti odebraného orgánu pro transplantaci na základě makroskopického zhodnocení se provede histologické vyšetření. (3) Závěr o zdravotní způsobilosti zemřelého dárce k odběru orgánu nelze vydat, pokud a) bylo zjištěno, že orgány vyšetřené podle odstavce 1 písm. c) jsou nefunkční, b) bylo zjištěno, že zemřelý dárce trpěl nemocí, vadou nebo stavem, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo c) by provedení transplantace odebraného orgánu znamenalo větší ohrožení zdraví nebo života příjemce, než by byl přínos transplantace. (4) Závěr o zdravotní způsobilosti zemřelého dárce lze vydat i v případě zjištění zdravotní nezpůsobilosti tohoto dárce, pokud by riziko pro zdraví příjemce vyplývající z této zdravotní nezpůsobilosti bylo zanedbatelné ve srovnání s celkovým přínosem transplantace.