§ 2 Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky – Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky · 118/1984 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 118/1984 definuje, co se považuje za neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky, a specifikuje, jaké typy nákladů do této kategorie spadají.
§ 2 Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky
(1) Neinvestičními výdaji na rozvoj vědy a techniky jsou výdaje na
a) řešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky nebo jeho částí nebo na přípravu úkolů plánu rozvoje vědy a techniky (dále jen „úkol plánu rozvoje vědy a techniky“),
b) úplatné nabytí průmyslových práv a výrobně technických poznatků ze zahraničí2) pro budoucí výrobu nebo provoz,
c) úplatné nabytí nehmotných výsledků vyřešených úkolů plánu rozvoje vědy a techniky od jiných organizací,
d) přípravu realizace výsledků úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, průmyslových práv a výrobně technických poznatků,
e) další neinvestiční potřeby rozvoje vědy a techniky.
(2) Výdaji na úkoly plánu rozvoje vědy a techniky jsou výdaje na práce zabezpečující tyto úkoly prováděné dodavatelsky nebo ve vlastní režii včetně výdajů na
a) pořízení přístrojů, strojů, zařízení, popřípadě dočasných staveb3) pro řešení jednoho úkolu plánu rozvoje vědy a techniky,
b) nákup kompletačních součástí pro vyvíjený nový výrobek4) nebo zařízení a na úpravy standardních strojů, tvořících součást vyvíjeného výrobku nebo zařízení,
c) výrobky nebo práce vznikající při vývoji nebo vyzkoušení nového výrobku a zařízení nebo při ověřování nové technologie v počtu a rozsahu nezbytném pro vyzkoušení.
(3) Pracemi na úkolech plánu rozvoje vědy a techniky prováděnými ve vlastní režii jsou práce prováděné realizátorem.5) Práce prováděné při řešení úkolů státního a resortního plánu rozvoje vědy a techniky a práce prováděné podniky uspořádanými do výrobní hospodářské jednotky, financované z fondu technického rozvoje výrobní hospodářské jednotky, se považují za práce prováděné dodavatelsky.
(4) Výdaji na úplatné nabytí průmyslových práv a výrobně technických poznatků ze zahraničí jsou úhrady prováděné jednorázově nebo v dílčích splátkách a dále úhrady za technickou pomoc a školení pracovníků, pokud jsou předmětem sjednané licenční smlouvy.2) Těmito výdaji nejsou licenční poplatky hrazené při výrobě nebo odbytu nebo hrazené jinými formami.
(5) Výdaji na nabytí nehmotných výsledků vyřešených úkolů plánu rozvoje vědy a techniky6) jsou úhrady za nabytí těchto výsledků od jiných organizací, které jsou jimi oprávněny nakládat.
(6) Výdaji na přípravu realizace výsledků úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, průmyslových práv a jiných výrobně technických poznatků jsou vícenáklady spojené s ověřováním nového výrobku nebo nové technologie ve výrobě, nejvýše však do jejich plánované výše. Plánovanou výší vícenákladů je rozdíl mezi náklady plánovanými na výrobu v etapě ověřování a náklady plánovanými na běžnou výrobu; rozsah těchto vícenákladů musí být uveden v příslušném plánu rozvoje vědy a techniky.
(7) Výdaji na další neinvestiční potřeby rozvoje vědy a techniky jsou výdaje na přípravu úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, práce prováděné pracovišti soustavy vědeckých, technických a ekonomických informací, práce prováděné vedoucími pracovišti vědeckotechnického rozvoje, práce spojené s vědeckotechnickou spoluprací se zahraničím, jakož i výdaje spojené s výrobou odborných filmů a úhrady dalších neinvestičních nákladů, pokud jsou k nim orgány nebo organizace povinny nebo oprávněny podle právních předpisů nebo na základě usnesení vlády.
Paragraf 2 vyhlášky 118/1984 definuje, co se považuje za neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky, a specifikuje, jaké typy nákladů do této kategorie spadají.
Co to znamená v praxi
Široká definice: Neinvestiční výdaje zahrnují nejen přímé náklady na řešení vědecko-technických úkolů, ale i náklady na přípravu těchto úkolů, nabývání práv a poznatků ze zahraničí, nabývání výsledků od jiných organizací a přípravu realizace těchto výsledků.
Specifikace nákladů na úkoly: Při řešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky se za neinvestiční výdaje považují i náklady na pořízení specifického vybavení (přístroje, stroje, zařízení, dočasné stavby) určeného pro řešení jednoho konkrétního úkolu, nákup komponent pro vývoj nových výrobků a náklady na zkušební výrobu či ověřování technologií.
Dodavatelské vs. vlastní režie: Práce na úkolech prováděné ve vlastní režii jsou ty, které provádí přímo realizátor. Některé práce (státní a resortní plán, podniky v rámci VHJ financované z fondu technického rozvoje) se však pro účely této vyhlášky považují za dodavatelské.
Licenční poplatky: Výdaje na nabytí průmyslových práv a poznatků ze zahraničí zahrnují jednorázové i dílčí úhrady, technickou pomoc a školení, pokud jsou součástí licenční smlouvy. Nejsou jimi však licenční poplatky hrazené při výrobě nebo odbytu.
Na co si dát pozor
Rozlišení investičních a neinvestičních výdajů: Vyhláška se zaměřuje výhradně na neinvestiční výdaje. Je důležité správně rozlišovat mezi těmito dvěma typy výdajů, aby bylo možné správně aplikovat pravidla financování.
Účelovost pořízení vybavení: Pořízení přístrojů, strojů a zařízení je považováno za neinvestiční výdaj pouze v případě, že slouží k řešení jednoho konkrétního úkolu plánu rozvoje vědy a techniky.
Vícenáklady na realizaci: U vícenákladů spojených s ověřováním nového výrobku nebo technologie je stanovena maximální hranice do jejich plánované výše.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.