§ 18 Výše přídavku na dítě (1) Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 630 830 Kč, b) od 6 do 15 let 770 970 Kč, c) od 15 do 26 let 880 1 080 Kč. (2) Pokud některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období příjem a) podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1, alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce8), b) podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2, c) podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 5, d) z dávek nemocenského pojištění, e) z dávek důchodového pojištění, f) z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci4), g) z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku, nebo h) z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství, náleží nezaopatřenému dítěti přídavek na dítě ve zvýšené výměře. (3) Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 1 130 330 Kč, b) od 6 do 15 let 1 270 470 Kč, c) od 15 do 26 let 1 380 580 Kč.
§ 24 PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ (1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže a) náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, 0,30 a současně b) součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, 0,30 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. (2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá. Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela70), pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Za vlastníka bytu se pro účely tohoto zákona považuje i osoba, která užívá byt na základě služebnosti užívání celého bytu. Za nájemce bytu se pro účely tohoto zákona považuje i podnájemce celého bytu, který byt užívá se souhlasem vlastníka bytu. Pro účely tohoto zákona, jde-li o podnájemní vztah, nájemce vstupuje do práv a povinností vlastníka bytu a podnájemce do práv a povinností nájemce bytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo47b). Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu. (3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná. (4) Změní-li oprávněná osoba bydliště v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná změní bydliště v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu. (5) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.
§ 24a Podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci pro rok 2022 2023 (1) Nárok na příspěvek na bydlení pro období od 1. ledna 2022 2023 do 31. prosince 2022 2023 má též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, splňuje-li podmínky podle § 24 odst. 1. Ustanovení § 24 odst. 2 vět první a druhé, odst. 3 a 4 se použijí obdobně. Pro stanovení výše nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení se použijí obdobně ustanovení § 25 až 27 určená pro vlastníky bytů. (2) Stavba pro individuální či rodinnou rekreaci musí mít pro účely poskytnutí příspěvku na bydlení podle tohoto zákona povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě. Pro vymezení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci se použijí § 3 písm. i), § 8, 11, 38 a § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby78), ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně s tím, že tato stavba musí mít záchod. (3) Kontrolu, zda stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňuje požadavky uvedené v odstavci 2, provádí pro účely tohoto zákona na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad. (4) Při provádění kontroly podle odstavce 3 se postupuje podle ustanovení zákona o kontrole. (5) K žádosti o příspěvek na bydlení musí být dále přiloženy doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci; pokud je předložení uvedených dokladů spojeno pro žadatele o dávku s těžko překonatelnou překážkou, poskytne tyto doklady na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad.
§ 25 Náklady na bydlení (1) Náklady na bydlení tvoří a) u bytů užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy nájemné, b) u družstevních bytů, bytů užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5Kčjedna651dvě890tři1 164čtyři 5Kčjedna nebo dvě3 571tři4 669čtyři a více1 404 více5 632 c) u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákonaKčjedna746dvě1 020tři1 335čtyři 5Kčjedna nebo dvě1 843tři2 411čtyři a více1 649 více2 979 (2) Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení rozepsány na jednotlivé položky podle odstavce 1; v případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytu se nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb. (3) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na bydlení se započítávají náklady na bydlení a) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně posuzovanými osobami, pokud v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, žily v rozhodném období, b) ve výši 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud oprávněná osoba nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo po část tohoto rozhodného období, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh společně posuzovaných osob žil v jiném bytě, a byl jim z tohoto důvodu poskytován příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě. (4) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.
§ 26 Normativní náklady na bydlení (1) Normativní náklady na bydlení činí pro a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy Počet Měsíční náklady na bydlení v KčPočet osob v rodině podle § 7 odst. 5Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obcePrahavíce než 100 00050 5Praha a BrnoObce s alespoň 70 000 – 99 99910 000 – 49 999do 9 999jedna3 3392 8932 6592 5182 460dvě4 9264 2333 9133 7213 640tři6 7645 8585 4405 1885 083čtyři obyvateliObce do 69 999 obyvateljedna nebo dvě16 72914 19713 737tři19 21215 90015 299čtyři a více8 5457 4536 9486 6446 517 více23 19519 20218 477 b) bydlení v družstevních bytech, byty užívané na základě služebnosti užívání celého bytu a byty vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obcePrahavíce než 100 00050 000 – 99 99910 000 – 49 999do 9 999jedna2 2362 2362 2362 2362 236dvě3 3623 3623 3623 3623 362tři4 7304 7304 7304 7304 730čtyři v Kčjedna nebo dvě8 932tři11 161čtyři a více5 9785 9785 9785 9785 978 více13 568 (2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obce k 1. lednu kalendářního roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období. (3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné pro období od 1. ledna 2007 2023 do 31. prosince 2007. (4) Normativní náklady na bydlení stanovené nařízením vlády vydaným podle § 28 pro rok 2022 pro a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy se použijí i pro bydlení v bytech užívaných na základě podnájemní smlouvy, b) byty v družstevních bytech a byty vlastníků se použijí i pro bydlení v bytech užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu. 2023.
