§ 7 Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší – ZPŮSOB ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ EMISÍ A TECHNICKÉ PROSTŘEDKY PRO MĚŘENÍ EMISÍ
Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší · 117/1997 Sb. · § 7 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 7 vyhlášky 117/1997 stanovuje, jakým způsobem se zjišťuje množství vypouštěných znečišťujících látek (emisí) ze stacionárních zdrojů, přičemž primárně se emise zjišťují měřením, nebo ve výjimečných případech výpočtem.
§ 7 ZPŮSOB ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ EMISÍ A TECHNICKÉ PROSTŘEDKY PRO MĚŘENÍ EMISÍ
(1) Množství vypouštěných znečišťujících látek (dále jen „emise“) se zjišťuje pomocí měření, popřípadě výpočtem, pokud se od měření upustilo v případech uvedených v odstavci 9. Emisní faktory pro vybrané technologie jsou uvedeny v příloze č. 4.
(2) Emise zjišťované s pomocí měření prokazují provozovatelé jednorázovým měřením nebo kontinuálním měřením.
(3) Pomocí měření jsou zjišťovány emise jen těch znečišťujících látek, pro něž má daný zdroj znečišťování určeny emisní limity. Toto ustanovení neplatí pro jmenovitě určené zdroje znečišťování (§ 13 až 16).
(4) Odběr vzorků nebo měření se provádí v místě před vyústěním odpadního plynu do ovzduší nebo na jiném místě, jestliže je v něm složení odpadního plynu stejné jako ve vyústění nebo je přesně definováno obsahem srovnávací složky, nejčastěji kyslíku. Vlastní analýza se provádí způsobem a postupy uvedenými v oprávnění k autorizovanému měření emisí.1)
(5) Vybudování měřicího místa a jeho udržování v provozuschopném stavu zajišťuje provozovatel.
(6) Jako součást technicko-organizačních opatření provozovatel uvede též způsob sledování provozu zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku (havárie) kontinuálního měření emisí.
(7) Zařízení, která jsou provozována pouze v situaci krajní nouze nebo po dobu v úhrnu nepřekračující 700 hodin v kalendářním roce a jsou pro taková použití předem označena a evidována inspekcí, nemusejí být kontinuálním měřením vybavena, i kdyby jinak takové povinnosti podléhala (§ 13 až 16).
(8) Provozovatelé zařízení podle odstavce 7 mohou požádat inspekci o individuální úpravu rozsahu a lhůt jednorázového měření.
(9) Od měření lze upustit v případech, kdy
a) nelze dostupnými technickými prostředky zaručit, že měření odráží skutečný stav znečišťování ovzduší,
b) bylo měřením nebo rozborem provozní situace a podmínek jednoznačně prokázáno, že je emise závislá pouze na množství a složení používané suroviny.
Paragraf 7 vyhlášky 117/1997 stanovuje, jakým způsobem se zjišťuje množství vypouštěných znečišťujících látek (emisí) ze stacionárních zdrojů, přičemž primárně se emise zjišťují měřením, nebo ve výjimečných případech výpočtem.
Co to znamená v praxi
Množství emisí se zjišťuje buď jednorázovým, nebo kontinuálním měřením, přičemž měří se jen ty látky, pro které má zdroj stanovené emisní limity.
Měření se provádí v místě před vyústěním odpadního plynu do ovzduší, nebo na jiném místě, pokud je tam složení plynu stejné nebo přesně definované.
Provozovatel má povinnost vybudovat a udržovat měřicí místo a také stanovit postup pro zjišťování emisí v případě výpadku kontinuálního měření.
Zařízení provozovaná jen v krajní nouzi nebo méně než 700 hodin ročně nemusí mít kontinuální měření, i když by jinak musela, a mohou požádat o úpravu rozsahu jednorázového měření.
Na co si dát pozor
Od měření lze upustit pouze v případech, kdy nelze zaručit, že měření odráží skutečný stav znečišťování, nebo pokud bylo prokázáno, že emise závisí pouze na množství a složení použité suroviny.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.