§ 26a Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 2023 (1) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené nařízením vlády vydaným podle v § 28 26 odst. 1 pro rok 2022 2023 se pro období od 1. ledna 2022 2023 do 31. prosince 2022 2023 navyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši o částky stanovené v odstavci 2. (2) Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 2023 činí pro a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kčjedna1 120dvě1 130tři1 607čtyři Kčjedna nebo dvě1 400tři1 600čtyři a více1 974 800 b) byty v družstevních bytech, byty užívané na základě služebnosti užívání celého bytu a byty vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kčjedna1 180dvě1 219tři1 733čtyři Kčjedna nebo dvě2 000tři2 400čtyři a více2 147 800 (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží vládě Ministerstvu práce a sociálních věcí odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2021 2022 a 2022, 2023, pokud to vláda uloží. ho k tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzve. (4) Vláda může pro období do 31. prosince 2022 2023 nařízením zvýšit částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené v odstavci 2, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu předloženého vládě podle odstavce 3 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2021 2022 a 2022. 2023.
§ 27 Výše příspěvku na bydlení (1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. 0,30. (2) Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. (3) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše příspěvku na bydlení, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. 0,30.
§ 28 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK (1) Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince následujícího kalendářního roku výši a) nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném, b) částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny spotřebitelských indexů pevných paliv, c) částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen pro část nákladů na bydlení uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), popřípadě rozdělení obcí podle počtu obyvatel pro stanovení normativních nákladů na bydlení. (2) Vláda může pro období do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek, které se započítávají za pevná paliva, stanoví podle odstavce 1, nařízením zvýšit částky, které se započítávají za pevná paliva, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud příslušný index spotřebitelských cen pevných paliv vzroste od 1. ledna kalendářního roku, pro který se výše částek, které se započítávají za pevná paliva, stanoví, alespoň o 5 %. (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží vládě Ministerstvu práce a sociálních věcí odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího období, pro které se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, a obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, pokud to vláda uloží. (3) ho k tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzve. (4) Výši částek normativních nákladů na bydlení podle odstavce 1 písm. c) může vláda upravit s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie podle odstavce 2. (4) 3. (5) Vláda může pro období do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví podle odstavců 1 a 3, 4, nařízením zvýšit částky normativních nákladů na bydlení, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu podle odstavce 2 3 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na energie v průběhu kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví. HLAVA PÁTÁ
§ 51a (1) Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 4. kalendářního čtvrtletí, jeho výplata náleží i v 1. kalendářním čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku, pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 31. prosince bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět třetí až páté § 51 odst. 5 se nepoužijí. (2) Prokáže-li oprávněná osoba, které k poslednímu dni 4. kalendářního čtvrtletí náležela výplata příspěvku na bydlení, v termínu do 15. 31. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za předcházející čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 1. kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 1 se nepoužije. (3) Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 2. kalendářního čtvrtletí, jeho výplata náleží i ve 3. bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 30. června bezprostředně předcházejícímu 3. kalendářnímu čtvrtletí, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět třetí až páté § 51 odst. 5 se nepoužijí. (4) Prokáže-li oprávněná osoba, které k poslednímu dni 2. kalendářního čtvrtletí náležela výplata příspěvku na bydlení, v termínu do bezprostředně následujícího 15. 31. července, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 3. bezprostředně následujícího kalendářního čtvrtletí a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 3 se nepoužije. (5) Pro období od 1. ledna do 31. března a období od 1. července do 30. září se ustanovení § 61 odst. 1 a 3 nepoužijí, s výjimkou povinnosti hlášení změn v okruhu společně posuzovaných osob, spolu s údaji o výši jejich rozhodných příjmů, a změn v užívání bytu; změnou v užívání bytu se pro tyto účely rozumí zánik nebo změna právního titulu k užívání bytu.
§ 67 Zahájení řízení (1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušné krajské pobočce Úřadu práce na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost lze podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba o dávku státní sociální podpory žádá. (2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední krajskou pobočkou Úřadu práce. Řízení se nevede v případě změny výše dávky, jejího odnětí nebo zastavení výplaty dávky podle § 61 61, v případě změny výše příspěvku na bydlení v důsledku změny výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, nebo částek normativních nákladů na bydlení a v případě výplaty rozdílu mezi výší rodičovského příspěvku a dávek nemocenského pojištění podle § 30b odst. 3; o těchto skutečnostech se vydává oznámení. Řízení o změně výše dávky a řízení o zastavení její výplaty se nevede v případě vyplacení zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 6 a § 30a odst. 1; o této skutečnosti se vydává oznámení. (3) Řízení o volbě nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku. (4) Pokud není oprávněná osoba svéprávná55) jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení). Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena. Brání-li zletilé oprávněné osobě duševní porucha samostatně právně jednat, může ji v řízení o dávkách zastupovat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování této osoby bylo schváleno soudem72).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.